Jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě?
České nemovitosti jsou drahé, hypotéky zůstávají nákladné a konkurence mezi investory roste. Přesto podle realitního investora Libora Váky dává investiční byt stále smysl. Jen už nestačí koupit téměř cokoli a čekat, že hodnota automaticky poroste. Investor musí víc přemýšlet o lokalitě, financování i dlouhodobém horizontu.
Koncem září se po čtyřleté rekonstrukci znovu otevře Průmyslový palác, na holešovické Výstaviště se tak vrátí i velké akce. Svůj provoz od příští sezony naopak ukončí malá sportovní hala, která se dostala na hranu životnosti a nyní bude čekat na rekonstrukci. Jak upozorňuje předseda představenstva Tomáš Hübl, Výstaviště na ni nejprve musí sehnat potřebné prostředky.
Zateplení, fotovoltaiku nebo nový zdroj tepla bude možné financovat úvěrem, u něhož domácnost nebude platit úroky. Ty za ni po celou dobu splácení uhradí Státní fond životního prostředí.
O koupi investiční nemovitosti uvažuje každý osmý Čech, vyplývá z průzkumu společnosti STEM/MARK pro společnost Salutem. Čtvrtina z těchto investorů se poohlíží po českých regionech. Láká je nižší pořizovací hodnota realit, a také vyšší výnosnost investice, než nabízí Praha nebo Brno.
Barokní zámek v Čechticích na Benešovsku hledá kupce. Za 33 milionů korun nabízí 24 hotelových pokojů, sály i vinárnu, v současnosti je ale mimo provoz. Nemovitost patří fondu Realita, který spravuje investiční společnost ATRIS ovládaná bratry Martinem a Václavem Klánovými, majiteli developerské skupiny Amadeus Real Estate stojící za proměnou pražského obchodního domu Máj.
Evropská města mění parkoviště v parky, bývalá letiště v desítky hektarů zeleně a dopravní plochy v místa pro lidi. Pět finalistů letošní Evropské ceny za městský veřejný prostor ukazuje, jak radikálně lze město proměnit. Praha má podobné ambice, cesta od návrhu k realizaci je ale často podstatně delší. U Václavského náměstí trvalo jen od architektonické soutěže ke stavebnímu povolení třináct let.
Praha se po desetiletích znovu vrací k výstavbě velkých městských čtvrtí. Podle architektů Jaroslava Wertiga a Borise Redčenkova z ateliéru A69 Architekti je správné, že se development přesouvá z okrajů města zpět na brownfieldy a do širšího centra. Nové čtvrti ale podle nich nemají být jen souborem domů. Potřebují ulice, náměstí, parky, různorodost a jasný vztah k charakteru Prahy.
Příští primátor Prahy zdědí drahé bydlení, pomalou výstavbu a desítky miliard připravených k investicím. Kandidáti už ukázali své recepty. Těmi jsou nové čtvrti, metro O, brownfieldy i větší roli městského developera.
Devět pokusů kupce nepřineslo, stát to zkouší znovu. Historický areál zámku Štiřín půjde na začátku října už podesáté do elektronické aukce. Tentokrát se však změnil rozsah nabízeného majetku. Část nemovitostí, o které dlouhodobě usilovala obec Kamenice kvůli chodníkům a mateřské škole, už stát obci bezúplatně převedl. Samotný zámek s parkem a rozsáhlým zázemím dál čeká na nového majitele.
Stát dál počítá s možností podpořit mladé rodiny při splácení hypoték. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka ale takový krok nemá smysl, dokud se nepodaří zvýšit nabídku bydlení. Jinak by levnější financování mohlo dál tlačit ceny vzhůru. Na Summitu dostupného bydlení a stavebního rozvoje se řešilo především zrychlení výstavby, nový stavební zákon a stále napjatější situace na trhu.
Pražský byt už dávno není levný. Zajímavé ale je, co se děje uvnitř trhu. Zatímco ceny novostaveb se prakticky nehýbou, starší cihlové byty se v hlavním městě dostaly na jejich úroveň. A paneláky, dlouho vnímané jako dostupnější alternativa, zdražují ještě rychleji.
