Personální krize. Zemědělci málo platí a chybějí tak lidé nejen na sklizeň
Zemědělství trpí nedostatkem zaměstnanců, který se ještě více projevuje v období sklizně, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Situaci v sektoru tak zachraňují moderní technologie a brigádníci. Uvádí to pracovní portál Jenpráce.cz. Nedostatek pracovníků souvisí zejména s fyzickou náročností práce a nízkými výdělky. Ohodnocení je v zemědělství téměř o 13 tisíc korun pod celostátním průměrem, vyplývá z dat portálu.
Při žních se projevuje nedostatek zemědělců, pomáhají technologie a brigádníci. V období sklizně během letních měsíců podle pracovního portálu nejvíce chybějí pomocní dělníci na manuální práce, jako je sběr úrody, třídění nebo údržba porostů. "Tyto pozice často obsazují brigádníci i pracovníci na hlavní pracovní poměr. Výrazně žádaná je také obsluha zemědělské techniky, například traktoristé, řidiči postřikovačů nebo operátoři strojů," uvedl Michal Španěl, manažer pracovního portálu.
Nedostatek lidí ale podle něj hlásí i farmy s hospodářskými zvířaty. "Hledají se především ošetřovatelé, dojiči nebo pracovníci pečující o telata," doplnil Španěl.
Kromě nedostatku zaměstnanců zemědělství dlouhodobě trápí i problém s generační obměnou. Až 60 procent pracovníků v zemědělství je starších 45 let a obor se potýká s přilákáním mladších ročníků, upozornil portál. Zemědělství tak podle portálu čelí dvojímu tlaku - nejen že chybí pracovní síly, ale zároveň ubývá těch, kteří mají zkušenosti a know-how, což ohrožuje kontinuitu i budoucí výkonnost sektoru.
Zemědělství v Česku v posledních čtyřech letech čelilo řadě krizí - od prudkého nárůstu cen vstupů přes dopady války na Ukrajině, byrokratickou zátěž, až po tlaky spojené s novou evropskou zemědělskou politikou. Odborníci se ale neshodují na tom, jak vláda Petra Fialy (ODS) situaci zvládla. Zatímco část analytiků oceňuje přesměrování dotací k menším farmám či zvládnutí zemědělských protestů bez populistických zásahů, zástupci velkých zemědělských organizací vládu kritizují za chybějící vizi, slabou komunikaci a neochotu systémově řešit problémy.
Zemědělci kritizují Fialovu vládu. Naše problémy se neřeší a chybí vize, tvrdí
Politika
Situaci nepomáhá ani výše mzdy v zemědělství. Portál s odkazem na data Českého statistického úřadu tvrdí, že pracovník v zemědělství si vydělal v prvním čtvrtletí 2025 průměrně 34 tisíc korun hrubého, tedy o téměř 13 tisíc korun méně, než činil celostátní průměr.
Nedostatek pracovní síly se zemědělské podniky snaží řešit mimo jiné prostřednictvím moderních technologií. Stroje jsou dnes již vybaveny senzory pro automatický provoz a dokážou například jet po předem vytyčené trase nebo při postřiku rozpoznávat plevel od plodin. "Tam, kde dříve bylo potřeba několik pracovníků na celý den práce, dnes často stačí jeden operátor s tabletem. Automatizace zásadně mění způsob orby, setí, hnojení i sklizně, a již není výsadou pouze velkých agrokoncernů, ale využívají ji stále více také malé a střední farmy," podotkl Španěl.
Důležití jsou v době sklizní i brigádníci. Podle portálu je o sezónní práci v zemědělství každoročně zájem především mezi studenty a pracovníky z regionů s vyšší nezaměstnaností a vydělají si mezi 120 a 170 korunami za hodinu. Sezonní výpomoc často představují i pracovníci z Ukrajiny nebo dalších východoevropských zemí.
Podle dat ministerstva zemědělství pracovalo ke konci roku 2023 v sektoru zhruba 9200 Ukrajinců, celkový počet pracovníků v zemědělských podnicích byl 95 400.
Zisk holdingu Agrofert, působícího v zemědělství, potravinářství či chemii, loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun. Důvodem byl prodej mediální skupiny Mafra, firmy Londa provozující rozhlasové stanice a pardubické chemičky Synthesia. Tržby stagnovaly na 212 miliardách korun. Majitelem Agrofertu je předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš.
Babišovu Agrofertu loni vzrostl zisk o pět miliard
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
