Jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě?
Koncem září se po čtyřleté rekonstrukci znovu otevře Průmyslový palác, na holešovické Výstaviště se tak vrátí i velké akce. Svůj provoz od příští sezony naopak ukončí malá sportovní hala, která se dostala na hranu životnosti a nyní bude čekat na rekonstrukci. Jak upozorňuje předseda představenstva Tomáš Hübl, Výstaviště na ni nejprve musí sehnat potřebné prostředky.
Praha se po desetiletích znovu vrací k výstavbě velkých městských čtvrtí. Podle architektů Jaroslava Wertiga a Borise Redčenkova z ateliéru A69 Architekti je správné, že se development přesouvá z okrajů města zpět na brownfieldy a do širšího centra. Nové čtvrti ale podle nich nemají být jen souborem domů. Potřebují ulice, náměstí, parky, různorodost a jasný vztah k charakteru Prahy.
Příští primátor Prahy zdědí drahé bydlení, pomalou výstavbu a desítky miliard připravených k investicím. Kandidáti už ukázali své recepty. Těmi jsou nové čtvrti, metro O, brownfieldy i větší roli městského developera.
Devět pokusů kupce nepřineslo, stát to zkouší znovu. Historický areál zámku Štiřín půjde na začátku října už podesáté do elektronické aukce. Tentokrát se však změnil rozsah nabízeného majetku. Část nemovitostí, o které dlouhodobě usilovala obec Kamenice kvůli chodníkům a mateřské škole, už stát obci bezúplatně převedl. Samotný zámek s parkem a rozsáhlým zázemím dál čeká na nového majitele.
Stát dál počítá s možností podpořit mladé rodiny při splácení hypoték. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka ale takový krok nemá smysl, dokud se nepodaří zvýšit nabídku bydlení. Jinak by levnější financování mohlo dál tlačit ceny vzhůru. Na Summitu dostupného bydlení a stavebního rozvoje se řešilo především zrychlení výstavby, nový stavební zákon a stále napjatější situace na trhu.
Pražský byt už dávno není levný. Zajímavé ale je, co se děje uvnitř trhu. Zatímco ceny novostaveb se prakticky nehýbou, starší cihlové byty se v hlavním městě dostaly na jejich úroveň. A paneláky, dlouho vnímané jako dostupnější alternativa, zdražují ještě rychleji.
Po více než čtvrtstoletí končí v Praze éra územního plánu z roku 1999. Metropolitní plán má odblokovat rozvoj velkých území a vytvořit kapacitu až pro 350 tisíc bytů. Realitní trh ale ví, že mezi novou regulací a skutečným jeřábem na stavbě mohou být ještě roky.
Pražský hrad čeká v příštích letech jedna z největších investičních vln za poslední desetiletí. Připravuje se edukační centrum za zhruba 200 milionů, rekonstrukce historických objektů i nové architektonické osvětlení, jehož náklady se mají pohybovat ve stovkách milionů. „To, co si památka vydělá, dostává zpátky,“ říká v podcastu Realitní Club šéf Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek.
Pražský hrad ročně navštíví téměř 13 milionů lidí. Ne všichni ale míří na placené okruhy. Stále více se má podle šéfa Správy Pražského hradu Pavla Vyhnánka stát také místem pro Pražany a běžné procházky. V rozhovoru pro Newstream prozradil, kdy na Hrad přijít, kam se vydat za klidem a proč se jeho správa snaží areál více otevřít městu.
Ze starého kina vzniká nové divadlo, z brownfieldů nové čtvrti a Ostrava se pomalu zbavuje nálepky města uhlí a kouře. Ostravští patrioti, Albert Čuba i architekt David Kotek, ale upozorňují, že skutečná proměna bude vyžadovat mnohem víc než několik výrazných projektů.
Na českém realitním trhu je dnes mnohem více nemovitostí než před pěti lety. Garáží přibylo 236 procent, pozemků pro bydlení dokonce 267 procent. Přesto jejich ceny výrazně vzrostly – a podobný vývoj je vidět také u bytů a rodinných domů.
