Jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě?
Mnichov staví koncertní megahalu za více než deset miliard korun, která má přilákat 20 tisíc fanoušků na jednu show a regionu přinášet ekonomický efekt 350 milionů eur ročně. Pozadu nezůstává ani Česko, kde vznikají projekty za miliardy korun. Koncertní byznys totiž dávno není jen o hudbě. Ve hře jsou miliardové příjmy pro hotely, restaurace i celá města a jejich okolí.
Umělá inteligence se skrývá za elegantními obrazovkami telefonů a počítačů. Odpovídá na otázky, vytváří obrázky, překládá texty a během několika sekund zvládá úkoly, které ještě nedávno zabíraly hodiny. Jenže za touto zdánlivě nehmotnou technologií stojí stále větší množství velmi hmotných staveb. Obří haly plné serverů, kabelů a chladicích zařízení, jejichž provoz vyžaduje značné množství elektřiny.
Rychlejší povolování staveb má přinést více bytů a zkrotit jejich ceny. Jenže Česko naráží na další problém: kdo všechny ty byty postaví? Stavebním firmám chybějí řemeslníci i další odborníci a náhlý příval zakázek by mohl výstavbu paradoxně prodražit. Shodují se, že samotná změna zákona bytovou krizi nevyřeší.
Rákosová střecha, dubové podlahy ze staletého dřeva a kachlová pec jako z 19. století. Na první pohled tradiční jihočeská usedlost, za jejími zdmi se ale skrývá bydlení, které má k obyčejné chalupě daleko. Více než tři sta let staré stavení na Strakonicku prošlo náročnou rekonstrukcí, při níž dostalo hlavní slovo tradiční řemeslo. Nechybí však ani sauna, vířivka či přírodní koupací jezírko. Nyní je nemovitost na prodej.
Máte deset milionů korun a chcete je investovat do nemovitostí? Koupě bytu v Praze už nemusí být nejlepší volbou. Výnosy z nájmů často nepokryjí ani úroky z hypotéky a vyšší sazby komplikují život také developerům. Jiří Vančura, ředitel nemovitostního a korporátního financování Trinity Bank, v rozhovoru pro Newstream vysvětluje, kde dnes vidí investiční příležitosti, proč jsou banky opatrné u některých developerských projektů a jaká rizika číhají na drobné investory do realitních dluhopisů.
Bydlení u pražského metra je stále dražší luxus. V okolí Malostranské už kupující platí přes čtvrt milionu korun za metr čtvereční, zatímco na Hůrce pořídí byt přibližně za polovinu. Ani nejlevnější lokality ale nejsou zrovna dostupné. Za posledních jedenáct let se ceny bytů na okrajích metropole dokonce ztrojnásobily. Ukazuje to nejnovější Metroindex společnosti Flat Zone.
Cihlová klenba, malá kuchyňská linka a patro, do kterého se šplhá po žebříku. Za 17 metrů čtverečních na pražských Vinohradech požaduje inzerát téměř dvanáct tisíc korun měsíčně. I takové nabídky se dostávají do facebookové skupiny Realitní paskvil. Pobaví, překvapí a připomenou otázku, která při hledání bydlení zaznívá stále naléhavěji: co vlastně za své peníze dostanete?
Českým firmám chybějí lidé, vláda jim proto chce otevřít dveře dalším pracovníkům z Filipín. Jenže dovoz pracovní síly není všelékem. Může pomoci výrobě a zvýšit HDP, zároveň však utlumit tlak na růst mezd a snížit motivaci podniků investovat do automatizace, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Od října platí nové parametry podpory na bydlení v rámci superdávky. Částky, které stát při výpočtu uznává jako náklady na bydlení, se nově více liší podle jednotlivých okresů a mají lépe zachytit rozdíly v cenách nájmů napříč Českem. Dopad ale není všude stejný. Zatímco v některých regionech může podpora vzrůst, jinde může proti předchozímu nastavení klesnout. Odborníci upozorňují především na kvalitu dat, ze kterých stát vychází.
Natřít uschlý živý plot zelenou barvou, postavit rozhlednu tam, kde ji podle kritiků nikdo nepotřebuje, nebo při drahé rekonstrukci veřejné budovy rezignovat na architektonickou soutěž. Slovenská anticena Brutus letos znovu vybírala problematické zásahy do architektury a veřejného prostoru. S humorem ale otevírá vážnější otázku. Kdo hlídá kvalitu prostředí, které za veřejné peníze vzniká? A upřímně. Kandidáty do podobné debaty by našlo i Česko.
Pražský náměstek primátora a architekt Petr Hlaváček poodhalil, jak se vyvíjejí jednání o budoucím vedení metropole. Kolegové ze SPOLU podle něj více inklinují k dvoustranné koalici, sám by ale dal přednost širšímu uspořádání. Řekl to na tiskové konferenci Obce architektů v Rezidenci primátora hlavního města Prahy.
