Spojené státy se rozhodly pokročit ve své snaze získat ropu z Grónska bez ohledu na mínění tamní vlády, Dánska, pod které ostrov patří, i dalších zemí. V posledních dnech tak americká společnost Greenland Energy přivezla a na grónském pobřeží vyložila soupravy pro zkušební vrty, ačkoli pro to neměla od grónské správy povolení, píše deník The Guardian.
Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě už musely zavřít kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi, s níž se tento desetimilionový karibský ostrov potýká už řadu let. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda.
Evropské země pod tíhou drahoty obnovují regulace cen pohonných hmot či o nich uvažují. Stoupá tlak na Babišovu vládu, aby tak učinila též – nafta v ČR za poslední dva týdny zdražila o mimořádných více než sedm korun na litr.
Napětí na Blízkém východě přimělo Austrálii přehodnotit zabezpečení dodávek paliv. Země, která čtyři pětiny spotřeby pokrývá dovozem, zvažuje stavbu nové velkokapacitní rafinerie. První za více než 60 let.
Rusko, jeden z největších producentů ropy na světě, musí kvůli ukrajinským útokům na rafinerie dovážet benzin z Indie. Podle Financial Times má na sever Ruska dorazit tanker se 42 tisíci tunami paliva z rafinerie Vadinar, která zpracovává hlavně ruskou ropu. Palivová krize už podle odhadů zasáhla zhruba 50 milionů lidí a domácí rafinerské kapacity se propadly asi o 40 procent.
Spojené státy letos získaly kontrolu nad více než 13 miliardami dolarů z prodeje venezuelské ropy. Ačkoli mají peníze formálně patřit Venezuele, veřejně dohledatelný je pouze zlomek částky, který dorazil do Caracasu. Kam zmizely ropné miliardy, zjišťoval deník Financial Times. Výsledkem pátrání je řada nejasností, chybějící vyúčtování a pár znepokojivých vyjádření Donalda Trumpa. To vše v době, kdy se Venezuela vzpamatovává z ničivých zemětřesení a peníze na obnovu zoufale potřebuje.
Evropský trh s naftou se dostává pod mimořádný tlak. Zásoby klesají, rafinerie nestíhají a rozdíl mezi cenou nafty a surové ropy je nejvyšší v historii. Pokud se situace nezlepší, čeští řidiči musejí počítat s dalším zdražováním. Vláda by pak mohla znovu zasáhnout do cen pohonných hmot.
Wall Street má za sebou další silný týden. Investory nezastavila nová rizika kolem Hormuzského průlivu ani další útoky USA proti Íránu. Hlavní roli převzala výsledková sezona, kterou odstartovala rekordní čísla JPMorgan, a také zpomalení inflace v americké ekonomice. Index S&P 500 se díky tomu posunul nad 7600 bodů.
Nový britský premiér Andy Burnham má krátce po nástupu oznámit plán, který znovu otevře otázku těžby ropy a plynu v Severním moři. Podle BBC se debata soustředí hlavně na ložiska Rosebank a Jackdaw u skotského pobřeží. Téma je citlivé i uvnitř Labouristické strany, která ve volebním programu slíbila nevydávat nové licence, zároveň ale čelí tlaku průmyslu, odborů i části vlastních poslanců.
Americký prezident Donald Trump upustil od záměru vybírat dvacetiprocentní poplatek z hodnoty nákladu přepravovaného Hormuzským průlivem. Myšlenku přitom oznámil teprve v pondělí. Místo poplatků mají podle něj státy Perského zálivu uzavřít se Spojenými státy „obrovské“ obchodní a investiční dohody. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social.
Donald Trump chce za bezpečný průjezd Hormuzským průlivem vybírat pětinu hodnoty nákladu. U plně naloženého supertankeru by poplatek mohl dosáhnout zhruba 640 milionů korun. Námořníci plán označují za zlodějinu a obchodníci se obávají dalšího růstu cen ropy. Ten by brzy pocítili také čeští řidiči.
Turecko omezuje plavbu lodí úžinou Dardanely vzhledem k rostoucím obavám turecké vlády po zvýšení počtu ruských a ukrajinských útoků na plavidla v Černém moři, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s celou záležitostí. Úřady tento krok nijak nevysvětlily, uvedly zdroje, podle kterých se omezení týká i lodí plujících do ruských i ukrajinských přístavů.
