Územní otázky zůstávají hlavní překážkou mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Podle Kremlu jsou pro Rusko zásadní a v citlivých bodech zatím nedošlo k žádnému posunu. První kolo rozhovorů v Abú Zabí Moskva hodnotí jako konstruktivní, před rychlými výsledky však varuje.
Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud k tomu bude oboustranná vůle. Podle textu, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti, to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
Ruská ekonomika se sice potýká s rostoucími problémy, pravděpodobně to ale v nejbližší době nepřiměje ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Kreml by mohl při současné intenzitě bojů a rozsahu západních sankcí situaci z ekonomického hlediska zvládat ještě řadu let, píše server CNN s odvoláním na analytiky.
Moskva se nechystá při mírových jednáních o Ukrajině učinit ústupky ohledně Donbasu, „Novoruska“ a Krymu, prohlásil podle tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko za žádných okolností ani nebude souhlasit s rozmístěním vojsk členských států NATO na Ukrajině, dodal diplomat.
V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh nall v pondělí večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojené státy podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, uvedl s tím, že američtí a ukrajinští vyjednavači by se mohli k dalšímu jednání sejít o víkendu v USA. Informovala o tom agentura Reuters.
Šance na opravdový mírový proces na Ukrajině je nyní reálná, možná největší od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho vyjednavači budou pokračovat v rozhovorech se Spojenými státy, nadále se liší v postoji k územním ústupkům Rusku. Ukrajinci a Američané v neděli a dnes vedli dvě kola jednání o možnostech ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo invazí na Ukrajinu v únoru 2022.
Boje mezi Thajskem a Kambodžou pokračují i po termínu, který jako dohodnutý čas jejich ukončení oznámil americký prezident Donald Trump. Uvedli to lídři obou zemí, kteří se opět vzájemně obvinili z rozdmýchávání násilností, napsala agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí sílícímu tlaku ze strany Spojených států, aby přistoupil na významné územní ztráty a další ústupky Rusku v rámci mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Server Axios píše, že mu to sdělili dva ukrajinští představitelé. Podle listu Financial Times je Trumpovým cílem dosáhnout dohody o ukončení bojů do 25. prosince.
Ruský prezident Vladimir Putin v Dillí jednal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Schůzku, na které oba představitelé hovořili o široké škále otázek od války na Ukrajině až po ekonomickou spolupráci, označil Putin za úspěšnou.
Svět čeká další kolo vyjednávání o míru na Ukrajině. Diplomatická pozornost se v tuto chvíli soustředí na Moskvu, kam se mírové rozhovory přesouvají. V Kremlu se mají sejít prezident země Vladimir Putin a americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Jednat mají o upravené, devatenáctibodové verzi mírového plánu podporovaného USA.
Rusko předalo Spojeným státům 📜 návrhy na odstranění překážek na cestě k plnému narovnání vzájemných vztahů, uvedlo dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí v odpovědi na dotazy novinářů. Jasně zároveň odmítlo možné nasazení západních vojáků na Ukrajině; považovalo by to za intervenci.
Indický premiér Naréndra Módí souhlasil, že jeho země ❌ přestane odebírat ruskou ropu, což pomůže k ukončení války na Ukrajině. Po telefonátu s indickým lídrem to dnes uvedl americký prezident Donald Trump. Spojené státy podle něho s okamžitou platností sníží cla na dovoz z Indie z 25 na 18 procent.
Pražská burza v úvodu týdne 📈 posílila, index PX stoupl o 0,47 procenta na 2776,32 bodu. Dařilo se především energetické společnosti ČEZ, pojišťovně VIG či Komerční bance, naopak Erste Bank oslabila. Z menších emisí ztratila přes procento tabáková firma Philip Morris, níže dnes obchodování zakončily i akcie zbrojařské společnosti Colt CZ či plzeňských strojíren Doosan Škoda Power.
Do Egypta se z Pásma Gazy ✅ dostali první palestinští pacienti, kteří využili obnoveného provozu na hraničním přechodu Rafah. Uvedly to agentury AFP a AP. Přechod byl uzavřen od května 2024. Denně jej nyní bude moci překročit několik desítek Palestinců v každém směru. Přepravu zboží Izrael, který přechod kontroluje na palestinské straně hranice, zatím nedovolil.
Jihokorejská automobilka Hyundai Motor ❌ nevyužila opci na odkup své bývalé továrny v Rusku. S odkazem na sdělení firmy to dnes uvedla agentura Reuters. Platnost opce na odkup závodu vypršela minulý měsíc.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ❌ nechce eskalovat spor s Hradem, dohodla se na tom na dnešním zasedání. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) k roztržce předsedy Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky s prezidentem Petrem Pavlem. O tom, kdo bude Česko zastupovat na letním summitu NATO, dnes lídři nejednali, doplnil.
Předseda vlády 👴 Andrej Babiš (ANO) se v dopise politikům Evropské unie před summitem o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2.
Vláda ✅ podpořila návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) na odložení vyplácení superdávky příjemcům dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti. Souhlasila i s novelou s odložením navýšení životního minima. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to bez dalších podrobností řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Největší česká mlékárna Madeta v roce 2024 zvýšila meziročně zisk po zdanění více než 📈 trojnásobně na 241,3 milionu korun. Tržby vzrostly zhruba o 700 milionů korun na 7,55 miliardy korun. Přibližně 90 procent z toho tvoří mlékárenská výroba. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin. Firma v roce 2024 zaměstnávala 1317 lidí, o deset méně než o rok dříve.
Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 3️⃣2️⃣,4️⃣ miliardy korun. Výsledek ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo dnes ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy korun.