Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.

Na Lounsku končí léto jinak než jinde v Česku. Ozývá se rachot česaček a vůně vzduchu je nasycená pryskyřičnou svěžestí chmele. Nekonečné řady šestimetrových sloupů, které nesou šlahouny chmele zavěšené na drátech, se postupně proměňují v prázdné konstrukce. Každý den však rozhoduje o kvalitě piva, které bude v hospodách po celém světě, kam český chmel putuje.

Sklizeň chmelu v Oboře u Loun

„Hlávky musíme sklidit přesně ve chvíli, kdy mají optimální zralost. Každý den navíc už je na úkor kvality,“ říká Aleš Mašanský, spolumajitel farmy Loužek nedaleko Loun. Stroje dnes dokážou zvládnout obrovské množství práce, šlahouny strhnou, hlávky oddělí od listů a během několika hodin je chmel připraven k sušení," říká farmář z Obory u Loun. Krom chmele pěstují i ječmen a další komodity na čtyřech stovkách hektarů.

Místní farma se může pochlubit technologiemi na česačce a v sušárně. Právě sušení je fáze, v níž se odehrává alchymie. V minulosti stávala u pecí zkušená ruka – takzvaný „pajzrář“ – a podle citu i vůně hlídal teplotu. Dnes celý proces řídí senzory a počítače. Hlávky se suší šetrně při teplotě kolem 55 stupňů Celsia, aby neztratily své cenné aromatické látky. „Senzory měří vlhkost v každé vrstvě a regulují proudění vzduchu. To je obrovský rozdíl oproti minulosti,“ dodává Jan Podsedník, hlavní konstruktér Chmelařského družstva Žatec, který se projektům sušáren věnuje tři desítky let.

Samosběr meruněk nedaleko Prahy. Když si je natrhám sama, jsou za polovic, říká návštěvnice sadu

Zprávy z firem

Rok 2025 přinesl opožděný nástup sezóny kvůli suchu. U Slaného, nedaleko Prahy, samosběr ovoce a zeleniny jen kvete, ale dlouhé sucho komplikuje sklizeň.

Michal Nosek

Přečíst článek

Modernizovaná sušárna, kde se může topit plynem i LTO, dle aktuální ceny na trhu pěstitelům šetří náklady. Procesy ovládá operátor pomocí panelu, který je součástí technologického celku. Systém automaticky hlídá teplotu, vlhkost i rosný bod. Takto upravená sušárna je zatím jediná v Česku. Zájem o ni mají i další pěstitelé. Šéf žatecké firmy Zdeněk Rosa uvedl, že investice do stroje se blíží odhadem k pěti milionům korun, ale mohou být i jiné modifikace. Žatecký podnik je největší svého druhu v Evropě.

Letošní sklizeň probíhá na ploše 4 812 hektarů a více než tři čtvrtiny tvořil žatecký červeňák, chráněný jako zeměpisné označení Evropské unie. Český chmel tak nadále patří mezi světové špičky a míří nejen do tuzemských pivovarů, ale i do USA, Japonska nebo Německa. Farma Loužek pěstuje perspektivní odrůdu Sládek.

¨Starci na chmelu

Ještě před půl stoletím by však podobný obraz nikdo nepoznal. Sklizeň tehdy znamenala především dřinu a nekonečné hodiny ruční práce. „Seděli jsme na dlouhých lavicích, před sebou hromady zelených šlahounů. Ruce jsme měli od pryskyřice slepené, prsty bolely, ale byla to práce, která měla atmosféru,“ vzpomíná Martina, která na chmel jezdila jako studentka.

Chmelové brigády byly ve své době společenským fenoménem. Do polí mířili studenti středních i vysokých škol, ale i vojáci. Přes den se česalo, večer u ohně pilo a zpívalo.

Dnes se chmel po sušení lisuje a zpracovává do granulí, tedy malých zelených válečků, které se snadno skladují a přesně dávkují do pivní várky. Technologie nahradila ruce, efektivita vystřídala zážitky.

Letošní čísla to potvrzují – české chmelařství je i nadále stabilní, přestože výnosy kolísají podle počasí. V roce 2024 se sklidilo přes 6 400 tun, rok předtím ještě o pět set tun více. V roce 2025 se očekává obdobná úroveň, i když pěstitelé varují, že nepravidelné srážky a sucho chmelu neprospívají.

Slunný srpen zrychlil sklizeň obilí, deštivý červenec kvalitu nezhoršil. Úroda bude nad průměrem

Trhy

Průběh žní byl nejpomalejší za posledních 15 let. Vzhledem k počasí hrozilo, že obiloviny nebudou dosahovat dostatečné kvality, což se naštěstí nepotvrdilo.

ČTK

Přečíst článek