Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Tady se bouralo do posledního trámu. Z horské ruiny v Jizerkách je chalupa se saunou a výhledem za milion

Chata Jizerka
Česká cena za architekturu/Tomáš Kudrna, užito se svolením
Petra Nehasilová

Roubení rozebrali, žulové zdi očistili a tak v drsné krajině osady Jizerka vznikl dům, který spojuje horskou historii s odvážnou současností.

Osada Jizerka leží v srdci Jizerských hor, nedaleko hranic s Polskem. Je známá extrémními klimatickými podmínkami, dlouhými zimami a silnou vazbou na sklářskou a lesnickou historii. A právě zde, kde jsou domy rozeseté podél říčky a krajina si drží syrovou horskou podobu, vznikl projekt, který propojuje respekt k tradici a současnost. Architekti Klára Košťálová a Vít Košťál ze studia KST architekti zde proměnili historickou chalupu v rodinné útočiště, aniž by potlačili její minulost.

Objekt prošel za svou existenci řadou proměn. Z tradičního hospodářského stavení v pohraničí se stala ubytovna lesních dělníků, později penzion s hospodou. A každá z těchto etap v něm zanechala stopu. Bohužel ne vždy citlivou. Právě návrat k podstatě se stal jedním ze dvou hlavních pilířů nového konceptu.

Návrat k historii

Osada Jizerka totiž leží v chráněném území CHKO Jizerské hory, kde se důsledně hlídá krajinný ráz i tradiční podoba zástavby. Nové stavby i rekonstrukce musí respektovat měřítko, jednoduché objemy se sedlovými střechami a použití přírodních materiálů, jako je dřevo či kámen. Každý zásah proto prochází pečlivým posouzením. 

KST architekti nejprve odstranili cizorodé vestavby, které narušovaly tradiční půdorys. Roubení rozebrali a znovu složili, masivní žulové zdivo očištili. Přízemí dnes stojí na masivních prkenných podlahách, trámovém stropu a repasovaném roubení. 

Rekonstrukce staročeské chalupy v Chlumu

Zbourat, nebo rekonstruovat? Projektant popisuje, jak se podařilo staré chalupě vrátit lesk

Koupit starou chalupu a vtisknout jí nový život. Sen mnoha lidí zvláště v post-covidové době. Má to řadu úskalí, ale výsledek může stát opravdu za to. Projektant Jan Shejbal radí na vlastní realizaci rekonstrukce chalupy ve východočeském Chlumu, jak dosáhnout co nejlepšího výsledku.

Přečíst článek

Interiér tvoří základní přírodní materiály. Jako jsou masivní prkenné podlahy, trámový strop či repasované pohledové roubení. Dominantou obytného prostoru je jednoduchý kachlový sporák s bíle omítaným, vyhřívaným zápecím. Nechybí velký jídelní stůl s lavicemi ani původní kredenc.

Minimalistické podkroví jako nová vrstva

Druhou rovinou návrhu je nově pojaté podkroví. Podlahy zůstávají masivní prkenné, štítové stěny dostaly hliněnou omítku s bílým nátěrem. Šikmé plochy jsou obloženy velkoformátovými biodeskami, ze stejného materiálu je i vestavěný nábytek. 

Chalupu doplňuje samostatně stojící dřevník s venkovní saunou. Architekti ho pojali jako jednoduchý kvádr se sedlovou střechou bez přesahů a prkenným obkladem bez lištování ctí utilitární charakter stavby.

Velká prosklená plocha otevírá saunu směrem k dominantě osady. V případě potřeby lze intimitu zajistit posuvnými okenicemi. Interiér je obložen prkny bez lištování v duchu minimalistického severského designu. Na saunu navazuje dřevěná terasa s ochlazovací kádí.

Chatka Veritas

I s minimem peněz lze postavit krásnou chatku. Třeba i se saunou

K vytvoření plnohodnotného prostoru není třeba velkých rozpočtů a složitých řešení. Dřevěná stavbička na bývalém viničním kopci v Českém Středohoří je bezesporu důkazem, že dobrá architektura není otázkou peněz.

Přečíst článek

V Peci pod Sněžkou začíná stavba apartmánového komplexu s wellness Sv. Barbora

V Peci pod Sněžkou začala výstavba apartmánového komplexu s wellness za stovky milionů

V centru Pece pod Sněžkou začala výstava apartmánového komplexu Wellness & Spa resort Svatá Barbora za několik stovek milionů korun. První návštěvníky by měl přivítat na konci roku 2027, uvedli zástupci developera, kterým je rodinná firma Kubík, jejímž majitelem je podnikatel Martin Kubík. Ten v roce 2018 v centru Pece otevřel Aparthotel Svatý Vavřinec. Změna charakteru centra Pece tak pokračuje.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce

Česko se stává architektonickou velmocí. Tohle jsou stavby, které to dokazují

Přečíst článek
Dětský hospic Dům pro Julii

Zázrak z Brna. Českou cenu za architekturu ovládl dětský hospic Dům pro Julii

Přečíst článek

Polsko staví letecký gigant: Největší letiště střední Evropy má vyrůst mezi Varšavou a Lodží

Plánované letiště, známé jako Centralny Port Komunikacyjny, vzniká mezi městy Varšava a Lodž.
Foster + Partners, užito se svolením
Petra Nehasilová

Největší letiště střední Evropy? Polsko staví megahub mezi Varšavou a Lodží, který má odbavit až 100 milionů cestujících ročně.

Plánované letiště Centralny Port Komunikacyjny vzniká zhruba 40 kilometrů západně od Varšava, mezi Varšavou a Lodž. Nejde jen o nové letiště. Projekt představuje kompletní dopravní transformaci Polska.

Autorem architektonického návrhu je renomované britské studio Foster + Partners, které vtisklo projektu ikonickou podobu: lehkou, vzdušnou a technologicky pokročilou strukturu, jež má symbolizovat moderní Polsko.

Náměstí budoucnosti: Zeleň, světlo a přirozený pohyb

Srdcem projektu je centrální přestupní náměstí. Prostor zalitý denním světlem, plný zeleně a otevřených výhledů, slouží jako živý společenský uzel. Lidé se zde setkávají před odletem i při vítání příchozích.

Náměstí propojuje tři hlavní druhy dopravy, tedy leteckou, železniční a silniční. Architekti kladou důraz na intuitivní orientaci, minimální výškové rozdíly a plynulý tok cestujících. Dominantní klenutá střecha přirozeně navádí pohyb směrem k terminálům a nástupním branám.

Takto bude vypadat nádraží v Dejvicích.

Správa železnic ukázala nové Dejvice. Investice za miliardy mění i realitní trh

Zahloubená trať, park místo kolejí a rychlé spojení na letiště. Modernizace železnice mění Prahu 6 a zvedá hodnotu bydlení za její hranicí.

Přečíst článek

Souvislá klenutá konstrukce zastřešuje celý komplex a sjednocuje jednotlivé funkce. Interiér je navržen s důrazem na otevřenost a vizuální propojení s okolní krajinou. 

Projekt maximalizuje modularitu a prefabrikaci, aby byl schopen reagovat na budoucí technologický vývoj i proměnlivou poptávku. Vzniká tak flexibilní a dlouhodobě udržitelný systém.

Polsko dnes: Silný růst, ale kapacitní limity

Současným hlavním letištěm země je Letiště Frédérica Chopina Varšava, které v rekordních letech odbavilo kolem 18–20 milionů cestujících ročně. Další významná letiště jako Letiště Katovice nebo Letiště Lecha Wałęsy Gdaňsk doplňují síť, ale nemají potenciál stát se globálním přestupním uzlem.

Český Těšín

Práce pro budoucí vládu. Polsko chce zpět kus českého území

Polská vláda hodlá po parlamentních volbách v Česku obnovit úsilí o vyřešení takzvaného územního dluhu České republiky. Chce tak získat zpět území o rozloze 368 hektarů, které Česku připadlo při úpravě hranice v roce 1958, informoval polský server Fakt. „Plánuje se obnovení polsko-českých konzultací na expertní úrovni. Cílem bude představit stanoviska stran k řešení českého územního dluhu a především získat od české strany podrobné informace o důvodech odstoupení od dohod z roku 2015,“ zjistil Fakt na polském ministerstvu zahraničí.

Přečíst článek

CPK má v první fázi dosáhnout kapacity přibližně 40 milionů cestujících ročně s možností rozšíření až na 60–100 milionů. To by z něj učinilo největší letiště ve střední Evropě, větší než současné uzly v Praze, Budapešti nebo Vídni.

Klíčovým prvkem je napojení na vysokorychlostní železnici, která má propojit většinu velkých polských měst do dvou až dvou a půl hodin. Letiště tak nebude jen „varšavské“, ale skutečně národní a potenciálně i regionální pro širší část střední a východní Evropy.

Češi nakupují nemovitosti na severu. Balt je levnější než Mácháč

Chuť Čechů nakupovat nemovitosti v zahraničí neutuchá. Dávno jim ale nestačí tradiční slunné lokality – Chorvatsko, Španělsko nebo Itálie. A míří do cenově dostupnějšího Polska.

Přečíst článek

Češi nakupují nemovitosti v Polsku.

Investice do zahraničních nemovitostí roste. Nejčastější mýty a rizika podle expertů

Češi si plní sen o bydlení u moře či na horách – a investice do zahraničních nemovitostí nikdy nebyly populárnější. Spolu s boomem ale rostou i mýty, které mohou kupující nepříjemně překvapit. Co je dobré vědět dřív, než podlehnete lákavým nabídkám v Dubaji, Španělsku či Rakousku?

Přečíst článek

Související

Zámek Książ ve Slezsku

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Přečíst článek

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

Přečíst článek

OBRAZEM: Sto místností, tisíce trofejí a žádná voda. Úklid Konopiště je alchymie

Zámek Konopiště
ČTK
 nst
nst

Na zámku Konopiště na Benešovsku vrcholí předsezonní přípravy. Uklízečky oprašují historický nábytek, čistí trofeje i talíře zavěšené na stěnách, myjí okna a ošetřují podlahy. Sezona na jedné z nejnavštěvovanějších památek středních Čech začne v dubnu, mimořádně se ale brány otevřou už tuto neděli při výročí narození vévodkyně Žofie z Hohenbergu.

Návštěvníky čeká speciální prohlídka jejích soukromých komnat, běžně nepřístupných pokojů i míst, která měla manželka následníka rakouského trůnu na zámku nejraději. „Vystavíme její osobní předměty, které se běžně neukazují. Spoustu fotografií, věcí každodenní potřeby, kterých se přímo dotýkala. I její deníček,“ uvedla kastelánka Jana Sedláčková.

Úklid bez vody a s maximální opatrností

Zámek sice mimo sezonu pořádá mimořádné prohlídky či gastronomické akce, celoročně otevřený ale být nemůže. Rozsáhlý mobiliář vyžaduje pravidelnou údržbu a restaurování.

Samotný úklid je přitom mimořádně náročný. Uklízečky nesmějí používat vodu – ani na parkety. Nábytek proto oprašují co nejměkčími prachovkami a štětečky. „Je to práce, která vyžaduje hodně trpělivosti, ale ty věci si to zaslouží. Musíme myslet i na další generace,“ podotkla Sedláčková.

Čistit je nutné i prostory za nábytkem, které se během sezony neudržují. Každý kus se přitom musí přesouvat co nejméně, aby nedošlo k poškození. „Nejdřív musíme prachovkou setřít prach, abychom ho nezatřeli leštěnkou do dřeva. Na parkety si vaříme svoji pastu,“ popsala uklízečka Jana Pikousová.

Na zámku pracují tři uklízečky, v zimě jim pomáhá i jedna z průvodkyň. Úklid jediné komnaty trvá dva až tři dny – a místností je na Konopišti více než sto. Nejnáročnější jsou chodby plné loveckých trofejí. „Každá se musí oprášit,“ dodala Pikousová.

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej

Schwarzenbergův Dřevíč zmizel z trhu. Které zámky teď čekají na investora?

Český trh s historickými sídly se v posledních letech výrazně proměnil. Investoři dnes pečlivě zvažují nejen kupní cenu, ale především náklady na rekonstrukci, budoucí provoz a možnosti využití objektu. Zámek už dávno není impulzivní koupi, ale dlouhodobým projektem.

Přečíst článek

Šlechta na cestách a unikátní exponáty

Letošním tématem českých památek je Šlechta na cestách. Poslední majitel Konopiště František Ferdinand d'Este byl vášnivým cestovatelem, absolvoval i cestu kolem světa a přivezl si množství fotografií, trofejí, suvenýrů i darů. „Máme obrovské množství materiálu, které využijeme,“ uvedla kastelánka.

Návštěvníci tak uvidí například kanopu – nádobu na vnitřnosti mrtvých, kterou si arcivévoda přivezl z Egypta. K vidění bude při večerních prohlídkách a některé exponáty i na základních okruzích.

Jednou z novinek budou také stolní hodiny z 19. století vybavené akumulátorem, žárovkou a zrcadlovou čočkou. Po stisknutí tlačítka promítaly v noci čas na strop. Sloužily v době, kdy na zámku ještě nebyla zavedena elektřina. „Je to krásná, unikátní technická věc,“ doplnila Sedláčková.

Zámek Książ ve Slezsku

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Ještě před několika desítkami let byl zámek Książ vyrabovanou ruinou na okraji zájmu. Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím historickým areálům střední Evropy. Investice do rekonstrukcí, nové kongresové projekty i zpřístupňování podzemí vracejí zámku lesk, a současně znovu otevírají jeho nejtemnější kapitoly.

Přečíst článek

Historie a návštěvnost

Konopiště původně založil koncem 13. století jako gotickou pevnost biskup Tobiáš z Benešova. Postupně se zde vystřídala řada šlechtických rodů, mimo jiné Šternberkové, Hodějovští z Hodějova, Vrtbové z Vrtby a Lobkowiczové. V roce 1887 panství koupil František Ferdinand d'Este a přebudoval ho na reprezentativní sídlo budoucího císaře.

V loňském roce zámek navštívilo 74 300 lidí, což bylo méně než předloni. Pokles mohl souviset s dopravními omezeními v okolí. I tak Konopiště patří spolu s Karlštejnem a Křivoklátem mezi nejnavštěvovanější památky ve středních Čechách.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Pražský hrad

České hotely odolávají evropské stagnaci. Varování však přichází z Německa a Francie

Přečíst článek
Severní Korea dokončila výstavbu rozsáhlé turistické zóny na východním pobřeží.

KLDR chce propagovat turismus. První resort otevře příští týden a budovat chce další

Přečíst článek
Doporučujeme