Česká spořitelna má za sebou mimořádně úspěšných devět měsíců. Její čistý zisk meziročně vzrostl o téměř 17 procent na 22,2 miliardy korun. Banka těží především ze silné poptávky po úvěrech, včetně hypoték, jejichž objem se zvýšil o více než desetinu. Rostou jí také příjmy z poplatků a provizí.
Nájmy v Praze a Brně přestávají zdražovat, v některých dispozicích dokonce zlevňují. Rychleji naopak rostou v Ostravě a Plzni, kde se meziročně zvýšily až o devět procent. Bydlení v nájmu přitom podle analýzy UlovDomov.cz stále vychází výrazně levněji než splácení hypotéky.
Banky vydělávají příliš a hypotéky jsou drahé. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce proto jednat s bankovními domy o úrokových sazbách. V dnešní debatě ve Sněmovně nad návrhem státního rozpočtu na příští rok to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl opoziční kritiku rozpočtu, opozici naopak vyčítal její hospodaření a uvedl, že vláda bude v příštích letech snižovat schodky o desítky miliard ročně. Premiér kritizoval také nastavení základních sazeb České národní banky.
Regulace hypotečních sazeb není v Evropě nic výjimečného a příklady Francie či Chorvatska ukazují, že stát může bankám nastavit limity. Česko by teoreticky nemuselo zastropovat jen konečné úroky, ale mohlo by regulovat také bankovní marže a navázat je například na tržní cenu peněz, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Takový zásah by však mohl mít i vedlejší efekty, od horší dostupnosti úvěrů po další tlak na ceny nemovitostí.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Představte si podnik, který si pouhým ťuknutím do klávesnice vytváří to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak může na první pohled působit fungování komerčních bank. Při poskytnutí úvěru totiž skutečně vznikají nové peníze. Nabízí se proto otázka: proč hypotéky zdražují, když vytvoření peněz pořád vyžaduje jen účetní zápis? A proč banky lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“?
Hypotéky v Česku znovu zdražují. Průměrná sazba nových úvěrů v září vzrostla na 5,1 procenta a proti loňsku je o více než půl procentního bodu výše. Vyšší sazby spolu s rostoucí výší úvěrů zvedly průměrnou měsíční splátku oproti loňským hodnotám o 3900 korun.
Developeři předpokládají další zdražování bytů, ale pomalejší. V současnosti plánuje 89 procent developerských společností navyšovat ceny, a to v průměru o 6,2 procenta. V prvním pololetí počítaly s růstem cen o 7,8 procenta, vyplývá ze studie analytické společnosti CEEC Research. Růst cen zpomaluje, ceny už jsou u svého stropu. Hlavně proto, že zdražují hypotéky a lidé na bydlení nedosáhnou.
Letošní Nobelova cena za ekonomii míří k tématu, které se přímo dotýká hypoték, úrokových sazeb, investic i pracovního trhu. Američané Michael Woodford a Robert E. Hall získali ocenění za výzkum toho, jak očekávání domácností, firem a investorů ovlivňují celou ekonomiku. Praktický význam jejich práce vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Návrh ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) na zvýšení daňového odpočtu na hypotéky nedává smysl, řekl bývalý premiér, ministr financí a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok v diskusním pořadu Poledne s Moravcem. Daňové výjimky podle něj neplní žádný rozumný účel. Schillerová ve středu uvedla, že navrhne zvýšení daňového odpočtu na hypotéky až o 50 tisíc korun. Týkat by se to mělo lidí do 36 let, kteří už hypotéku mají nebo o ní uvažují. Schillerová chce, aby opatření platilo od příštího roku.
Ještě před deseti lety se svět obával záporného výnosu státních dluhopisů a padaly věty typu „Výnosy dluhopisů již nikdy nevyrostou nad tři procenta“. Nyní je situace zásadně odlišná a státní dluhy rostou nad pět procent. A ani tam se nemusejí zastavit. Investiční kolos Pimco nyní očekává, že výnos desetiletého amerického dluhopisu vyroste na šest procent, kde byl naposledy v roce 2000.
V Bulharsku se dnes koná druhé kolo🗳️🗳️🗳️ prezidentských voleb. O prezidentskou funkci soupeří úřadující hlava státu Ilijana Jotovová a někdejší předseda prozatímní vlády Andrej Gjurov. Ve hře je i přístup země k Rusku a jeho válce proti Ukrajině. Volební místnosti se uzavřou ve 20.00 místního času (19.00 SEČ). Výsledky budou pravděpodobně známy v pondělí, uvedla agentura Reuters. V prvním kole z 25. října zvítězila se ziskem 34,76 procenta hlasů Jotovová,
V Bulharsku se dnes koná druhé kolo🗳️🗳️🗳️ prezidentských voleb. O prezidentskou funkci soupeří úřadující hlava státu Ilijana Jotovová a někdejší předseda prozatímní vlády Andrej Gjurov. Ve hře je i přístup země k Rusku a jeho válce proti Ukrajině. Volební místnosti se uzavřou ve 20.00 místního času (19.00 SEČ). Výsledky budou pravděpodobně známy v pondělí, uvedla agentura Reuters. V prvním kole z 25. října zvítězila se ziskem 34,76 procenta hlasů Jotovová,
