Dostupnost bydlení v Česku se běžnému obyvateli stále více vzdaluje. Průměrná cena bytu vyrostla na 5,3 milionu korun. Stojí za tím přetrvávající vysoké ceny v hlavním městě, ale také zdražování bytů v tradičně levnějších lokalitách, kde ceny poskočily nejrychleji z celé republiky, vyplývá z dat nemovitostní platformy Reas.
Ceny nových bytů v Česku dál lámou rekordy. Praha se poprvé dostala nad hranici 180 tisíc korun za metr čtvereční, Brno zase překonalo metu 150 tisíc. Každé město přitom řeší jiný problém. Výsledek je ale stejný: dostupné bydlení se dál vzdaluje.
Hypoteční sazby patří mezi klíčové faktory, které dlouhodobě ovlivňují dostupnost i ceny bydlení. Jak upozorňuje Petr Bulan ze společnosti Century 21, jejich vývoj se vždy rychle promítá do aktivity kupujících i celkové dynamiky realitního trhu.
V roce 2026 by byty v České republice mohly zdražit o více než sedm procent. Navzdory růstu nové nabídky bytů na trhu o zhruba tři procenta v ČR i v Praze totiž zůstává poptávka po bydlení v zemi vysoká. Více než polovina developerských společností navíc v současnosti nevnímá, že by se snižoval zájem o nákup bytů ze strany investorů. Vyplývá to ze studie analytické společnosti CEEC Research představené na konferenci Setkání lídrů developmentu v Praze. Studie se zúčastnilo 36 developerských společností zaměřených na výstavbu bytů.
Nové pražské byty v prvním čtvrtletí meziročně zdražily o osm procent na 176 440 korun za metr čtvereční. Mezičtvrtletně jejich cena vzrostla o procento. Prodeje bytů v developerských projektech pak meziročně poklesly o více než 28 procent. Zatímco v prvním čtvrtletí developeři prodali 1518 bytů, ve stejném období loňského roku to bylo 2118. Vyplývá to z analýzy datové společnosti BuiltMind, která sbírá informace od 248 developerských projektů v Praze.
Ceny starších bytů v Česku dál výrazně rostou. V prvním čtvrtletí meziročně zdražily v průměru o 15 procent, oproti konci loňského roku pak o tři procenta. Průměrná cena za metr čtvereční tak dosáhla 83 333 korun. Vyplývá to z analýzy realitní platformy FérMakléři.cz.
Pořízení vlastního staršího bytu bylo koncem loňského roku nejsnazší v Ústeckém kraji. Za průměrnou měsíční mzdu tam bylo možné koupit přibližně 1,25 metru čtverečního ve starším bytě. Naopak nejmenší dostupnost bydlení byla v Praze, kde jsou sice nejvyšší průměrné příjmy, ale také nejdražší nemovitosti v republice. Za průměrný měsíční plat si lidé mohli v hlavním městě pořídit necelý půlmetr čtvereční. Vyplývá to z analýzy sítě realitních kanceláří RE/MAX.
Realitní trh v Česku se po období vysokých úrokových sazeb znovu rozbíhá. A stále více ho ovládají domácí investoři. Podle investiční skupiny WOOD & Company tvořil loni český kapitál až 85 procent všech transakcí na tuzemském trhu komerčních nemovitostí. Celkový objem investic přitom překročil hranici 100 miliard korun.
Nemovitosti loni opět zdražily a dostaly se na nová cenová maxima. Ceny bytů v roce 2025 meziročně vzrostly o 13,6 procenta, rodinné domy zdražily o 9,5 procenta a pozemky o 7,2 procenta. Vyplývá to z dat ČSOB Indexu bydlení. Hlavním důvodem růstu je podle analýzy silná poptávka při nedostatečné nabídce. Letos by však tempo zdražování mělo zpomalit.
Pražské byty v developerských projektech se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku prodávaly v průměru za 176 600 korun za metr čtvereční. Jejich cena mezičtvrtletně vzrostla o 2,9 procenta. Mírný pokles cen byl oproti třetímu čtvrtletí zaznamenán pouze v Praze 10, kde nové byty zlevnily o 0,6 procenta. Vyplývá to z dat Develop Indexu od technologicky-poradenské společnosti Deloitte.
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu vzrostla o desetinu procentního bodu a dostala se na 3️⃣,3️⃣ procenta. V Česku se naopak o tři desetiny bodu snížila a dosáhla 1,8 procenta, oznámil dnes unijní statistický úřad Eurostat. Inflace v EU je tak blízko hodnot, kde byla po minulé energetické krizi z let 2022 a 2023.
Míra inflace v Británii v květnu nečekaně zůstala na dubnové hodnotě 2️⃣,8️⃣ procenta, a drží se tak na 13měsíčním minimu. Ve své zprávě to dnes uvedl britský statistický úřad. Zpráva přichází den před zasedáním britské centrální banky, na kterém padne rozhodnutí o výši úrokových sazeb.
Společnost KHNP vyhlásí v nejbližší době výběrové řízení na dodávku chladicích věží pro dva nové bloky v 🏭 Dukovanech. Na podzim by měl začít výcvik budoucích operátorů elektrárny. Letos by mělo být hotové zadání pro archeologický průzkum lokality, jenž bude předcházet výstavbě a bude dokončená administrativní budova firmy Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je investorem nového jaderného zdroje.
Írán navzdory dohodě uzavřené se Spojenými státy každou noc vysílá několik dronů směrem k 🚢 nákladním lodím v Hormuzském průlivu, řekl televizi NBC News americký činitel. Americké armádě se je podle něj daří sestřelovat dříve, než by mohly ohrozit komerční či vojenské lodě v oblasti.
Izrael dnes ráno několikrát zaútočil na jih Libanonu, uvedla agentura AFP s odvoláním na libanonskou agenturu NNA. Stalo se tak podle ní navzdory nedělní dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, která má být ☝️ zásadním krokem k ukončení války v Íránu. Teherán po jejím oznámení opakovaně zdůrazňuje, že její součástí musí být i ukončení bojů v Libanonu.
Brazilský nejvyšší 👨⚖️ soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce, který byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal dnes trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům, informovala agentura EFE.
Evropský parlament rozhodne o nových unijních právních předpisech, které mají zefektivnit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU ❌ nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území EU.
Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii 🤝 shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení vojenské podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení lídrů Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady.