Na jižní Moravě a v Polabí už letos začala výsadba brambor. Přesto se očekává, že celková plocha polí s konzumními bramborami v Česku letos klesne. Pěstitelé totiž na loňské úrodě prodělávají a část z nich proto zvažuje omezení produkce. Důvodem je především přebytek brambor na evropském trhu.
Vegetariánská a veganská jídla přestávají být pomalu a jistě pouhým doplňkem menu a stávají se plnohodnotným gastronomickým i byznysovým pilířem. Moderní restaurace ukazují, že práce se zeleninou, fermentací a lokálními surovinami je cestou k vyšší kvalitě, stabilnějším nákladům i širšímu publiku. Pražské bistro KRO patří mezi podniky, které tento posun ilustrují v praxi.
Ceny v gastronomii rostou rychleji než inflace, personál chybí a zákazníci mění své návyky. Zatímco restaurace bojují o přežití, institucionální gastronomie se stává klíčovým polem budoucího růstu. Co to znamená pro provozovatele i jejich dodavatele?
Předseda Bavorského svazu pivovarníků Georg Schneider navrhl, aby se na mnichovském pivním festivalu Oktoberfest začalo platit vstupné. Umožnilo by to podle něj pokrýt některé náklady spojené se slavnostmi a příjmy by tak nemusely plynout jen z prodeje piva. Loni se cena zlatavého moku vyšplhala až na 15,80 eur (384 korun) za litr. Na návrh se okamžitě snesla kritika.
Nedělní večeře je ideální test restaurace. Neřešíte rychlost oběda ani slavnostní atmosféru víkendu – chcete se najíst dobře, v klidu a bez kompromisů. Vinohradský Parlament tenhle test zvládá po svém: poctivě, bez efektů a s kuchyní, která ví, proč dělá věci tak, jak je dělá.
Skupina Ambiente letos patřila k nejúspěšnějším hráčům gastronomického průvodce Gault&Millau pro Českou republiku.
Ještě před pár lety byl Filip Sajler spojovaný především s cateringem a firemními kantýnami. Dnes stojí za technologickým projektem Eat Smart, který v roce 2025 ztrojnásobil objem prodejů a rozšířil síť chytrých lednic po celém Česku. Cíl? Nahradit klasické kantýny a zamířit do zahraničí.
Degustační menu v restauraci Reason na střeše Masaryčky patří k tomu nejambicióznějšímu, co dnes Praha nabízí. Šéfkuchař Jan Horák tu staví na technice, fermentaci a odvaze, díky nimž vzniká mimořádně hluboký a promyšlený gastronomický zážitek.
Průměrná cena poledního menu v Česku se v prosinci 2025 vyšplhala na 199 korun. Oproti předchozím letům se tempo zdražování výrazně zpomalilo a místy se téměř zastavilo. Vyplývá to z dat společnosti Edenred. Přesto tlak na rodinné rozpočty nepolevil a oběd se stal položkou, kterou lidé sledují citlivěji než dřív.
Rostoucí ceny v restauracích a stoupající preference zdravého životního stylu vedou stále více Čechů k domácí přípravě jídla, které pak v zaměstnání konzumují o polední pauze, aniž by tedy navštívili restauraci. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Pluxee, který uskutečnila agentura Ipsos. Pokud „krabičkovému obědu“ dávají přednost každodenně, mohou při současných cenách ušetřit průměrně zhruba 32 tisíc korun ročně.
Misky na dopravním pásu, roboti dávkují ingredience, lidé jen kontrolují. Wonder chce přepsat pravidla gastronomie. Jenže jídlo není balík z e-shopu – a zákazníci to cítí.
