Personální krize. Zemědělci málo platí a chybějí tak lidé nejen na sklizeň
Zemědělství trpí nedostatkem zaměstnanců, který se ještě více projevuje v období sklizně, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Situaci v sektoru tak zachraňují moderní technologie a brigádníci. Uvádí to pracovní portál Jenpráce.cz. Nedostatek pracovníků souvisí zejména s fyzickou náročností práce a nízkými výdělky. Ohodnocení je v zemědělství téměř o 13 tisíc korun pod celostátním průměrem, vyplývá z dat portálu.
Při žních se projevuje nedostatek zemědělců, pomáhají technologie a brigádníci. V období sklizně během letních měsíců podle pracovního portálu nejvíce chybějí pomocní dělníci na manuální práce, jako je sběr úrody, třídění nebo údržba porostů. "Tyto pozice často obsazují brigádníci i pracovníci na hlavní pracovní poměr. Výrazně žádaná je také obsluha zemědělské techniky, například traktoristé, řidiči postřikovačů nebo operátoři strojů," uvedl Michal Španěl, manažer pracovního portálu.
Nedostatek lidí ale podle něj hlásí i farmy s hospodářskými zvířaty. "Hledají se především ošetřovatelé, dojiči nebo pracovníci pečující o telata," doplnil Španěl.
Kromě nedostatku zaměstnanců zemědělství dlouhodobě trápí i problém s generační obměnou. Až 60 procent pracovníků v zemědělství je starších 45 let a obor se potýká s přilákáním mladších ročníků, upozornil portál. Zemědělství tak podle portálu čelí dvojímu tlaku - nejen že chybí pracovní síly, ale zároveň ubývá těch, kteří mají zkušenosti a know-how, což ohrožuje kontinuitu i budoucí výkonnost sektoru.
Zemědělství v Česku v posledních čtyřech letech čelilo řadě krizí - od prudkého nárůstu cen vstupů přes dopady války na Ukrajině, byrokratickou zátěž, až po tlaky spojené s novou evropskou zemědělskou politikou. Odborníci se ale neshodují na tom, jak vláda Petra Fialy (ODS) situaci zvládla. Zatímco část analytiků oceňuje přesměrování dotací k menším farmám či zvládnutí zemědělských protestů bez populistických zásahů, zástupci velkých zemědělských organizací vládu kritizují za chybějící vizi, slabou komunikaci a neochotu systémově řešit problémy.
Zemědělci kritizují Fialovu vládu. Naše problémy se neřeší a chybí vize, tvrdí
Politika
Situaci nepomáhá ani výše mzdy v zemědělství. Portál s odkazem na data Českého statistického úřadu tvrdí, že pracovník v zemědělství si vydělal v prvním čtvrtletí 2025 průměrně 34 tisíc korun hrubého, tedy o téměř 13 tisíc korun méně, než činil celostátní průměr.
Nedostatek pracovní síly se zemědělské podniky snaží řešit mimo jiné prostřednictvím moderních technologií. Stroje jsou dnes již vybaveny senzory pro automatický provoz a dokážou například jet po předem vytyčené trase nebo při postřiku rozpoznávat plevel od plodin. "Tam, kde dříve bylo potřeba několik pracovníků na celý den práce, dnes často stačí jeden operátor s tabletem. Automatizace zásadně mění způsob orby, setí, hnojení i sklizně, a již není výsadou pouze velkých agrokoncernů, ale využívají ji stále více také malé a střední farmy," podotkl Španěl.
Důležití jsou v době sklizní i brigádníci. Podle portálu je o sezónní práci v zemědělství každoročně zájem především mezi studenty a pracovníky z regionů s vyšší nezaměstnaností a vydělají si mezi 120 a 170 korunami za hodinu. Sezonní výpomoc často představují i pracovníci z Ukrajiny nebo dalších východoevropských zemí.
Podle dat ministerstva zemědělství pracovalo ke konci roku 2023 v sektoru zhruba 9200 Ukrajinců, celkový počet pracovníků v zemědělských podnicích byl 95 400.
Zisk holdingu Agrofert, působícího v zemědělství, potravinářství či chemii, loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun. Důvodem byl prodej mediální skupiny Mafra, firmy Londa provozující rozhlasové stanice a pardubické chemičky Synthesia. Tržby stagnovaly na 212 miliardách korun. Majitelem Agrofertu je předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš.
Babišovu Agrofertu loni vzrostl zisk o pět miliard
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
