Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ján Antal: Nechceme jen kreslit domy. Čeští architekti staví skupinu za půl miliardy

Ján Antal
Mojmír Bureš, užito se svolením studia Perspektiv
Petra Nehasilová

Z architektonického studia Perspektiv vyrostla skupina Framework, která chce klientům dodat celý projekt od návrhu po interiér. Jan Antal mluví o růstu k půlmiliardovým tržbám, expanzi do zahraničí i o tom, proč krásný dům sám o sobě nestačí.

Vaše jméno si hodně lidí spojí hlavně s architektonickým studiem Perspektiv. To je ale dnes jen jedna část větší skupiny Framework. Co všechno pod ni patří?

Na začátku celého příběhu byl skutečně Perspektiv jako architektura. Tam jsme vznikli. Postupně se ale nabalovaly další služby, které jsme začali poskytovat klientům, a celé se to zvětšovalo. Dnes pod skupinu Framework patří architektonické studio Perspektiv, potom Arke, které se věnuje realizacím formou design and build, a také AM Interiér, což je výrobní společnost. Ta vyrábí interiéry do našich projektů i pro volný trh. Ve Zlíně máme v podstatě velké truhlářství.

Takže si dům nebo interiér navrhnete, zrealizujete a zároveň si umíte vyrobit i nábytek?

Ano. Naše vize je být jedním partnerem pro klienta v celém řetězci od začátku až do konce.

Proč se z architektonického studia stala tak široká skupina? Nestačilo zůstat jen u návrhů?

Rostlo to organicky. Mě baví věci stavět a posouvat dopředu. Když si u jedné firmy nastavíte nějakou trajektorii a začnete ji naplňovat, postupně přichází chuť hledat další výzvu. Architektura je základ, ale velká část byznysu je i v realizacích a interiérech. Proto vzniklo Arke, které se soustředí na design and build. Potom jsme viděli příležitost v interiérech, tedy v té koncové fázi projektu. A začalo to do sebe zapadat. Dnes jsme schopni jednoho klienta obsloužit od začátku až do konce. Zároveň si tím budujeme větší stabilitu. Nejsme závislí jen na jednom segmentu trhu a jedna část skupiny může podporovat druhou.

Jste pořád ještě architekt?

Tu otázku dostávám čím dál častěji. Samozřejmě se to v čase trochu mění, ale architektura mě pořád baví. Věnuji se jí hlavně na úrovni koncepcí a počátečních fází projektů. Zároveň mě baví přemýšlet o tom, jak věci fungují. V architektuře řešíte, jak bude něco vypadat, jak to bude nastavené a jak to bude sloužit lidem. A podobné uvažování se dá přenést i do firem. V určitém smyslu jsme dnes architekty jednotlivých společností ve skupině: řešíme, jak mají fungovat a kam se mají rozvíjet.

Letos míříte na 500 milionů korun konsolidovaných tržeb. Co váš růst aktuálně táhne?

Na každé straně něco. Systematicky pracujeme s projekty i obchodem tak, abychom byli schopni dosahovat výsledků, které jsme si stanovili. Perspektiv stabilně roste přes 50 procent ročně. Souvisí to i s tím, jak dlouho trvá jeden projekt a jak se postupně nabalují další zakázky. Významně by měla přispět také truhlárna, kterou jsme akvírovali loni. Tam se nám už v prvním roce podařilo relativně dobře nakopnout obchodní stránku a zároveň ji modernizovat. Celá skupina roste zhruba o 60 procent ročně. Ta čísla jsou v něčem super, ale je za nimi obrovské množství práce. Růst znamená stíhat všechny věci, které jsou s tím spojené.

AM Interiér vyrábí jaký typ nábytku?

Není to typový nábytek. Jde čistě o atypickou výrobu. Děláme kompletní dodávky interiérů, obklady, kuchyně, skříně, složité interiérové prvky, hotely nebo retailové prostory. Škála projektů je velmi rozmanitá. Cena samozřejmě hraje roli, ale není to jen o ní. Důležitá je celková schopnost dodat projekt, kvalita a specializace výroby. Když děláte hotel, díváte se na horizont dvaceti nebo pětadvaceti let. Potřebujete, aby interiér dlouhodobě fungoval.

Budete vyrábět hlavně pro vlastní projekty?

Ne. Naše projekty tvoří jen menší část objemu. Chceme, aby každá firma ve skupině byla samostatná a diverzifikovaná. Cílem tedy není vyrábět jen pro sebe. Naopak chceme, aby zhruba 60 až 65 procent objemu šlo na volný trh.

Je dnes těžké sehnat kvalitní lidi do výroby?

Ano, lidé jsou velký problém. Řemeslo dnes bohužel nepatří mezi vysněné obory, kam by lidé automaticky chtěli mířit. Myslím si ale, že se to může do budoucna změnit. Jak se bude svět víc digitalizovat, lidé se možná znovu začnou vracet k řemeslu. To jim totiž umělá inteligence jen tak nevezme. My pracujeme i s digitalizací výroby. Automatizujeme, co jde, a doplňujeme to lidskými zdroji tak, abychom byli schopni doručit objem, který dokážeme prodat.

Díváte se s výrobou i do zahraničí?

Určitě. AM Interiér už za hranicemi funguje. Vyráběli jsme interiéry do Rakouska, například hotely nebo obchody pro řetězce. U truhlářské výroby je expanze v něčem snazší. Když už výrobek naložíte do kamionu, je jedno, jestli jede do Prahy, nebo do Mnichova. Zároveň máme výhodu v nákladech. Když vyrábíte v Česku, máte nižší výrobní náklady než třeba v Německu, ale dokážete dosahovat stejně vysoké kvality.

Elegantní vila na Hanspaulce je k prodeji za 155 milionů korun a nabízí 702 metrů čtverečních obytné plochy.

Vily, jejichž cenu realitky tají. Pražský luxusní trh nabízí bazény, věže i výhledy na Hrad

Vily za desítky i stovky milionů korun. Pražský luxusní trh nabízí rezidence s bazény, wellness, věžemi i výhledy na Hrad. U nejdražších domů se cenu často dozví jen vážní zájemci.

Přečíst článek

Do zahraničí chcete dostat i architektonické služby. Kam se díváte nejvíc?

Aktuálně nás hodně zajímá region DACH, tedy německy mluvící země. Primárně okolí Mnichova, které nám dává největší smysl. Je to ekonomicky stabilní a rozvojový region. Máme dvě strategie. Jedna je soutěžit z Česka do zahraničí a spojovat se s partnery, kteří tam už jsou. To je dobrý začátek, ale není to skutečná expanze. I když vyhrajete soutěž, než projekt navrhnete, povolíte a zrealizujete, může to trvat pět let. Proto se díváme i po dlouhodobých partnerstvích a případně akvizicích. To, co jsme tady poctivě deset let budovali, bychom chtěli v zahraničí zhodnotit rychleji.

Je pro české architekty těžké prosadit se třeba v Německu nebo Švýcarsku?

Je to výrazně jiné než u nás. V Česku je trh velmi otevřený. Když máte autorizaci, splníte základní požadavky a jste bezúhonní, můžete se účastnit soutěží. V regionu DACH je to mnohem přísnější. Nejdřív musíte prokázat, že jste spolehlivý partner, splnit spoustu kritérií, doložit zkušenosti a kapacity. Až potom se hodnotí samotná architektura. Je tam mnohem víc administrativy.

Český a slovenský trh už je pro vás malý?

Neřekl bych malý, ale v architektuře jsme se dostali do určité velikosti. Dlouhodobě a systematicky jsme pracovali na růstu a dnes už jsme na lokálním trhu relativně saturovaní. Stále jsou tu příležitosti, ale nové projekty nám spíš nahrazují ty, které doběhnou. Už tam není tak velký prostor pro další růst. Proto se díváme i po zahraničí. Chceme být v horizontu pěti let diverzifikovaní napříč trhy, protože realitní trh se pohybuje ve vlnách.

V jaké kondici je dnes realitní a stavební trh?

Z pohledu přípravy projektů je poptávka extrémní. Kapacity projektantů jsou velmi nízké a ceny rostou. Profesanti si dnes mohou vybírat, do čeho půjdou a do čeho ne. Developeři připravují více projektů najednou, často i velké záměry. Všichni čekají, že se trh znovu rozběhne. Zároveň ve mně současná poptávka vyvolává i určitou obavu z toho, co se stane za tři a více let, až se všechny tyto projekty začnou realizovat. V určité chvíli se příprava zase zpomalí. I proto se díváme na expanzi. Chceme být připraveni dlouhodobě, nejen na aktuální růst.

Dům v Jevanech od Davida Krause a Miroslava Styka sází na červenou fasádu, parkování na střeše a dramatický sestup mezi kmeny stromů až k výhledu na jezero.

Z ulice nenápadná, do lesa se široce otevře. Neobvyklá vila oživila luxusní Jevany

Z ulice téměř mizí, směrem k lesu se ale rozevírá jako výrazná dvoupodlažní vila. Dům v Jevanech od Davida Krause a Miroslava Styka sází na červenou fasádu, parkování na střeše a dramatický sestup mezi kmeny stromů až k výhledu na jezero.

Přečíst článek

Kolik lidí dnes Framework zaměstnává?

Dohromady je nás ve skupině zhruba 160. V Perspektivu a Arke dohromady kolem stovky až 120 lidí, ale číslo se průběžně mění.

V posledních letech jste hodně vidět u projektů škol. Proč právě školy?

Školám jsme se začali víc věnovat v posledních letech. Aktuálně máme rozjeté čtyři projekty v různých fázích. Jedna škola se začíná stavět na Slovensku, další velká dřevostavba vzniká v Úvalech u Prahy. Pak máme školu v Odoleně Vodě a v Zelenči. Školy jsou zajímavá disciplína. Na první pohled jsou si podobné, ale každá je jiná, protože každá pracuje s jinou metodikou výuky. Máte klasický model, německý model s větším důrazem na klastry, Montessori přístup nebo anglosaský model, který je víc projektový a pracuje s pohybem žáků po škole. Baví nás typologie, u které se můžete dostat hodně hluboko do detailu. Znalosti z jednoho projektu pak můžete použít a posunout v dalším.

Co podle vás dělá dobrou zakázku?

Dobrá zakázka vzniká ve chvíli, kdy se podaří skloubit zadání klienta, ekonomiku projektu, poptávku trhu a sociální aspekty. Architektura není jen o tom, že nakreslíte krásný barák a řeknete, že jste vytvořili dílo. Dobrá architektura vzniká tehdy, když se všechny tyto věci podaří spojit a projekt se skutečně zrealizuje tak, aby byl spokojený uživatel, investor i ekonomika projektu. Dobrý klient je většinou ten, který ví, proč si najímá architekta. Nesnaží se vyřešit všechno sám, ale chápe, že jde o partnerství a diskusi.

Pracujete s developery i veřejnou správou. V čem je největší rozdíl?

U velkých developerů máte na straně klienta profesionální tým, který vám věci kontroluje, nastavuje a posouvá. Někdy jste trochu ve vleku toho, jak vás developer vede. U veřejné správy často nemáte na druhé straně tak edukovaného partnera ve stavebnictví. Odpovědnost je pak mnohem víc na architektovi. Musíte dodat to, co jste slíbil, a projít procesem tak, aby veřejná správa projekt zvládla. Výborné je, když zkušenosti z developerských projektů dokážete přenést do veřejných zakázek. Tam se ukáže, jestli umíte doručit projekt od začátku do konce.

Projekt Boka na Pankráci

Chtěli jsme vylepšit okolí, říkají architekti, kteří navrhli novou kancelářskou budovu na Pankráci

Na Pankráci vyroste multifunkční budova s moderními kancelářemi a obchody. Zajímavě řešenou fasádu doplní zeleň.

Přečíst článek

Uvažujete i o vlastním developmentu?

Ano, je to myšlenka, se kterou pracujeme. Dávalo by nám to smysl, protože bychom dokázali naplnit celou vertikálu od začátku až do konce. Zajímají nás rezidenční projekty a díváme se po krajských městech v Česku. Praha je samozřejmě skvělá, ale je tam velký přetlak projektů. V regionech vidím velký potenciál. Covid pomohl tomu, že lidé pochopili, že není nutné být vždycky v hlavním městě. Práce se víc rozdistribuovala a krajská města budou posilovat.

Co bude u regionálních měst rozhodovat?

Dobré napojení na okolí. Dálnice, železnice a do budoucna i vysokorychlostní tratě. Ty mohou celé republice hodně pomoci v rozvoji regionů.

Je 500 milionů korun tržeb cíl, nebo jen mezník?

Je to mezník. Chceme v růstu pokračovat. Větší velikost nám dává větší míru svobody. Díky ní můžete uvažovat o akvizici, expanzi do zahraničí nebo o větším projektu. I proto jsme se rozhodli růst jako skupina. Chceme být schopni doručovat větší projekty a být větším partnerem pro klienty.

Ján Antal
Architekt, zakladatel a vlastník Studia Perspektiv, které patří mezi výrazná česká architektonická a projekční studia. Absolvent architektury a urbanismu na ČVUT dnes stojí také za skupinou FRMWRK, která propojuje návrh, realizaci a výrobu interiérů. Antal se zaměřuje na růst studia, rozvoj architektonického byznysu a expanzi do zahraničí.

Lávka HolKa

Od Ještědu po HolKu. České stavby znovu bodují v prestižních architektonických cenách

Štvanická lávka HolKa získala ocenění RIBA International Awards for Excellence 2026 a zařadila se mezi nejlepší světové realizace mimo Velkou Británii. Není to ale první český úspěch v prestižních architektonických cenách. Na mezinárodní scéně v minulosti obstály také Ještěd, ostravské PLATO nebo Pleskotova Cesta Jelením příkopem.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Ján Antal

Architekti, kteří chtějí půl miliardy. Framework roste o 60 procent ročně a míří za hranice

Přečíst článek
Tým architektů Semela Architects

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Přečíst článek