Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Vařil pro prezidenty i papeže. Teď restaurace U Sapíků hledá nového provozovatele

Jaroslav Sapík
Profimedia.cz
Petra Nehasilová
pej

Restaurace a penzion U Sapíků v Klokočné jsou k pronájmu. Nový nájemce nepřebírá prázdný prostor, ale hotový gastroprovoz se značkou, historií a klientelou.

V době, kdy gastronomie řeší rostoucí náklady, nedostatek personálu i měnící se zvyky hostů, může nabídka zaujmout zkušené restauratéry i investory hledající hotový provoz. Nejde o prázdný prostor, kde je potřeba od nuly vymýšlet značku, kuchyni i klientelu. Restaurace a penzion U Sapíků v Klokočné jsou spojené s jedním z nejznámějších kuchařských jmen v Česku.

Nabídka na stránkách realitní kanceláře Century 21 uvádí, že jde o „věhlasný podnik s 35letou historií“, který je koncipovaný jako restaurace, vinárna a penzion. Stav nemovitosti je podle inzerce hodnocen jako vynikající a má umožnit okamžité využití pro podnikání bez dalších investic do rekonstrukce.

[[Facebook status: ]]

Hotový provoz místo startu na zelené louce

Objekt má užitnou plochu zhruba 592 metrů čtverečních a nabízí restauraci, Formanku, salonek, vinárnu se sklípkem i penzion se čtyřmi pokoji a patnácti lůžky. Součástí je kompletní gastro zázemí od kuchyně přes sklady až po šatny pro personál. Nový nájemce tak nepřebírá prázdný prostor, ale hotový provoz, který kombinuje restauraci, ubytování i zázemí pro soukromé akce.

Největší aktivum Klokočné ale neleží jen v metrech čtverečních. Je jím jméno Sapík. Restaurace je dlouhodobě spojená s Jaroslavem Sapíkem, výraznou osobností české gastronomie, a s rodinným příběhem, který podnik sám prezentuje jako tradici sahající až do 17. století.

Na začátky rodinného podnikání v Klokočné vzpomínal v rozhovoru pro Newstream Pavel Sapík, syn Jaroslava Sapíka. „Na začátku to byla obyčejná hospoda, kde se vařila obyčejná jídla. Měla své štamgasty, scházeli se v ní kovbojové. Před vchodem byl tehdy i klandr, kde se uvazovali koně. Byly to opravdu dobrodružné začátky, tu a tam došlo i na bitky,“ uvedl.

[[Facebook status: ]]

Pražská klientela podle něj začala do Klokočné jezdit prakticky od začátku. „Už tehdy byl táta známý jako kuchař prezidentů a králů. Hodně nám ale pomohl Karel Vágner, který byl jedním z těch, kteří přijeli tátovu kuchyni ochutnat. Uchvátily ho tehdy povidlové taštičky a šel se podívat do sklepa na toho, kdo je dělá. Tak začalo dlouholeté přátelství, které trvá dodnes. Na Klokočnou začal jezdit a dotáhl s sebou hodně nových lidí,“ dodal Pavel Sapík.

Udržet podnik v malé obci je podle něj náročnější než v Praze. „Řekl bych to asi tak, že se musíte snažit třikrát tolik. Nejlepším marketingem je kvalita. To ale samozřejmě platí i pro pražské podniky,“ řekl.

Právě tahle věta je pro případného nového provozovatele zásadní. Klokočná není centrum Prahy, kde kolem dveří proudí náhodní hosté. Je to destinace. Lidé sem musejí chtít přijet. Fungující koncept proto nebude stát jen na tom, že se otevře kuchyně, ale na jasném důvodu k cestě.

Nabídka navíc nepracuje jen s existujícím provozem. K dispozici je také půda, která se nyní nevyužívá, ale do budoucna by mohla sloužit jako prostor pro služby navazující na penzion.

Adam Matuška

Z garáže k pivním Oscarům. Češi z Matušky znovu porazili svět

Rodinný pivovar Matuška zaznamenal další výrazný mezinárodní úspěch. Na letošním World Beer Cupu získal dvě stříbrné medaile, a to s pivem Desítka v kategorii Kellerbier or Zwickelbier a s Dvanáctkou v kategorii Czech-Style Pale Lager. Navázal tak na loňské zlato pro Broumy a znovu potvrdil, že patří k výjimkám nejen na české scéně.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Řízek a bramborový salát

Uzeniny v bramborovém salátu? To je jak ananas na pizze. Kuchařské hvězdy nám prozradily svůj recept

Přečíst článek

Sekaná z králíka, vajíčko s rybím salátem a single dinners. Nový podnik Biskup od Ambiente je domácký a nečekaně návykový

Vejce s rybím salátem
Petra Martínková, Newstream
Petra Martínková

Když jsem byla malá, můj děda - gurmán a požitkář - mě naučil, že nejlepší část kuřete je biskup. Lapidárně řečeno zadek. Taková ta křupavá, šťavnatá část, na kterou se většina lidí dívá skrz prsty, ale znalci ji milují. Od té doby mám biskupa spojeného s něčím dost neobvyklým, ale hodně dobrým. Když před pár dny na rohu ulic Dlouhá a Hradební otevřela skupina Ambiente svůj nový podnik Biskup, nemohla jsem odolat. Jejich Biskup je přesně takový, jako ona výše zmíněná část kuřete - dost neobvyklý a hodně dobrý.

Biskup od Ambiente je zvláštní už tím, že zdaleka nepřipomíná klasickou restauraci. Za prvé, rezervaci si tu neuděláte. Prostě to nejde. Hned ve dveřích vás sice uvítá obsluha, která vás zároveň i usadí, ale tím restaurace tak, jak ji známe, končí. Číšníci tu nejsou, všechno obstarají sami kuchaři, kterým se v otevřené kuchyni můžete dívat přímo pod ruce.

Jako když vám maminka podá talíř s polívkou

Objednávku si naklikáte sami, případně za drobné dopomoci personálu, na velké tabuli. Poté vás obsluha usadí k dlouhému stolu, který ve velkorysém obdélníku lemuje samotnou kuchyň a je rozdělený na jednotlivé malé stolečky - akorát pro jednoho. Kuchyň je otevřená, kuchaři vaří doslova pár centimetrů od vás. Vy tak jako koncert můžete pozorovat každý jejich pohyb. Jídla vám pak servírují pěkně po jednom přes pult. Jako když vám maminka z kuchyně podává talíř s polívkou…

V korejském bistru BBread dostanete k toastu rukavice. A hned pochopíte proč

Kousek od pražského náměstí Jiřího z Poděbrad servírují korejské toasty tak plné náplní, že k nim ne náhodou dostanete i rukavice. Tenhle zážitek je totiž příjemně „messy“. Křupavé pečivo, vrstvy chutí a šťavnatá sousta dělají z BBread místo, kam se budete chtít vracet, píše v novém díle seriálu Foodstream Petra Martínková.

Přečíst článek

Místa k sezení jsou jedno vedle druhého, přesto tu má každý svůj prostor. Sezení vedle sebe, v relativně těsné blízkosti s neznámými lidmi, přitom vytváří zvláštní typ atmosféry - trošku soukromé, a zároveň pospolité, sdílené. I proto je Biskup velmi příjemným místem pro tzv. single dinners, tedy pro ty, kteří jdou na oběd či večeři sami.

Na oběd Biskup nabízí jen jedno menu o čtyřech chodech - v době naší návštěvy to byla bílá kuřecí polévka, krkovice s bílým zelím a bramborovými noky, řepný salát a meruňkový kompot. Prostě oběd jako u babičky na Moravě.

Večer si hosté mohou vybrat z à la carte, a ani tady duch domácí kuchyně nechybí. Dát si můžete třeba kolínka s omáčkou na paprice, sekanou z králíka s hořčicí, kysaným zelím a jablkem, tatarák se špekem, žloutkem a topinkou nebo třeba vařený bůček, zkrátka ovárek, s medem a cibulí.

Signature dish bistra Kubistro

Jediná kubánská restaurace v Praze láká na exotiku i šéfkuchaře, který vařil pro Rolling Stones

V Kubistru nečekejte mexickou pálivost ani turistickou karikaturu Kuby. Tohle vršovické bistro sází na tropické suroviny typické pro kubánskou a karibskou kuchyni, poctivě připravené maso a rum. Na talíři tu najdete „staré hadry“, „smaženou krávu“ i mořské plody s chorizem. A celé to chutná neskutečně, píše v novém díle seriálu Foodstream Petra Martínková.

Přečíst článek

Nevíte, co si vybrat? Nechte se překvapit kuchařem

Kdo má jen malý hlad, může zkusit vajíčko s rybím salátem a toastem, mrkvový salát s jablkem a zázvorem nebo třeba chřestový salát se zakysanou smetanou. A kdo se nemůže rozhodnout, má možnost svěřit svůj jídelní osud do rukou šéfkuchaře, který výběr udělá za něj. Generální manažer Biskupa Jirka Horák se prý v téhle praxi inspiroval na svých cestách a stážích v Japonsku.

Na večerním menu pak po zkušebním provozu najdete také Výběr šéfkuchaře - degustační menu, které zájemce nejen provede aktuální nabídkou Biskupa, ale nabídne i podpultové suroviny a chody, které na menu à la carte vůbec nebudou.

K jídlu nečekejte žádné fine dining vinné párování. Na pití si můžete dát třeba Něco jako H2O - hlubinnou minerální vodu v plechu, ochucenou perlivou DASH vodu, Plzeň, Birell, Kombuchu a české nízkoalkoholické zázvorové pivo Filuta Ginger Beer, na které jen tak někde nenarazíte, ale je vynikající. Kdo má chuť, může si dát sklenku vína nebo po bůčku třeba panáka meruňkovice.

Sober Bar

Sober Bar bude český unikát. Praha už brzy otevře první čistě nealkoholický bar

V Italské ulici, pár kroků od pražského náměstí Míru, už za pár týdnů otevře český unikát – první čistě nealkoholický bar Sober Bar. Nabídne špičkové nealkoholické spirity, čepovaná piva a pivní speciály, vína z Itálie a Španělska i nejoblíbenější koktejly. Všechno kompletně bez alkoholu.

Přečíst článek

Moderní a svěží Dobromila Rettigová

Menu Biskupa není opulentní, nechce šokovat ani se předvádět netradičními ingrediencemi či kombinacemi. Je postavené na jídlech, která člověk vlastně dobře zná. Jenže v rukou místních kuchařů ožívají v trošku  jiném duchu - jsou zajímavější, svěží, zábavnější. Chutnají skoro stejně jako v dětství, ale přesto jinak - moderně, lehce, ale stále přívětivě domácky. A právě v tom je největší síla Biskupa.

 „S kolegy probíráme, jak se vařilo u nás v rodině a jak jídla doma připravujeme my sami. Ale také vytahujeme staré kuchařky, například od M. D. Rettigové nebo Karla Šroubka, a Jirka nedávno přinesl nádhernou publikaci Kuchařka naší vesnice. Našli jsme v ní perfektní recepty, které ale nikdo z nás už nepamatuje,“ říká o přípravách konceptu šéfkuchařka Alžběta Zemanová.

Biskup od Ambiente se ale nespokojí s tím být „jen pouhou“ restaurací. Jeho druhá půlka je totiž obchod. Ne takový ten „gastro corner“, který restaurace k provozu občas přidávají, snad trochu z povinnosti. Tohle je plnohodnotný obchod s farmářskými surovinami, kde si cestou domů nakoupíte bez problémů na celý týden.

V regálech najdete čerstvou zeleninu, bylinky, vejce, mléčné výrobky, ovoce z Česka i ze zahraničí (včetně chemicky neošetřeného exotického ovoce, jako jsou citrusy, ananas nebo mango). A samozřejmě kuřata. Kuře si tu můžete koupit celé, nebo si vybrat některou z jeho částí - stehna, prsa, či skelet na vývar. Biskup si přitom zakládá na tom, aby kuřata od farmářů byla vykrmována přesně tak, jak je chce restaurace servírovat.

20 deka ochoty

Kromě klasických surovin v podniku koupíte třeba i směs na játrové knedlíčky, králičí roládu nebo jemnou paštiku. A ti, kdo nestíhají, si mohou s sebou odnést i čerstvé saláty se zálivkou nebo sendviče inspirované japonským tamago sando. A k tomu všemu dostanete zadarmo něco, co se v tomhle kousku Prahy těžko hledá - milou ochotu, starostlivost a péči personálu. A zase ten zvláštní, nečekaný, závan něčeho povědomého…

Biskup není čistá restaurace, obchod nebo bar, i když se tu můžete stavit na skleničku, na nákup, na rychlé malé jídlo nebo velkou večeři. Biskup je místo, které jako byste znali odjakživa. Je v něm něco rodinného, trochu neformálního, zdánlivě přehlédnutelného, ale taky něco naprosto neodolatelného. To něco je láska - k řemeslu, k práci a hlavně k dobrému jídlu.

Sledujte FoodStream Petry Martínkové

Související

Signature dish bistra Kubistro

Jediná kubánská restaurace v Praze láká na exotiku i šéfkuchaře, který vařil pro Rolling Stones

Přečíst článek

Co všechno změní Metropolitní plán? Praha ukazuje, kde poroste a kde už stavět nepůjde

Konečným schvalováním projde Metropolitní plán 28. května.
Profimedia.cz
Petra Nehasilová

Metropolitní plán má změnit podobu Prahy na desítky let dopředu. Otevírá cestu až k 350 tisícům bytů, proměně brownfieldů, metru D, desítkám kilometrů nových tramvajových tratí i jasným limitům pro výškové stavby. Definitivní slovo ale ještě budou mít zastupitelé.

Praha je blízko zásadní změně pravidel pro svůj budoucí rozvoj. Pražští radní schválili návrh Metropolitního plánu, dokument ale ještě čeká finální hlasování zastupitelů. Ti by o něm měli rozhodovat 28. května.

Nový plán má nahradit dosavadní územní plán z roku 1999 a určit, kde se bude v metropoli stavět, kde zůstane krajina, kudy povedou klíčové dopravní stavby a jak vysoké domy budou v jednotlivých částech města přípustné. Podle města má dokument otevřít prostor až pro 350 tisíc nových bytů včetně veřejné vybavenosti, jako jsou školy nebo nemocnice.

„Metropolitní plán může být klíčovým krokem k tomu, aby se v Praze konečně mohlo více stavět,“ uvedl již dříve v rozhovoru pro Newstream největší pražský developer Dušan Kunovský.

Praha má růst dovnitř, ne do polí

Základní princip Metropolitního plánu se dá shrnout jednoduše: Praha se má přestat nekontrolovaně roztahovat do krajiny a lépe využít prostor uvnitř města. Plán pracuje s takzvanou dostředností, tedy s rozvojem vnitřních rezerv, zanedbaných areálů, proluk a transformačních území. Nejde jen o ochranu krajiny, ale i o dopravu a náklady města. Výstavba na okrajích Prahy zvyšuje tlak na auta, silnice, parkování i veřejné služby, zatímco rozvoj uvnitř města může lépe využít metro, tramvaje, železnici i existující infrastrukturu.

Brownfieldy jako hlavní rezerva města

Největší příležitost mají představovat brownfieldy. Tedy bývalé průmyslové, železniční nebo dopravní areály, které dnes často leží ladem nebo jsou využité jen částečně. Právě tam má Praha hledat největší část budoucí bytové výstavby. Podle města tvoří brownfieldy 55 procent rozvojových ploch, ale soustředí se na nich až 73 procent kapacity nové výstavby. Většina těchto území navíc leží v dosahu tramvaje, metra nebo železnice, což z nich dělá logická místa pro vznik nových čtvrtí.

Mezi největší transformační území patří například Bubny-Zátory, Nákladové nádraží Žižkov, Smíchovské nádraží, Vysočany, Palmovka nebo části Letňan. Nemají se z nich stát jen soubory bytových domů. Plán počítá s tím, že nové čtvrti musí nabídnout také školy, školky, obchody, služby, parky, pracovní příležitosti a veřejný prostor. 

Nová etapa výstavby Žižkova

Ještě nedávno brownfield, dnes obří jáma. Výstavba nového Žižkova za miliardy začala

Transformace bývalého nákladového nádraží patří k největším rozvojovým projektům v Praze. První etapa počítá s bytovými domy, parkem i občanskou vybaveností.

Přečíst článek

Až 350 tisíc bytů. Ale ne hned a ne automaticky

Číslo 350 tisíc nových bytů je nejviditelnější politický argument pro plán. Ukazuje, že Praha má uvnitř svého území stále velkou rezervu pro výstavbu. Zároveň je ale potřeba ho číst opatrně. Metropolitní plán neurčuje, kdy přesně byty vzniknou, kdo je postaví ani za jakou cenu. Je to rámec, který říká, kde pro ně může být místo. Investorům ale může pomoci tím, že omezí roky trvající žádosti o změnu územního plánu.

Developerský sektor proto sleduje přijetí plánu jako jeden z nejdůležitějších momentů posledních let. „Věříme, že po mnoha letech příprav se Metropolitní plán stane důležitým mezníkem v řešení dlouhodobého problému nedostatečné výstavby v Praze a že naplní očekávání v podobě zvýšení kapacity pro bytovou i komerční výstavbu,“ uvedl Zdeněk Soudný z Asociace developerů.

Projekt na Smíchově

Další kus Smíchova zmizí pod jeřáby. U řeky vznikne čtvrť za šest miliard

Smíchov čeká další velká proměna. UDI Group po jedenácti letech povolování spouští projekt SIDE Smíchov Living, dříve známý jako Vltava Meadows. Na brownfieldu mezi Strakonickou a Nádražní vyroste přibližně 1200 bytů s obchody, službami a zelení. První etapa má být hotová na přelomu let 2028 a 2029.

Přečíst článek

Infrastruktura: bez škol, tramvají a sítí město fungovat nebude

Metropolitní plán není jen o bytech. Nové čtvrti nemohou fungovat bez škol, školek, parků, zdravotnických zařízení, tramvajových tratí, silnic, kanalizace, vody, energií a dalších sítí. V praxi to znamená, že velké transformační lokality mají být plánovány jako plnohodnotné městské čtvrti. Nestačí postavit byty a zbytek nechat na městě. Rozvoj musí být provázaný s veřejnou dopravou, technickou infrastrukturou a občanskou vybaveností.

Plán má zároveň chránit koridory pro významné dopravní stavby, například metro D, nové tramvajové tratě, Městský okruh nebo železniční propojení. Základní úsek metra D má měřit 10,6 kilometru a propojit Náměstí Míru s Depem Písnice přes Pankrác, Krč, Libuš a Písnici. Tramvajová síť se má rozšířit o více než 70 kilometrů nových tratí, mimo jiné do Bohnic, Suchdola, na Jižní Město, do Komořan či nových čtvrtí typu Bubny-Zátory a Nákladové nádraží Žižkov.

Dvorecký most

Praha otevřela Dvorecký most. Nové spojení přes Vltavu posílí MHD i veřejný prostor

Praha má nový, v pořadí 21. most přes Vltavu. Dvorecký most mezi Podolím a Zlíchovem se dnes odpoledne otevřel pěším, od soboty po něm začne jezdit MHD. Stavba za téměř dvě miliardy korun má zlepšit spojení mezi pravým a levým břehem a zároveň nabídnout nový veřejný prostor pro obyvatele i návštěvníky metropole.

Přečíst článek

Výškové limity: kde mohou růst věže a kde ne

Jedním z nejcitlivějších témat jsou výškové limity. Praha je město s historickým panoramatem, výraznými svahy, věžemi a chráněnými pohledy. Metropolitní plán proto nastavuje jasnější pravidla, kde je vyšší zástavba přípustná a kde musí zůstat zachována stávající výšková hladina.

Plán vyšší domy nevylučuje, ale chce je koncentrovat tam, kde dávají urbanistický smysl. Maximální hranice má být 100 metrů. Týkat se má jen vybraných lokalit mimo historické jádro, například Roztyl, Chodova nebo Nových Butovic.

Brno má svůj „Shard“. Mrakodrap už nabírá výšku

Brno získává novou dominantu. Na Křenové ulici roste výškový dům, který se už teď prosazuje v městském horizontu a připomíná londýnský mrakodrap The Shard.

Přečíst článek

Veřejný prostor nemá být zbytek mezi domy

Metropolitní plán klade velký důraz také na veřejná prostranství. Ulice, náměstí, parky a promenády nemají být jen doprovodem výstavby, ale základní kostrou města. Pro obyvatele jde o velmi praktickou věc. Znamená to lepší průchodnost čtvrtí, důraz na pěší vazby, lokální centra, živý parter, stromy v ulicích, náměstí a parky. 

Petr Hlaváček

Petr Hlaváček: Vltavskou filharmonii jsme vlastně už začali stavět

Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Ondřej Boháč, šéf IPRu a Petr Hlaváček, náměstek primátora

Šéf pražských plánovačů: Stavební zákon přinesl jen elektronizaci, nikoli digitalizaci

Přečíst článek
Petr Hlaváček, radní pro územní rozvoj

Radní Hlaváček: Metropolitní plán schválíme do konce volebního období, je příliš podrobný

Přečíst článek
Doporučujeme