Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Staré trámy a dlažby z kontejneru. Architekti z ruiny v Žatci udělali výčep s ubytováním

Dům v Obloukové ulici v Žatci prošel kompletní rekonstrukcí.
BoysPlayNice, užito se svolením
Petra Nehasilová

Architekti Jan a Barbora Horovi ze studia ORA osm let zachraňovali rodinný dům v Žatci. Z ruiny s děravou střechou, propadlými stropy a dřevomorkou vznikl polyfunkční dům s řemeslným výčepem, ubytováním a zázemím pro rodinu. Rekonstrukce za deset milionů korun stojí na starých trámech a recyklovaných dlažbách.

Když architekti Jan a Barbora Horovi ze studia ORA převzali rodinný dům v žatecké Obloukové ulici, nebyla to romantická nemovitost. Byla to ruina. Děravá střecha, propadající se stropy, poškozený krov a dřevomorka. Dům, ve kterém kdysi žily předchozí generace rodiny, po revoluci osiřel a pozdější pokusy o opravu mu spíše uškodily.

Osm let poté je z něj polyfunkční dům s výčepem, ubytováním a rekreačním bydlením majitelů. Projekt Oblouková 171 ve městě chmele není jen architektonickou rekonstrukcí. Je to i malý byznysový model, jak dát starému domu nový provoz, aby nebyl jen hezkou kulisou, ale dokázal žít.

Rekonstrukce vyšla podle autorů na zhruba deset milionů korun. 

Opravit, ne vymazat

Základní rozhodnutí bylo jednoduché, zachovat maximum původního, ale v praxi náročné. Horovi nechtěli dům přepsat novou architekturou. Chtěli, aby nebylo úplně jasné, kde končí staré a začíná nové. „Nejde jen o projekt, jde o rodinný závazek,“ popisují autoři. Rekonstrukce podle nich spočívala v citlivé práci s ruinou tak, aby bylo možné zachovat maximum původních konstrukcí a nové vrstvy přidávat bez okázalého kontrastu.

Nejdříve bylo nutné dům stabilizovat. Konstrukce se svázala ocelovými táhly, propadlá klenba se znovu vyzdila a část stropu, kterou zničila voda a dřevomorka, nahradila betonová konstrukce. Nejtěžším úkolem byl krov. Tříetážová chmelová půda je pro Žatec typická a i v tomto domě zůstaly stopy po době, kdy se v podobných půdách sušil chmel.

Právě krov byl podle autorů momentem, kdy rekonstrukce balancovala na hraně. Místní firmy se do opravy nechtěly pustit. Nakonec se podařilo najít řemeslníky, kteří krovu vrátili konstrukční logiku i původní velkorysost.

Bytovka v Libčičích

Není bytovka jako bytovka. Ta v Libčicích dokonale zapadá do okolí, nic nepřerůstá

Ne vždy musí nová výstavba na menších obcích čnít nad tou původní. Například v Libčicích nad Vltavou stojí bytovka, která skvěle zapadá do kontextu.

Přečíst článek

Když staré materiály šetří peníze

Jedním z nejsilnějších témat projektu je znovuvyužití materiálů. Architekti do domu použili staré dlažby, trámy, prkna, dveře nebo cihly. Část materiálů pocházela ze zbouraných domů, část z demoličních kontejnerů, část ze stodol. Kamenné dlažby z červeného mramoru například převáželi po menších dávkách osobním autem ze Znojma do Žatce. Některé obklady získali výměnou za basu piva.

Staré trámy nahrazují jiné staré trámy, recyklovaná dlažba se potkává s původními konstrukcemi a nové zásahy se snaží splynout s celkem. Právě v tom je byznysová lekce projektu. Oprava památkově hodnotného domu nemusí znamenat jen drahé nové materiály a technicky dokonalý povrch. Někdy může být ekonomičtější, trvanlivější a architektonicky přesvědčivější pracovat s tím, co už existuje.

Projekt společnosti PSN v Brně

Staré zdi, nový byznys. Rekonstrukce mění pravidla českého developmentu

Zatímco novostavby narážejí na složité povolování a omezenou nabídku pozemků, starší domy a brownfieldy získávají novou hodnotu. Developeři mluví o rekonstrukcích jako o plnohodnotné části trhu jen s jinými riziky, jinou ekonomikou a větší náročností na detail.

Přečíst článek

Dům nemusí vypadat jako nový

Oblouková 171 stojí na opačné logice než mnoho rekonstrukcí, které staré domy vyhladí do podoby novostavby. Tady zůstaly nerovné podlahy, křivé omítky i stopy času. Některé masivní fošny v patře jsou přibíjené ještě kovanými hřeby. Suky vystupují nad okolní úroveň a podlaha je nepravidelná tak, že se po ní nejlépe chodí bosky.

Autoři staré podlahy vlastnoručně přebrousili a doplnili o malované „koberce“ lněnými barvami. Ty jsou přiznaně novou vrstvou, která se bude postupně ošlapávat a mizet. Podobně fungují i další zásahy, nejsou schované, ale nejsou ani okázalé.

Současné technologie se v domě ukrývají pod starými povrchy. Pod historickými dlažbami je podlahové topení, za křivými omítkami nové instalace. Nové protipožární dveře vznikly na míru z masivního jasanu jako současná interpretace kazetových dveří. Okna mají klasické dělení a profilaci, ale tam, kde bylo potřeba, jsou autorsky upravená.

Největší debatu vedli architekti kvůli uliční fasádě. V devadesátých letech přišla o profilaci a působila nevyváženě. Původní podobu se dlouho nedařilo dohledat, protože dům se na historických fotografiích ulice téměř nevyskytoval. Nakonec se podařilo najít fragment, podle kterého autoři pochopili původní kompozici. 

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

Pivo jako program

Stejně důležité jako architektura bylo vymyslet, co se starým domem dál. Aby opravený objekt nebyl jen soukromou investicí nebo víkendovým útočištěm, potřeboval veřejný program. Volba ve městě spojeném s chmelem nakonec směřovala k pivu. V domě vznikl řemeslný výčep navázaný na létající pivovar Falkon. Součástí domu je také ubytování, apartmán se zahradou nebo pokoj v bývalé prádelně. Majitelé sami dům využívají jako rekreační zázemí.

Název webu projektu Pivo a peřina tak přesně vystihuje jeho provozní logiku. Není to hotel v klasickém smyslu, ani jen hospoda. Je to dům, který kombinuje místní příběh, architekturu, nocleh a zážitek z místa. 

Rekonstrukce trvala dlouho i proto, že autoři postupně naráželi na limity současného stavebního řemesla. U vápenných omítek si některé postupy museli sami vyzkoušet, aby dokázali řemeslníkům vysvětlit, co přesně chtějí. Na stavbě se vystřídala řada firem. Některé nároky neustály, jiné se přizpůsobily tomu, že starý dům nemá být rovný, svislý a dokonalý.

Chata Jizerka

Tady se bouralo do posledního trámu. Z horské ruiny v Jizerkách je chalupa se saunou a výhledem za milion

Roubení rozebrali, žulové zdi očistili a tak v drsné krajině osady Jizerka vznikl dům, který spojuje horskou historii s odvážnou současností.

Přečíst článek

 

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Renovace domku v Kohoutovicích uvnitř jedné ze zatáček staré trasy Masarykova okruhu.

Dům sevřený zatáčkou starého Masarykova okruhu. V Brně vznikla nominovaná rekonstrukce

Přečíst článek

Architekti vložili dům do staré stodoly. Výsledek ukazuje, jak může přežít český venkov

Přečíst článek
Kompletní rekonstrukce bytu v pražském domě z konce 30. let, která propojuje historické kvality interiéru s moderním životem mladé rodiny.

Fotogalerie: Nosný sloup mohl celý byt pokazit. Místo toho se stal jeho hlavní atrakcí

Přečíst článek

Kuchař už není jen člověk u pánve. Ambiente chystá školu pro novou generaci gastra

Zakladatel Ambiente Tomáš Karpíšek
Užito se svolením
Petra Nehasilová

Ambiente už nechce čekat na hotové absolventy. Chystá vlastní střední školu pro gastronomii a reaguje tím na problém celého oboru. Restauracím chybějí lidé, kteří zvládnou tempo, tlak a realitu provozu.

Pracujeme na střední škole Ambiente,“ oznámila skupina Ambiente na sociálních sítích. Škola zaměřená na gastronomii by měla otevřít v přespříštím školním roce. Teď pro ni skupina hledá vhodné prostory v Praze. Podle zveřejněné výzvy má jít o objekt o velikosti zhruba 800 až 1200 metrů čtverečních, ideálně v širším centru nebo na místě dobře dostupném MHD. 

Na první pohled jde o zprávu jedné restaurační skupiny. Ve skutečnosti ale ukazuje mnohem širší problém české gastronomie. Restaurace už dávno nehledají jen další ruce do kuchyně nebo na plac. Hledají lidi, kteří zvládnou tempo provozu, tlak na kvalitu, práci v týmu, komunikaci s hostem i ekonomiku podniku. A takových je málo.

Takto se vaří v podniku Marie B

Francouzi oceňují českou gastronomii. Nejvíc rezonuje Ambiente

Skupina Ambiente letos patřila k nejúspěšnějším hráčům gastronomického průvodce Gault&Millau pro Českou republiku.

Přečíst článek

„Za mě je krok Ambiente naprosto logický, vím, že to plánovali dlouho. Je to i reakce na to, že gastronomie se za posledních deset let posunula rychleji než její vzdělávací systém,“ říká Luboš Kastner, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a garant projektu Moje restaurace.

Gastro není romantika z Instagramu

Nedostatek kvalitních kuchařů, číšníků a provozních lidí zůstává podle lidí z oboru jedním z největších problémů české gastronomie. Klíčové je přitom slovo kvalitních. „Lidí v gastronomii vždycky nějaké množství najdete. Mnohem těžší je najít člověka, který rozumí řemeslu, vydrží tempo provozu, umí pracovat v týmu, chápe hosta a současně má chuť se zlepšovat,“ říká Kastner.

Podle něj gastronomie není tak romantická disciplína, jak může působit na sociálních sítích. „Je to disciplinovaný provoz s tlakem na vždy perfektní službu hostovi. A právě v tom dnes vzniká největší mezera,“ dodává. 

Glosa Petry Martínkové: Česká kuchyně není retro. Vrací se lehčí, modernější a sebevědomější

Molekulární gastronomie, exotické ingredience, místo omáček pěny. Nové koncepty a odvážné experimenty. Gastronomie posledních dvaceti let byla neustálým hledáním nového. Dnes se však její směřování viditelně mění. Po letech experimentů přichází trend zdaleka možná nejzajímavější – návrat k podstatě, k tradičním surovinám a receptům. Zpátky ke kořenům.

Přečíst článek

Podobně situaci hodnotí i Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. „Ano, je to již několik let zásadním problémem provozovatelů restaurací, který se bohužel nelepší, spíše naopak,“ říká k nedostatku kvalitních kuchařů, číšníků a provozních pracovníků.

Absolventi mají papír. Restaurace potřebují praxi

Problém podle zástupců oboru není jen v tom, kolik lidí gastronomické školy vychovají. Ještě důležitější je, kolik absolventů do oboru skutečně nastoupí a zda jsou připraveni na realitu provozu. „Mladý člověk může mít papír, ale nemusí být připravený na rytmus restaurace, komunikaci s hostem, práci v týmu, zodpovědnost za kvalitu a ekonomiku provozu,“ říká Kastner. Školy podle něj často učí základ, zatímco nejlepší podniky dnes potřebují víc: řemeslo, hygienu, znalost produktu, servis, tempo, jazyk, sebevědomí, pokoru a hlavně motivaci.

Právě motivace pokračovat po škole do praxe je podle něj často slabým místem.

Stárek problém pojmenovává ještě ostřeji. „Problémem je v první řadě skutečnost, že 80 procent absolventů odchází do jiných oborů a školu berou spíše jako nástroj k formálnímu získání středoškolského vzdělání,“ říká.

Svou roli podle něj hraje také nedostatek praktické výuky. Asociace hotelů a restaurací ČR proto spolu s Hospodářskou komorou ČR prosazuje posilování duálního vzdělávání.

Jaroslav Sapík

Vařil pro prezidenty i papeže. Teď restaurace U Sapíků hledá nového provozovatele

Restaurace a penzion U Sapíků v Klokočné jsou k pronájmu. Nový nájemce nepřebírá prázdný prostor, ale hotový gastroprovoz se značkou, historií a klientelou.

Přečíst článek

Firmy si lidi začínají vychovávat samy

Podle Jiřího Halbrštáta, ředitele náboru a marketingu ManpowerGroup, gastronomie netrpí primárně nedostatkem pracovních míst, ale nedostatkem lidí, kteří jsou připraveni okamžitě fungovat v reálném provozu. Nejobtížněji se dlouhodobě obsazují zkušení kuchaři, šéfkuchaři, cukráři a provozní manažeři. U těchto rolí podle něj nestačí formální vzdělání. Rozhodují roky praxe, schopnost zvládat vysoké tempo, vést tým a udržet kvalitu pod tlakem. Nedostatek je patrný také u číšníků a servisu, zejména v podnicích s vyšším standardem obsluhy.

To je důvod, proč firmy stále častěji investují do vlastního vzdělávání, zaučování a rekvalifikací. Nejde jen o gastronomii, ale o širší trend na českém trhu práce. Zaměstnavatelé si uvědomují, že hotové lidi na trhu nenajdou, a proto si je musejí vychovávat sami.

Kastner neočekává, že každá větší gastro firma bude zakládat vlastní střední školu. Přibývat ale podle něj budou interní akademie, mentoring, tréninkové kuchyně nebo programy pro juniorní kuchaře, číšníky, baristy a provozní. „Větší gastrofirmy už pochopily, že člověka si nekoupíte hotového na trhu. Musíte si ho vychovat. A pokud to neuděláte vy, udělá to někdo jiný nebo ten člověk z oboru odejde úplně,“ říká Kastner.

Česku chybí stavební dělníci a řidiči kamionů. A kupodivu, učitelé

Nejžádanější profese v Česku jsou stavební dělníci, řidiči nákladních vozů a ochranka. Poptávka je také po personálu restaurací, vyplývá z aktuálního rozsáhlého průzkumu Úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí. Jakkoliv se v Česku mluví o vzdělanostní ekonomice, nejvíc chybí dělníci bez vzdělání.

Přečíst článek

Ambiente má výhodu v živém provozu

Ambiente má podle Kastnera pro vlastní školu dobré předpoklady. Skupina má silnou značku, vlastní provozy, jasnou kulturu, standardy a řemeslné know-how, které může studentům předávat přímo v praxi.

„U Ambiente mi to dává smysl, protože má kulturu, standard, dost provozů a hlavně řemeslné know-how. Škola bez živého provozu může být sterilní. Provoz bez vzdělávání zase časem vyčerpá lidi. Spojení obou světů je podle mě správný směr a trh z něho bude benefitovat,“ říká Kastner.

Podle něj může jít zároveň i o ekonomicky smysluplný krok. Pokud si firma dokáže vychovat lidi, kteří rozumějí jejím standardům a chtějí v oboru zůstat, snižuje tím tlak na nábor i fluktuaci. 

Kuchař už není jen člověk u pánve

Proměnily se také nároky na samotnou práci v gastronomii. Dříve podle Kastnera stačilo dobře uvařit nebo slušně obsloužit. Dnes musí dobrý člověk v gastru chápat celý zážitek hosta. „Musí umět rychlost, kvalitu, komunikaci, estetiku, technologii, sociální sítě, alergeny, původ surovin, udržitelnost i ekonomiku. Číšník už není jen nosič talířů a kuchař není jen člověk u pánve. Jsou to spolutvůrci značky podniku,“ říká.

Šéfkuchař Marek Janouch

Šéfkuchař Marek Janouch: Smažák na Hradě nenajdete

Každý den se mu otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu – z terasy přímo na Pražském hradě. Šéfkuchař Marek Janouch tu se svým týmem připravuje českou kuchyni inspirovanou starými kuchařkami i šlechtickými hostinami, nicméně v moderním pojetí. Tradici spojuje s aktuálními trendy, sezónností a důrazem na kvalitní suroviny. O tom, jak se vaří na, tak výjimečném místě, proč se u nich smažený sýr nikdy na lístku neobjeví a jak důležité je pro něj mít v kuchyni stabilní tým, jsme si povídali v „jeho“ Kuchyni na Hradě.

Přečíst článek

Hosté jsou podle něj náročnější, informovanější a porovnávají nejen chuť jídla, ale také atmosféru, příběh, servis, férovost i energii místa. „Proto dnes v gastronomii uspějí podniky, které investují do lidí stejně vážně jako do interiéru, surovin nebo marketingu,“ dodává Kastner.

Aby více absolventů v oboru zůstávalo, musí se podle Stárka posílit podpora řemesel a motivace žáků už na základních školách. Důležitá je podle něj také osvěta, která je například u kuchařského řemesla mediálně poměrně silná. Kastner k tomu přidává kvalitní praxi u dobrých podniků, lepší obraz gastronomie jako moderního řemesla s budoucností a férovější pracovní kulturu.

Svíčková na smetaně

Co Češi nejraději jedí?

Nejčastěji si Češi v restauracích objednávají svíčkovou, tatarák a větrník. I když v posledních letech se výběr jídla řídí spíš než podle chuti, podle ceny.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Řízek a bramborový salát

Uzeniny v bramborovém salátu? To je jak ananas na pizze. Kuchařské hvězdy nám prozradily svůj recept

Přečíst článek
V Karlíně se otevřela nová restaurace.

Rychlokvaška, cukety i řebříček. V Karlíně je nový podnik, láká na českou tradici

Přečíst článek
Takto se vaří v nové restauraci Marie B.

Další hvězda pro Prahu? Michelinský tým otevřel hospodu. A bez jídelního lístku

Přečíst článek

Mají přes sto tisíc čistého. Přesto si v Praze kupují hlavně kompromis

Mikrobyt
iStock
Petra Nehasilová

Dva průměrné pražské platy dnes na hypotéku ještě stačí. V Praze ale často jen na menší byt a život plný kompromisů. Za stejnou splátku si přitom pár za hranicemi metropole může koupit výrazně víc prostoru někdy i rodinný dům.

Jan a Jana Novákovi jsou modelový pražský pár. Oběma je něco přes třicet, oba pracují v Praze a oba berou průměrnou pražskou mzdu. Podle Českého statistického úřadu dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v Praze v prvním čtvrtletí roku 2026 hodnoty 67 945 korun. Dohromady tak mají Novákovi příjem zhruba 136 tisíc korun hrubého, orientačně 105 tisíc korun čistého.

Nemají jiné úvěry, neplatí leasing, nesplácejí kreditní kartu. Na papíře vypadají jako ideální klienti banky. Jenže na realitním trhu hlavního města rychle zjistí, že dva dobré platy už nejsou vstupenkou k pohodlnému rodinnému bydlení. Jsou spíš vstupenkou do světa kompromisů.

Byt 37,5 m2

Pětičlenná rodina se přestěhovala do bytu menšího než garáž. Architekti z něj vytěžili maximum

Může pětičlenná rodina plnohodnotně žít v bytě o podlahové ploše 37,5 metru čtverečního? Projekt od Hurá studia ukazuje, že ano. Nejde ale o běžnou rekonstrukci. Spíš o radikální přehodnocení toho, kolik prostoru člověk skutečně potřebuje k životu.

Přečíst článek

Hypotéka vyjde. Praha ale ukrojí většinu pohodlí

Podle Lukáše Urbánka, finančního poradce Partners, by modelový mladý pár do 36 let mohl při čistém příjmu 105 tisíc korun dosáhnout na hypotéku kolem 9,75 milionu korun. „Pokud uvažujeme modelově mladé žadatele do 36 let a hodnotu DSTI 50 procent a předpokládáme, že 105 tisíc korun je opravdu celý akceptovatelný příjem, je maximální výše hypotéky přibližně 9,75 milionu korun se splátkou okolo 52 420 korun měsíčně,“ říká Urbánek.

Při standardním financování do 80 procent hodnoty nemovitosti by to znamenalo byt zhruba za 12,2 milionu korun. Jenže také nutnost mít přibližně 2,4 milionu korun vlastních peněz.

Bezpečnější varianta je podle Urbánka níž. „Za standardní a zcela bezpečnou hranici je ze strany ČNB považováno DSTI 40 procent. V modelovém příkladu je to splátka do 42 tisíc korun, což odpovídá hypotéce 7,8 milionu korun se splátkou 41 936 korun,“ dodává.

V takovém scénáři by Novákovi kupovali nemovitost zhruba za 9,75 milionu korun a potřebovali by téměř dva miliony korun vlastních úspor. V Praze to často znamená větší 2+kk nebo menší 3+kk. V lepší lokalitě méně metrů, na okraji města o něco více prostoru. U novostavby ještě méně.

Kompletní rekonstrukce bytu ze 30. let v Bubenči

Byty se zmenšují a ceny rostou. V Praze stojí bydlení od deseti milionů výš

Ceny bytů, ať už nových nebo starších, lámou rekordy, ukazují data poradenské společnosti Knight Frank.

Přečíst článek

Banka vidí bonitu, rodina vidí život

Lukáš Kropík z České spořitelny upozorňuje, že podle metodiky konkrétní banky může taková domácnost dosáhnout i na vyšší úvěr. „S čistými příjmy ve výši 105 tisíc korun je možné získat úvěr ve výši 9,8 milionu až 12,7 milionu korun s měsíční splátkou 52 500 až 66 500 korun. Rozdíly jsou dány metodikou jednotlivých bank při započítávání životních nákladů a dále parametry DTI a DSTI,“ říká Kropík.

Rozdíl mezi bankovní tabulkou a skutečným životem je ale zásadní. Banka počítá příjem, závazky a limity. Domácnost počítá jídlo, energie, dopravu, vybavení bytu, školku, dovolenou, budoucí rodičovskou a rezervu pro případ, že jeden příjem vypadne.

LTV ukazuje poměr mezi výší hypotéky a hodnotou nemovitosti. Pokud byt stojí deset milionů korun a banka půjčí osm milionů, jde o LTV 80 procent. DSTI říká, jakou část čistého měsíčního příjmu spolknou splátky úvěrů. U příjmu 105 tisíc korun a splátky 42 tisíc korun jde přibližně o DSTI 40 procent. DTI porovnává celkové zadlužení s čistým ročním příjmem domácnosti.

„Banky zohledňují pouze oficiální závazky za úvěry, ale již neřeší třeba vyšší výdaje v domácím rozpočtu za dopravu do zaměstnání, výdaje za speciální dietu a podobně. Je to tedy velmi individuální a vždy je potřeba celou situaci vyhodnotit komplexně v rámci celého rozpočtu domácnosti a celkové majetkové a finanční situace,“ dodává Kropík.

Co za to dnes koupí

Aktuální nabídky na realitních serverech ukazují, jak rozdílný život si za stejnou hypotéku mohou Novákovi koupit. V Praze se rozpočet kolem deseti milionů korun drží hlavně u menších rodinných dispozic. Například byt 3+kk na Proseku o velikosti zhruba 74 metrů čtverečních za 9,5 milionu korun nebo byt 3+kk v Čakovicích o velikosti zhruba 72 metrů čtverečních za podobnou cenu znamenají při 80procentním financování vlastní zdroje kolem 1,9 milionu korun a splátku zhruba 40,5 tisíce korun měsíčně.

Jakmile ale Novákovi zamíří za hranice Prahy, stejný rozpočet se začne chovat úplně jinak. Ve Středočeském kraji se za cenu pražského bytu objevují rodinné domy. V Mělníku například moderní dům 5kk o velikosti zhruba 132 metrů čtverečních za 9,79 milionu korun. V Bělé pod Bezdězem dům 4+kk o velikosti 117 metrů čtverečních za 9,5 milionu korun.

Průměrná cena bytu v Česku vyrostla na 5,4 milionu korun

Průměrný byt v Česku stojí 5,3 milionu. V levných krajích navíc zdražují nejrychleji

Dostupnost bydlení v Česku se běžnému obyvateli stále více vzdaluje. Průměrná cena bytu vyrostla na 5,3 milionu korun. Stojí za tím přetrvávající vysoké ceny v hlavním městě, ale také zdražování bytů v tradičně levnějších lokalitách, kde ceny poskočily nejrychleji z celé republiky, vyplývá z dat nemovitostní platformy Reas.

Přečíst článek

V regionech je rozdíl ještě výraznější. V Plzeňském kraji lze za méně než osm milionů korun najít dům o velikosti kolem 176 metrů čtverečních. V Ústeckém kraji se za cenu menšího pražského bytu objevují domy se 160 i více metry čtverečními a velkými pozemky.

Děti mění celou rovnici

Dokud jsou Novákovi dva, menší byt ještě může fungovat. Jakmile ale začnou plánovat rodinu, celá rovnice se mění. Jedno dítě znamená vyšší výdaje, druhé ještě větší tlak na rozpočet. Zároveň roste potřeba prostoru. Urbánek odhaduje, že jedno dítě může snížit disponibilní zdroje zhruba o sedm tisíc korun měsíčně, dvě děti zhruba o třináct tisíc korun. „Čtyřčlenná domácnost se dvěma dětmi je podle modelu na maximální měsíční splátce kolem 45 tisíc korun, což odpovídá hypotéce 8,35 milionu korun,“ uvádí.

Kropík připouští, že v samotném bankovním modelu nemusí být dopad dětí vždy dramatický. „V tomto konkrétním případě se maximální výše úvěru v případě jednoho nebo dvou dětí sníží nepatrně na 12 milionů korun. V domácím rozpočtu se ale bude jednat o zásadnější změnu, proto bychom měli vše pečlivě uvážit,“ říká.

David Krajný

David Krajný: Mladí na bydlení nedosáhnou. A lepší to jen tak nebude

Majitel největší české realitní společnosti REMAX David Krajný upozorňuje, že dostupnost bydlení se bez zásadních změn nezlepší. Hlavní problém podle něj neleží v poptávce, ale v nedostatečné výstavbě a zdlouhavém povolování, které drží ceny vysoko. V rozhovoru vysvětluje, proč mladí lidé na vlastní bydlení nedosáhnou, jak se promění role makléřů pod vlivem umělé inteligence i proč buduje realitní byznys na Ukrajině už dnes.

Přečíst článek

Největší luxus? Vlastní peníze a prostor

Stále častěji se ukazuje, že hlavní bariérou nemusí být samotná měsíční splátka. U dobře vydělávající domácnosti banka úvěr schválit může. Jenže bez vlastních peněz se pár do hry vůbec nedostane. „U mladých lidí je možné získat úvěr do výše 90 procent hodnoty nemovitosti. V takovém případě u nemovitosti za 10 milionů korun bude potřeba mít vlastní úspory ve výši jednoho milionu korun. V případě LTV 80 procent to už budou dva miliony. A to se pořád bavíme o nutném minimu pro banku,“ říká Kropík.

Podle něj je navíc nutné počítat také s rezervou. „Dále je potřeba počítat s pohotovostní rezervou ve výši alespoň šestinásobku měsíčních výdajů. Pokud je v plánu založení rodiny, bude potřeba počítat s dalšími rezervami pro období rodičovské dovolené. Obecně ale můžeme říct, že potřebné rezervy je těžší vytvořit než získat požadovaný příjem,“ dodává. 

Dva průměrné platy jsou spíš výjimka

Výpočet je potřeba číst jako modelový scénář, ne jako obraz běžné mladé pražské domácnosti. Průměrná mzda v Praze sice podle ČSÚ dosahuje zhruba 68 tisíc korun hrubého měsíčně, medián je ale výrazně nižší. Řada mladých párů tak dohromady nevydělává 105 tisíc korun čistého, ale spíš 40 až 80 tisíc korun měsíčně.

„Dá se říci, že vlastní bydlení v Praze není ani pro mediánovou pražskou domácnost jednoduše dostupné a je potřeba počítat s tím, že splátka hypotéky zasáhne 40 až 50 procent příjmů,“ uzavírá Kropík.

Druhá hypotéka může zničit rodinný rozpočet. Kdy už jsou splátky příliš vysoké?

Druhá hypotéka může být řešením, ale i pastí. Banka sice znovu posoudí příjmy a dluhy, skutečný test ale čeká domácí rozpočet: vyšší sazby, výpadek příjmů nebo nečekané výdaje.

Přečíst článek

Související

Zateplení domu, ilustrační foto

Banky zvýhodňují úsporné domy. Kolik ušetříte díky energetickému štítku?

Přečíst článek
Tomáš Portlík
video

Praha nesmí zamrznout jako skanzen. Nové vedení musí povolit brzdy výstavby

Přečíst článek