Zlatá horečka centrálních bank: Polsko míří k 700 tunám
Polská centrální banka byla v loňském roce největším kupcem zlata mezi centrálním bankami a v nákupech tohoto kovu hodlá pokračovat. Uvedl to guvernér banky Adam Glapiński. Zlaté rezervy banky podle něj na konci loňského roku činily 550 tun a v plánu je jejich zvýšení na 700 tun. Informuje o tom agentura Reuters.
Silná poptávka ze strany centrálních bank už delší dobu přispívá k výraznému růstu cen zlata. Česká národní banka (ČNB) minulý týden oznámila, že za loňský rok nakoupila 20,4 tuny zlata. V rezervách ho tak na konci roku měla rekordních 71,6 tuny. Do do roku 2028 plánuje ČNB zvýšit zlaté rezervy na 100 tun.
Cena zlata tento týden poprvé překročila hranici 4600 dolarů (přes 96 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Za celý loňský rok se zvýšila o 64 procent. Kromě pokračujících nákupů ze strany centrálních bank přispěly k růstu ceny zlata i nižší úrokové sazby, geopolitické napětí a slabší kurz dolaru.
Investoři zlato vnímají jako bezpečné útočiště v období nejistoty. Nízké úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. Slabší dolar pak snižuje ceny zlata a dalších komodit z pohledu držitelů ostatních měn, což obvykle podporuje poptávku.
Míra nejistoty v mezinárodních vztazích je tak vysoká, že ceny drahých kovů rostou do absurdních výšin. Zlato, a ještě více stříbro se v posledních měsících chovají jako nejvíce spekulativní aktiva. Přitom důvody pro budoucí pokles jsou zatím v nedohlednu. Protože platí, že čím hůř, tím lépe právě pro cenné kovy. Zachvějí se hranice 5000 dolarů či 100 tisíc korun za trojskou unci?
Stanislav Šulc: Čím hůř, tím vlastně líp. Alespoň pro zlato
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
