Čeští zemědělci dokončují jednu z nejslabších sklizní posledních let. Obilovin bude nejméně za 14 let, produkce řepky meziročně spadne o více než pětinu a zároveň klesají ceny, za které farmáři svou produkci prodávají. Zemědělský svaz ČR však varuje, že ještě větší dopad než nepříznivá sezona mohou mít nová evropská pravidla platná od roku 2028.
Letošní sklizeň vypadá nejhůř za desítky let. Obilovin má být meziročně o téměř 17 procent méně, řepky dokonce o více než pětinu. Dopad na ceny potravin ale bude záviset hlavně na evropském trhu, energiích a dovozu.
Zastropování přímých zemědělských plateb má přinést větší spravedlnost, ve skutečnosti ale může oslabit produkci potravin, zaměstnanost i venkov, míní předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond podal žaloby na 28 společností z holdingu Agrofert. Požaduje po nich vrácení podpory v celkové výši 22 milionů korun, kterou podle něj firmy čerpaly v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Agrofert už dříve pochybení odmítl.
První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok. A to ještě nezahrnuje extrémní vedra z konce června. Pokud se horší výhled potvrdí, může skončit období, kdy levnější zemědělské suroviny tlumily ceny potravin.
„Pokud bude sucho pokračovat i přes léto, může zpomalit zlevňování potravin a přidat několik desetin procentního bodu do potravinové inflace, ale navíc to zatím nevypadá,“ říká v rozhovoru pro Newstream hlavní analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Podle údajů specializovaného webu Intersucho je v Česku zasažena suchem polovina území.
Agrofertu loni klesl konsolidovaný zisk na 2,2 miliardy korun. Holding vysvětluje propad mimořádným výsledkem předchozího roku, kdy prodal Mafru, Londu a Synthesii. Letos chce skupina investovat zhruba 17 miliard korun a dál posilovat hlavně v chemii, potravinářství a energetických úsporách.
Vlna veder z konce června zasáhla kromě jiných oblastí i zemědělství. Což může mít výrazný dopad do cen potravin. Náklady na produkci základních zemědělských produktů rostou. Pšenice to možná přežije. Překvapivě, možná největší dopad to bude mít na ceny mléka a produktů z něj.
Na ministerstvu zemědělství prý v tichosti vzniká návrh, který by v konečném důsledku mohl přihrát tisíce hektarů půdy největším konglomerátům. Podle kritiků omezí vlastnická práva drobných majitelů, následně pak bude vytlačoval z trhu malé zemědělce. Přitom český venkov potřebuje něco docela jiného, než aby se pole stala rejdištěm agrobaronů.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond zahájil předsoudní vymáhání podpor po 28 dceřiných firmách Agrofertu. Holding ale tvrdí, že dotace čerpal v souladu se zákonem.
Lokální ovoce a zelenina od rodinných farmářů mají v českých obchodech stále větší prostor, podle pěstitelů je ale jejich potenciál pořád zdaleka nevyužitý. Farmáři upozorňují, že v době rostoucích nákladů a výkyvů počasí je pro ně stabilní odbyt stále důležitější. Právě spolupráce s obchodníky tak může rozhodovat o tom, zda se menší a střední pěstitelé dokážou dlouhodobě udržet na trhu.
Nejvíc topného oleje šlo i v červenci z Ruska po moři 🛳 do Saúdské Arábie. Důvodem je vysoká letní poptávka po klimatizování, přestože objem dodávek se proti červnu snížil o 18 procent na 1,1 milionu tun. S odkazem na data obchodníků a společnosti LSEG to uvedla agentura Reuters.
