Za letošní zdražování hypoték prý mohou rostoucí dluhy státu. Historická česká data ale ukazují, že vyšší dluh dražší úvěry na bydlení automaticky nepřináší. Po zadlužení naopak hypotéky často zlevňovaly.
Česká spořitelna má za sebou mimořádně úspěšných devět měsíců. Její čistý zisk meziročně vzrostl o téměř 17 procent na 22,2 miliardy korun. Banka těží především ze silné poptávky po úvěrech, včetně hypoték, jejichž objem se zvýšil o více než desetinu. Rostou jí také příjmy z poplatků a provizí.
Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
. Za prvních devět měsíců letošního roku vydělala 13,2 miliardy korun, meziročně o 2,8 procenta méně. Objem nově poskytnutých úvěrů na bydlení přitom vzrostl o více než polovinu a bance přibylo 81 tisíc klientů. Podle jejího šéfa Jana Juchelky brzdí růst výnosů nízké marže a silná konkurence. Banka zároveň snižuje počet zaměstnanců a zavírá pobočky.
Na vlastní bydlení už mladým často nestačí ani hypotéka. Do hry proto vstupují rodiče, jejich úspory a někdy i nemovitosti, ve kterých sami žijí. Podle průzkumu Ipsosu pro Broker Consulting předalo 65 procent rodičů, kteří dětem pomohli s bydlením, část majetku původně určeného až k dědictví. Pomoc přitom může znamenat milionové částky i zásah do vlastního finančního zabezpečení. Přesto by devět z deseti rodičů dětem pomohlo znovu.
Hypoteční trh má za sebou téměř rekordní rok a silný by měl zůstat i v roce 2027. Banky ale chtějí od zprostředkovatelů víc než jen vysoké objemy nových úvěrů. Stále důležitější bude kvalita portfolia, schopnost udržet klienty a dlouhodobá péče, zaznělo na Hypotečním dni Gepard.
Nájmy v Praze a Brně přestávají zdražovat, v některých dispozicích dokonce zlevňují. Rychleji naopak rostou v Ostravě a Plzni, kde se meziročně zvýšily až o devět procent. Bydlení v nájmu přitom podle analýzy UlovDomov.cz stále vychází výrazně levněji než splácení hypotéky.
Banky vydělávají příliš a hypotéky jsou drahé. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce proto jednat s bankovními domy o úrokových sazbách. V dnešní debatě ve Sněmovně nad návrhem státního rozpočtu na příští rok to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl opoziční kritiku rozpočtu, opozici naopak vyčítal její hospodaření a uvedl, že vláda bude v příštích letech snižovat schodky o desítky miliard ročně. Premiér kritizoval také nastavení základních sazeb České národní banky.
Regulace hypotečních sazeb není v Evropě nic výjimečného a příklady Francie či Chorvatska ukazují, že stát může bankám nastavit limity. Česko by teoreticky nemuselo zastropovat jen konečné úroky, ale mohlo by regulovat také bankovní marže a navázat je například na tržní cenu peněz, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Takový zásah by však mohl mít i vedlejší efekty, od horší dostupnosti úvěrů po další tlak na ceny nemovitostí.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Představte si podnik, který si pouhým ťuknutím do klávesnice vytváří to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak může na první pohled působit fungování komerčních bank. Při poskytnutí úvěru totiž skutečně vznikají nové peníze. Nabízí se proto otázka: proč hypotéky zdražují, když vytvoření peněz pořád vyžaduje jen účetní zápis? A proč banky lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“?
