Říjnové zpomalení inflace na 2,4 procenta může být jen dočasné a začátkem příštího roku se růst cen může znovu přiblížit čtyřem procentům. Zároveň se ale otevírá prostor pro stabilizaci hypotečních sazeb, protože bankám zlevnilo úrokové zajištění a téměř šestiprocentní úroveň hypoték se může ukázat jako vrchol, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zvýšení úrokových sazeb se očekávalo. O růstu inflace v příštím roce nad tři procenta se mluví dlouhé týdny. Čeká se zdražení energií, ceny služeb rostou přes čtyři procenta, meziroční růst platů v Česku je přes šest procent. Proinflačních tlaků víc než dost, nebyl jediný důvod sazby nezvednout.
Česká národní banka pod vedením Aleše Michla zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rozhodnutí však prošlo nejtěsnější možnou většinou, když pro něj hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Guvernér Aleš Michl ujišťuje, že nejde o začátek dalšího cyklu zdražování peněz. Nová prognóza ČNB ale přináší varování: inflace má příští rok zrychlit na 3,2 procenta, zatímco česká ekonomika poroste pomaleji, než se dosud čekalo. Někteří ekonomové navíc připouštějí další zvýšení sazeb.
Chcete levnější hypotéku? Pak možná budete muset držet palce americkým demokratům. Ale jen napůl. Pro české peněženky by totiž mohl být nejvýhodnější scénář, v němž Donald Trump ztratí kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, zatímco Senát zůstane republikánům. Politická brzda na Trumpovo utrácení by mohla srazit výnosy amerických dluhopisů, a tím nepřímo i sazby českých hypoték. Jenže úplná porážka republikánů by podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy mohla přinést opačný efekt.
Česká spořitelna má za sebou mimořádně úspěšných devět měsíců. Její čistý zisk meziročně vzrostl o téměř 17 procent na 22,2 miliardy korun. Banka těží především ze silné poptávky po úvěrech, včetně hypoték, jejichž objem se zvýšil o více než desetinu. Rostou jí také příjmy z poplatků a provizí.
Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
. Za prvních devět měsíců letošního roku vydělala 13,2 miliardy korun, meziročně o 2,8 procenta méně. Objem nově poskytnutých úvěrů na bydlení přitom vzrostl o více než polovinu a bance přibylo 81 tisíc klientů. Podle jejího šéfa Jana Juchelky brzdí růst výnosů nízké marže a silná konkurence. Banka zároveň snižuje počet zaměstnanců a zavírá pobočky.
Na vlastní bydlení už mladým často nestačí ani hypotéka. Do hry proto vstupují rodiče, jejich úspory a někdy i nemovitosti, ve kterých sami žijí. Podle průzkumu Ipsosu pro Broker Consulting předalo 65 procent rodičů, kteří dětem pomohli s bydlením, část majetku původně určeného až k dědictví. Pomoc přitom může znamenat milionové částky i zásah do vlastního finančního zabezpečení. Přesto by devět z deseti rodičů dětem pomohlo znovu.
Hypoteční trh má za sebou téměř rekordní rok a silný by měl zůstat i v roce 2027. Banky ale chtějí od zprostředkovatelů víc než jen vysoké objemy nových úvěrů. Stále důležitější bude kvalita portfolia, schopnost udržet klienty a dlouhodobá péče, zaznělo na Hypotečním dni Gepard.
Nájmy v Praze a Brně přestávají zdražovat, v některých dispozicích dokonce zlevňují. Rychleji naopak rostou v Ostravě a Plzni, kde se meziročně zvýšily až o devět procent. Bydlení v nájmu přitom podle analýzy UlovDomov.cz stále vychází výrazně levněji než splácení hypotéky.
Banky vydělávají příliš a hypotéky jsou drahé. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce proto jednat s bankovními domy o úrokových sazbách. V dnešní debatě ve Sněmovně nad návrhem státního rozpočtu na příští rok to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl opoziční kritiku rozpočtu, opozici naopak vyčítal její hospodaření a uvedl, že vláda bude v příštích letech snižovat schodky o desítky miliard ročně. Premiér kritizoval také nastavení základních sazeb České národní banky.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
