Jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě?
Praha se po desetiletích znovu vrací k výstavbě velkých městských čtvrtí. Podle architektů Jaroslava Wertiga a Borise Redčenkova z ateliéru A69 Architekti je správné, že se development přesouvá z okrajů města zpět na brownfieldy a do širšího centra. Nové čtvrti ale podle nich nemají být jen souborem domů. Potřebují ulice, náměstí, parky, různorodost a jasný vztah k charakteru Prahy.
Po více než čtvrtstoletí končí v Praze éra územního plánu z roku 1999. Metropolitní plán má odblokovat rozvoj velkých území a vytvořit kapacitu až pro 350 tisíc bytů. Realitní trh ale ví, že mezi novou regulací a skutečným jeřábem na stavbě mohou být ještě roky.
Pražský hrad čeká v příštích letech jedna z největších investičních vln za poslední desetiletí. Připravuje se edukační centrum za zhruba 200 milionů, rekonstrukce historických objektů i nové architektonické osvětlení, jehož náklady se mají pohybovat ve stovkách milionů. „To, co si památka vydělá, dostává zpátky,“ říká v podcastu Realitní Club šéf Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek.
Pražský hrad ročně navštíví téměř 13 milionů lidí. Ne všichni ale míří na placené okruhy. Stále více se má podle šéfa Správy Pražského hradu Pavla Vyhnánka stát také místem pro Pražany a běžné procházky. V rozhovoru pro Newstream prozradil, kdy na Hrad přijít, kam se vydat za klidem a proč se jeho správa snaží areál více otevřít městu.
Ze starého kina vzniká nové divadlo, z brownfieldů nové čtvrti a Ostrava se pomalu zbavuje nálepky města uhlí a kouře. Ostravští patrioti, Albert Čuba i architekt David Kotek, ale upozorňují, že skutečná proměna bude vyžadovat mnohem víc než několik výrazných projektů.
Na českém realitním trhu je dnes mnohem více nemovitostí než před pěti lety. Garáží přibylo 236 procent, pozemků pro bydlení dokonce 267 procent. Přesto jejich ceny výrazně vzrostly – a podobný vývoj je vidět také u bytů a rodinných domů.
Češi své domy často přeceňují. V Praze letos v červenci zlevnily více než čtyři z deseti nabídek, průměrně o 9,6 procenta.
Institucionální investoři mají o české nájemní bydlení stále větší zájem. Jenže skutečně velkých bytových portfolií je na trhu minimum. Letošní nákup 760 bytů v Písnici za 190 milionů eur ukázal, jakou cenu dnes může mít balík stovek nájemních jednotek – a proč fondy stále častěji míří přímo k developerům.
Studenti se vracejí do univerzitních měst a nájmy rostou. Nejvíc v Brně, kde meziročně zdražily o 12 procent a už se blíží pražské úrovni. Nedostatek kolejí navíc žene další studenty na běžný nájemní trh.
„Z Chorvatska se stává topová destinace,“ říká šéf Domoplanu Tomáš Vavřík. Chorvatsko podle něj čeká další zdražování a posun k luxusnější turistice. Jeho skupina na Pagu připravuje resort za více než 120 milionů eur, kupuje další projekty u moře a investorům nabízí výnos kolem 8,5 procenta.
Zájem Čechů o vlastní studny roste. Důvodem je sucho, ekonomika i snaha nebýt závislý na veřejném vodovodu. Jenže hladiny podzemní vody v některých oblastech klesají a nový vrt nemusí být řešením. „Spousta novostaveb si pořídila vrt pro strýčka příhodu, který pak téměř nevyužívá,“ říká Barbora Topinková, místopředsedkyně výkonné rady České asociace hydrogeologů.
