Do konfliktu na Blízkém východě se nově zapojili jemenští povstalci Hútíové, kteří zahájili raketové útoky na Izrael. V oblasti Perského zálivu se tak fakticky otevírá druhá fronta války.
Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.
Když se dnes mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, diskuse se obvykle omezuje na cenu ropy a benzinu. Skutečná „černá labuť“ globální ekonomiky ale nepáchne benzinem, nýbrž sírou. Bez ní si totiž nekoupíte nový telefon ani pračku, ledničku, troubu či televizi.
Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.
Ceny ropy výrazně klesají. Trhy reagují na zprávy o americkém plánu na ukončení války s Íránem. Naděje na příměří by mohla obnovit dodávky ropy z regionu. Nejistota ale zůstává.
Válka v Perském zálivu ještě neskončila a už má vítěze – Vladimira Putina. Ruské příjmy z ropy jsou na maximu od začátku invaze na Ukrajinu.
Konflikt kolem Íránu se v bleskovém tempu přestal být pouze regionálním problémem a stal se jedním z klíčových faktorů formujících situaci globální ekonomiky. Jeho dopady jsou patrné současně na trzích surovin, financí, nemovitostí i nových technologií — od prudkého růstu cen ropy přes odliv kapitálu z Dubaje, až po výprodeje na asijských burzách a napětí v sektoru polovodičů. Je to příklad toho, jak silně je dnešní svět propojený – narušení na jednom místě se okamžitě promítá do nákladů a rizik v úplně jiných částech světa.
Ceny ropy na světových trzích opět rostou. Severomořská ropa Brent se opět vrátila nad 100 dolarů za barel. Děje se tak poté, co íránští představitelé popřeli, že by země vedla se Spojenými státy rozhovory o ukončení války na Blízkém východě. V pondělí ropa výrazně zlevnila po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil ministerstvu obrany o pět dní podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu a že obě strany vedou plodné rozhovory.
Pořád dokola. Donald Trump se pustí do šíleného plánu, pak pocítí jeho důsledky a postupně vycouvá. Fiasko přesto vyhlásí za skvělý úspěch. Za jeho omyly však platí ti, kteří v konfliktu mají nejmenší slovo, obyčejní lidé. V lepším případě jen vysokými účty, v horším životy.
Úřady ve Slovinsku kvůli nedostatku pohonných hmot na čerpacích stanicích zavedly dočasná omezení při tankování: 50 litrů na den pro soukromé vozy, 200 litrů pro firmy a další prioritní uživatele, jako jsou zemědělci, napsala agentura Reuters. Omezení zůstanou v platnosti do odvolání, oznámil premiér Robert Golob.
Americký prezident Donald Trump hrozí, že „srovná se zemí“ íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru (na hlavním snímku). Teherán slibuje tuhou odvetu. Cesta k ceně ropy nad 150 dolary za barel se otevírá, nafta v ČR může v nadcházejícím týdnu vyskočit nad 50 korun za litr.
