České zásobníky plynu jsou po zimě naplněné jen z malé části a meziročně vykazují pokles. Vláda proto jedná s energetickými firmami o jejich včasném doplnění, zatímco ceny plynu v Evropě rostou kvůli napětí na Blízkém východě.
Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli dnes šéf summitů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise adresovaném Evropské komisi podle agentury Reuters uvedl, že oprava ropovodu poničeného ruským útokem se chýlí ke konci a hotova má být do měsíce a půl.
Německo se nebude vojensky podílet na zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Na tiskové konferenci po jednání s nizozemským premiérem Robem Jettenem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Dodal, že íránská válka, která plavbu přes průliv narušila, není záležitostí Severoatlantické aliance. Spojené státy a Izrael podle něj před útokem na Írán z konce února s NATO akci nekonzultovaly.
Ceny pohonných hmot v Česku od konce února výrazně rostou. Nafta zdražila o více než devět korun na litr a dostala se na nejvyšší úroveň od listopadu 2022, benzin zdražil o více než čtyři koruny. Za růstem stojí napětí na Blízkém východě a omezení dopravy v Hormuzském průlivu, klíčové trase pro světové dodávky ropy.
Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci Spojených států nezapojí do zajištění plavby v Hormuzském průlivu, který se Írán snaží zablokovat. V rozhovoru pro deník Financial Times to uvedl americký prezident Donald Trump. K ochraně této klíčové námořní trasy by podle něj měla přispět také Čína. Pokud tak neučiní, Trump pohrozil odložením plánovaného summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude hned. V aktualizaci svého středečního oznámení o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy z pohotovostních zásob to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla ropu ze zásob uvolnit kvůli dopadům války na Blízkém východě, které paralyzovaly přepravu ropy klíčovým Hormuzským průlivem.
Za vydírání označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tlak Evropy na zprovoznění ropovodu Družba, kterým Maďarsko a Slovensko dováželo ruskou ropu. Kyjev tvrdí, že ropovod poničily ruské útoky a jeho oprava si vyžádá delší dobu. Informovala o tom agentura AFP.
Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.
Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent o víkendu uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.
Finanční trhy v uplynulém týdnu nadále sledovaly především vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory opakovaným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném rychlém pádu íránského režimu se ukazuje, že tamní bezpečnostní struktury jsou připraveny konflikt výrazně prodlužovat. Investoři proto stále více počítají s delším geopolitickým napětím. Akciové trhy na tento scénář reagovaly negativně – index S&P 500 měl tendenci klesat směrem k hranici 6700 bodů.
Německý kancléř Friedrich Merz začíná měnit svůj postoj k válce s Íránem. Zatímco ještě minulý týden stál po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa a podporoval cíle americko-izraelské operace, nyní varuje před ekonomickými a bezpečnostními dopady konfliktu na Evropu.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
