Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Sháníte starší traktor? Ceny se šplhají do milionů

Sklizňové práce vrcholí
Profimedia
Michal Nosek
nos

Žně vrcholí a s nimi i poptávka po zemědělské technice, která je vždy v době sklizně maximální. Zatímco nové traktory a kombajny stojí více než pět milionů korun, na trhu lze najít i cenově dostupnější ojetiny. 

Inzertní motoristické weby v Česku nabízejí široké spektrum použité zemědělské techniky – od veteránů z 80. let až po nejnovější modely roku 2025. Ceny starších traktorů se pohybují od 145 tisíc až po více než 2,4 milionu korun.

Nabídka klesá, poptávka roste 

Konec léta je pro zemědělce obdobím maximálního nasazení. Sklizeň je v plném proudu a zároveň začínají přípravy na orbu a další podzimní práce. Spolehlivá technika je přitom nezbytná jak pro velká družstva, tak pro menší farmáře. Ceny nových strojů se běžně pohybují v milionech korun a řada zemědělců proto sahá po dostupnějších ojetinách. 

V červenci 2025 bylo jen na serveru TipCars inzerováno celkem 53 ojetých a 14 nových traktorů. Oproti loňsku nabídka ojetin klesla o pětinu, což může naznačovat, že během hlavní sezóny stroje rychleji mizí z inzerce díky intenzivní poptávce. Nabídka kombajnů zůstává dlouhodobě nízká, objevily se jen čtyři ojeté kusy. 

„Z dat za celý rok vyplývá, že nejvíce zemědělské techniky se nabízí v zimních měsících. V létě jejich počet klesá, protože poptávka je v období žní intenzivnější. Přesto i ti, kteří se rozhodnou pro koupi na poslední chvíli, mají z čeho vybírat,“ hodnotí situaci Marek Knieža, ředitel TipCars. 

FOTOGALERIE: Technika pro sklizeň brambor

Mediánová cena ojetých traktorů meziročně vzrostla z 712 tisíc korun na 738 tisíc korun. Medián stáří zůstává na úrovni 15 let a průměrné využití se pohybuje kolem 2 323 motohodin. U kombajnů letos došlo k viditelnému omlazení. Medián stáří klesl ze 16 na 10,5 roku a medián motohodin z loňských 3 649 na současných 1 687. „Na rozdíl od osobních aut se totiž výkon traktorů neměří na kilometry, ale právě na motohodiny. Tedy dobu, kterou motor skutečně odpracoval. Tento údaj je při výběru ojetiny klíčový, protože odráží reálné zatížení stroje,“ dodává Knieža. 

Zetor loni opět prodělal stovky milionů. V Brně vyrobil jen 300 traktorů

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors za loňský rok vykázal opět ztrátu v řádech stamilionů, propustil 200 zaměstnanců a v brněnské továrně vyrobil 300 traktorů. Novinářům to dnes řekl marketingový ředitel Zetor Tractors Adam Žert, přesné hospodářské výsledky neuvedl s tím, že účetní závěrka i výroční zpráva ještě procházejí úpravami. Vedení věří, že letos se firma přiblíží nulovému výsledku, několik měsíců už letos skončilo v kladných číslech.

Přečíst článek

Zetor z dob socialismu 

Některé zemědělské nabízené stroje by si však zasloužily čestné místo v muzeu, a přesto jsou stále připraveny vyrazit do práce. Nejstarší inzerovaný traktor, Zetor z roku 1985, má za sebou čtyři dekády provozu, nespočet obdělávaných hektarů a prodává se za 289 190 korun, tedy zhruba za cenu ojeté Fábie. Na druhé straně spektra poté stojí úplné novinky. Až deset traktorů pochází z roku 2025 a nabízí moderní technologie i vyšší výkon. 

„Také u kombajnů najdeme jak veterány, tak mladší stroje. Nejstarším je Massey Ferguson z roku 1995 za 477 950 korun, nejnovějším pak Claas z roku 2011,“ popisuje Knieža nabídku sklízecích mlátiček. Krom serveru TipCars nabízí použitou zemědělskou techniku například bazoš.cz, či specializovaný portál mascus.cz, kde jsou nabízené ceny i nabídka obdobné. 

I dnes si mohou zájemci vyzkoušet, jak vypadala sklizeň chmele před desítkami let

Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje

Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.

Přečíst článek

Starší traktor za cenu luxusního SUV 

Zemědělská technika rozhodně nepatří mezi levné položky. Cena nejdražšího ojetého traktoru v aktuální nabídce přesahuje 2,4 milionu korun. Jde o model značky Deutz-Fahr. Podobně drahý je i kombajn Claas, který se prodává za 2,5 milionu korun. Pro srovnání: za tuto částku by si zájemce mohl pořídit luxusní Mercedes-Benz GLE. Rozdíl je však zásadní, zatímco osobní automobil nabízí pohodlí a styl, zemědělské stroje srovnatelné cenové hladiny přinášejí výkon, odolnost a dlouhou životnost i v těch nejnáročnějších podmínkách. 

Na druhé straně cenového spektra jsou stroje dostupné už od 145 tisíc korun. Většinou jde o starší traktory s nižším výkonem, které mohou vyžadovat více péče. 

I dnes si mohou zájemci vyzkoušet, jak vypadala sklizeň chmele před desítkami let

Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje

Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.

Přečíst článek

Známé značky, spolehlivý servis 

Mezi nejčastěji zastoupené značky patří Zetor, Claas a John Deere. U těchto výrobců je zajištěná dobrá dostupnost náhradních dílů i servisních služeb, takže i u ojetých strojů není třeba mít obavy z údržby nebo oprav. 

„Zemědělská technika patří mezi dražší investice, ale při správném výběru a údržbě vydrží dlouhá léta. Ojeté stroje nabízejí dobrý poměr ceny a výkonu, a díky širokému výběru značek si dnes vybere jak velký zemědělec, tak menší hospodář. I proto poptávka po ojeté technice zůstává stabilně vysoká,“ uzavírá Knieža. 

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Humanoidního robota už koupíte jen za 130 tisíc korun. Má to ale háček. K ničemu vám nebude

Humanoidní robot Unitree R1.
Unitree, použito se svolením
Josef Tuček

Čínský výrobce robotů Unitree nabízí malého humanoidního (člověku podobného) robota za cenu nečekaně dostupnou. Je neobyčejně hbitý, ale domácí práce zatím nezvládne. Jedině že si ho sami dobře přeprogramujete.

Nový robot, označovaný jako Unitree R1, je spíše prcek. Měří asi 120 centimetrů a váží zhruba 25 kilogramů. Díky tomu se s ním relativně snadno manipuluje. Umí chodit, dřepět, udržovat rovnováhu, ohýbat se, otáčet, ale také třeba napodobit boxování či kopání a provádět atletické kousky jako například přemety.

Je doslova nabitý senzory: kamerami pro 3D vidění, mikrofony pro určení směru zvuku a bezdrátovým připojením pro komunikaci s jinými zařízeními. Jeho vestavěný počítač pohotově zvládá zpracovávat, co vidí a slyší. Porozumí základním hlasovým příkazům. A můžete jej za příplatek vybavit i lepším počítačem.

Výdrž není závratná, baterie zvládne jenom asi hodinu aktivního provozu, dá se ovšem poměrně rychle vyměnit. Nízká cena, od 5 900 dolarů, tedy asi 130 tisíc korun, je však světově unikátní a naznačuje, že čínská robotika je připravena dobývat trhy. Obdobné stroje jiných světových výrobců stojí o jeden až dva řády víc.

Robot na výrobní lince

Čínští roboti kráčejí do práce. Úplně stejně jako lidé

Humanoidní roboti (kteří vypadají podobně jako člověk, mají hlavu, dvě ruce a dvě nohy) se dosud nepovažovali za vhodné pro nasazení v průmyslu. Ale teď právě „nastupují“ do několika čínských moderních průmyslových závodů a navzájem tam spolupracují stejně jako lidští zaměstnanci. Robotika tak mění další dlouhodobou „pravdu“.

Přečíst článek

Ústup od slibů

Nicméně buďme s nadšením opatrní. Společnost Unitree se sídlem ve městě Chang-čou na východě Číny vznikla v roce 2013 a působila přesvědčivě. Podle listu Financial Times do ní investovaly fondy rizikového kapitálu, jako například společnost HongShan (dnes samostatná, dříve pobočka americké Sequoia Capital), technologické společnosti jako Meituan, a také čínské státní fondy pro podporu nových technologií. Ještě do konce roku 2023 se Unitree soustřeďovala na vývoj čtyřnohých robotů (které jsou technicky jednodušší než roboti udržující stabilitu na dvou nohách).

Před rokem pak překvapila představením humanoidního robota G1. Je o trochu větší než robot nynější, měří 132 centimetrů a váží 35 kilogramů, ale je podobně pohyblivý. Cena je ovšem podstatně vyšší: 16 tisíc dolarů (asi 360 tisíc korun). Společnost Unitree tehdy tvrdila, že jej vyladila pro masovou výrobu. Jenže dostupné zprávy spíše ukazují, že se prodává spíše po jednotlivých kusech nadšencům a jiným vývojářům, kteří si na stroji ověřují své algoritmy a případně zkoumají, jak jej upravit na nějakou konkrétní činnost. Představa, že by se tento robot stal třeba univerzálním pomocníkem v domácnosti nebo pečovatelem o nemocné, se nenaplnila.

Čínský humanoidní robot má stát tolik jako menší auto a chystá se do výroby

Čínský humanoidní robot má stát tolik jako menší auto a chystá se do výroby

Robot, který se svými pohyby zřejmě nejvíc přiblížil člověku, by mohl pracovat v domácnosti a také pomoci v péči o nemocné a staré lidi.

Přečíst článek

Ani novinka není moc samostatná

A zřejmě ji nenaplní ani nynější verze R1. Výrobce tentokrát opatrně zdůrazňuje, že uživatelé musí „rozumět omezením“ humanoidních robotů, než si je pořídí. Neboli se dá předpokládat, že na reklamních videích zachycené krásné pohyby jsou stále jen předem naprogramovanou rutinou, anebo jsou řízeny na dálku.

V podstatě se teprve čeká, až třeba umělá inteligence naučí humanoidní roboty samostatněji ovládat svůj pohyb v různém terénu a zvládat nečekané úkoly. Pak se teprve stanou samostatnějšími a využijí výhodu, na kterou jsou navrženi, tedy aby fungovali v prostředích, která byla vytvořena pro lidi. Teoreticky to znamená, že není nutné přestavět dům, kancelář nebo továrnu, aby tam tito roboti mohli pracovat.

Relativně nízká cena robota R1 umožňuje, aby si na něm výzkumníci z různých ústavů mohli vyzkoušet nové postupy a k cíli se více přiblížili. Ale domů si ho stejně nekoupíte.

Kdo se o vás postará ve stáří? No přece roboti

Starých lidí přibývá a mnozí z nich potřebují péči, jakou jim jejich rodina není schopna zajistit. Profesionálních, schopných a také ochotných a chápavých pečovatelů však není dost. Zastoupit je zřejmě dokáže pouze technika a v budoucnu zejména roboti.

Přečíst článek

Peking jako uznávaný organizátor soutěže robotů

Ostatně to, že Čína dominuje vývoji robotů, naznačuje i fakt, že se v Pekingu v půlce srpna uskutečnily první Světové hry humanoidních robotů. Účastnilo se jich 280 týmů ze 16 zemí, celkem nasadily přes 500 robotů podobných lidem. Boxovali, hráli ping-pong, tancovali a také běhali. Ve sprintu na 100 metrů vyhrál robot, který jej zvládl za 21,50 sekundy. Lidský světový rekord v běhu na stejnou vzdálenost drží od roku 2009 Usain Bolt, který k tomu potřeboval 9,58 sekundy. Člověk tedy zatím vede.

Mimochodem, příští, tedy druhý ročník této soutěže bude pořádán opět v Pekingu.

Umělecký koncept vozítka, které na Měsíci používala posádka lodi Apollo15 v roce 1971.

Navrhněte kola pro Měsíc, vyzývá NASA. Nenápadný půvab: vítěz utratí víc, než může získat

Americká vesmírná agentura NASA vyhlásila soutěž pro konstruktéry, kteří navrhnou kola pro budoucí měsíční vozidlo. Může na tom vydělat NASA i světový technický pokrok. Jen účastníci soutěže na tom prodělají. Ale asi jim to nebude vadit.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Robot ze želatiny udělá, co má, a bezpečně se rozpadne. Brzy to zvládne i v lidském těle

Přečíst článek

Staropramenu rostou tržby i zisk. Jen piva prodal méně

Pivovarům Staropramen rostou tržby
ČTK
 ČTK

Skupina Pivovary Staropramen měla vloni dobrý rok. Přes pokles domácí poptávky se jí dařilo vyvážet více piva, celkově tak příjmy skupiny rostly.

Společnost Pivovary Staropramen loni meziročně zvýšila čistý zisk o 81 milionů korun na 929 milionů. Firmě také dál rostly tržby, loni stouply o šest procent na 4,98 miliardy korun. Prodej piva ale klesl. Celkem Pivovary Staropramen prodaly v loňském roce 2,74 milionu hektolitrů piva, meziročně o 66 tisíc hektolitrů méně, uvedla společnost. Pokles byl podle pivovarů způsobený nižším prodejem na tuzemském trhu, zatímco odbyt v zahraničí rostl.

Naší společnosti se i loni dařilo vypořádat se s nepříznivou situací na trhu ovlivněnou navýšením DPH na čepované pivo a změnami spotřebitelského chování a potvrdit silné postavení na domácím i zahraničních trzích,“ uvedl finanční ředitel společnosti Nemanja Vidović. Na přímých a nepřímých daních Staropramen loni odvedl státu podle firmy 699 milionů korun.

Hrubý provozní výsledek EBITDA dosáhl 693 milionů, a byl tak o 295 milionů vyšší oproti předchozímu roku. Pivovarům Staropramen se loni rovněž podařilo dosáhnout provozního zisku 122 milionů korun. V roce 2023 byla společnost v provozní ztrátě 165 milionů.

Předsedové vládních stran Vít Rakušan a Petr Fiala na pivu

Stanislav Šulc: Pivní memorandum aneb A na to se napijem

Měla to být zásadní schůzka, na níž se lídři bývalé vládní pětikoalice měli shodnout na povolebním postupu. Minule jim to vyšlo, díky čemuž vznikla vláda Petra Fialy. Aktuální, nutno dodat předvolební, situace zatím žádným velkým gestům nenahrává. A navíc ani jeden z lídrů nepřišel. A tak si na schůzce Spolu a STAN jejich šéfové slíbili, že po volbách chtějí spolupracovat. A stvrdili to symbolickým přiťuknutím půllitry ležáku.

Přečíst článek

Doma klesá spotřeba

Na domácím trhu prodal Staropramen asi 1,9 milionu hektolitrů piva, což je meziroční pokles o 4,3 procenta. Naopak exportu se dařilo. Na zahraniční trh putovalo celkem 846 tisíc hektolitrů, tedy o 2,5 procenta více než v roce 2023. Nejvíce piva směřovalo na Slovensko a do Německa, Švédska, Polska nebo Maďarska. Staropramen dodává svá piva do více než 30 zemí, včetně například Mongolska nebo Islandu.

Průzkumy uvádějí, že Češi stále častěji pijí nealkoholická piva. Například z průzkumu Českého svazu pivovarů a sladoven vyplývá, že nealkoholické pivo si alespoň občas dopřeje 85 procent dospělých Čechů a pravidelně si ho dá 60 procent z nich. Nealkoholického piva a jeho ochucených variant loni pivovary uvařily celkem 1,613 milionu hektolitrů, oproti roku 2019 je to víc než dvojnásobek.

Na trend reagoval i Staropramen a v loňském roce představil několik nealkoholických novinek, například nealkoholickou variantu irského piva Guinness. Na trh vstoupil také nový Staropramen Extra Chmel a Ostravar Desítka.

Pivo se z běžného nápoje stává přepychem

Prazdroj mění ceník. Která piva zdraží

Po dvou letech mění Plzeňský Prazdroj ceník. Od října zdraží část portfolia značek Kozel, Radegast, Master či Primus. Plzně ani „desítky“ Gambrinus se zdražení netýká.

Přečíst článek

Chystá se zdražení?

Staropramen naposledy zdražil svá piva loni od 1. ledna, kdy zvýšil ceny baleného piva v průměru o pět procent a čepovaného o 3,2 procenta. Plány a strategii na příští rok společnost teprve chystá, další úpravu cen piv prozatím neoznámila.

Pivovary Staropramen na českém trhu kromě českých piv značek Staropramen, Braník, Ostravar nebo Mustang nabízí také belgická piva Stella Artois, Hoegaarden a Leffe. Od roku 2021 prodává i irská piva Guinness a Kilkenny. Loni také Staropramen zásoboval obě arény v Praze a Ostravě během mistrovství světa v hokeji.

Pražská burza cenných papírů

Pražská burza pokračuje v poklesu. Obchody v týdnu pokořily rekord

Všechny seance uplynulého týdne burza ukončila v záporném teritoriu. Od úterý do čtvrtka byla přitom patrná silná aktivita investorů, a to především u akcií ČEZ.

Přečíst článek

Miliardový pivní byznys

Růst tržeb za loňský rok už oznámily podobně jako Staropramen i další velké pivovary v Česku. Plzeňský Prazdroj loni zejména díky rostoucímu exportu zvýšil meziročně tržby o 6,7 procenta na 23 miliard korun. Čistý zisk ale Prazdroji klesl o 0,8 procenta na 5,9 miliardy. Vývoz firmě loni vzrostl o desetinu na 1,97 milionu hektolitrů a prodeje v Česku zůstaly na 7,3 milionu hektolitrů.

Budějovický Budvar měl loni čistý zisk 361 milionů, oproti roku 2023 o 22,9 procenta vyšší. Tržby stouply o 8,58 procenta na rekordních 3,67 miliardy. Pivovar měl loni také rekordní výstav, uvařil 1,928 milionu hektolitrů piva. Pivovar Svijany zvýšil loni tržby o 13,8 procenta na asi 992 milionů. Na trh dodala firma rekordních 727.919 hektolitrů piva.

České pivovary loni pro český i zahraniční trh uvařily téměř 20,9 milionu hektolitrů piva, o 4,2 procenta více než v roce 2023. Průměrná spotřeba alkoholického piva na obyvatele v roce 2024 činila 126 litrů, tedy o dva litry méně než v roce 2023.

Inflace brzdí. A pivo stojí míň než před rokem

Zatímco inflace v červenci klesla na 2,7 %, ceny potravin dál stoupají. Vejce, mléko a káva zažívají raketový růst. Mírné zlevnění energií ale ulevilo domácím rozpočtům.

Přečíst článek

Učitelům vzrostou platové tarify o sedm procent

Dalibor Martínek: Nenasytní učitelé. Platy jim rostou, nestačí jim to

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme