Zvenku černá krabice, uvnitř výhled na Prahu. Black House ukazuje jiný typ městské vily
Na jižním svahu Kobyliské plošiny stojí dům, který na první pohled působí jako černá krabice zasazená do svahu. Black House od ateliéru Machar Teichman ale není efektní gesto pro efekt. Reaguje na složitý pozemek, výhled na pražskou kotlinu i okolní meziválečnou zástavbu.
Pražské vily často staví na reprezentaci. Velkorysý pozemek, jasná uliční linie, zahrada, výhled, klid. Black House v Kubišově ulici v Praze ale vznikl na parcele, která byla spíš složitější než pohodlná. Protáhlý lichoběžníkový pozemek se výrazně svažuje, výškový rozdíl odpovídá zhruba dvěma podlažím a jeho měřítko je menší než u okolních městských vil.
Právě z těchto omezení ale architekti Pavel Machar a Radek Teichman z ateliéru Machar Teichman vytvořili hlavní téma domu. Nesnažili se navrhnout další vilu, která by se okolním domům vyrovnávala velikostí nebo výrazem. Naopak. Black House do místní zástavby vstupuje jako záměrný kontrast.
Dům, který ustupuje a zároveň se ukazuje
Pozemek leží na jižním svahu Kobyliské plošiny s panoramatickým výhledem na pražskou kotlinu. Zástavba v ulici Kubišova, dříve Na vyhlídce, se začala formovat už v meziválečném období. Mísí se tu částečně bloková struktura s většími solitérními vilami a uliční prostor proto určují dvě odlišné linie, konkrétně linie bloku a linie samostatně stojících vil.
Black House na tuto situaci reaguje dvojím pohybem. Vstup a vjezd jsou umístěny na jižní hraně pozemku, kde hrana domu navazuje na okolní oplocení. Hlavní hmota domu je ale posunuta hlouběji do parcely tak, aby navázala na prostor definovaný okolními vilami.
Lesní atelier ve Stříbrné skalici postavili převážně svépomocí a využili k tomu materiály zbylé z jiných staveb. Domeček vyšel na necelý milion.
Dá se stavět s rozpočtem pod milion? Dá, i s architektem
Reality
Dům pracuje s odstupem, svahem a přesným zasazením do místa. Jeho střecha reflektuje sklon pozemku a celý objem působí jako černá železobetonová schránka, která se zařezává do terénu.
Černá krabice, která se otevírá výhledům
Zvenku je dům poměrně uzavřený. Západní a východní fasády jsou spíše kompaktní a perforují je jen lokální průrazy oken. Nejde o náhodu. Na úzké parcele a v blízkosti sousedů bylo potřeba pracovat se soukromím.
Úplně jinak se dům chová na sever a jih. Právě tam architekti využili dvě největší kvality pozemku: výjimečný jižní výhled na Prahu a stinnou zahradu v severní části parcely. Jižní a severní fasáda jsou proto maximálně prosklené. Dům se uzavírá tam, kde potřebuje chránit soukromí, a otevírá tam, kde může těžit z výhledu a zahrady.
Schodiště jako páteř domu
Hlavní komunikační osou je průběžné jednoramenné schodiště, které propojuje celý dům od vstupu až po obytný prostor v nejvyšším podlaží. V domě na prudkém svahu nejde jen o technický prvek. Schodiště určuje rytmus každodenního života a způsob, jakým se obyvatelé pohybují mezi jednotlivými úrovněmi.
Česká cena za architekturu má letošní nominace. Z 301 přihlášených staveb vybrala mezinárodní porota 25 projektů, které ukazují, co dnes hýbe českou architekturou: veřejný prostor, rekonstrukce, dřevostavby, dostupné bydlení i velké městské proměny.
Kaple, hřbitov i nádraží. Tyhle stavby hýbou Českem
Reality
Ložnicové patro se nachází ve střední části domu. Hlavní ložnice se otevírá na jižní ozeleněnou střešní terasu, dětské pokoje jsou orientovány na východní boční fasádu. Nejvýše položený obytný prostor pak těží z největší výhody místa: panoramatického výhledu.
Odtud vede bílé ocelové konzolové schodiště ještě výš, na střešní terasu. Právě kontrast černého vnějšího pláště a bílého subtilního schodiště dodává domu výraznou vnitřní dramatiku. Z praktického propojení pater se stává architektonický motiv.
Black House je z konstrukčního hlediska železobetonová „krabice“ opláštěná černým titanzinkem. Materiál fasády a střechy sjednocuje celý objem a posiluje dojem kompaktního objektu. Dům nepůsobí jako skládačka jednotlivých částí, ale jako jeden přesně vyříznutý tvar.
V době, kdy se trh s byty drolí mezi prémiové projekty pro elitu a neudržitelné „dostupné“ řešení, přichází brněnské studio KOGAA s odpovědí. NOOX ukazuje, že development může být zároveň ziskový, estetický i sociálně zodpovědný. Z nevyužitého přízemí vytvořil model budoucnosti nájemního bydlení, který může změnit způsob, jakým města rostou.
Brno ukazuje Praze směr: NOOX přepisuje pravidla realitního trhu
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
