Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích. Vyplývá to z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství s jeho závěry nesouhlasí a bude je rozporovat. Uvedla to Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
Čeští zemědělci dokončují jednu z nejslabších sklizní posledních let. Obilovin bude nejméně za 14 let, produkce řepky meziročně spadne o více než pětinu a zároveň klesají ceny, za které farmáři svou produkci prodávají. Zemědělský svaz ČR však varuje, že ještě větší dopad než nepříznivá sezona mohou mít nová evropská pravidla platná od roku 2028.
Pro šampaňské platilo po generace jednoduché pravidlo: hroznům prospěje pomalé zrání v chladnějším klimatu. Jenže to se mění. V Champagne letos začíná historicky nejčasnější sklizeň a vinaři řeší, zda se jim i v rozpálené Francii podaří zachovat chuť, která jejich víno proslavila.
České pivovarnictví čeká nejistý podzim. Pěstitelé chmele předběžně očekávají podprůměrnou úrodu a sklizeň jarního ječmene má podle aktuálního odhadu meziročně propadnout téměř o čtvrtinu. O skutečném dopadu na pivovary však rozhodne především kvalita surovin. Obor zároveň čelí opačnému problému. Češi pijí stále méně piva, a sladovnám proto klesá odbyt.
Rybníkáři v Česku začali kvůli suchu výlovy rybníků mnohem dříve než v jiné roky. Snaží se zachránit mladé ryby, aby kvůli nedostatku vody neuhynuly. Ve hře je celá letošní sezona, a otázkou je, zda vůbec budou na Vánoce kapři.
Litr mléka za 5,90 koruny potěší každého zákazníka. Jenže taková cena už podle Lukáše Kovandy není výsledkem levnější výroby, ale především marketingové strategie obchodníků. Pokud její náklady nakonec ponesou mlékárny a zemědělci, může se dnešní výhodný nákup Česku v budoucnu pořádně prodražit.
Letošní sklizeň vypadá nejhůř za desítky let. Obilovin má být meziročně o téměř 17 procent méně, řepky dokonce o více než pětinu. Dopad na ceny potravin ale bude záviset hlavně na evropském trhu, energiích a dovozu.
Zastropování přímých zemědělských plateb má přinést větší spravedlnost, ve skutečnosti ale může oslabit produkci potravin, zaměstnanost i venkov, míní předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond podal žaloby na 28 společností z holdingu Agrofert. Požaduje po nich vrácení podpory v celkové výši 22 milionů korun, kterou podle něj firmy čerpaly v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Agrofert už dříve pochybení odmítl.
První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok. A to ještě nezahrnuje extrémní vedra z konce června. Pokud se horší výhled potvrdí, může skončit období, kdy levnější zemědělské suroviny tlumily ceny potravin.
„Pokud bude sucho pokračovat i přes léto, může zpomalit zlevňování potravin a přidat několik desetin procentního bodu do potravinové inflace, ale navíc to zatím nevypadá,“ říká v rozhovoru pro Newstream hlavní analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Podle údajů specializovaného webu Intersucho je v Česku zasažena suchem polovina území.
Ve svatovítské katedrále se dnes po roce znovu sejde sedm klíčníků, kteří otevřou dveře Korunní komory a vyzvednou z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna 👑, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu.
V čele české delegace na příštím summitu NATO v Tiraně bude prezident Petr Pavel. Uvedla to v neděli Česká televize s odkazem na vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO). Předseda vlády už v červenci uvedl, že nemá problém s tím, aby Pavel na příští alianční summit jel. O letošní složení české delegace na summit do Ankary vedla vláda s hlavou státu několikaměsíční spor. Nakonec jel premiér i prezident, v čele delegace byl Babiš.
Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb 🗳 ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu.
Nejsilnější stranou v nedělních komunálních volbách 🗳 v Dolním Sasku se stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z propočtu agentury Infratest dimap, který zveřejnila veřejnoprávní stanice NDR. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD) svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 16,5 procenta.