Donald Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění ruské nafty na americký a světový trh. Krok ale podle Jana Palaščáka, zakladatele skupiny Amper, sotva zabrání republikánskému debaklu v midterms a geopoliticky mnoho nezmění, píše Palaščák ve svém komentáři.
Světový trh s ropou čeká další tlak. Od začátku války na Blízkém východě z něj podle šéfa Saudi Aramco Amína Násira zmizely téměř tři miliardy barelů ropy a vyčerpané zásoby se mohou obnovovat až dva roky. Klíčový bude Hormuzský průliv. Dokud se jeho provoz plně neobnoví, napětí na trhu podle Násira nepoleví.
Jednání Washingtonu s Moskvou o ukončení války na Ukrajině dostala výrazný obchodní rozměr. Součástí rozhovorů se stal možný mnohamiliardový prodej zahraničních ropných aktiv ruského Lukoilu. O lukrativní balík ropných polí, rafinerií a čerpacích stanic mají podle The New York Times zájem mimo jiné investoři s obchodními vazbami na dva klíčové americké vyjednavače – Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera.
Na plné nádrži benzínu úspora kolem 325 korun, u nafty zhruba 220 korun. Tolik mohou čeští řidiči ušetřit tankováním v Polsku, pokud se snížení DPH z 23 na osm procent plně promítne do cen paliv. České pumpy v pohraničí čeká silnější konkurence a státní rozpočet může přijít o část daní. Polskou úlevu by přitom mohli nepřímo zaplatit i motoristé tankující u nás.
Ještě ráno ropa zlevňovala. Pak přišla zpráva z Číny a všechno je jinak. Brent během několika hodin obrátil směr, vyskočil o více než dvě procenta a znovu překonal psychologickou hranici 100 dolarů za barel. Čínské rafinerie totiž podle Reuters pozastavily říjnový vývoz paliv, aby ochránily domácí zásoby. Na trhu už napjatém válkou mezi USA a Íránem stačila další obava o dodávky k prudkému růstu cen.
Ropa z Perského zálivu znovu proudí ve větším objemu, úleva u čerpacích stanic ale nemusí přijít stejně rychle. Trh tíží vyčerpané zásoby, nedostatek nafty i obavy z další eskalace války, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bitcoin po silném růstu z posledních týdnů ztrácí dech. Největší kryptoměna klesla pod 83 tisíc dolarů a spolu s dalšími rizikovými aktivy reaguje na geopolitickou nejistotu, dražší ropu a obavy, že americký Fed by mohl už v říjnu znovu zvýšit úrokové sazby.
Ropa vstoupila do nového týdne prudkým růstem. Brent zdražuje o tři procenta nad 107 dolarů za barel poté, co americký prezident Donald Trump odmítl íránský mírový návrh, který měl pomoci ukončit konflikt a znovu otevřít Hormuzský průliv. Jednání mají podle Trumpa pokračovat, napětí na Blízkém východě ale dál ohrožuje dodávky z jednoho z nejdůležitějších ropných regionů světa.
Americké akcie během týdne navázaly na předchozí růst, z nových maxim ale rychle ustoupily. Investory znervózňuje návrat výnosu desetiletých amerických dluhopisů nad 5,10 procenta, silná ekonomická data i možné omezení vývozu nafty z USA. Do centra pozornosti se zároveň dostávají vysoké valuace technologických firem před očekávaným listopadovým IPO společnosti Anthropic.
Ruský rozpočet se zhoršuje navzdory dražší ropě a slabšímu rublu. Jedním z důvodů jsou rostoucí náklady na získávání vojáků. Mobilizace by Kremlu mohla nabídnout levnější cestu k doplnění armády, potřebuje k ní ale politickou záminku. I proto stojí za pozornost varování, že Moskva ještě letos chystá „něco velkého“.
Dluhopisové trhy zažívají další prudký výprodej a investorům přestává stačit ani pětiprocentní výnos. Americké státní bondy se dostaly na nejvyšší úrovně za téměř dvě desetiletí, tlak se přelévá do Evropy, Japonska i Česka a trh stále více sází na další růst sazeb Fedu. Dražší ropa a rostoucí náklady na obsluhu amerického dluhu napětí ještě zvyšují.
Americká lehká ropa 🛢 citelně zdražuje, Brent zůstává téměř beze změny. Barel severomořské ropy Brent se obchoduje za 106 dolarů. West Texas Intermediate (WTI) přidává 2,3 procenta na 97,31 dolaru za barel.
