Jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě?
Pražská sídliště už dávno nejsou levnou adresou. Ceny bytů u některých okrajových stanic metra se za jedenáct let více než ztrojnásobily. A další zdražování může přinést nová výstavba. Podle Milana Ročka totiž moderní rezidenční projekty mění charakter celých čtvrtí a zvyšují také hodnotu starších panelových bytů. Co čekat od dalšího vývoje cen a jak do nich promluví metro D?
Máte deset milionů korun a chcete je investovat do nemovitostí? Koupě bytu v Praze už nemusí být nejlepší volbou. Výnosy z nájmů často nepokryjí ani úroky z hypotéky a vyšší sazby komplikují život také developerům. Jiří Vančura, ředitel nemovitostního a korporátního financování Trinity Bank, v rozhovoru pro Newstream vysvětluje, kde dnes vidí investiční příležitosti, proč jsou banky opatrné u některých developerských projektů a jaká rizika číhají na drobné investory do realitních dluhopisů.
Bydlení u pražského metra je stále dražší luxus. V okolí Malostranské už kupující platí přes čtvrt milionu korun za metr čtvereční, zatímco na Hůrce pořídí byt přibližně za polovinu. Ani nejlevnější lokality ale nejsou zrovna dostupné. Za posledních jedenáct let se ceny bytů na okrajích metropole dokonce ztrojnásobily. Ukazuje to nejnovější Metroindex společnosti Flat Zone.
Cihlová klenba, malá kuchyňská linka a patro, do kterého se šplhá po žebříku. Za 17 metrů čtverečních na pražských Vinohradech požaduje inzerát téměř dvanáct tisíc korun měsíčně. I takové nabídky se dostávají do facebookové skupiny Realitní paskvil. Pobaví, překvapí a připomenou otázku, která při hledání bydlení zaznívá stále naléhavěji: co vlastně za své peníze dostanete?
Českým firmám chybějí lidé, vláda jim proto chce otevřít dveře dalším pracovníkům z Filipín. Jenže dovoz pracovní síly není všelékem. Může pomoci výrobě a zvýšit HDP, zároveň však utlumit tlak na růst mezd a snížit motivaci podniků investovat do automatizace, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Od října platí nové parametry podpory na bydlení v rámci superdávky. Částky, které stát při výpočtu uznává jako náklady na bydlení, se nově více liší podle jednotlivých okresů a mají lépe zachytit rozdíly v cenách nájmů napříč Českem. Dopad ale není všude stejný. Zatímco v některých regionech může podpora vzrůst, jinde může proti předchozímu nastavení klesnout. Odborníci upozorňují především na kvalitu dat, ze kterých stát vychází.
Natřít uschlý živý plot zelenou barvou, postavit rozhlednu tam, kde ji podle kritiků nikdo nepotřebuje, nebo při drahé rekonstrukci veřejné budovy rezignovat na architektonickou soutěž. Slovenská anticena Brutus letos znovu vybírala problematické zásahy do architektury a veřejného prostoru. S humorem ale otevírá vážnější otázku. Kdo hlídá kvalitu prostředí, které za veřejné peníze vzniká? A upřímně. Kandidáty do podobné debaty by našlo i Česko.
Pražský náměstek primátora a architekt Petr Hlaváček poodhalil, jak se vyvíjejí jednání o budoucím vedení metropole. Kolegové ze SPOLU podle něj více inklinují k dvoustranné koalici, sám by ale dal přednost širšímu uspořádání. Řekl to na tiskové konferenci Obce architektů v Rezidenci primátora hlavního města Prahy.
Drahé stavební parcely, úroky nad pěti procenty a tlak na nižší provozní náklady mění představu o rodinném bydlení. Místo velkých domů začínají část trhu zajímat kompaktní stavby o desítkách metrů čtverečních. Trend nahrává dřevostavbám, montovaným domům i nové podobě vícegeneračního bydlení, kdy na jednom rodinném pozemku vzniká druhý menší dům.
Stát se znovu pokouší prodat barokní zámek Bezdružice na Tachovsku, který připadl státu po odsouzeném podnikateli Jiřím Kubíčkovi. Rozsáhlý areál s téměř dvouhektarovým parkem, ubytovacími pokoji, restaurací a dalšími provozy nabízí tentokrát za minimálně 45 milionů korun, tedy výrazně méně než při prvních pokusech o prodej.
Praha má podle šéfa Penta Real Estate Rudolfa Vacka obrovský prostor pro další výstavbu přímo uvnitř města. Největší potenciál vidí v brownfieldech, kde by se podle odhadů vešla plocha odpovídající celému Brnu, a také ve vyšší zástavbě v místech s dobrou dopravní dostupností. Metropole se podle něj musí přestat rozrůstat do okolní krajiny a lépe využívat území, která už má.
