Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě
Jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě?
Proč je v Česku nedostatek bytů? Kde a proč ceny rostou nejrychleji a nejvýrazněji? Proč je důležitý Metropolitní plán nebo stavební zákon? Proč je cena českých nemovitostí tak vysoká? Jak to bude v Česku s nájemním bydlením? Má ho stavět soukromý nebo veřejný sektor? Jak financovat bydlení?
Mají přes sto tisíc čistého. Přesto si v Praze kupují hlavně kompromis
Dva průměrné pražské platy dnes na hypotéku ještě stačí. V Praze ale často jen na menší byt a život plný kompromisů. Za stejnou splátku si přitom pár za hranicemi metropole může koupit výrazně víc prostoru někdy i rodinný dům.
Z architektonického studia vybudovali byznysovou skupinu se 160 lidmi a ambicí dosáhnout na půlmiliardové tržby. Framework Jana Antala už nechce jen navrhovat domy. Propojuje architekturu, realizace i výrobu interiérů, roste o desítky procent ročně a stále víc se dívá za hranice.
Protesty proti resortům Jareda Kushnera v Albánii přerostly v odpor proti celé politické třídě. Kauza ukazuje, jak silně na Balkán tlačí zahraniční realitní kapitál.
Zatímco novostavby narážejí na složité povolování a omezenou nabídku pozemků, starší domy a brownfieldy získávají novou hodnotu. Developeři mluví o rekonstrukcích jako o plnohodnotné části trhu jen s jinými riziky, jinou ekonomikou a větší náročností na detail.
Praha má Metropolitní plán, ale tím se bytová výstavba automaticky nerozběhne. Klíčový boj se přesouvá k plánovacím smlouvám, kratším lhůtám a schopnosti města fungovat jako jeden celek. Tomáš Portlík chce méně regulací a „jednu Prahu“, developeři varují, že jinak nový plán jen vytvoří další úzké hrdlo a dražší byty.
Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.
Nový Metropolitní plán není jen plánem nové výstavby. Je to mapa Prahy, která se má méně opírat o auta a víc o koleje. Metro D, nové tramvajové tratě, železnice na letiště, Metro S i nové zastávky mohou rozhodnout, které adresy v metropoli v příštích letech nejvíc porostou.
Napětí na Blízkém východě se už začíná promítat do cen některých materiálů navázaných na ropu. Ve stavebnictví se ale podobné dopady často projevují se zpožděním. Podle developera Corwin, který je dlouhodobě aktivní v Bratislavě a Ljubljani a nedávno vstoupil na pražský trh s projektem Dvory Vysočany, může výraznější růst cen přijít až na přelomu let 2026 a 2027. Za dlouhodobě největší problém českého trhu však firma označuje pomalé povolování staveb.
Metropolitní plán má změnit podobu Prahy na desítky let dopředu. Otevírá cestu až k 350 tisícům bytů, proměně brownfieldů, metru D, desítkám kilometrů nových tramvajových tratí i jasným limitům pro výškové stavby. Definitivní slovo ale ještě budou mít zastupitelé.
Sedmnáct let čekání, pět zbořených domů a jedna z nejodvážnějších staveb, jaké se v Česku chystají. Olomoucké SEFO má stavební povolení a historické centrum se může připravovat na futuristické muzeum z 3D tištěného betonu. Za architektonickou vizí se ale skrývá i typicky český příběh dlouhého povolování, odkladů a hledání shody nad tím, co smí vyrůst v historickém centru města.
Daň z nemovitosti letos plošně neroste. Přesto si řada majitelů připlatí. Obce totiž mění místní koeficienty a nejvíc míří na chaty, chalupy a firemní nemovitosti.
Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se 🤝 shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny, oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky v Gödöllö u Budapešti. „V4 je zpět“, prohlásil na tiskové konferenci. Spolupráce stojí na pevných základech a je schopná se vyrovnat výzvám 21. století, dodal.
Evropské akcie 📉 oslabily. Na trhy dolehla rostoucí očekávání, že americká centrální banka (Fed) v nadcházejících měsících dále zvýší úrokové sazby, a také obavy z vysokých investic technologických firem do umělé inteligence. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, klesl o 0,7 procenta na 634,63 bodu.
Italská vláda již několik týdnů otálí se schválením půjček pro investice do obrany z unijního programu Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE). Ve hře je 14,9 miliardy eur (3️⃣6️⃣1️⃣ miliard korun). Kabinet není podle prohlášení svých členů v postoji k půjčkám jednotný, na schválení tlačí ministr obrany Guido Crosetto, opatrnější postoj pak zastává ministr financí Giancarlo Giorgetti.
Dagmar Havlová ❌ odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou, která je po bývalém prezidentovi pojmenovaná. Uvedly to Česká televize a server Novinky.cz. Havlová podle televize a serveru uvedla, že nechce nést odpovědnost za způsob, jakým je Havlovo jméno používáno, a že ztratila důvěru k současnému vedení a směřování knihovny.
Americký dolar dnes posiluje a ke koši měn se dostal 📈 nejvýše za 13 měsíců. Investoři po minulém zasedání měnového výboru centrální banky USA (Fed) zvýšili sázky na růst úrokových sazeb ve Spojených státech, což podporuje zájem o americkou měnu. K růstu dolaru pomohl i výprodej akcií společností s nejvyšší tržní kapitalizací.
Česká měna dnes dále 📉 oslabila, k euru ale jen o haléř na 24,22 koruny za euro. Vůči dolaru, který dnes posiloval, koruna ztratila 14 haléřů a zakončila obchodování na 21,28 koruny za dolar. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online.
Pražská burza dnes 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,61 procenta na 2599,53 bodu. Burza zpevnila hlavně díky zdražení akcií energetické firmy ČEZ a banky Moneta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Stát vyplatil na náhradním výživném dětem neplatičů za prvních bezmála pět let přes 1️⃣,1️⃣ miliardy korun. Letos od ledna do konce dubna jim poslal 112,2 milionu korun, tedy o 15 procent více než před rokem. V dubnu úřady práce poskytly 14 200 těchto dávek, meziročně o 1500 víc. Vyplývá to z údajů ministerstva práce.
Německý výrobce hraček Playmobil ukončil výrobu ve svém závodě v bavorském Dietenhofenu a přesouvá ji do České republiky a na Maltu. Firma rozhodnutí zdůvodnila vysokými náklady na mzdy a energii v Německu. Závod bude oficiálně uzavřen 30. června, výroba ale byla zastavena už o týden dříve a byli propuštěni všichni zaměstnanci, napsala agentura DPA
Nejvyšší povolená cena, kterou denně stanovuje stát, ve středu oproti dnešku 📉 zlevní o 18 haléřů na 36,36 koruny za litr. Benzin naopak mírně zdraží, čerpací stanice ho budou moci prodávat nejvýše za 40,55 koruny za litr, což je o pět haléřů více než dnes.