Hypotéky v Česku znovu zdražují. Průměrná sazba nových úvěrů v září vzrostla na 5,1 procenta a proti loňsku je o více než půl procentního bodu výše. Vyšší sazby spolu s rostoucí výší úvěrů zvedly průměrnou měsíční splátku oproti loňským hodnotám o 3900 korun.
České hypotéky letos zdražují, zatímco v Chorvatsku jejich sazby klesají, přestože tam náklady státu na dlouhodobé půjčování rostou výrazně rychleji než v Česku. Samotný růst výnosů státních dluhopisů tak podle něj nemůže jednoduše vysvětlovat zdražování tuzemských hypoték, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Češi platí za hypotéky stále víc, Polákům přitom úvěry na bydlení zlevňují. A to přesto, že bankám v obou zemích rostou náklady na dlouhodobé financování téměř stejně. Proč to tak je? Odpověď se skrývá v maržích bank, které Poláci stlačují mnohem razantněji.
Hypotéky v Česku letos zdražily nejvýrazněji ze zemí Visegrádské čtyřky. V Polsku přitom mírně zlevnily, ačkoli i tam rostou tržní sazby, které ovlivňují cenu bankovního financování. Srovnání naznačuje, že za vývojem hypotečních sazeb nestojí pouze dražší peníze, ale také konkurence mezi bankami, jejich marže či ochota přenášet rostoucí náklady na klienty.
Čekání na levnější hypotéky se Čechům nepříjemně protahuje. Průměrná nabídková sazba v říjnu vyskočila na 5,79 procenta, nejvýše od ledna 2024, a roste už sedmý měsíc v řadě. U modelové hypotéky na 3,5 milionu korun to proti březnu znamená 1855 korun měsíčně navíc. A rychlá úleva nepřijde. Analytici čekají spíš další zdražování a teprve potom hledání vrcholu.
Bydlení se pro velkou část Čechů stává stále citelnější položkou rodinného rozpočtu. Necelá polovina domácností na něj vydá více než 30 procent čistých příjmů a každý desátý dokonce přes polovinu. Nejvíc situace doléhá na mladé, kteří kvůli drahému bydlení často zůstávají u rodičů nebo odkládají důležitá životní rozhodnutí.
Bývalý premiér Petr Fiala ostře zaútočil na vládu Andreje Babiše. Ve Sněmovně jí vyčetl dražší hypotéky a pohonné hmoty, rostoucí schodek rozpočtu i to, že vlastní nesplněné sliby podle něj svádí na předchozí kabinet.
Vyhlídky nejsou dobré. Dosud krotily českou inflaci levné potraviny. To však skončí, potraviny jsou komoditou, která rychle mění ceny. A v současnosti vše hraje pro růst cen. Ceny paliv ještě porostou, ceny energií jsou na maximech, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Elektřina na burze dramaticky narostla nad 130 eur za megawatthodinu. Ceny plynu překonaly 60 eur za megawatthodinu. To se postupně bude propisovat do faktur domácností a firem,“ tvrdí. Česká národní banka bude podle něj muset na tento vývoj dříve či později reagovat zvýšením sazeb.
Stát dál počítá s možností podpořit mladé rodiny při splácení hypoték. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka ale takový krok nemá smysl, dokud se nepodaří zvýšit nabídku bydlení. Jinak by levnější financování mohlo dál tlačit ceny vzhůru. Na Summitu dostupného bydlení a stavebního rozvoje se řešilo především zrychlení výstavby, nový stavební zákon a stále napjatější situace na trhu.
Na jaře to vypadalo, že hypotéky konečně zamíří dolů. Místo toho zdražují už šestý měsíc v řadě a průměrná sazba vystoupala na 5,51 procenta. A vrchol to být nemusí. Česká spořitelna už oznámila, že od 11. září zvedne sazby u všech fixací.
Schodek 389 miliard korun začíná být problémem i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí hledat úspory a zastavovat projekty, na které podle nich stát nemá, SPD zase míří na dávky cizincům a podporu neziskových organizací. Premiér Andrej Babiš ale vzkazuje, že žádný vlastní seznam škrtů nabízet nebude a čeká konkrétní návrhy od partnerů.
