Perfektní steak nezačíná drahým masem, ale rozpálenou pánví. Právě tady podle šéfkuchaře Oldřicha Matouška dělá většina lidí zásadní chybu, která z dobrého steaku udělá suchý průměr. Rozhodují ale i další detaily, které domácí kuchaři často podceňují.
Velikonoce v Praze získávají nový rozměr. Vedle tradičních zvyků lákají podniky i na tematické brunche, které kombinují sezónní menu, koktejly a uvolněnou atmosféru v netradičním prostředí.
Domácí vaření se mění. Lidé chtějí jíst kvalitně jako v restauraci, ale zároveň rychle. Česká značka Živina proto připravuje tu nejsložitější část vaření a zbytek nechává na zákaznících. „Lidé chtějí vařit doma, ale často nemají čas nebo zkušenosti na složitější recepty. Proto neděláme hotová jídla. Snažíme se spíš připravit základ, například omáčku nebo fermentovanou zeleninu, a zákazník si jídlo dokončí doma podle sebe,“ říká zakladatel firmy Martin Kudera.
Restaurace ZEM v pražském hotelu Andaz Prague stojí na zajímavém konceptu. Menu kombinuje moderně pojatou českou kuchyni s japonskou izakayou, tedy stylem menších sdílených chodů. Výsledkem je večer, kdy se na stole může potkat hovězí tatarák, tuňákové tataki i kachna s knedlíkem a zelím – a překvapivě to funguje.
Na jižní Moravě a v Polabí už letos začala výsadba brambor. Přesto se očekává, že celková plocha polí s konzumními bramborami v Česku letos klesne. Pěstitelé totiž na loňské úrodě prodělávají a část z nich proto zvažuje omezení produkce. Důvodem je především přebytek brambor na evropském trhu.
Pražská gastronomická scéna na něj čekala dlouho. Americký burgerový řetězec Five Guys otevřel svou první českou pobočku loni v prosinci v obchodním domě Máj na Národní třídě. Očekávání byla velká – stejně jako fronty. Ty v prvních týdnech sahaly až ven z podniku a čekání na burger se počítalo na desítky minut.
Řemeslný pivovar s obratem v desítkách milionů přináší na Jiřího z Poděbrad koncept, který kombinuje precizně ošetřené pivo, návrat k prvorepublikovému výčepu a ambiciózní gastronomii.
Fronty od otevření, plné rezervace a tisíce porcí legendárního trojobalu. Šnycl Jana Punčocháře zažil křest ohněm ve velkém stylu a Praha mu podle prvních čísel doslova propadla.
Protein je klíčová živina, ale jeho nadbytek může mít i skryté náklady. Zatímco většina lidí přijímá výrazně víc bílkovin, než doporučují oficiální normy, věda ukazuje, že vyšší dávky dávají smysl jen pro určité skupiny. Pro ostatní může být honba za proteinem spíš zátěží než přínosem.
Vegetariánská a veganská jídla přestávají být pomalu a jistě pouhým doplňkem menu a stávají se plnohodnotným gastronomickým i byznysovým pilířem. Moderní restaurace ukazují, že práce se zeleninou, fermentací a lokálními surovinami je cestou k vyšší kvalitě, stabilnějším nákladům i širšímu publiku. Pražské bistro KRO patří mezi podniky, které tento posun ilustrují v praxi.
Ceny v gastronomii rostou rychleji než inflace, personál chybí a zákazníci mění své návyky. Zatímco restaurace bojují o přežití, institucionální gastronomie se stává klíčovým polem budoucího růstu. Co to znamená pro provozovatele i jejich dodavatele?
