Ještě v roce 2000 byla nabídka většiny restaurací více méně stejná: mohli jste si dát dvojku bílého, tedy nejčastěji Müllera či Veltlín, nebo dvojku červeného, kdy jste pravděpodobně dostali Frankovku nebo Svatovavřinecké. V lepším případě to bylo „od známého z Moravy, který je vinař“, v horším to bylo z obecně dostupných zdrojů. Dneska je situace radikálně jiná. Lepší. Na druhou stranu „dvojku“ už skoro nikde nedostanete.
Vinobraní už dávno není jen oslavou vína a burčáku. Proměnilo se v jednu z nejvýznamnějších regionálních událostí, která každoročně přivádí statisíce lidí a s nimi i stovky milionů korun. Ukazuje se přitom, že skutečným produktem vinobraní není ani tak víno samotné, ale atmosféra, kterou akce vytváří.
Po dvou slabších ročnících mají letos vinaři na jižní Moravě důvod k optimismu. Stabilní počasí posledních týdnů slibuje úrodu nad dlouhodobým průměrem, a to jak z hlediska kvality, tak i množství hroznů. Sklízet se začalo už u raných odrůd, například Solaris či Irsai Oliver, hlavní část vinobraní se ale naplno rozběhne v příštích dnech a vyvrcholí tradičně v polovině září.
Litoměřicko, malebná oblast severních Čech, má vinařskou tradici sahající až do středověku. V posledních letech zdejší vinice znovu ožívají díky místním víno milujícím patriotům.
Letošní, byť poměrně suché jaro vinařům na jihu Moravy přeje. Nedostatek srážek zatím vinice neohrožuje, což se však dle vinařů může projevit v létě. Aktuálně je dle databáze Intersucho téměř čtyřicet procent území Česka citelně sušších, než je průměr pro rok 1961 až 2015.
Americký prezident Donald Trump hrozí zemím Evropské unie zavedením cla ve výši 200 procent na víno, šampaňské a další alkoholické nápoje, které do USA vyvážejí. Trump cla hodlá zavést, pokud EU začne uplatňovat clo na americkou whisky, jak Brusel plánuje. Clo na whisky hodlá EU zavést coby součást odplaty za Trumpova nová cla na ocel a hliník, zavedená tento týden.
Americký prezident Donald Trump hrozí, že uvalí clo 200 procent na všechna vína a další alkoholické nápoje z Evropské unie, pokud EU nezruší clo na americkou whisky. Oznámil to v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
Spotřeba vína v posledních letech neustále klesá napříč celým světem, což donutilo vinařský průmysl hledat nové cesty k zákazníkům. Více se věnují výrobě bio a oranžových vín, vymýšlejí nealkoholické varianty a propagují své prvotřídní ročníky. V těchto segmentech je totiž patrný růst poptávky.
Američtí dovozci hromadí zásoby italského Prosecca. Předzásobují se kvůli obavám z cel i stávek v amerických přístavech, píše agentura AP. O výrazném a neočekávaném nárůstu prodejů do USA mluví výrobci a zaznamenali ho i statistici. Objemy vypitého Prosecca se přitom v posledních měsících ve USA příliš nezměnily.
Kvalita šumivých vín s označením prosecco může být excelentní, ale taky dost mizerná. A právě to znepokojuje výrobce těch kvalitnějších. Některá severoitalská vinařství se proto rozhodla na svých lahvích raději označení prosecco vůbec neuvádět. Třeba vinařství Col Vetoraz. „Naši image a vnímání naší značky poškozuje produkce půl miliardy lahví prosecca, které nemá žádnou historii nebo vazbu na konkrétní místo,“ řekl šéf vinařství Loris Dall’Acqua.
Francouzské červené víno čelí existenční krizi. Mladší generace totiž stále častěji volí jiné nápoje, případně se alkoholu zcela vyhýbá. Napsal to server listu Financial Times. Podle vinařského sdružení Conseil Interprofessionnel du vin de Bordeaux (CIVB) klesla spotřeba červeného vína ve Francii od 70. let minulého století přibližně o 90 procent.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.