Donald Trump tvrdí, že Vladimir Putin i Volodymyr Zelenskyj jsou ochotni udělat kroky k ukončení války. Průlom ale zatím nepřichází: Moskva trvá na územních požadavcích a odmítá ukrajinský návrh zastavit boje na současné linii.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zesílil tlak na Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina. Podle něj by se Spojené státy měly soustředit na Moskvu, nikoli na Kyjev, aby souhlasil s příměřím po více než čtyřech letech války.
Územní otázky zůstávají hlavní překážkou mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Podle Kremlu jsou pro Rusko zásadní a v citlivých bodech zatím nedošlo k žádnému posunu. První kolo rozhovorů v Abú Zabí Moskva hodnotí jako konstruktivní, před rychlými výsledky však varuje.
Kanada na nic nečeká. Investuje do energetiky, bezpečnosti a odolnosti, jedná, hledá nové přátele. V novém mezinárodním systému nelze čekat na drobky, které spadnou z velmocenského stolu. Podřízená pozice není důstojná, a v konečném důsledku se ani nevyplatí. Mohl by to někdo říct Babišovi a Macinkovi?
Česká republika dostala pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, uvedla mluvčí vlády Karla Mráčková. Stanovisko pro vládu nyní podle ní připravuje ministerstvo zahraničí. Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu.
Americký prezident Donald Trump v Davosu spolu s dalšími pozvanými státníky podepsal dokument, kterým byla oficiálně ustavena Rada míru. Nová mezinárodní instituce se má nejprve zaměřit na prosazení míru v palestinském Pásmo Gazy, v budoucnu se ale chce věnovat i dalším konfliktům po světě. Podle Trumpa bude Rada dohlížet na demilitarizaci oblasti a její následnou obnovu.
Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff.
Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud k tomu bude oboustranná vůle. Podle textu, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti, to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
Ruská ekonomika se sice potýká s rostoucími problémy, pravděpodobně to ale v nejbližší době nepřiměje ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Kreml by mohl při současné intenzitě bojů a rozsahu západních sankcí situaci z ekonomického hlediska zvládat ještě řadu let, píše server CNN s odvoláním na analytiky.
Moskva se nechystá při mírových jednáních o Ukrajině učinit ústupky ohledně Donbasu, „Novoruska“ a Krymu, prohlásil podle tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko za žádných okolností ani nebude souhlasit s rozmístěním vojsk členských států NATO na Ukrajině, dodal diplomat.
Čínská armáda v Tichém oceánu zkušebně z ponorky odpálila střelu, která nesla maketu bojové hlavice. S odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína o tom napsala agentura Reuters. O testu předtím informovala i australská média, podle kterých Peking před zkouškou informoval diplomaty v regionu. Za destabilizující pro region označila zkoušku ještě před jejím provedením australská ministryně zahraničí Penny Wongová.
