Přední slovenský výrobce šumivých vín Hubert J. E. oznámil přesun své produkce do závodů sesterské společnosti Bohemia Sekt ve Starém Plzenci a v Mikulově. Stávající továrnu ve slovenské Seredi do konce letošního roku uzavře, krok se dotkne asi 60 zaměstnanců. Hubert J. E. stejně jako Bohemia Sekt patří do mezinárodní skupiny Henkell Freixenet.
Pro šampaňské platilo po generace jednoduché pravidlo: hroznům prospěje pomalé zrání v chladnějším klimatu. Jenže to se mění. V Champagne letos začíná historicky nejčasnější sklizeň a vinaři řeší, zda se jim i v rozpálené Francii podaří zachovat chuť, která jejich víno proslavila.
Morava už dávno není jen královstvím bílých vín. Vinařství Kolby z Pouzdřan získalo na prestižní soutěži Decanter World Wine Awards zlato. Úspěch v Londýně ale není jen příběhem jedné lahve. Kolby ukazuje, kam se posouvá současné vinařství.
Italští vinaři mají problém: ve sklepech jim leží víc vína, než kolik loni vyrobili. Zásoby se před vinobraním vyšplhaly na čtyřleté maximum a sektor začíná mluvit o nadprodukci. Slábne domácí spotřeba, brzdí vývoz a část producentů už raději prodává vína levněji i bez označení chráněného původu.
Třetí červencový víkend láká na velké festivaly, hudbu i film. A protože k dobrým zážitkům patří i dobré jídlo, vybrali jsme čtyři akce, kde si užijete obojí. Od Prahy přes Ostravu až po jižní Moravu – inspirujte se, kam vyrazit během letního víkendu.
Vydělal na oceli, vsadil na víno. Z ruiny u Sieny vybudoval Bruno Bolfo luxusní resort s pětihvězdičkovým hotelem, moderním vinařstvím a michelinskou restaurací. Vallepicciola ukazuje, že prémiové víno už není jen o lahvi, ale o celém zážitku a může být inspirací i pro Moravu.
Když bylo Josefu Valihrachovi čtrnáct let, vyrobil své první víno. Nešlo o dětský pokus ani krátkodobé nadšení – byl to začátek celoživotní cesty, která ho dovedla od malého vinohradu až na prestižní světové soutěže.
Svět pije méně vína, ale investoři do něj vkládají víc kapitálu. Prémiové a limitované lahve přinášejí podle indexů zhodnocení až 10 procent ročně a stávají se alternativou k tradičním trhům.
Ještě v roce 2000 byla nabídka většiny restaurací více méně stejná: mohli jste si dát dvojku bílého, tedy nejčastěji Müllera či Veltlín, nebo dvojku červeného, kdy jste pravděpodobně dostali Frankovku nebo Svatovavřinecké. V lepším případě to bylo „od známého z Moravy, který je vinař“, v horším to bylo z obecně dostupných zdrojů. Dneska je situace radikálně jiná. Lepší. Na druhou stranu „dvojku“ už skoro nikde nedostanete.
Vinograf má za sebou nepovedenou expanzi, uzavírání poboček i zásadní restart. Dnes se soustředí výhradně na Senovážné náměstí, kde chce nabídnout špičkové víno, plnohodnotnou kuchyni a uvolněnou atmosféru. „Nejdřív musíte zvládnout jedno místo dokonale, teprve pak se můžete bavit o růstu,“ říká spolumajitel podniku Radovan Kubáč.
Staroměstské náměstí bývá symbolem Prahy – a zároveň symbolem toho nejhoršího, co turismus udělal české gastronomii. Desítky restaurací s předraženými „tradicemi“, kde je hlavní ingrediencí poloha. Právě do tohoto prostředí vstupuje restaurace 420, první projekt Radka Kašpárka mimo jeho michelinskou restauraci Field. A jako by tím říkal: i na Staromáku může vzniknout kuchyně, za kterou stojí za to vracet se kvůli chuti — ne kvůli Orloji.
