Svět čeká další kolo vyjednávání o míru na Ukrajině. Diplomatická pozornost se v tuto chvíli soustředí na Moskvu, kam se mírové rozhovory přesouvají. V Kremlu se mají sejít prezident země Vladimir Putin a americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Jednat mají o upravené, devatenáctibodové verzi mírového plánu podporovaného USA.
Už tento pátek se svět dozví, kdo se stane novým držitelem Nobelovy ceny za mír. Jedním z těch, kdo po tomto ocenění zjevně touží, je současný americký prezident Donald Trump. V uplynulých měsících to dával opakovaně a velmi hlasitě najevo. S blížícím se termínem vyhlášení navíc roste i tlak ze strany jeho administrativy, aby se ocenění dostalo právě jemu.
V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.
KLDR nestojí o sjednocení s Jižní Koreou ani se nehodlá vzdát svých jaderných zbraní. Uvedl to podle státních médií severokorejský vůdce Kim Čong-un, napsaly agentury Reuters AFP. Kim také uvedl, že má dobré vzpomínky na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pchjongjang je ochoten jednat s USA, pokud Washington ustoupí od požadavku, že se Severní Korea musí vzdát svého jaderného arzenálu.
Celkem 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do jednotek zajišťujících po dojednání míru s Ruskem bezpečnost Ukrajiny, ať již na zemi, na moři či ve vzduchu. Po jednání lídrů takzvané koalice ochotných v Paříži to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který zároveň pohrozil Rusku novými sankcemi, pokud nezačne jednat o ukončení války. Americký prezident Donald Trump v telefonátu s evropskými lídry vyzval Evropu, aby přestala kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku, napsala agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že jeho srpnová schůzka s prezidentem USA Donaldem Trumpem otevřela cestu k urovnání konfliktu na Ukrajině. Na jednání summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Putin ruskou agresi vůči sousední zemi hájil, když opět tvrdil, že její příčinou byla snaha západních zemí „zatáhnout“ Ukrajinu do NATO.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír. Ruská armáda sousední zemi vojensky napadla v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.
Iniciativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině znamená podle prezidenta Petra Pavla důležitý posun. Za předčasné ale považuje si myslet, že je mír na dosah. Rusko podle něj bude hrát nadále falešnou hru. Pavel to řekl v projevu k českým velvyslancům a velvyslankyním na Pražském hradě.
Šéf Kremlu je podle ruského ministra zahraničí připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude připravena agenda summitu, což prý nyní není. Zelenskyj obvinil Moskvu, že dělá vše pro to, aby se setkání neuskutečnilo.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil zahájit okamžitě jednání o propuštění rukojmích a o ukončení války v Pásmu Gazy.
Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze, řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody.
