Burčák už nemusí znamenat sladký nápoj v PET lahvi od stánku u silnice. V Mikulově se z něj stejně jako z vína stává součást moderní gastronomie. A není sám. Město pod Pálavou se v posledních letech proměnilo v jednu z nejzajímavějších gastronomických destinací jižní Moravy. Vedle vinařství tu rostou moderní restaurace, bistra, kavárny i podniky oceňované průvodcem Gault&Millau.
Morava už dávno není jen královstvím bílých vín. Vinařství Kolby z Pouzdřan získalo na prestižní soutěži Decanter World Wine Awards zlato. Úspěch v Londýně ale není jen příběhem jedné lahve. Kolby ukazuje, kam se posouvá současné vinařství.
Italští vinaři mají problém: ve sklepech jim leží víc vína, než kolik loni vyrobili. Zásoby se před vinobraním vyšplhaly na čtyřleté maximum a sektor začíná mluvit o nadprodukci. Slábne domácí spotřeba, brzdí vývoz a část producentů už raději prodává vína levněji i bez označení chráněného původu.
Třetí červencový víkend láká na velké festivaly, hudbu i film. A protože k dobrým zážitkům patří i dobré jídlo, vybrali jsme čtyři akce, kde si užijete obojí. Od Prahy přes Ostravu až po jižní Moravu – inspirujte se, kam vyrazit během letního víkendu.
Vydělal na oceli, vsadil na víno. Z ruiny u Sieny vybudoval Bruno Bolfo luxusní resort s pětihvězdičkovým hotelem, moderním vinařstvím a michelinskou restaurací. Vallepicciola ukazuje, že prémiové víno už není jen o lahvi, ale o celém zážitku a může být inspirací i pro Moravu.
Když bylo Josefu Valihrachovi čtrnáct let, vyrobil své první víno. Nešlo o dětský pokus ani krátkodobé nadšení – byl to začátek celoživotní cesty, která ho dovedla od malého vinohradu až na prestižní světové soutěže.
Svět pije méně vína, ale investoři do něj vkládají víc kapitálu. Prémiové a limitované lahve přinášejí podle indexů zhodnocení až 10 procent ročně a stávají se alternativou k tradičním trhům.
Ještě v roce 2000 byla nabídka většiny restaurací více méně stejná: mohli jste si dát dvojku bílého, tedy nejčastěji Müllera či Veltlín, nebo dvojku červeného, kdy jste pravděpodobně dostali Frankovku nebo Svatovavřinecké. V lepším případě to bylo „od známého z Moravy, který je vinař“, v horším to bylo z obecně dostupných zdrojů. Dneska je situace radikálně jiná. Lepší. Na druhou stranu „dvojku“ už skoro nikde nedostanete.
Vinograf má za sebou nepovedenou expanzi, uzavírání poboček i zásadní restart. Dnes se soustředí výhradně na Senovážné náměstí, kde chce nabídnout špičkové víno, plnohodnotnou kuchyni a uvolněnou atmosféru. „Nejdřív musíte zvládnout jedno místo dokonale, teprve pak se můžete bavit o růstu,“ říká spolumajitel podniku Radovan Kubáč.
Staroměstské náměstí bývá symbolem Prahy – a zároveň symbolem toho nejhoršího, co turismus udělal české gastronomii. Desítky restaurací s předraženými „tradicemi“, kde je hlavní ingrediencí poloha. Právě do tohoto prostředí vstupuje restaurace 420, první projekt Radka Kašpárka mimo jeho michelinskou restauraci Field. A jako by tím říkal: i na Staromáku může vzniknout kuchyně, za kterou stojí za to vracet se kvůli chuti — ne kvůli Orloji.
Po nedávné zprávě o znovuotevření a kompletní proměně restaurace V Zátiší jsem se rozhodl osobně ověřit, jak si legendární podnik vede v nové éře. Návštěva předčila očekávání a potvrdila, že spojení moderního designu s inovativní slovanskou kuchyní je trefou do černého.
