Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zesílil tlak na Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina. Podle něj by se Spojené státy měly soustředit na Moskvu, nikoli na Kyjev, aby souhlasil s příměřím po více než čtyřech letech války.
Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff.
Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud k tomu bude oboustranná vůle. Podle textu, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti, to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
Ruská ekonomika se sice potýká s rostoucími problémy, pravděpodobně to ale v nejbližší době nepřiměje ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Kreml by mohl při současné intenzitě bojů a rozsahu západních sankcí situaci z ekonomického hlediska zvládat ještě řadu let, píše server CNN s odvoláním na analytiky.
Moskva se nechystá při mírových jednáních o Ukrajině učinit ústupky ohledně Donbasu, „Novoruska“ a Krymu, prohlásil podle tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko za žádných okolností ani nebude souhlasit s rozmístěním vojsk členských států NATO na Ukrajině, dodal diplomat.
V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh nall v pondělí večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojené státy podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, uvedl s tím, že američtí a ukrajinští vyjednavači by se mohli k dalšímu jednání sejít o víkendu v USA. Informovala o tom agentura Reuters.
Šance na opravdový mírový proces na Ukrajině je nyní reálná, možná největší od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho vyjednavači budou pokračovat v rozhovorech se Spojenými státy, nadále se liší v postoji k územním ústupkům Rusku. Ukrajinci a Američané v neděli a dnes vedli dvě kola jednání o možnostech ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo invazí na Ukrajinu v únoru 2022.
Boje mezi Thajskem a Kambodžou pokračují i po termínu, který jako dohodnutý čas jejich ukončení oznámil americký prezident Donald Trump. Uvedli to lídři obou zemí, kteří se opět vzájemně obvinili z rozdmýchávání násilností, napsala agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí sílícímu tlaku ze strany Spojených států, aby přistoupil na významné územní ztráty a další ústupky Rusku v rámci mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Server Axios píše, že mu to sdělili dva ukrajinští představitelé. Podle listu Financial Times je Trumpovým cílem dosáhnout dohody o ukončení bojů do 25. prosince.
Ruský prezident Vladimir Putin v Dillí jednal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Schůzku, na které oba představitelé hovořili o široké škále otázek od války na Ukrajině až po ekonomickou spolupráci, označil Putin za úspěšnou.
Stavební výroba v Česku v lednu meziročně klesla o 1️⃣,5️⃣ procenta, předtím vykazovala 14 měsíců v řadě meziroční růst. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Za lednovým poklesem je podle statistiků vysoká srovnávací základna a nepříznivé počasí. Meziměsíčně byla v lednu stavební produkce nižší o 0,8 procenta.
Průmyslová výroba v Česku v lednu 📉 zpomalila meziroční růst na 2,8 procenta, v prosinci podle revidovaných údajů stoupla o 4,9 procenta. Průmyslová produkce v Česku roste už 12 měsíců v řadě, uvedl dnes Český statistický úřad. Hodnota nových zakázek se srovnání s loňským lednem vzrostla o 9,8 procenta.
Maloobchodní tržby v Česku v lednu zrychlily meziroční růst. Bez započtení prodejů a oprav motorových vozů se zvýšily o 5️⃣ procent, zatímco v prosinci to podle revidovaných údajů bylo o 1,8 procenta. Na nárůstu tržeb se nejvíce podílely prodej přes internet a zásilkové služby. Meziměsíčně tuzemští obchodníci reálně utržili o jedno procento více, informoval dnes Český statistický úřad.
Piloti německé letecké společnosti ✈️ Lufthansa dnes minutu po půlnoci zahájili dvoudenní stávku za lepší platy a důchody. Zrušena kvůli ní byla i řada spojů mezi Prahou na jedné a Mnichovem a Frankfurtem nad Mohanem na druhé straně. Navzdory stávce Lufthansa vypraví nejméně polovinu plánovaných letů, na dálkových trasách 60 procent.
Americký prezident 👴 Donald Trump plánuje uvolnit ropu z amerických strategických rezerv. Chce tak stabilizovat prudce rostoucí ceny ropy, které zvyšuje americko-izraelská válka s Íránem. S odkazem na sdělení amerického prezidenta o tom informuje agentura DPA. Podle středeční zprávy amerického ministerstva energetiky uvolní Spojené státy 172 milionů barelů.
Ceny ropy v důsledku války s Íránem pokračují v silném 📈 růstu. Severomořský Brent se krátce dostal nad 100 dolarů za barel, kolem 7:30 středoevropského času potom vykazoval nárůst o necelých sedm procent na 98,20 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o 6,4 procenta nad 92,90 dolarů za barel.
Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně 📉 klesl o 1,7 miliardy korun, tedy 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy a také zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu.
Číst více
Japonsko chce do roku 2040 📈 zvýšit prodej mikročipů na osminásobek stavu v roce 2020. Informuje o tom web The Economic Times. V osmdesátých letech měla země na trhu s polovodiči podle vlády zhruba poloviční podíl. Od té doby ji předběhl Tchaj-wan a další státy, přičemž rozvoj japonského čipového průmyslu brzdí pomalá digitalizace mezi podniky a obchodní třenice se Spojenými státy.
První týden války s Íránem stál Spojené státy 1️⃣1️⃣,3️⃣ miliardy dolarů (přes 238 miliard korun) a jen za munici se za první víkend útoků utratilo pět miliard dolarů. Takový odhad poskytl americkému Kongresu Pentagon, jak to agentuře AP sdělila osoba obeznámená se situací a hovořící pod podmínkou anonymity. Válka Izraele a USA proti Íránu trvá už 13. den.