Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Na Lounsku končí léto jinak než jinde v Česku. Ozývá se rachot česaček a vůně vzduchu je nasycená pryskyřičnou svěžestí chmele. Nekonečné řady šestimetrových sloupů, které nesou šlahouny chmele zavěšené na drátech, se postupně proměňují v prázdné konstrukce. Každý den však rozhoduje o kvalitě piva, které bude v hospodách po celém světě, kam český chmel putuje.
Sklizeň chmelu v Oboře u Loun
„Hlávky musíme sklidit přesně ve chvíli, kdy mají optimální zralost. Každý den navíc už je na úkor kvality,“ říká Aleš Mašanský, spolumajitel farmy Loužek nedaleko Loun. Stroje dnes dokážou zvládnout obrovské množství práce, šlahouny strhnou, hlávky oddělí od listů a během několika hodin je chmel připraven k sušení," říká farmář z Obory u Loun. Krom chmele pěstují i ječmen a další komodity na čtyřech stovkách hektarů.
Místní farma se může pochlubit technologiemi na česačce a v sušárně. Právě sušení je fáze, v níž se odehrává alchymie. V minulosti stávala u pecí zkušená ruka – takzvaný „pajzrář“ – a podle citu i vůně hlídal teplotu. Dnes celý proces řídí senzory a počítače. Hlávky se suší šetrně při teplotě kolem 55 stupňů Celsia, aby neztratily své cenné aromatické látky. „Senzory měří vlhkost v každé vrstvě a regulují proudění vzduchu. To je obrovský rozdíl oproti minulosti,“ dodává Jan Podsedník, hlavní konstruktér Chmelařského družstva Žatec, který se projektům sušáren věnuje tři desítky let.
Rok 2025 přinesl opožděný nástup sezóny kvůli suchu. U Slaného, nedaleko Prahy, samosběr ovoce a zeleniny jen kvete, ale dlouhé sucho komplikuje sklizeň. 
Samosběr meruněk nedaleko Prahy. Když si je natrhám sama, jsou za polovic, říká návštěvnice sadu
Zprávy z firem
Modernizovaná sušárna, kde se může topit plynem i LTO, dle aktuální ceny na trhu pěstitelům šetří náklady. Procesy ovládá operátor pomocí panelu, který je součástí technologického celku. Systém automaticky hlídá teplotu, vlhkost i rosný bod. Takto upravená sušárna je zatím jediná v Česku. Zájem o ni mají i další pěstitelé. Šéf žatecké firmy Zdeněk Rosa uvedl, že investice do stroje se blíží odhadem k pěti milionům korun, ale mohou být i jiné modifikace. Žatecký podnik je největší svého druhu v Evropě.
Letošní sklizeň probíhá na ploše 4 812 hektarů a více než tři čtvrtiny tvořil žatecký červeňák, chráněný jako zeměpisné označení Evropské unie. Český chmel tak nadále patří mezi světové špičky a míří nejen do tuzemských pivovarů, ale i do USA, Japonska nebo Německa. Farma Loužek pěstuje perspektivní odrůdu Sládek.
¨Starci na chmelu
Ještě před půl stoletím by však podobný obraz nikdo nepoznal. Sklizeň tehdy znamenala především dřinu a nekonečné hodiny ruční práce. „Seděli jsme na dlouhých lavicích, před sebou hromady zelených šlahounů. Ruce jsme měli od pryskyřice slepené, prsty bolely, ale byla to práce, která měla atmosféru,“ vzpomíná Martina, která na chmel jezdila jako studentka.
Chmelové brigády byly ve své době společenským fenoménem. Do polí mířili studenti středních i vysokých škol, ale i vojáci. Přes den se česalo, večer u ohně pilo a zpívalo.
Dnes se chmel po sušení lisuje a zpracovává do granulí, tedy malých zelených válečků, které se snadno skladují a přesně dávkují do pivní várky. Technologie nahradila ruce, efektivita vystřídala zážitky.
Letošní čísla to potvrzují – české chmelařství je i nadále stabilní, přestože výnosy kolísají podle počasí. V roce 2024 se sklidilo přes 6 400 tun, rok předtím ještě o pět set tun více. V roce 2025 se očekává obdobná úroveň, i když pěstitelé varují, že nepravidelné srážky a sucho chmelu neprospívají.
Průběh žní byl nejpomalejší za posledních 15 let. Vzhledem k počasí hrozilo, že obiloviny nebudou dosahovat dostatečné kvality, což se naštěstí nepotvrdilo.
Slunný srpen zrychlil sklizeň obilí, deštivý červenec kvalitu nezhoršil. Úroda bude nad průměrem
Trhy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
