Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Banky zvýhodňují úsporné domy. Kolik ušetříte díky energetickému štítku?

Zateplení domu, ilustrační foto
iStock
Petra Nehasilová

Lepší energetická třída už dávno není jen formalita. Banky ji odměňují nižšími sazbami a majitelé zároveň šetří na energiích. Rozdíly přitom mohou jít do tisíců ročně. Jak velký vliv má energetický štítek na vaši peněženku?

Koupě staršího domu už není jen otázkou ceny a rekonstrukce. Stále větší roli hraje i jeho energetická náročnost. Tedy kolik zaplatíte za provoz a jakou hodnotu si nemovitost udrží. Z pohledu hypotéky se přitom podle oslovených bank zatím mnoho nemění.

Banky starší nebo energeticky náročné domy přímo nepenalizují vyšší sazbou. Naopak spíše odměňují ty úsporné. „V současné době nestanovujeme cenu dle energetické náročnosti budovy. Jen dáváme slevy za doložení PENB s A nebo B,“ říká Milan Voldřich, ředitel hypotečních úvěrů Raiffeisenbank.

Stavební spořitelny lákají klienty na vyšší zhodnocení úspor

Stavební spořitelny se snaží čelit poklesu zájmu klientů lepším úročením vkládaných úspor. Lidé ochotní u nich spořit aspoň po šest let mohou své peníze zhodnotit o více než 5,5 procenta ročně. Tedy lépe než na spořicím účtu u bank. Aktuálně ke zvýšení přikročila Modrá pyramida ze skupiny Komerční banky.

Přečíst článek

Rozdíl mezi energetickými třídami tak nevzniká jako sankce, ale jako bonus. „Jaký je konkrétní rozdíl v sazbě mezi energetickou třídou A a E nebo F? Není,“ odpovídá Voldřich. Podobně se k tomu staví i Tereza Píchalová z Partners Banky: „Na trhu je obvyklé sazbu při energetické třídě A a B zvýhodnit zhruba o 0,1 procentního bodu,“ říká. 

Také Moneta Money Bank potvrzuje, že energetická náročnost zatím cenu hypotéky neovlivňuje. „V sazbách hypoték neděláme rozdíly. Naše cenová politika je transparentní,“ uvádí Tereza Ryšanová.

Ještě výraznější zvýhodnění nabízí například Komerční banka. „Při doložení PENB A nebo B se jedná o slevu na sazbě 0,2 procenta,“ říká Ondřej Šuchman, manažer hypoték skupiny Komerční banky.

Sleva 0,1 až 0,2 procentního bodu přitom u hypotéky ve výši tří milionů korun znamená úsporu zhruba 150 až 400 korun měsíčně. Za celou dobu splácení tak může jít o 50 až 100 tisíc korun. U vyšších hypoték může být rozdíl výraznější. „Při průměrném objemu 4,5 milionu korun dělá sleva 0,2 procenta zhruba 6 500 korun ročně na úrocích,“ doplňuje Šuchman.

Bankovky

Vyšší sazby nezůstanou jen u hypoték. Perský záliv vytáhne nahoru i ceny dalších úvěrů

Cena peněz jde kvůli konfliktu v Perském zálivu a jeho důsledkům nahoru. Jako první to „schytaly“ hypotéky. Od 1. dubna upravila sazbu Česká spořitelna, od Velkého pátku Moneta Money Bank, několik dalších menších a středních bank už tak učinilo v březnu. Na ostatní úvěry zdražení čeká.

Přečíst článek

Rozhodnou energie, ne hypotéka

Banky sice energetickou náročnost do sazeb zatím výrazně nepromítají, pro kupujícího ale může být zásadní. Starší nezateplený dům v horší energetické třídě může mít oproti úsporné novostavbě náklady vyšší klidně o několik tisíc korun měsíčně. PENB tak není jen formální dokument pro banku, ale jeden z hlavních ukazatelů toho, kolik bude bydlení skutečně stát.

Energetická náročnost sice podle bank přímo neovlivňuje sazbu hypotéky, může se ale promítnout do celkového posouzení nemovitosti, zejména v kombinaci s jejím technickým stavem. „Díváme se na celkové opotřebení budovy,“ vysvětluje Voldřich.

V praxi tak hypotéka častěji narazí na špatný stav než na samotnou energetickou třídu. „Energetická náročnost je jen jedním ze vstupů. Kvůli ní samotné hypotéky nezamítáme,“ potvrzuje Píchalová.

Energetická náročnost se navíc může promítnout i nepřímo, a to do toho, kolik si klient může půjčit. Nižší úroková sazba totiž znamená nižší splátku, a tedy lepší výsledek při posuzování bonity. „Klient se slevou na sazbě 0,2 procenta může dosáhnout na lehce vyšší objem úvěru,“ říká Šuchman.

Martin Houška z Nord HT

Fotovoltaika nestačí, říká energetik. Domácnosti zbytečně přicházejí o tisíce

Češi investují stovky tisíc do fotovoltaiky a tepelných čerpadel, ale často bez jasného systému. Výsledek? Nižší úspory, než čekali. Podle Martina Houšky ze společnosti NORD HT není problém v technologiích, ale v jejich propojení a řízení.

Přečíst článek

Administrativa se nemění

Z pohledu klientů zatím nedochází k zásadním změnám ani v administrativě. Bankám stále stačí standardní průkaz energetické náročnosti (PENB), energetické audity nevyžadují. „Sledujeme pouze, zda klient provedl rekonstrukci v deklarovaném rozsahu,“ říká Voldřich.

Obavy, že by starší a energeticky náročné domy mohly být v budoucnu nefinancovatelné, banky zatím mírní. „Nemyslíme si, že by staré domy bez rekonstrukce měly mít za pět až deset let problém získat hypotéku,“ říká Voldřich.

Opatrnější je ale pohled Partners Banky. „Pravděpodobně ano, pokud součástí hypotéky nebude rekonstrukce,“ uvádí Píchalová.

Zkrátíme čekání žadatelů o hypotéku na polovinu, slibují sdružení poradci

Už jedno sezení s poradcem odhalí, zda má žadatel o hypotéku šanci úvěr získat. Nové sdružení Hyponation, ve kterém se dala dohromady šestice finančně poradenských společností, slibuje zlepšení servisu kolem hypoték. Zrychlení i zjednodušení celého procesu získávání hypotečního úvěru by měli pocítit prý všichni, kdo si přes některou z těchto šesti společností požádají o úvěr na bydlení. Výhody i nevýhody nové platformy jsme probrali s Janem Brejlem, obchodním ředitelem poradenské společnosti Partners a s Janem Lenerem, ředitelem odboru marketingu a komunikace z Broker Consulting. 

Přečíst článek

Zásadní proměna se podle bank nemusí projevit v hypotékách, ale na samotném trhu nemovitostí. „Hypotéky se asi nezmění, je ale možné, že se kvalita nemovitostí začne výrazněji promítat do ceny,“ říká Voldřich.

Do budoucna navíc banky očekávají, že význam energetické náročnosti poroste. „Kvůli rostoucímu zájmu klientů i přísnějším regulacím se bude zvyšovat podíl takzvaných udržitelných hypoték,“ říká Ondřej Šuchman z Komerční banky. Podle něj lze zároveň čekat častější kombinaci hypoték s úvěry na rekonstrukce a dotačními programy. Starší dům bez úprav tak může být postupně spíše výjimkou než standardem.

Kolik stojí PENB a proč se vyplatí?

  • byt: 2 500–5 000 Kč
  • rodinný dům: 4 000–8 000 Kč
  • Co ukáže: energetickou třídu (A–G) 
  • odhad nákladů na provoz 
  • slabá místa nemovitosti

Lukáš Kovanda: Válka v Íránu už zdražuje Čechům hypotéky

Válka v Íránu začíná dopadat i na český hypoteční trh. Prudký růst úrokových swapů zdražuje bankám zdroje financování, takže některé už tento týden zvýšily hypoteční sazby až o půl procentního bodu. Pokud by se konflikt v Perském zálivu protáhl a zesílily obavy ze stagflace, mohou hypotéky zdražit ještě výrazněji.

Přečíst článek

stavební spoření

Nezajištěný úvěr na tři miliony a 25 let? Proč ne. Stavební spoření žije i přes invazi hypoték

I když synonymem financování nákupu, oprav či modernizací nemovitostí jsou hypotéky, stavební spoření své místo na slunci neztrácí. I proto, že nabízí úvěr, který je na trhu jedinečný, říká v rozhovoru Petr Kielar, nezávislý konzultant v oboru stavební spoření a bývalý dlouholetý zaměstnanec a posléze člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny, předchůdkyně dnešní ČSOB Stavební spořitelny.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Sídliště na Černém Mostě

Praha se začíná dělit na bohaté a chudé. Analýza ukazuje rostoucí rozdíly v bydlení

Přečíst článek

Skanska láká na 116 tisíc za metr. Většina bytů ve Vysočanech je ale mnohem dražší

Projekt Skansky ve čtvrti Emila Kolbena na Praze 9
Skanska Residential, užito se svolením
Petra Nehasilová
pej

Developerská skupina Skanska uvádí na trh nový projekt ve Vysočanech, kde ceny začínají na 116 tisících korun za metr čtvereční.

Developerská skupina Skanska posílá na trh další projekt ve Vysočanech. Klíčová není ani tak architektura nebo standard, ale cenovka. Ceny startují na 116 tisících korun za metr čtvereční, průměr se pohybuje kolem 165 tisíc. To odpovídá současné hladině novostaveb v širším centru Prahy, kde se ceny dlouhodobě drží vysoko navzdory slabší poptávce v minulých letech.

Projekt vzniká v lokalitě kolem stanice metra Kolbenova, která patří k nejrychleji se proměňujícím částem Prahy. Bývalý průmyslový areál se postupně mění na rezidenční čtvrť s doplněním služeb a kanceláří.

Proměna industriální čtvrti

V nabídce převažují větší byty (3+kk až 5+kk), tedy segment, který developeři v posledních letech častěji cílí na kupce s vyšší kupní silou. Menších bytů je v projektu méně. Celý projekt čtvrti Vysočany má nabídnout přes tisíc bytů. Dokončení developer plánuje na rok 2029.

Provedení odpovídá současnému „vyššímu standardu“ novostaveb. Byty mají podlahové vytápění, chytré řízení domácnosti nebo vyšší energetickou efektivitu. Budova má splnit třídu PENB A a certifikaci BREEAM.

Petr Michálek, šéf představenstva Skanska Residential

Šéf Skansky: 4,5 procenta je moc. Ideální hypotéka začíná trojkou

Růst cen stavebních prací, nedostatek kapacit a pomalé povolování projektů dnes řeší prakticky všichni developeři. Skanska Residential ale na rozdíl od některých konkurentů projekty nepozastavuje a drží se svých plánů. Šéf společnosti Petr Michálek v rozhovoru mluví o cenách, hypotékách i roli města jakožto developera.

Přečíst článek

Vysočany patří v posledních letech k nejrychleji se proměňujícím částem Prahy. Z původně silně průmyslové oblasti s areály bývalého ČKD se postupně stává plnohodnotná městská čtvrť, kde vedle bydlení vznikají i kanceláře, obchody a veřejný prostor. Klíčovým impulzem je dobrá dopravní dostupnost včetně metra B a zároveň rozsáhlé brownfieldy, které umožňují velkokapacitní výstavbu. Vedle Skanska Residential zde realizují projekty i další velcí hráči jako Central Group, Finep nebo Metrostav Development.

Nové projekty přitom stále častěji míří na bonitnější klientelu a nabízejí vyšší standard i energetickou úspornost. Vysočany se tak postupně posouvají z dřívější „levnější“ alternativy na úroveň širšího centra, čemuž odpovídá i cenová hladina nových bytů.

Rekordní prodeje, rekordní ceny. Praha má nejdražší bydlení v historii

Pražský trh s novými byty láme historické rekordy. Loni se v metropoli prodalo 7 800 nových bytů, nejvíce v historii, zatímco ceny se přiblížily hranici 180 tisíc korun za metr čtvereční. Nabídka ale dál klesá a podle developerů zůstává hluboko pod reálnými potřebami města.

Přečíst článek

Sídliště na Černém Mostě

Praha se začíná dělit na bohaté a chudé. Analýza ukazuje rostoucí rozdíly v bydlení

Na první pohled se Praha nemění. Pod povrchem se ale podle odborníků rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což může v budoucnu zásadně proměnit podobu města.

Přečíst článek

Související

Jenerálka, Praha 6 – nová výstavba v otevřeném terénu Tiché Šárky.

Šárka není běžná adresa. Jak vypadá projekt pro kupce, kteří nejsou závislí na hypotékách a cenách?

Přečíst článek

Praha se začíná dělit na bohaté a chudé. Analýza ukazuje rostoucí rozdíly v bydlení

Sídliště na Černém Mostě
Profimedia.cz
Petra Nehasilová

Na první pohled se Praha nemění. Pod povrchem se ale podle odborníků rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což může v budoucnu zásadně proměnit podobu města.

V evropském srovnání je Praha zatím spíš výjimkou než pravidlem. Zatímco metropole jako Paříž, Londýn nebo Brusel jsou už dnes jasně rozdělené na „bohaté“ a „chudé“ čtvrti, česká metropole si stále drží relativně promíchanou sociální strukturu. V zahraničí přitom nejde jen o statistiku. Vyloučené periferie a luxusní centra tam často odděluje nejen cena bydlení, ale i kvalita škol, služeb nebo bezpečnost.

Právě tímto směrem by se ale Praha mohla začít vydávat. Nová analýza Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) naznačuje, že rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími se pomalu, ale vytrvale zvětšují. Zatím jde o nenápadný trend, který v každodenním životě není příliš vidět. Historie jiných evropských měst ale ukazuje, že podobný vývoj se může v relativně krátké době zlomit a výsledkem jsou města, kde se jednotlivé skupiny obyvatel téměř nepotkávají.

„Praha je stále městem, kde se lidé různých profesí a příjmů přirozeně potkávají v každodenním životě. To je z hlediska správného fungování města velmi důležité. Nevznikají rozsáhlé izolované ostrovy jedné skupiny,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Zároveň však analýza upozorňuje, že se postupně zvětšují rozdíly v rozmístění tzv. okrajových tříd, tedy nejbohatších a nejchudších obyvatel. Tyto změny jsou zatím nenápadné, ale dlouhodobě mohou vést k většímu oddělování jednotlivých skupin.

kampus Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Univerzity jako developeři za miliardy. Proč české školy nestaví podle architektonických soutěží

Stát a EU posílají do univerzitní výstavby desítky miliard. Nové kampusy formují města i vědu na generace dopředu. Přesto řada klíčových projektů vzniká bez architektonických soutěží.

Přečíst článek

Kde bydlí jednotlivé skupiny

Rozmístění obyvatel v Praze není náhodné, ale odráží charakter jednotlivých čtvrtí i historický vývoj města.  Sociálně slabší skupiny obyvatel se v rámci města často soustřeďují do určitých lokalit. Typicky jde o některá sídliště, například Černý Most, dále o vybrané části vnitřního města, ale také o okrajové oblasti v blízkosti průmyslových areálů, jako jsou Horní Počernice, Libeň nebo Vysočany.

Tyto oblasti mají často vyšší hustotu obyvatel, nižší průměrné vzdělání a vyšší nezaměstnanost. Výraznější zastoupení zde mají také cizinci s nižším socioekonomickým statusem.

Nižší střední třída, tedy pracovníci ve službách a prodeji, je typicky spojena se sídlišti ze 70. a 80. let. Přestože tyto lokality čelí určitým socioekonomickým výzvám, vyznačují se dobrou dostupností služeb a relativně kvalitní infrastrukturou.

Na opačné straně spektra stojí vyšší střední a vysoká třída. Vyšší střední třída, specialisté, obývá především tradičně atraktivní čtvrti jako Dejvice, Letná nebo Vinohrady. Tyto lokality nabízejí kvalitní veřejný prostor, výbornou dostupnost a často procházejí procesem gentrifikace, kdy se postupně mění sociální skladba obyvatel směrem k vyšším příjmovým skupinám.

Vysokopříjmové skupiny se pak koncentrují zejména v nové rezidenční výstavbě, například v Jinonicích, Hrdlořezích nebo v oblasti holešovického přístavu. Právě zde se objevuje fenomén tzv. gated communities, tedy uzavřených rezidenčních areálů.

Tým architektů Semela Architects

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.

Přečíst článek

Riziko uzavřených čtvrtí

Uzavřené rezidenční komplexy představují z pohledu městského plánování potenciální problém. Omezují prostupnost území a mohou posilovat sociální izolaci. „Uzavřené neprůchozí areály jsou pozůstatkem devadesátých let, kdy plánování nových čtvrtí nebylo koordinované. Prostupnosti území bude chránit také Metropolitní plán,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora.

Zkušenosti z jiných evropských měst ale ukazují, že tenhle vývoj se dá ještě zbrzdit – nebo úplně otočit. Hodně záleží na tom, jak se k tomu město postaví. Klíčové je hlavně dostupné bydlení, rozumně plánovaná výstavba a čtvrti, kde vedle sebe můžou normálně fungovat lidé s různými příjmy. Důležitou roli hraje i to, aby byly školy, služby a veřejný prostor kvalitní napříč celou Prahou, nejen v „lepších“ částech.

Bělehrad

Po 100 letech slibů má bělehradské metro změnit celé město. Češi už jsou u toho

Projekt prvního bělehradského metra se po letech odkladů přibližuje realizaci. Metro má zásadně změnit dopravu, urbanismus i investiční potenciál srbské metropole.

Přečíst článek

Co rozhodne o budoucnosti města

Podle IPR Praha je zásadní podporovat sociálně různorodé prostředí. To zahrnuje dostupné bydlení, kombinaci různých typů bytů i kvalitní veřejný prostor. „Z hlediska městského plánování a bytové politiky je klíčové podporovat sociálně různorodé prostředí,“ doplňuje Boháč.

Podobný obraz nabízí i zázemí hlavního města. Segregace zde zůstává nízká, ale rozdíly mezi skupinami jsou o něco výraznější.

Vyšší příjmové skupiny se stěhují do příměstských obcí, jako jsou Černošice, Dolní Břežany, Jesenice nebo Zdiby. Naopak sociálně slabší skupiny se koncentrují ve větších středočeských městech, například v Kladně, Neratovicích, Berouně nebo Benešově.

video

Češi jsou posedlí vlastním bydlením. Nájemní byty jsou trend, ale Praha už je na hraně

Touha Čechů vlastnit byt je podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silnější než ve většině okolních zemí. Jenže vysoké ceny nemovitostí i dražší financování dál zhoršují dostupnost bydlení. Investiční nájemní bydlení proto zůstává silným trendem, otázkou ale je, kam až mohou růst nájmy.

Přečíst článek

Stromovka Kladno

Stavíme pro střední třídu sedm set bytů v Kladně, říká Karel Týc z Natlandu

Jestli někde dělat development, tak v současné době jistě v Praze, říká Karel Týc, šéf developerské společnosti Natland Real Estate a partner investiční skupiny Natland pro Real Estata & Development. Na trh výstavby bytů či kanceláří vstoupil v roce 2011. Věnuje se především rezidencím a bytům, často zároveň v kombinaci s kancelářskými a multifunkčními projekty.

Přečíst článek

Související

Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Přečíst článek
Vltavská filharmonie, Zdeněk Hřib, primátor

Urbanista z Hamburku: Metropolitní plán je alfou a omegou výstavby. Ten pražský je perfektní

Přečíst článek
Zateplení domu, ilustrační foto

Banky zvýhodňují úsporné domy. Kolik ušetříte díky energetickému štítku?

Přečíst článek
Doporučujeme