Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner v sobotu tři hodiny jednali v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala agentura TASS, podle níž už oba odletěli z Moskvy. Dnes mají jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě
. Zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov, který se schůzky účastnil, rozhovory podle agentury TASS označil za užitečné a konstruktivní. Uvedl také, že ruský prezident opět zdůraznil potřebu řešit základní příčiny ukrajinského konfliktu a že se dohodli, že Trump a Putin zůstanou v kontaktu.
"Rozhovor byl věcný, konstruktivní, maximálně upřímný a důvěrný," řekl podle TASS Ušakov. Dodal, že Moskva americké straně předložila hodnocení situace na frontě a že byla "zformulována řada nápadů na mírové uspořádání", aniž by to více specifikoval. Kreml v předchozích jednáních požadoval velké územní ústupky ze strany Kyjeva a výrazné omezení ukrajinských ozbrojených sil.
Za základní příčiny války Rusko dlouhodobě označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných území.
Méně formální jednání
Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa přicestovali do Moskvy s cílem obnovit rozhovory o ukončení války, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko na Putinův rozkaz proti Ukrajině. Za ruskou stranu se setkání vedle Putina zúčastnili Ušakov a zmocněnec pro jednání s USA Kirill Dmitrijev. Agentura TASS poznamenala, že se schůzka uskutečnila v méně formálním sále Kremlu, než ve kterém Putin přijímá oficiální státní návštěvy a pořádá protokolární bilaterální jednání.
"Situace, kterou dnes budeme muset řešit, samozřejmě není jednoduchá," řekl Putin podle agentur před jednáním. Dvojici amerických vyslanců požádal, aby vyřídili poděkování a pozdravy Trumpovi.
Naposledy se jednalo v lednu
Naposledy dvojice amerických vyjednavačů navštívila Putina v Kremlu letos v lednu. Zatímco do Kyjeva nikdy nezavítali, s Putinem se Witkoff v sobotu podle TASS sešel už poosmé, Kushner jej na jednání o Ukrajině doprovázel potřetí. Zelenskyj v sobotu uvedl, že americké vyslance očekává v ukrajinském hlavním městě již v neděli. Podle ukrajinských médií a zdrojů agentury Reuters se ruská strana snažila Američany od návštěvy Kyjeva odradit.
Putin v sobotu podle svého mluvčího Dmitrije Peskova oznámil, že Rusko v souvislosti s příjezdem americké delegace do Ruska a následně na Ukrajinu pozastaví na tři dny vzdušné útoky na ukrajinskou metropoli. Podobně se podle Zelenského také Ukrajina až do pondělí zdrží útoků na Moskvu.
Snaha Washingtonu o ukončení války, kterou v roce 2022 zahájilo Rusko invazí na Ukrajinu, polevila, když se Spojené státy soustředily na válku s Íránem, kterou spolu s Izraelem rozpoutaly na konci února. Putin podle agentury AP na začátku tohoto týdne uvedl, že vyjednávání o ukončení rusko-ukrajinské války "poněkud ustrnula".
Trump v pátek naznačil, že Spojené státy mají návrh na ukončení konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem. "Máme nápad, jak dosáhnout míru," uvedl. "Vysílám Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, dva skvělé vyjednavače. Odvedli skvělou práci a pošleme je tam, aby viděli, zda se dá ještě něco udělat. Možná je dobrá šance," řekl šéf Bílého domu.
Související
Putin nařídil tři dny neútočit na Kyjev. Kvůli Trumpovým vyjednavačům
Klidné léto je definitivně pryč. Trhy znovu řeší drahou ropu, prudce rostoucí ceny plynu a výnosy dluhopisů, zatímco investoři vyhlížejí zářijové rozhodnutí Fedu. Proti rostoucí nervozitě stojí alespoň jeden silný příběh: AI boom dál plní pokladny technologických firem, jak ukázaly výsledky Dellu.
V minulém týdnu pokračovalo vystřízlivění, kdy zářijová sezónnost a pokračující nestabilita na Blízkém východě znovu vytvářely nepříjemný tlak na trhy. Rostly výnosy vládních dluhopisů i cena ropy. Náladu mírně vylepšovaly rekordní výsledky společnosti Dell. Hlavní americký index S&P 500 se tak dostal blíže k 7600 bodům.
Ropa a dluhopisy zvyšují nervozitu
Nové rozbroje na Blízkém východě znovu zvýšily geopolitickou nejistotu a přispěly k růstu cen energií i výnosů vládních dluhopisů. Cena ropy Brent se v týdnu vyšplhala až na šestitýdenní maxima, přiblížila se k psychologicky důležité hranici 100 dolarů za barel. Za celý týden si připsala kolem šesti procent a obchodovala se kolem hranice 95 dolarů za barel. Trhy reagovaly na obnovené americké útoky na cíle v Íránu a následnou íránskou odvetu.
Dluh je stále dražší. Investoři po celém světě si říkají o vyšší prémii
Globální výprodej dluhopisů se prohlubuje. Investoři se bojí vyšší inflace kvůli drahé ropě, dalšího růstu sazeb i rostoucího zadlužení, a proto požadují za držení dluhopisů vyšší výnos. Japonské desetileté bondy poprvé po 30 letech překonaly tři procenta a české se dostaly nad 5,16 procenta, nejvýše od podzimu 2022.
Výnos amerického desetiletého vládního dluhopisu se držel kolem 4,78 procenta, tedy stále nedaleko tříletých maxim, zatímco výnos francouzského desetiletého dluhopisu vystoupal nad 4,2 procenta, nejvýše od listopadu 2008.
V Evropě tlak na výnosy zesílila srpnová inflace v eurozóně ve výši 3,3 procenta, která spolu s dražšími energiemi podpořila očekávání dalšího zvýšení sazeb ECB.
Vyšší ceny energií tak zvyšují riziko přetrvávajících inflačních tlaků a komplikují výhled pro měnovou politiku na obou stranách Atlantiku. Situaci navíc umocňuje zářijová sezónnost – po návratu investorů z letních dovolených bývá tento měsíc tradičně náročnějším obdobím pro finanční trhy, s vyšší volatilitou a častějšími výprodeji.
Vládní Flexi Bond versus spořicí účet. Co vydělá víc?
Na první pohled to nevypadá jako oslnivá nabídka. Stát dává na tříměsíčním Flexi Bondu 3,75 procenta ročně, zatímco některé spořicí účty nabízejí přes čtyři procenta. Jenže samotná sazba neříká všechno. Díky automatické reinvestici a složenému úročení státní bond poráží i ten nejlepší spořicí účet.
Před blížícím se zasedáním americké centrální banky, které proběhne 15. a 16. září, se tak kumuluje více rizik najednou: geopolitika, dražší energie, vysoké dluhopisové výnosy i nejistota ohledně dalšího vývoje sazeb.
Velké obavy vyvolává také růst cen plynu na evropských trzích, kde se komodita nachází nad 73 eur za MWh, což je nejvyšší úroveň od února 2022, kdy Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. Celý podzim se tak může nést ve znamení obav z nedostatku energií.
Vítězi mohou být i nadále komodity. Ostatně Bloomberg Commodity Index si letos připisuje již 15 procent.
Dell ukázal, že AI boom stále žije
Alespoň trochu trhy během týdne podržely výsledky společnosti Dell. Ta výrazně překonala odhady analytiků a nabídla solidní výhled na další období.
Tržby překonaly všechny analytické odhady a ve druhém fiskálním čtvrtletí, které skončilo 31. července, meziročně vzrostly přibližně o 58 procent. Čistý zisk dosáhl 4,13 miliardy dolarů, tedy 6,34 dolaru na akcii, oproti 1,16 miliardy dolarů a 1,70 dolaru na akcii ve stejném období předchozího roku.
AI boom plní Dellu kasu. Tržby vyskočily o 58 procent, akcie prudce rostou
Dell Technologies těží z prudkého růstu poptávky po serverech pro umělou inteligenci. Ve druhém čtvrtletí ztrojnásobil provozní zisk na 5,4 miliardy dolarů a tržby zvýšil o 58 procent na rekordních 47 miliard. Firma zároveň výrazně zlepšila celoroční výhled a její akcie po výsledcích posílily.
Pro třetí fiskální čtvrtletí Dell očekává upravený zisk 6,50 dolaru na akcii při tržbách 49 miliard dolarů, což by znamenalo jejich růst o 81 procent.
Investiční příběh AI a datových center tedy žije i z pohledu tradičního výrobce počítačů a serverů. Po výsledcích Nvidie je to další důkaz síly polovodičového cyklu, který zatím nekončí.
Evropa stahuje zlato z Ameriky. Připravuje se na horší časy
Evropské centrální banky začínají přehodnocovat, kde drží své zlaté rezervy. Nizozemsko přesunulo desítky tun zlata z USA a Kanady do Londýna, Francie část rezerv vrátila domů a podobný krok už dříve udělalo Německo. Nejde o předzvěst kolapsu, ale o snahu být lépe připraven na geopolitické a finanční otřesy, píše BBC.
Evropské centrální banky začínají přehodnocovat, kde drží své zlaté rezervy. Nizozemsko přesunulo desítky tun zlata z USA a Kanady do Londýna, Francie část rezerv vrátila domů a podobný krok už dříve udělalo Německo. Nejde o předzvěst kolapsu, ale o snahu být lépe připraven na geopolitické a finanční otřesy, píše BBC.
Nizozemská centrální banka letos mezi březnem a srpnem přesunula z USA a Kanady 86 tun zlata z celkových zhruba 313 tun, které tam držela, do Londýna. Důvod banka popsala poměrně otevřeně: rostoucí geopolitická nejistota a potřeba mít zlato v případě krize rychleji k dispozici.
„Očekáváme, že ho nikdy nebudeme muset použít, ale musíme posílit naši odolnost a připravenost,“ řekl BBC guvernér nizozemské centrální banky Olaf Sleijpen.
Proč bitcoin roste rychleji než zlato? Odpověď vede přes Trumpa a hypotéky
Amerika znovu „twistuje“ a investoři hledají ochranu před slabším dolarem. Zatímco zlato roste, bitcoin z nynějšího „debasement trade“ těží ještě výrazněji – pomáhá mu menší trh, vysoká citlivost na globální likviditu a především pevně daná nabídka. Co přesně stojí za novodobou obdobou Operace twist a proč z ní kryptoměna profituje víc než zlato, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Přesun přitom neznamená, že by Evropané chtěli mít všechno zlato „doma“. Londýn zůstává jedním z nejdůležitějších světových center obchodu se zlatem a Bank of England patří mezi jeho největší správce.
Ve svých trezorech drží přibližně 400 tisíc zlatých cihel v hodnotě přes 200 miliard liber.
Právě vysoká likvidita dělá z Londýna atraktivní místo. Pokud centrální banka potřebuje v krizové situaci zlato rychle prodat nebo naopak nakoupit, je britská metropole jedním z nejlepších míst, kde takovou operaci provést.
Část přesunů se navíc odehrává jen účetně. Nizozemci například přibližně 59 tun zlata prodali v New Yorku a současně nakoupili stejný objem v Londýně. Přes Atlantik tak žádné cihly cestovat nemusely.
Miliardy v trezoru. Jak ČNB spravuje devizové rezervy a proč je z ní tichý globální investor
Česká národní banka není jen strážcem úrokových sazeb a inflace, ale potichu se vypracovala v jednoho z největších institucionálních investorů v regionu. Vedle své tradiční měnové politiky totiž spravuje národní devizové rezervy v ohromném objemu přesahujícím 178 miliard dolarů, píše v komentáři Erik Kmeť, zakladatel K&L Rock a fondu Rivenity.
ČNB zlato rychle hromadí. Většinu drží právě v Londýně
Do stejného obrázku dobře zapadá i Česká národní banka, která své zlaté rezervy v posledních letech mimořádně rychle navyšuje a většinu drahého kovu drží právě v Londýně, kde ho také primárně nakupuje.
Na konci července měla ČNB 84,1 tuny zlata. Ještě na konci roku 2022 to bylo přibližně 12 tun. Cílem centrální banky je dostat se do roku 2028 na 100 tun, což by znamenalo největší zlatou rezervu v historii ČNB.
„Zlato není návrat do minulosti. Je to pojistka. Je to diverzifikace. Je to kotva,“ uvedl letos v srpnu guvernér ČNB Aleš Michl. Podle něj mají rezervy chránit zemi v krizi, rozkládat rizika a zároveň dlouhodobě vydělávat.
Většina českého zlata je bezpečně uložena v Londýně, odkud je snadno obchodovatelná na světových trzích. Menší část má ČNB v Praze, především kvůli výrobě zlatých mincí. Michl navíc uvedl, že banka uvažuje i o dalších trezorech ve světě, aby úschovu dále diverzifikovala.
Ne panika, ale pojistka
Podle odborníků oslovených BBC není za přesuny očekávání bezprostřední katastrofy. Války a obchodní napětí sice hrají roli, stejně důležité jsou ale inflace, úrokové sazby a možnost s rezervami rychle nakládat.
„Nemám pocit, že by se očekával nějaký bezprostřední konec světa,“ uvedl Joseph Cavatoni z World Gold Council. Centrální banky podle něj jednoduše mnohem více přemýšlejí o tom, jak své rezervy spravovat.
Ostatně nejde o úplně nový fenomén. Některé evropské země přesouvaly během studené války část zlata naopak do New Yorku. Německá Bundesbank pak v letech do roku 2016 přesunula zpět více než 216 tun zlata z New Yorku a Paříže.
Guvernér ČNB Michl: Skladbu rezerv nyní měníme tak, aby v budoucnu přinášely desítky miliard korun
Česká národní banka za rok 2024 vykázala rekordní zisk 151 miliard korun. Podařilo se jí tak umazat část ztráty, která vznikla v uplynulé dekádě kvůli chybně ukončenému režimu intervencí.
Debata o tom, kde zlato držet, nabývá na významu i proto, že centrální banky ho nakupují ve velkém.
Podle World Gold Council pořídily za poslední čtyři roky v průměru kolem tisíce tun zlata ročně. V předchozí dekádě to byla zhruba polovina.
A mezi nejaktivnější kupce se zařadilo i Česko. Podle žebříčku z údajů World Gold Council nakoupila ČNB během prvního pololetí letošního roku 10,8 tuny zlata, což jí mezi centrálními bankami vyneslo páté místo na světě. Jasným lídrem bylo Polsko, které za první pololetí přikoupilo 82,2 tuny. Následoval Uzbekistán se 41 tunami, Čína se zhruba 40 tunami a Kazachstán s více než 27 tunami.
ČNB navíc v nákupech pokračovala i během léta. Podle nejnovějších dat World Gold Council přikoupila v červenci další dvě tuny. Od začátku roku tak své rezervy rozšířila přibližně o 12 tun a celkově držela kolem 84 tun zlata.
Česko přitom stále výrazně zaostává za sousedním Polskem. Tamní centrální banka měla po červencových nákupech už kolem 640 tun zlata a letos přikoupila zhruba 90 tun. Jejím cílem je dostat se na 700 tun.
Silná poptávka centrálních bank je zároveň jedním z faktorů, které ženou vzhůru cenu drahého kovu. Ta letos v lednu překonala rekordních 5000 dolarů za troyskou unci a i po následném poklesu zůstává historicky velmi vysoko.
Goldman Sachs podle BBC očekává, že do konce letošního roku se cena zlata dostane přibližně na 4900 dolarů za unci.
Lanýže stranou. V českém fine diningu frčí seno, jehličí i plevel
Sedmero bylin, hrst jehličí, pár špendlíků a trochu sena. Lístky plané růže, mařinka vonící vanilkou a křídlatka utržená u řeky. To nejsou ingredience z hodiny lektvarů ve slavných Bradavicích, ale suroviny, které dnes potkáte na talířích špičkových českých restauracích.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Zlatá horečka centrálních bank: Polsko míří k 700 tunám
