Není bytovka jako bytovka. Ta v Libčicích dokonale zapadá do okolí, nic nepřerůstá
Ne vždy musí nová výstavba na menších obcích čnít nad tou původní. Například v Libčicích nad Vltavou stojí bytovka, která skvěle zapadá do kontextu.
Vyráběly se zde šrouby, tašky, cihly, a dokonce i obvazy. A industriální minulost Libčic nad Vltavou připomínají i některé současné architektonické počiny. Jednou z nejznámějších a nejoceňovanějších je například konverze tamního Uhelného mlýna a kotelny. A nejenom k ní se odkazuje i nový bytový dům, který do středočeské obce navrhli pro místního investora architekti ze studia mar.s architects.
„Investor pochází přímo z Libčic, což se odrazilo v jeho osobním vztahu ke stavbě a důrazu na kvalitu i detailní zpracování,“ popisuje architekt Martin Šenberger (mar.s architects).
Hmotu domu přizpůsobili architekti tvaru pozemku, chtěli respektovat nejen uliční čáru ale i výšku okolní zástavby. „Nechtěli jsme vytvořit dominantu, ale citlivě doplnit lokalitu a podpořit ji moderní architekturou,“ dodává Šenberger.
Odkaz na historii
Tento přístup se projevuje nejen v objemu a formě stavby, ale také ve výběru materiálů. Budova je lemována betonovým soklem a obložena cihlovými pásky. Odkazuje se tak na průmyslovou historii města a zároveň vytváří vizuální propojení s okolními stavbami, jako je na příklad historický uhelný mlýn.
Bytovka se nachází ve východní části Libčic nad Vltavou v ulici Letecká a představuje první realizaci obytného souboru Letka. Další dvě jsou v přípravě.
I přes určité nevýhody, jako byl malý pozemek či přísný finanční limit, dokázali architekti Miroslav Malý a Zdeněk Chmel ze studia Malý Chmel vyplnit přání klientů. Navrhli dům, který na ploše velikosti bytu 3plus1, nabízí veškeré pohodlí a výhledy.
Má sedm „pater“ ale panelák to není. Kvůli malému pozemku architekti navrhli úsporný betonový kvádr
Reality
Architektura v malých českých obcích je stále lepší. Názorným příkladem jsou bezpochyby i středočeské Dolní Jirčany. Díky architektonickým soutěžím tam vznikly hned dvě kvalitní realizace v rychlém sledu.
Nejenom Praha nebo Brno. Zajímavé stavby vznikají čím dál častěji na malých obcích. Třeba v Dolních Jirčanech
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
