V uplynulém týdnu se trh nacházel dále ve fázi stagnace, kdy negativně působí dál rostoucí výnosy amerických vládních dluhopisů a pokračuje eskalace konfliktu na Blízkém východě. Ta vede americké desetileté dluhopisové výnosy nad 4,8 procenta a ropu Brent až k 103 dolarům za barel. Dlouhodobě vyšší ceny energií jsou možná na stole.
Situaci související s cenou ropy dále komplikují útoky Íránem podporovaných Húsíů na energetickou infrastrukturu Saúdské Arábie a obavy z dlouhodobějšího nedostatku ropy na světových trzích.
Pro Česko, jako otevřenou a exportně orientovanou ekonomiku závislou na dovozu energií, má ropa za 100 dolarů okamžité a hmatatelné důsledky. Projeví se v peněženkách řidičů, v inflaci i ve výrobních nákladech tuzemského průmyslu. Růst cen ropy na burze se do koncových cen promítá s předstihem jednoho až dvou týdnů.
Klidné léto je definitivně pryč. Trhy znovu řeší drahou ropu, prudce rostoucí ceny plynu a výnosy dluhopisů, zatímco investoři vyhlížejí zářijové rozhodnutí Fedu. Proti rostoucí nervozitě stojí alespoň jeden silný příběh: AI boom dál plní pokladny technologických firem, jak ukázaly výsledky Dellu.
Americká kontrola nad velkou částí venezuelských ropných rezerv může zásadně posílit energetickou i geopolitickou pozici Spojených států vůči Evropě. Pokud se tento model osvědčí, může Washington podobný postup zkusit i v Grónsku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spojené státy uzavřely s Venezuelou rozsáhlou ropnou dohodu, která jim podle Donalda Trumpa zajistí většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů prokázaných zásob. Americký prezident slibuje vyšší dodávky a levnější benzin, Venezuela očekává přes 100 miliard dolarů soukromých investic.
Venezuela zvažuje odchod z ropného kartelu OPEC, který v roce 1960 pomáhala zakládat. Caracas o této možnosti jedná s Washingtonem, jenž chce získat významný podíl v tamních ropných polích. Ve hře je dokonce pronájem některých ložisek na sto let a vznik americko-venezuelské ropné velmoci.
Mnoho států kvůli hormuzské krizi vyloženě strádá. Amerika a Čína se ale zasloužily o to, že ropný šok je celosvětově mírnější, než mnozí očekávali. USA posilují pozici těžařské supervelmoci, pro prezidenta Trumpa to však může být i kvůli vysokým cenám pohonných hmot Pyrrhovo vítězství. Skutečným vítězem je Čína, která dokáže svou poptávku po „černém zlatě“ pružně přizpůsobovat.
Globální ropný trh se podle šéfa TotalEnergies Patricka Pouyanného neobvykle rozdělil. Zatímco cena samotné ropy zůstává pod úrovněmi z počátku války, rafinované produkty jako nafta výrazně zdražují kvůli drahé přepravě přes Hormuzský průliv a výpadkům ruských rafinerií. „Evropští spotřebitelé budou trpět,“ varuje Pouyanné.
Ropa od konce února zdražila zhruba o čtvrtinu, evropská nafta dokonce o více než 70 procent. Šest zemí EU proto tlačí na návrat windfall tax pro ropné firmy. Argument je jednoduchý: kdo na energetické krizi mimořádně vydělává, měl by podle nich více přispět na zmírnění jejích dopadů.
Donald Trump dál vyostřuje spor o Hormuzský průliv. Na své síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž strategickou úžinu označil za „nové území Spojených států“, a zároveň vyloučil další rozhovory s Íránem. Teherán reagoval ostře: podle náměstka ministra zahraničí Kázema Gharíbabádí americký prezident „žije v bludu“.
