Ropa znovu prudce zdražuje kvůli eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem. Brent vystoupal nad 105 dolarů za barel a americká WTI překročila stovku. Trhy se obávají dalších útoků na lodní dopravu a energetickou infrastrukturu, zatímco v Bílém domě se podle amerických médií už diskutuje i o scénáři, že konflikt může pokračovat až do roku 2029.
Americká kontrola nad velkou částí venezuelských ropných rezerv může zásadně posílit energetickou i geopolitickou pozici Spojených států vůči Evropě. Pokud se tento model osvědčí, může Washington podobný postup zkusit i v Grónsku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spojené státy uzavřely s Venezuelou rozsáhlou ropnou dohodu, která jim podle Donalda Trumpa zajistí většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů prokázaných zásob. Americký prezident slibuje vyšší dodávky a levnější benzin, Venezuela očekává přes 100 miliard dolarů soukromých investic.
Venezuela zvažuje odchod z ropného kartelu OPEC, který v roce 1960 pomáhala zakládat. Caracas o této možnosti jedná s Washingtonem, jenž chce získat významný podíl v tamních ropných polích. Ve hře je dokonce pronájem některých ložisek na sto let a vznik americko-venezuelské ropné velmoci.
Mnoho států kvůli hormuzské krizi vyloženě strádá. Amerika a Čína se ale zasloužily o to, že ropný šok je celosvětově mírnější, než mnozí očekávali. USA posilují pozici těžařské supervelmoci, pro prezidenta Trumpa to však může být i kvůli vysokým cenám pohonných hmot Pyrrhovo vítězství. Skutečným vítězem je Čína, která dokáže svou poptávku po „černém zlatě“ pružně přizpůsobovat.
Globální ropný trh se podle šéfa TotalEnergies Patricka Pouyanného neobvykle rozdělil. Zatímco cena samotné ropy zůstává pod úrovněmi z počátku války, rafinované produkty jako nafta výrazně zdražují kvůli drahé přepravě přes Hormuzský průliv a výpadkům ruských rafinerií. „Evropští spotřebitelé budou trpět,“ varuje Pouyanné.
Ropa od konce února zdražila zhruba o čtvrtinu, evropská nafta dokonce o více než 70 procent. Šest zemí EU proto tlačí na návrat windfall tax pro ropné firmy. Argument je jednoduchý: kdo na energetické krizi mimořádně vydělává, měl by podle nich více přispět na zmírnění jejích dopadů.
Donald Trump dál vyostřuje spor o Hormuzský průliv. Na své síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž strategickou úžinu označil za „nové území Spojených států“, a zároveň vyloučil další rozhovory s Íránem. Teherán reagoval ostře: podle náměstka ministra zahraničí Kázema Gharíbabádí americký prezident „žije v bludu“.
Po válce chci „americký“ Hormuz, prohlásil žertovným tónem prezident USA Donald Trump. „Hormuzský průliv nelze zabrat tweetem ani letadlovou lodí," reagoval Teherán s tím, že Hormuz je a zůstane íránský. Slovní přestřelka o strategický průliv houstne, diplomatický průlom však zůstává v nedohlednu.
Ukrajinci útočili na přístav Novorossijsk. To se nelíbí Američanům, protože jim to narušuje byznys s ropou z Kazachstánu. V přístavu spoluvlastní terminál přepravující ropu.
Trumpova administrativa přitvrzuje vůči vlivnému floridskému ropnému byznysmenovi Harrymu Sargeantovi III. Podle agentury Bloomberg mu americké ministerstvo financí zmrazilo aktiva offshoreové firmy zapojené do venezuelských ropných projektů a zároveň mu otevřelo cestu, jak se z nich stáhnout. Muž, který roky fungoval jako zákulisní prostředník mezi Washingtonem a Caracasem, se tak dostal pod tlak Bílého domu.
