Jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě?
Sedmnáct let čekání, pět zbořených domů a jedna z nejodvážnějších staveb, jaké se v Česku chystají. Olomoucké SEFO má stavební povolení a historické centrum se může připravovat na futuristické muzeum z 3D tištěného betonu. Za architektonickou vizí se ale skrývá i typicky český příběh dlouhého povolování, odkladů a hledání shody nad tím, co smí vyrůst v historickém centru města.
Po měsících prudkého růstu český realitní trh zpomaluje. Dražší byty přesouvají část poptávky k rodinným domům, jejich ceny ale rostou také, a někde už narážejí na limity kupní síly.
Rostoucí ceny stavebních materiálů, práce i financování podle expertů dál zvýší tlak na ceny nemovitostí i nájmů. Část nákladů ponesou developeři a banky, rozhodující část se ale podle ankety Realitního Clubu promítne do konečné ceny pro kupující a zhorší dostupnost bydlení.
Města už nemohou růst donekonečna směrem ven. Stále větší tlak na udržitelnost, náklady i kvalitu prostředí nutí developery i architekty hledat potenciál uvnitř existující urbanistické struktury. Jak se mění přístup investorů, proč jsou rekonstrukce náročnější než novostavby a kde leží hranice mezi citlivou adaptací a ztrátou identity? O tom mluví Jan Kasl, předseda České komory architektů.
Majitel největší české realitní společnosti REMAX David Krajný upozorňuje, že dostupnost bydlení se bez zásadních změn nezlepší. Hlavní problém podle něj neleží v poptávce, ale v nedostatečné výstavbě a zdlouhavém povolování, které drží ceny vysoko. V rozhovoru vysvětluje, proč mladí lidé na vlastní bydlení nedosáhnou, jak se promění role makléřů pod vlivem umělé inteligence i proč buduje realitní byznys na Ukrajině už dnes.
Hypoteční sazby patří mezi klíčové faktory, které dlouhodobě ovlivňují dostupnost i ceny bydlení. Jak upozorňuje Petr Bulan ze společnosti Century 21, jejich vývoj se vždy rychle promítá do aktivity kupujících i celkové dynamiky realitního trhu.
Válka v Íránu zatím nezdražuje stavebnictví o desítky procent, ale mění něco zásadnějšího. Firmy přestávají vědět, za kolik budou stavět, a to může ceny bytů posunout ještě výš, shodli se odborníci na setkání Realitního Clubu, které se konalo v Trinity Paláci.
Lepší energetická třída už dávno není jen formalita. Banky ji odměňují nižšími sazbami a majitelé zároveň šetří na energiích. Rozdíly přitom mohou jít do tisíců ročně. Jak velký vliv má energetický štítek na vaši peněženku?
Na první pohled se Praha nemění. Pod povrchem se ale podle odborníků rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což může v budoucnu zásadně proměnit podobu města.
Není to tak dávno, co se velká část místní elity vzhlédla v Polsku. Milovali na něm v podstatě vše, ale zejména odvahu a rychlost, s níž v posledních deseti letech buduje dálnice, a vůbec to, jaké to je skvělé místo pro investice. Jenomže pak někdo začal tu pohádku nabourávat realitou, která se moc nehodí. A teď část podnikatelů zjišťuje, že ne vše polské je tak fantastické, jak se tady vypráví.
Realitní trh čelí souběhu několika negativních faktorů, od pomalého povolování staveb po vysoké úrokové sazby. Největší nejistotu ale aktuálně přinášejí rostoucí ceny stavebních materiálů a energií, které dál zvyšují náklady na výstavbu. Podle experta KPMG Josefa Kupce tak hrozí odkládání projektů, útlum nové výstavby a další zhoršení dostupnosti bydlení.
