Raketový růst cen benzinu a nafty přináší státní kase desítky milionů korun denně navíc díky vyššímu výběru DPH. Zároveň ale zdražování energií zvyšuje výdaje státu, takže celkový efekt pro rozpočet zůstává nejistý.
Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.
Ceny ropy výrazně klesají. Trhy reagují na zprávy o americkém plánu na ukončení války s Íránem. Naděje na příměří by mohla obnovit dodávky ropy z regionu. Nejistota ale zůstává.
Válka v Perském zálivu ještě neskončila a už má vítěze – Vladimira Putina. Ruské příjmy z ropy jsou na maximu od začátku invaze na Ukrajinu.
Konflikt kolem Íránu se v bleskovém tempu přestal být pouze regionálním problémem a stal se jedním z klíčových faktorů formujících situaci globální ekonomiky. Jeho dopady jsou patrné současně na trzích surovin, financí, nemovitostí i nových technologií — od prudkého růstu cen ropy přes odliv kapitálu z Dubaje, až po výprodeje na asijských burzách a napětí v sektoru polovodičů. Je to příklad toho, jak silně je dnešní svět propojený – narušení na jednom místě se okamžitě promítá do nákladů a rizik v úplně jiných částech světa.
Ceny ropy na světových trzích opět rostou. Severomořská ropa Brent se opět vrátila nad 100 dolarů za barel. Děje se tak poté, co íránští představitelé popřeli, že by země vedla se Spojenými státy rozhovory o ukončení války na Blízkém východě. V pondělí ropa výrazně zlevnila po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil ministerstvu obrany o pět dní podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu a že obě strany vedou plodné rozhovory.
Pořád dokola. Donald Trump se pustí do šíleného plánu, pak pocítí jeho důsledky a postupně vycouvá. Fiasko přesto vyhlásí za skvělý úspěch. Za jeho omyly však platí ti, kteří v konfliktu mají nejmenší slovo, obyčejní lidé. V lepším případě jen vysokými účty, v horším životy.
Úřady ve Slovinsku kvůli nedostatku pohonných hmot na čerpacích stanicích zavedly dočasná omezení při tankování: 50 litrů na den pro soukromé vozy, 200 litrů pro firmy a další prioritní uživatele, jako jsou zemědělci, napsala agentura Reuters. Omezení zůstanou v platnosti do odvolání, oznámil premiér Robert Golob.
Americký prezident Donald Trump hrozí, že „srovná se zemí“ íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru (na hlavním snímku). Teherán slibuje tuhou odvetu. Cesta k ceně ropy nad 150 dolary za barel se otevírá, nafta v ČR může v nadcházejícím týdnu vyskočit nad 50 korun za litr.
Americký prezident Donald Trump v noci na neděli středoevropského času dal Íránu 48hodinové ultimatum na úplné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle šéf Bílého domu začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy se ve válce s Íránem přibližují splnění svých hlavních cílů a zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě. Zajištění bezpečnosti v strategickém Hormuzském průlivu by podle něj měly převzít státy, které ho využívají, zatímco USA jsou připraveny zasáhnout jen na žádost. Výroky přicházejí navzdory pokračujícím bojům i posilování americké vojenské přítomnosti v regionu.
