Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Dalibor Martínek: Ostrá fáze kampaně začala. Babiš dostal do hlavy berlí

Andrej Babiš
ČTK
Dalibor Martínek

Ono to zase takové drama nebude. Není to jako ve Spojených státech, když šílený střelec zranil v předvolební kampani Donalda Trumpa, a kdyby mířil o deset centimetrů vedle, tak by Trumpa zastřelil. Babiš jen dostal na mítinku při své kontaktní kampani berlí. To byl asi trochu větší kontakt, než doufal. Podle některých verzí do hlavy, podle jiných do zad. Pokud do hlavy, třeba se Babišovi rozsvítí.

Babišova pravá ruka Karel Havlíček má hned jasno. Je to podle něj důsledek nenávistné kampaně, kterou vedou koalice Spolu, Piráti a v posledních dnech i STAN. „Teď to skončilo úderem do hlavy, příště to může být horší,“ straší Havlíček.

ANO je stejně agresivní

Jednoduše řečeno, politici by se bouchat neměli. Zvlášť ne před volbami, když si troufnou postavit se mezi lidi. Chtělo by to respekt. Faktem ovšem je, že ANO provádí stejně agresivní kampaň proti Fialově vládě. Havlíček to například natřel vládě ještě v pátek pro televizi Nova, padala slova jako Fiala a jeho negramoti a podobně. Takže kdo tady vede útočnou, agresivní kampaň.

Karel Havlíček: Za určité konstelace bych mohl být premiérem

Hnutí ANO Andreje Babiše dlouhodobě vede v předvolebních průzkumech a uvnitř hnutí už se uvažuje o skládání budoucí vlády. Karel Havlíček je jedním z největších pracantů. Připravil novou ekonomickou strategii státu. „Mám detailní scénáře na dopravu, na výzkum, na energetiku. Myslím, že to nikdo nemá v takovémto detailu. V této republice na tom pracuju jenom já,“ říká workoholik Havlíček. Premiérem se po volbách patrně stane Andrej Babiš. Havlíček ovšem připouští, že by se za „určité konstelace“ mohl stát premiérem i on.

Přečíst článek

Na Fialu zatím žádný pomatenec nezaútočil a snad se to ani nestane. A Babiš bude jistě zítra opět stát před lidmi ve své intenzivní kampani. Mají to být Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov, Kojetín a Prostějov. To si nenechá ujít. Vždyť jeho zdraví je železné. A i kdyby nechal, stejně za pár dní pojede dál. Jistě o svém novém zážitku bude emocionálně potenciálním voličům vyprávět, Fiala si to za rámeček nedá. Ačkoliv je v tom nevinně.

Je to prostě exces, stane se. Jsme sice národ holubičích povah, ale kdejakou prasárnu je tady schopen udělat téměř kdokoliv. Možná se někomu nelíbilo, že Babiš v minulosti referoval státní policii, nebo že si vzal neoprávněně dotaci na Čapí hnízdo a má tu kuráž tvrdit, že ne. Prostě že je lhář. Motivace mohla být jakákoliv. Naštěstí nejsme tak daleko, že by se tady po politicích střílelo, jako třeba na Slovensku. Fico měl namále.

Havlíček má svůj výklad, což je ovšem spíš pokračování předvolební kampaně. Podívejte na toho záludného Fialu. Možná si první místopředseda strany myslí, že na tom uhraje pár desetinek. Asi těžko, karty jsou už rozdány.

Předsedové vládních stran Vít Rakušan a Petr Fiala na pivu

Premiérem Rakušan, Babiš ve vězení

Vít Rakušan si dal s Petrem Fialou pivo v Malostranské besedě. Přísahali, že po volbách nepůjdou do vlády s Andrejem Babišem. Ono je to lehké, takto před volbami cokoliv deklarovat. Voliči jsou nadšení, že předseda jejich srdcové strany je tak pevný. Rakušan má hvězdičku za veřejně viditelnou akci. Ovšem není nic snadnějšího pro politika po volbách prohlásit, že se politická situace změnila, nebo že vlast si to žádá. Nebo najít nějaké podobně nejapné zdůvodnění a učinit úplně obrácené rozhodnutí. Mrkněte na pradávný britský sitcom Jistě, pane ministře. Tam je všechno.

Přečíst článek

Házení vajec

A jen tak mimochodem, není to v Česku první fyzický útok na politika. Jiří Paroubek si v roce 2009 v kampani do Evropského parlamentu užil svou vaječnou intifádu, kterou začala v Kolíně parta recesistů. Lidem se to zalíbilo. Házení vajec si užil i prezident Miloš Zeman během vzpomínkové akce na Albertově 17. listopadu v roce 2015. Jeho ochranka to tušila, neměl tam lézt. Už měla připravené deštníky, kterými ho kryla.

Útok na Zemana byl vyhodnocen jako výtržnictví, za vaječné útoky na Paroubka policie žádné stíhání nezahájila. Asi měli oba pánové nějaké to máslo na hlavě, svým chováním, veřejným vystupováním, zlými slovy. I Andrej Babiš má máslo na hlavě. Nemůže se moc divit, že ho někdo šmajznul po hlavě. Navštívil nemocnici, možná i tam vedl předvolební kampaň. Může být rád, že za manipulace s dotacemi dosud nenavštívil vězení.

Související

Stanislav Šulc: Doufejme, že se příští vláda rozpadne včas, aby se rozpočet vrátil do normálu

Sněmovna o rozpočtu
ČTK
Stanislav Šulc

Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.

Kdy mají být volby? Konvenční odpověď říká, že za čtyři roky od voleb minulých. A podle Ústavy to tak rozhodně je správně. Jenomže má to jeden háček, který se jmenuje rozpočet. To, že se volby kvůli pádu Nečasovy vlády přesunuly na podzimní termín, má totiž velké dopady právě na schvalování nejdůležitějšího zákona státu.

Už vláda Petra Fialy této nepříliš dobré situaci čelila. A nově ministr financí Zbyněk Stanjura potvrzuje, že to vlastně hrozí i pro příští rok. Důvod? Právě volby.

Termíny jsou totiž neúprosné. Aby se všechno stihlo, musí návrh zákona o státním rozpočtu přijít do sněmovny na konci září. A i to je hraniční termín. Jenomže první říjnový víkend jsou volby a je jisté, že skladba sněmovny před volbami a po nich bude odlišná. A stejně tak není úplně jisté, že se stihne utvořit dostatečně silná vláda, která by pak protlačila suverénní rozpočet.

A to není dobré.

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS (vlevo) a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová

Vítězové a poražení návrhu rozpočtu na rok 2026: dluh deklasuje hned deset ministerstev

Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.

Přečíst článek

Nulová shoda je problém

Rozpočtové provizorium je zkrátka v povolebním roce při aktuálně nastaveném systému a náladě ve společnosti i politice téměř nevyhnutelná jistota.

S tím, jak se přelévají nálady na sociálních sítích, utvrzují se jednotlivé bubliny ve svých pravdách a extremizují se ve svých přesvědčeních. A tak pravděpodobnost, že se více méně všichni shodnou na nějakých velkých třeba investičních projektech, je čím dál menší.

Jedinou výhodou nyní je to, že obří vlna inflace se již přehnala, takže meziroční cenová hladina nebude jinde o 18 procent, ale maximálně o dvě tři. Tedy loňský rozpočet bude výrazně blíž realitě, než kdyby rozpočtové provizorium nastalo třeba z roku 2022 na 2023.

I to je ale slabá náplast na to, že jsme si tu vyrobili problém, který jen tak nezmizí, ačkoli jde o reálně velmi nebezpečný problém.

Ministr financí Zbyněk Stanjura

Schodek rozpočtu pro příští rok má být 286 miliard

Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.

Přečíst článek

Kdy budou příští volby?

Co s tím? Vlastně tu pár cest je. Idealistická říká, že by se společnost měla přestat babrat v marginalitách a měla by se soustředit na tom, co nás spojuje, co sdílíme, na tom pak modelovat ty velké projekty. A rozpočet by byl více méně formalita, až na to, jestli dotace potečou víc na fotbal nebo hokej.

Ale zpět na zem. Čistě technicky tu jsou dvě cesty, jak tuto situaci napravit. První je, že by si sněmovna odhlasovala zkrácené funkční období. Ale protože to je příliš komická představa, tak raději věřme v to, že se jedna z příštích vlád rozpadne dostatečně šikovně na to, že prezident vyhlásí nové volby a ty budou opět v jarním termínu. Pak bude schvalování rozpočtu opět „normální“ a rozpočtové provizorium bude opět jen výraz neschopnosti politiků a nikoli každé čtyři roky se opakující jistota.

Glosa Dalibora Martínka: Masakr zvěře se daří. Za rok padlo rekordních 137 tisíc srn

Statistický úřad vydal výroční zprávu o činnosti myslivců. A sláva, rok byl rekordní. U srnčí zvěře nastalo zvýšení odstřelu o znatelných deset procent na 137 408 kusů, čímž byla překonána rekordní hodnota z roku 2009 (131 873 kusů). Dařilo se i u daňků, těch myslivci zmasakrovali o 10,8 procenta víc, celkem 50 tisíc kusů.

Přečíst článek

Kdo zaplatí Trumpova cla? Data odhalují nepříjemnou pravdu pro americké spotřebitele

Kdo zaplatí Trumpova cla? Data odhalují nepříjemnou pravdu pro americké spotřebitele

Celní politika prezidenta Trumpa pravděpodobně nejtvrději dopadne na Američany. A a o to víc, pokud americký dolar nezačne posilovat, uvádí v komentáři analytik BHS Timur Barotov.

Přečíst článek

Související

Vítězové a poražení návrhu rozpočtu na rok 2026: dluh deklasuje hned deset ministerstev

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS (vlevo) a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová
ČTK
Lukáš Kovanda

Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.

V očištění o inflaci, kterou ministerstvo financí pro letošek prognózuje na úrovni 2,4 procenta, dosahuje nárůst výdajů vyčleněných resortu obchodu 83,1 procenta (viz tabulka níže), porovnáváme-li tedy návrh rozpočtu na rok 2026 a čísla ze schváleného rozpočtu na rok letošní. 

V případě ministerstva obchodu je ale vysoký údaj alespoň zčásti odrazem loňského kontroverzního tahu ministerstva financí, kdy v rozpočtu na letošek nevyčlenilo resortu obchodu zhruba 20 miliard korun, které měl stát právě prostřednictvím ministerstva průmyslu poslat provozovatelům solárních a jiných elektráren. „Útěk“ prostředků mimo rozpočet kritizovala i Národní rozpočtová rada.

Růst ekonomiky

Spotřeba domácností táhne českou ekonomiku vzhůru, před volbami nezahálí ani vláda

Česká ekonomika od dubna do června rostla citelně více, než nač ukazoval prvotní odhad. Obava z dopadu amerických cel na ni se zatím nenaplňuje. Naopak, Donald Trump povzbudil zahraniční poptávku po českém exportu.

Přečíst článek

Vedle ministerstva obchodu se dvouciferného reálného nárůstu přidělených peněz dočkává v návrhu rozpočtu na rok 2026 už jenom ministerstvo pro místní rozvoj (nárůst o 71,5 procenta) a resort obrany (o 11,5 procenta).

Ministerstvo obchodu ovšem jako jediný resort poráží dokonce i důchody, a to jak co se procentuálního, tak i absolutního vývoje přidělených peněz týče. V pomyslném žebříčku dle absolutního navýšení přidělených peněz je totiž resort obchodu opět první, s přírůstkem 30,6 miliardy korun. Druhé je ministerstvo práce a sociálních věci, zodpovědné za výplatu právě důchodů, které si polepší o 21,9 miliardy korun. Třetí je resort obrany, s 21,4 miliardy korun navíc.

Právě případ ministerstva práce ovšem odhaluje ošemetnost činění závěrů pouze s ohledem na absolutní vývoj přidělené částky. Protože zmíněná suma 21,9 miliardy korun nárůstu přidělených peněz znamená vzhledem o obřím proporcím rozpočtu resortu práce a sociálních věcí, že si tento resort reálně pohoršuje, neboť vývoj jeho výdajů dokonce nepokryje ani letošní inflaci. Po jejím započtení totiž jeho výdaje mají příští rok meziročně klesnout o 0,1 procenta.

A to tedy resort práce bude příští rok hospodařit s historicky rekordní částkou takřka 991 miliard korun, takže jde o první případ historie ČR, kdy má mít jedna jediná kapitola rozpočtu přidělenu sumu v podstatě již jednoho celého bilionu korun.

Zůstaneme-li ještě chvíli u absolutních částek, pak jen čtyři ministerstva se mají příští rok dočkat jejich navýšení, které předčí navýšení, s nimiž může počítat státní dluh, resp. náklady na jeho obsluhu, zejména tedy náklady v podobě úrokových plateb mezinárodním bankám, finančním domům a fondům či spekulantům. Dluh totiž spolyká o 10 miliard korun více než letos. Většího absolutního přídělu, než je deset miliard, se přitom dočkávají jen zmíněné resorty obchodu a práce a sociálních věcí a pak také ministerstva obrany (nárůst o 21,4 miliardy korun) a vnitra (o 11,9 miliardy). Znamená to, že dluh se absolutně dočkává většího nárůstu objemu přidělených peněz než hned deset ministerstev.

Lukáš Kovanda: Češi šílí po cihle, čímž šponují ceny bytů. Usměrní je jen krize

Ceny bytů a domů v Česku lámou rekordy – podle údajů ČNB jsou nemovitosti nejdražší v historii, a to i po očištění o inflaci. Přesto lidé dál kupují nemovitosti na drahé hypotéky, aby jim „neujel vlak“. Strach z promarněné příležitosti (FOMO) žene Čechy k posedlosti vlastnickým bydlením, která se stává ekonomickým i společenským problémem. Výsledkem je drahota, dluh a tlak na budoucí generace, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Z těchto deseti ministerstev se jich ale celkem sedm musí smířit s poklesem absolutní částky přidělených výdajů. Přitom dokonce osm z daných deseti ministerstev z hlediska vývoje přidělených peněz neporazí letošní inflaci, včetně již zmíněného resortu práce. 

Ministerstva, která mohou příští rok počítat s více penězi i po zohlednění inflace, lze spočítat na prstech skoro jen jedné ruky: jde o zmíněné resorty obchodu, místního rozvoje, obrany, dále ovšem také financí, vnitra a zahraničních věcí.

S procentuálně nejvyšší částkou se naopak musí po zohlednění inflace rozloučit hlavní poražené resorty nynějšího návrhu rozpočtu, tedy ministerstvo zdravotnictví (pokles o 29,1 procenta při zohlednění inflace) a ministerstvo dopravy (o 25,9 procenta). Absolutně má pak o nejvíce peněz přijít resort dopravy (o 32,8 miliardy korun) a resort školství (o 14,4 miliardy). Všechna další ministerstva, jež si mají absolutně pohoršit, už si pohorší o méně než deset miliard korun.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Doporučujeme