Jarní mrazy letos znovu tvrdě zasáhly ovocnáře a škody podle odhadů dosáhnou až 1,5 miliardy korun. Největší problémy hlásí sadaři u jabloní, tedy u nejdůležitějšího ovocného druhu v Česku, výrazné ztráty se ale očekávají také u třešní, broskví, višní nebo švestek. Právě jablka přitom už nejednou ukázala, jak rychle se může klimatický problém proměnit v problém pro peněženky spotřebitelů. Stačí se podívat na vývoj po katastrofálních mrazech roku 2024.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Průběh žní byl nejpomalejší za posledních 15 let. Vzhledem k počasí hrozilo, že obiloviny nebudou dosahovat dostatečné kvality, což se naštěstí nepotvrdilo.
Zemědělství trpí nedostatkem zaměstnanců, který se ještě více projevuje v období sklizně, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Situaci v sektoru tak zachraňují moderní technologie a brigádníci. Uvádí to pracovní portál Jenpráce.cz. Nedostatek pracovníků souvisí zejména s fyzickou náročností práce a nízkými výdělky. Ohodnocení je v zemědělství téměř o 13 tisíc korun pod celostátním průměrem, vyplývá z dat portálu.
V Polabí, jednom z nejúrodnějších regionů České republiky, pokračuje sklizeň raných brambor. Ta začala zhruba o týden později než v loňském roce a pěstitelé očekávají průměrné až mírně nadprůměrné výnosy. „Jarní podmínky byly velmi slušné a pokud nás v létě nezaskočí extrémní sucho, úroda brambor bude odpovídat dlouhodobému průměru,“ uvedl při startu sklizně Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu.
Milovníci kofeinu si budou muset sáhnout hlouběji do kapsy. Burzovní ceny kávy tento týden překonaly dosavadní rekord z roku 1977. Jen letos se téměř zdvojnásobily.
Evropská komise navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělců pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku, kteří byli nedávno postiženi nepříznivým počasím nebývalého rozsahu. Zároveň chce Komise podpořit také portugalské producenty vína. Členské státy návrh schválily.
Na venkovských silnicích se již objevují kombajny, které se připravují na sklizeň. Ještě na začátku tisíciletí sklízely desítky strojů. Ještě dříve pole brázdily proslulé „plechové kavalerie“. To je však minulost. Dnes se na polích objevuje mnohem méně výrazně výkonnějších strojů.
Prvotní odhady sklizní k letošnímu 10. červnu, které zveřejnil Český statistický úřad, vedou k závěru, že úroda základních obilovin bude letos poměrně slabá, alespoň na poměry posledních let. Sklidit by se totiž mělo 6,82 milionu tun obilí, zatímco v předchozích pěti letech se vždy sklízelo přes sedm milionů tun.
V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 tisíc tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Rozhodnutí americké společnosti 📱 Apple zatím ve státech Evropské unie nenabídnout novou verzi hlasové asistentky Siri AI přišlo poté, co Evropská komise nevyhověla žádosti firmy o výjimku z pravidel. Ta požadují přístupnost mezi jednotlivými platformami, takzvanou interoperabilitu. Dnes to podle agentury Reuters řekl mluvčí komise.
Německo v Česku nakoupí asi 2️⃣0️⃣0️⃣ tisíc pistolí pro bundeswehr. Dnes to po jednání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius. Zakázka má hodnotu 56 milionů eur (1,35 miliardy korun). Společnost Česká zbrojovka loni v prosinci oznámila, že dodá nové služební zbraně německé armádě.
Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími 3️⃣0️⃣0️⃣ miliony eur (asi 7,2 miliardy korun). Dnes to při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi 50 tisíc kusů munice pro Ukrajinu.
Přední investoři britské ropné společnosti BP a bývalí členové jejího vedení uvedli, že stále ❌ nemají jasno v tom, jaké konkrétní okolnosti vedly k odvolání předsedy správní rady Alberta Manifolda. Obávají se přitom, že Manifold se mohl kvůli pevně prosazovaným změnám stát někomu nepohodlným. Dnes o tom informuje ekonomický deník Financial Times.
Evropská komise navrhla nový, 21. balík 📜 sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod - včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb, ruské banky i takzvanou stínovou flotilu. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam přibýt více než 30 ruských bank.
Maďarská prokuratura obžalovala 👨 Ference Bíróa, šéfa úřadu dohlížejícího na používání fondů Evropské unie, ze zpronevěry peněz a dalších trestných činů. Informovala o tom agentura Reuters.
Dozorčí i správní rada Knihovny Václava Havla je ✅ usnášeníschopná. Dagmar Havlová jmenovala před svým odstoupením od dohody o spolupráci na projektu knihovny do dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla, někdejšího výkonného ředitele knihovny. Vyplývá to z informací ve sbírce listin a vyjádření člena správní rady knihovny Davida Duška.
Akciový trh v Jižní Koreji smazal více než osmiprocentní propad z pondělí a dnes jeho hlavní index naopak o více než osm procent 📈 vzrostl. Trh podpořili velcí investoři, naopak zahraniční a drobní investoři prodávali, uvedl s odkazem na burzovní statistiky jihokorejský server Asia Business Daily. Zpevnil také akciový trh v Tokiu.
Společnost Letiště Praha ✈, která provozuje pražské Letiště Václava Havla, zvýšila loni čistý zisk meziročně o 800 milionů na 3,2 miliardy korun. Hrubý provozní zisk (EBITDA) letiště stoupl také o 800 milionů na 5,1 miliardy korun, uvedla společnost. Stát jako jediný akcionář Letiště Praha ponechá firmě 80 procent z loňského čistého zisku, sdělila na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Energetická skupina innogy loni v Česku vydělala 2,81 miliardy korun. Meziročně tak zvýšila čistý zisk o téměř pět procent. Společnost chce letos výrazně navýšit své investice, do roku 2035 plánuje do energetických projektů v Česku investovat kolem 100 miliard korun. Peníze by měly směřovat i do větrné energie. Firma to uvedla v tiskové zprávě.
