Tady se bouralo do posledního trámu. Z horské ruiny v Jizerkách je chalupa se saunou a výhledem za milion
Roubení rozebrali, žulové zdi očistili a tak v drsné krajině osady Jizerka vznikl dům, který spojuje horskou historii s odvážnou současností.
Osada Jizerka leží v srdci Jizerských hor, nedaleko hranic s Polskem. Je známá extrémními klimatickými podmínkami, dlouhými zimami a silnou vazbou na sklářskou a lesnickou historii. A právě zde, kde jsou domy rozeseté podél říčky a krajina si drží syrovou horskou podobu, vznikl projekt, který propojuje respekt k tradici a současnost. Architekti Klára Košťálová a Vít Košťál ze studia KST architekti zde proměnili historickou chalupu v rodinné útočiště, aniž by potlačili její minulost.
Objekt prošel za svou existenci řadou proměn. Z tradičního hospodářského stavení v pohraničí se stala ubytovna lesních dělníků, později penzion s hospodou. A každá z těchto etap v něm zanechala stopu. Bohužel ne vždy citlivou. Právě návrat k podstatě se stal jedním ze dvou hlavních pilířů nového konceptu.
Návrat k historii
Osada Jizerka totiž leží v chráněném území CHKO Jizerské hory, kde se důsledně hlídá krajinný ráz i tradiční podoba zástavby. Nové stavby i rekonstrukce musí respektovat měřítko, jednoduché objemy se sedlovými střechami a použití přírodních materiálů, jako je dřevo či kámen. Každý zásah proto prochází pečlivým posouzením.
KST architekti nejprve odstranili cizorodé vestavby, které narušovaly tradiční půdorys. Roubení rozebrali a znovu složili, masivní žulové zdivo očištili. Přízemí dnes stojí na masivních prkenných podlahách, trámovém stropu a repasovaném roubení.
Koupit starou chalupu a vtisknout jí nový život. Sen mnoha lidí zvláště v post-covidové době. Má to řadu úskalí, ale výsledek může stát opravdu za to. Projektant Jan Shejbal radí na vlastní realizaci rekonstrukce chalupy ve východočeském Chlumu, jak dosáhnout co nejlepšího výsledku.
Zbourat, nebo rekonstruovat? Projektant popisuje, jak se podařilo staré chalupě vrátit lesk
Reality
Interiér tvoří základní přírodní materiály. Jako jsou masivní prkenné podlahy, trámový strop či repasované pohledové roubení. Dominantou obytného prostoru je jednoduchý kachlový sporák s bíle omítaným, vyhřívaným zápecím. Nechybí velký jídelní stůl s lavicemi ani původní kredenc.
Minimalistické podkroví jako nová vrstva
Druhou rovinou návrhu je nově pojaté podkroví. Podlahy zůstávají masivní prkenné, štítové stěny dostaly hliněnou omítku s bílým nátěrem. Šikmé plochy jsou obloženy velkoformátovými biodeskami, ze stejného materiálu je i vestavěný nábytek.
Chalupu doplňuje samostatně stojící dřevník s venkovní saunou. Architekti ho pojali jako jednoduchý kvádr se sedlovou střechou bez přesahů a prkenným obkladem bez lištování ctí utilitární charakter stavby.
Velká prosklená plocha otevírá saunu směrem k dominantě osady. V případě potřeby lze intimitu zajistit posuvnými okenicemi. Interiér je obložen prkny bez lištování v duchu minimalistického severského designu. Na saunu navazuje dřevěná terasa s ochlazovací kádí.
K vytvoření plnohodnotného prostoru není třeba velkých rozpočtů a složitých řešení. Dřevěná stavbička na bývalém viničním kopci v Českém Středohoří je bezesporu důkazem, že dobrá architektura není otázkou peněz.
I s minimem peněz lze postavit krásnou chatku. Třeba i se saunou
Reality
V centru Pece pod Sněžkou začala výstava apartmánového komplexu Wellness & Spa resort Svatá Barbora za několik stovek milionů korun. První návštěvníky by měl přivítat na konci roku 2027, uvedli zástupci developera, kterým je rodinná firma Kubík, jejímž majitelem je podnikatel Martin Kubík. Ten v roce 2018 v centru Pece otevřel Aparthotel Svatý Vavřinec. Změna charakteru centra Pece tak pokračuje.
V Peci pod Sněžkou začala výstavba apartmánového komplexu s wellness za stovky milionů
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
