Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Personální krize. Zemědělci málo platí a chybějí tak lidé nejen na sklizeň

Sklizeň pšenice
Pixabay
 ČTK

Zemědělství trpí nedostatkem zaměstnanců, který se ještě více projevuje v období sklizně, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Situaci v sektoru tak zachraňují moderní technologie a brigádníci. Uvádí to pracovní portál Jenpráce.cz. Nedostatek pracovníků souvisí zejména s fyzickou náročností práce a nízkými výdělky. Ohodnocení je v zemědělství téměř o 13 tisíc korun pod celostátním průměrem, vyplývá z dat portálu.

Při žních se projevuje nedostatek zemědělců, pomáhají technologie a brigádníci. V období sklizně během letních měsíců podle pracovního portálu nejvíce chybějí pomocní dělníci na manuální práce, jako je sběr úrody, třídění nebo údržba porostů. "Tyto pozice často obsazují brigádníci i pracovníci na hlavní pracovní poměr. Výrazně žádaná je také obsluha zemědělské techniky, například traktoristé, řidiči postřikovačů nebo operátoři strojů," uvedl Michal Španěl, manažer pracovního portálu.

Nedostatek lidí ale podle něj hlásí i farmy s hospodářskými zvířaty. "Hledají se především ošetřovatelé, dojiči nebo pracovníci pečující o telata," doplnil Španěl.

Kromě nedostatku zaměstnanců zemědělství dlouhodobě trápí i problém s generační obměnou. Až 60 procent pracovníků v zemědělství je starších 45 let a obor se potýká s přilákáním mladších ročníků, upozornil portál. Zemědělství tak podle portálu čelí dvojímu tlaku - nejen že chybí pracovní síly, ale zároveň ubývá těch, kteří mají zkušenosti a know-how, což ohrožuje kontinuitu i budoucí výkonnost sektoru.

Český premiér Petr Fiala

Zemědělci kritizují Fialovu vládu. Naše problémy se neřeší a chybí vize, tvrdí

Zemědělství v Česku v posledních čtyřech letech čelilo řadě krizí - od prudkého nárůstu cen vstupů přes dopady války na Ukrajině, byrokratickou zátěž, až po tlaky spojené s novou evropskou zemědělskou politikou. Odborníci se ale neshodují na tom, jak vláda Petra Fialy (ODS) situaci zvládla. Zatímco část analytiků oceňuje přesměrování dotací k menším farmám či zvládnutí zemědělských protestů bez populistických zásahů, zástupci velkých zemědělských organizací vládu kritizují za chybějící vizi, slabou komunikaci a neochotu systémově řešit problémy.

Přečíst článek

Situaci nepomáhá ani výše mzdy v zemědělství. Portál s odkazem na data Českého statistického úřadu tvrdí, že pracovník v zemědělství si vydělal v prvním čtvrtletí 2025 průměrně 34 tisíc korun hrubého, tedy o téměř 13 tisíc korun méně, než činil celostátní průměr.

Nedostatek pracovní síly se zemědělské podniky snaží řešit mimo jiné prostřednictvím moderních technologií. Stroje jsou dnes již vybaveny senzory pro automatický provoz a dokážou například jet po předem vytyčené trase nebo při postřiku rozpoznávat plevel od plodin. "Tam, kde dříve bylo potřeba několik pracovníků na celý den práce, dnes často stačí jeden operátor s tabletem. Automatizace zásadně mění způsob orby, setí, hnojení i sklizně, a již není výsadou pouze velkých agrokoncernů, ale využívají ji stále více také malé a střední farmy," podotkl Španěl.

Důležití jsou v době sklizní i brigádníci. Podle portálu je o sezónní práci v zemědělství každoročně zájem především mezi studenty a pracovníky z regionů s vyšší nezaměstnaností a vydělají si mezi 120 a 170 korunami za hodinu. Sezonní výpomoc často představují i pracovníci z Ukrajiny nebo dalších východoevropských zemí.

Podle dat ministerstva zemědělství pracovalo ke konci roku 2023 v sektoru zhruba 9200 Ukrajinců, celkový počet pracovníků v zemědělských podnicích byl 95 400.

Sídlo holdingu Agrofert spojeného s expremiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem v pražském Chodově.

Babišovu Agrofertu loni vzrostl zisk o pět miliard

Zisk holdingu Agrofert, působícího v zemědělství, potravinářství či chemii, loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun. Důvodem byl prodej mediální skupiny Mafra, firmy Londa provozující rozhlasové stanice a pardubické chemičky Synthesia. Tržby stagnovaly na 212 miliardách korun. Majitelem Agrofertu je předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Doporučujeme