Jedno z nejrychlejších vinobraní na jihu Moravy končí slabší úrodou. Výnosy vinohradů v celém Česku letos podle Svazu vinařů klesly v průměru asi o 30 procent, v oblastech zasažených letní supercelou až o 70 procent. Sucho navíc snížilo množství šťávy, které lze z hroznů vylisovat. Vinaři přesto očekávají zejména u červených vín výbornou kvalitu.
Jarní mrazy letos znovu tvrdě zasáhly ovocnáře a škody podle odhadů dosáhnou až 1,5 miliardy korun. Největší problémy hlásí sadaři u jabloní, tedy u nejdůležitějšího ovocného druhu v Česku, výrazné ztráty se ale očekávají také u třešní, broskví, višní nebo švestek. Právě jablka přitom už nejednou ukázala, jak rychle se může klimatický problém proměnit v problém pro peněženky spotřebitelů. Stačí se podívat na vývoj po katastrofálních mrazech roku 2024.
Na jižní Moravě a v Polabí už letos začala výsadba brambor. Přesto se očekává, že celková plocha polí s konzumními bramborami v Česku letos klesne. Pěstitelé totiž na loňské úrodě prodělávají a část z nich proto zvažuje omezení produkce. Důvodem je především přebytek brambor na evropském trhu.
Cukrovary Tereos TTD letos zpracovaly téměř tři miliony tun řepy. Díky rekordním výnosům se podařilo udržet objem suroviny i přes menší osevní plochy. Výroba cukru ale přesto klesla a sektor dál svírá nadbytek produkce i nízké ceny.
Po dvou slabších ročnících mají letos vinaři na jižní Moravě důvod k optimismu. Stabilní počasí posledních týdnů slibuje úrodu nad dlouhodobým průměrem, a to jak z hlediska kvality, tak i množství hroznů. Sklízet se začalo už u raných odrůd, například Solaris či Irsai Oliver, hlavní část vinobraní se ale naplno rozběhne v příštích dnech a vyvrcholí tradičně v polovině září.
Žně vrcholí a s nimi i poptávka po zemědělské technice, která je vždy v době sklizně maximální. Zatímco nové traktory a kombajny stojí více než pět milionů korun, na trhu lze najít i cenově dostupnější ojetiny.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Průběh žní byl nejpomalejší za posledních 15 let. Vzhledem k počasí hrozilo, že obiloviny nebudou dosahovat dostatečné kvality, což se naštěstí nepotvrdilo.
Zemědělství trpí nedostatkem zaměstnanců, který se ještě více projevuje v období sklizně, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Situaci v sektoru tak zachraňují moderní technologie a brigádníci. Uvádí to pracovní portál Jenpráce.cz. Nedostatek pracovníků souvisí zejména s fyzickou náročností práce a nízkými výdělky. Ohodnocení je v zemědělství téměř o 13 tisíc korun pod celostátním průměrem, vyplývá z dat portálu.
V Polabí, jednom z nejúrodnějších regionů České republiky, pokračuje sklizeň raných brambor. Ta začala zhruba o týden později než v loňském roce a pěstitelé očekávají průměrné až mírně nadprůměrné výnosy. „Jarní podmínky byly velmi slušné a pokud nás v létě nezaskočí extrémní sucho, úroda brambor bude odpovídat dlouhodobému průměru,“ uvedl při startu sklizně Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu.
Kromě chladného počasí dělá pěstitelům zeleniny vrásky na čele jarní sucho, kterému ale díky systému závlah zatím úspěšně čelí.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
