Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život
Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.
Setkali jsme se v budově pokladen. Přivítal nás hrabě Francesco Kinský dal Borgo. Mimochodem jeden z těch, kteří zámkem neprovádějí jen obrazně, ale doslova. Jednou za měsíc se ujímá role průvodce a jak sám říká, prohlídky pak dostávají úplně jiný rozměr. Najednou nejde jen o historická fakta, ale o osobní vztah k místu, které má svou paměť i budoucnost.
Příběh, který nezačal jednou rekonstrukcí
Novodobý příběh Karlovy Koruny se začal psát ve chvíli, kdy se areál po restituci vrátil rodině Kinských. Nešlo přitom jen o samotný zámek. Obnova postupně pokračovala přes jízdárnu a hospodářské zázemí. A práce zdaleka nekončí.
V krátkodobém horizontu čeká Karlovu Korunu hned několik dalších zásahů, které mají areálu dát nový, smysluplný život. Na řadě je rekonstrukce Tereziánského traktu, tedy bývalého předzámčí, kde se historicky skutečně bydlelo. Právě tady se dnes hledá nová funkce, která by respektovala charakter místa a zároveň ho znovu zapojila do každodenního života.
„Nejtěžší není historickou budovu opravit, ale najít jí nový smysl.“
Vedle toho se připravuje obnova bývalého zámeckého zahradnictví na okraji parku, kde by do budoucna mohlo vzniknout například komunitní nebo veřejně přístupné zázemí. A praktičtější, ale neméně důležitou kapitolou je také úprava parkování pro návštěvníky, která má zlepšit komfort celého areálu.
Z ruin k postupné obnově
Když se přitom člověk vrátí na začátek, je zřejmé, jak velký kus cesty má areál za sebou. Po restituci na začátku devadesátých let byl ve velmi špatném technickém stavu. Řada budov byla dlouhodobě zanedbaná, některé sloužily provozům, které s historickou funkcí místa neměly mnoho společného. Chyběly systematické investice, a tak bylo nutné začít od základů: opravit střechy, konstrukce, statiku i technickou infrastrukturu.
„Rekonstrukce památky je vždy projekt na desítky let. Nikdy to není hotové.“
Zásadní ale je, že nejde jen o samotnou rekonstrukci objektů. Jak zdůrazňuje Francesco Kinský, klíčovou výzvou je hledání nové funkce, která dá budovám smysl i do budoucna. Opravená, ale prázdná stavba dlouhodobě fungovat nemůže. Teprve ve chvíli, kdy se do ní vrátí život, má obnova skutečný význam.
Český trh s historickými sídly se v posledních letech výrazně proměnil. Investoři dnes pečlivě zvažují nejen kupní cenu, ale především náklady na rekonstrukci, budoucí provoz a možnosti využití objektu. Zámek už dávno není impulzivní koupi, ale dlouhodobým projektem.
Schwarzenbergův Dřevíč zmizel z trhu. Které zámky teď čekají na investora?
Reality
Zámek jako místo setkávání
Právě proto dnes areál čím dál víc otevírají i pro společenské a kulturní akce. Svatby, firemní setkání nebo menší kulturní programy navazují na historickou roli zámku jako místa setkávání a zároveň pomáhají financovat jeho provoz. Nejde ale o bezhlavé komerční využití. Důležité je, aby všechny aktivity respektovaly charakter místa a přirozeně do něj zapadaly. „Člověk je u památky spíš správcem než investorem. Má ji předat v lepším stavu, než ji převzal.“
I proto je dnes obnova Karlovy Koruny vnímána jako proces na generace. Nejde o jednorázový projekt, ale o postupné navracení hodnoty místu, které bylo desítky let upozaděné a které se teprve teď znovu skládá dohromady.
|
Zámek Karlova Koruna Barokní dominanta Chlumce nad Cidlinou z první poloviny 18. století, jejímž autorem je architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Historicky spjatý s rodem Kinských, který areál po restituci v 90. letech postupně obnovuje. Součástí komplexu jsou také jízdárny, stáje, kočárovna a rozsáhlý park. Dnes zámek funguje nejen jako památka, ale i jako živé místo pro kulturní a společenské akce. |
Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Princ Alfréd: Na údržbu zámku nám musí vydělat lesy
Leaders
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
