Regulace hypotečních sazeb není v Evropě nic výjimečného a příklady Francie či Chorvatska ukazují, že stát může bankám nastavit limity. Česko by teoreticky nemuselo zastropovat jen konečné úroky, ale mohlo by regulovat také bankovní marže a navázat je například na tržní cenu peněz, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Takový zásah by však mohl mít i vedlejší efekty, od horší dostupnosti úvěrů po další tlak na ceny nemovitostí.
Letošní Nobelova cena za ekonomii míří k tématu, které se přímo dotýká hypoték, úrokových sazeb, investic i pracovního trhu. Američané Michael Woodford a Robert E. Hall získali ocenění za výzkum toho, jak očekávání domácností, firem a investorů ovlivňují celou ekonomiku. Praktický význam jejich práce vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Návrh ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) na zvýšení daňového odpočtu na hypotéky nedává smysl, řekl bývalý premiér, ministr financí a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok v diskusním pořadu Poledne s Moravcem. Daňové výjimky podle něj neplní žádný rozumný účel. Schillerová ve středu uvedla, že navrhne zvýšení daňového odpočtu na hypotéky až o 50 tisíc korun. Týkat by se to mělo lidí do 36 let, kteří už hypotéku mají nebo o ní uvažují. Schillerová chce, aby opatření platilo od příštího roku.
Ještě před deseti lety se svět obával záporného výnosu státních dluhopisů a padaly věty typu „Výnosy dluhopisů již nikdy nevyrostou nad tři procenta“. Nyní je situace zásadně odlišná a státní dluhy rostou nad pět procent. A ani tam se nemusejí zastavit. Investiční kolos Pimco nyní očekává, že výnos desetiletého amerického dluhopisu vyroste na šest procent, kde byl naposledy v roce 2000.
České hypotéky letos zdražují, zatímco v Chorvatsku jejich sazby klesají, přestože tam náklady státu na dlouhodobé půjčování rostou výrazně rychleji než v Česku. Samotný růst výnosů státních dluhopisů tak podle něj nemůže jednoduše vysvětlovat zdražování tuzemských hypoték, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Češi platí za hypotéky stále víc, Polákům přitom úvěry na bydlení zlevňují. A to přesto, že bankám v obou zemích rostou náklady na dlouhodobé financování téměř stejně. Proč to tak je? Odpověď se skrývá v maržích bank, které Poláci stlačují mnohem razantněji.
Hypotéky v Česku letos zdražily nejvýrazněji ze zemí Visegrádské čtyřky. V Polsku přitom mírně zlevnily, ačkoli i tam rostou tržní sazby, které ovlivňují cenu bankovního financování. Srovnání naznačuje, že za vývojem hypotečních sazeb nestojí pouze dražší peníze, ale také konkurence mezi bankami, jejich marže či ochota přenášet rostoucí náklady na klienty.
Čekání na levnější hypotéky se Čechům nepříjemně protahuje. Průměrná nabídková sazba v říjnu vyskočila na 5,79 procenta, nejvýše od ledna 2024, a roste už sedmý měsíc v řadě. U modelové hypotéky na 3,5 milionu korun to proti březnu znamená 1855 korun měsíčně navíc. A rychlá úleva nepřijde. Analytici čekají spíš další zdražování a teprve potom hledání vrcholu.
Bydlení se pro velkou část Čechů stává stále citelnější položkou rodinného rozpočtu. Necelá polovina domácností na něj vydá více než 30 procent čistých příjmů a každý desátý dokonce přes polovinu. Nejvíc situace doléhá na mladé, kteří kvůli drahému bydlení často zůstávají u rodičů nebo odkládají důležitá životní rozhodnutí.
Bývalý premiér Petr Fiala ostře zaútočil na vládu Andreje Babiše. Ve Sněmovně jí vyčetl dražší hypotéky a pohonné hmoty, rostoucí schodek rozpočtu i to, že vlastní nesplněné sliby podle něj svádí na předchozí kabinet.
Vyhlídky nejsou dobré. Dosud krotily českou inflaci levné potraviny. To však skončí, potraviny jsou komoditou, která rychle mění ceny. A v současnosti vše hraje pro růst cen. Ceny paliv ještě porostou, ceny energií jsou na maximech, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Elektřina na burze dramaticky narostla nad 130 eur za megawatthodinu. Ceny plynu překonaly 60 eur za megawatthodinu. To se postupně bude propisovat do faktur domácností a firem,“ tvrdí. Česká národní banka bude podle něj muset na tento vývoj dříve či později reagovat zvýšením sazeb.
Za neochvějnou podporu Ukrajiny a každodenní odhodlání chránit životy poděkoval Norsku a Finsku ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj, který dnes přiletěl do Osla. Zelenskyj své díky vyjádřil na síti X po setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem a finským prezidentem Alexanderem Stubbem.
Prodej luxusních nemovitostí v Dubaji ve třetím čtvrtletí meziročně 📉 klesl o zhruba 17 procent. Zájem bohatých kupců ze světa však zůstává i přes pokračující válku s Íránem, která zvýšila bezpečnostní rizika a zasáhla některá odvětví ekonomiky, poměrně vysoký. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na údaje realitní poradenské společnosti Knight Frank.
Pražská burza 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,27 procenta na 2648,74 bodu. Burzu podpořilo především zdražení akcií energetické firmy ČEZ a bank Erste a Moneta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Česká měna 📈 posílila o jednotky haléřů k euru i vůči americkému dolaru. Kolem 17:00 se obchodovala za 24,30 koruny za euro a 21,62 koruny za dolar. Proti pondělku si vůči jednotné evropské měně polepšila o tři haléře a k dolaru o osm haléřů. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé za téměř čtyři roky překročila hranici 9️⃣0️⃣ eur (zhruba 2200 korun) za megawatthodinu. Za jejím růstem stojí pokračující výpadky v dodávkách z Blízkého východu. Ve srovnání s obdobím před začátkem války s Íránem se už cena plynu pro evropský trh zhruba ztrojnásobila, napsala agentura Bloomberg.
Firma CZ Loko se sídlem v České Třebové na Orlickoústecku, která vyrábí, modernizuje a opravuje lokomotivy, zvláště posunovací, měla v období od 1. dubna 2025 do letošního 31. března zisk 8️⃣8️⃣ milionů korun po zdanění. Výsledek byl o osm milionů korun nižší než v předchozím období. Tržby za prodej výrobků a služeb se meziročně snížily o devět procent na 3,709 miliardy korun, uvedla společnost v dokumentech zveřejněných ve Sbírce listin.
Rusko podle předsedkyně Evropské komise 👩 Ursuly von der Leyenové obnovuje svou vojenskou přítomnost v Arktidě, uplatňuje vůči sousedům hybridní strategie a mění bezpečnostní situaci v regionu, což má dopad na Evropskou unii. Ta proto musí jednat a změnit svůj strategický přístup. Von der Leyenová to dnes řekla ve Štrasburku, kde komise představila novou Arktickou strategii, která reaguje právě na měnící se geopolitickou situaci.
Maximální ceny pohonných hmot ve středu druhý den v řadě 📉 klesnou. Maximální cena nafty se oproti dnešku sníží o šest haléřů na 48,61 koruny za litr. U benzinu nejvyšší povolená prodejní cena klesne o 19 haléřů na 45,46 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Více než 225 miliard eur (5️⃣,5️⃣ bilionu korun) slíbily německé i zahraniční firmy investovat v Německu; učinily tak na konferenci, kterou v Berlíně uspořádala německá vláda. Webu Deutschlandfunk to dnes řekla ministryně hospodářství Katherina Reicheová. Například americký internetový gigant Amazon přislíbil v příštím roce investice ve výši 16 miliard eur (389 miliard korun).
Skupině EP Group (EPG) českého miliardáře 👨 Daniela Křetínského nic nebrání stát se většinovým vlastníkem francouzského prodejce elektroniky Fnac Darty. Akvizici na začátku týdne schválila Evropská komise, která na unijním trhu plní funkci antimonopolního úřadu.
