Představte si podnik, který si pouhým ťuknutím do klávesnice vytváří to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak může na první pohled působit fungování komerčních bank. Při poskytnutí úvěru totiž skutečně vznikají nové peníze. Nabízí se proto otázka: proč hypotéky zdražují, když vytvoření peněz pořád vyžaduje jen účetní zápis? A proč banky lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“?
Ještě před deseti lety se svět obával záporného výnosu státních dluhopisů a padaly věty typu „Výnosy dluhopisů již nikdy nevyrostou nad tři procenta“. Nyní je situace zásadně odlišná a státní dluhy rostou nad pět procent. A ani tam se nemusejí zastavit. Investiční kolos Pimco nyní očekává, že výnos desetiletého amerického dluhopisu vyroste na šest procent, kde byl naposledy v roce 2000.
České hypotéky letos zdražují, zatímco v Chorvatsku jejich sazby klesají, přestože tam náklady státu na dlouhodobé půjčování rostou výrazně rychleji než v Česku. Samotný růst výnosů státních dluhopisů tak podle něj nemůže jednoduše vysvětlovat zdražování tuzemských hypoték, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Češi platí za hypotéky stále víc, Polákům přitom úvěry na bydlení zlevňují. A to přesto, že bankám v obou zemích rostou náklady na dlouhodobé financování téměř stejně. Proč to tak je? Odpověď se skrývá v maržích bank, které Poláci stlačují mnohem razantněji.
Hypotéky v Česku letos zdražily nejvýrazněji ze zemí Visegrádské čtyřky. V Polsku přitom mírně zlevnily, ačkoli i tam rostou tržní sazby, které ovlivňují cenu bankovního financování. Srovnání naznačuje, že za vývojem hypotečních sazeb nestojí pouze dražší peníze, ale také konkurence mezi bankami, jejich marže či ochota přenášet rostoucí náklady na klienty.
Čekání na levnější hypotéky se Čechům nepříjemně protahuje. Průměrná nabídková sazba v říjnu vyskočila na 5,79 procenta, nejvýše od ledna 2024, a roste už sedmý měsíc v řadě. U modelové hypotéky na 3,5 milionu korun to proti březnu znamená 1855 korun měsíčně navíc. A rychlá úleva nepřijde. Analytici čekají spíš další zdražování a teprve potom hledání vrcholu.
Bydlení se pro velkou část Čechů stává stále citelnější položkou rodinného rozpočtu. Necelá polovina domácností na něj vydá více než 30 procent čistých příjmů a každý desátý dokonce přes polovinu. Nejvíc situace doléhá na mladé, kteří kvůli drahému bydlení často zůstávají u rodičů nebo odkládají důležitá životní rozhodnutí.
Bývalý premiér Petr Fiala ostře zaútočil na vládu Andreje Babiše. Ve Sněmovně jí vyčetl dražší hypotéky a pohonné hmoty, rostoucí schodek rozpočtu i to, že vlastní nesplněné sliby podle něj svádí na předchozí kabinet.
Vyhlídky nejsou dobré. Dosud krotily českou inflaci levné potraviny. To však skončí, potraviny jsou komoditou, která rychle mění ceny. A v současnosti vše hraje pro růst cen. Ceny paliv ještě porostou, ceny energií jsou na maximech, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Elektřina na burze dramaticky narostla nad 130 eur za megawatthodinu. Ceny plynu překonaly 60 eur za megawatthodinu. To se postupně bude propisovat do faktur domácností a firem,“ tvrdí. Česká národní banka bude podle něj muset na tento vývoj dříve či později reagovat zvýšením sazeb.
Stát dál počítá s možností podpořit mladé rodiny při splácení hypoték. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka ale takový krok nemá smysl, dokud se nepodaří zvýšit nabídku bydlení. Jinak by levnější financování mohlo dál tlačit ceny vzhůru. Na Summitu dostupného bydlení a stavebního rozvoje se řešilo především zrychlení výstavby, nový stavební zákon a stále napjatější situace na trhu.
Na jaře to vypadalo, že hypotéky konečně zamíří dolů. Místo toho zdražují už šestý měsíc v řadě a průměrná sazba vystoupala na 5,51 procenta. A vrchol to být nemusí. Česká spořitelna už oznámila, že od 11. září zvedne sazby u všech fixací.
Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Český státní dluh za první tři čtvrtletí letošního roku vzrostl o 204,6 miliardy korun na rekordních 3,882 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to dnes uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 356.046 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí dosáhla 43,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), když na počátku roku činila 42,9 procenta HDP.
Ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi nebude žádné území dost, chce Ukrajinu zničit, řekl po jednání na summitu Evropské unie v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Od Evropy cítí ukrajinská hlava státu plnou podporu, kontinent je podle něj velmi sjednocen
Německý kancléř Friedrich Merz se ve středu 21. října v Berlíně sejde s českým prezidentem Petrem Pavlem. Dnes to oznámil tiskový úřad spolkové vlády s tím, že schůzka v kancléřství bude pracovní a že tématem budou mimo jiné zahraniční a bezpečnostně politické otázky.
Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě.
Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla při příchodu na summit EU v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během společného prohlášení právě s šéfkou EK a předsedou unijních summitů Antóniem Costou poděkoval Evropské unii za podporu.
Středočeský kraj a Praha podepsaly s Českými drahami (ČD) třicetiletou smlouvu na provoz příměstských vlaků za 165 miliard korun. Jde o dosud největší zakázku na železničního dopravce v Česku. České dráhy budou od roku 2030 nadále vozit cestující na nejvytíženějších tratích ve středních Čechách a Praze. Součástí zakázky je pořízení nových velkokapacitních elektrických vlaků, první mají začít jezdit v průběhu roku 2030.
Český premiér Andrej Babiš se po včerejším jednání v Bruselu domnívá, že se lídrům nejspíš nepodaří dosáhnout dohody o budoucím víceletém rozpočtu EU do konce letošního roku. Stane se tak nejspíš až v únoru či v březnu, uvedl Babiš při příchodu na druhý den summitu.
Prezident Petr Pavel zaplatil za cestu na dovolenou v Maroku 3750 eur (91 tisíc korun) a za zpáteční let ✈ kvůli účasti v komunálních volbách 15 tisíc eur (365 tisíc korun) ze svých vlastních peněz. Uvedl to dnes v prohlášení, které zveřejnila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Pavel zdůraznil, že KPR jeho soukromou cestu neplatila ani neorganizovala. Do Česka se vrátil běžnou linkou ve čtvrtek.
Prestižní ocenění Královského institutu britských architektů (RIBA) získala sedmipodlažní továrna na koberce v Bangladéši, která oplývá zelení a která podporuje své zaměstnankyně, uvedla to stanice CNN. Mezi projekty, které se o cenu RIBA International Prize ucházely, byla i Štvanická lávka v Praze.Číst více
