Uplynulý týden na burzách a akciových trzích očima ekonoma Kryštofa Míška. Čí akcie vystřelily nahoru, nebo naopak dolů, co mělo vliv na cenu, jaká je nálada investorů, jak hodnotí kroky České národní banky, Evropské centrální banky či amerického Federálního rezervního systému (Fed)? Jak se na trzích projevují dopady ruské invaze na Ukrajinu a další dění ve světě? Stručně a jasně.
Akciové trhy zažily mimořádně volatilní týden. Investory znejistilo jak rozhodnutí americké centrální banky ponechat úrokové sazby beze změny, tak pokračující výprodeje technologických akcií, které se přelily z jihokorejského trhu Kospi. Výsledková sezóna navíc ukázala, že investoři už technologické giganty nehodnotí jedním metrem.
Akcie se v minulém týdnu znovu dostaly pod tlak. Investory nejprve znervóznila kombinace silnějších dat z americké ekonomiky, obav z inflace a nejistoty kolem úrokových sazeb. Náladu pak ale zlepšil výhled čipařské společnosti Micron Technology, který trhům připomněl, že boom kolem umělé inteligence ještě nekončí.
Investoři se rizika zatím nevzdávají, centrální banky jim ale kazí náladu. Fed naznačil možnost vyšších sazeb, Japonsko už politiku zpřísnilo a na pražské burze se pod tlak dostal ČEZ, který ztrácel až sedm procent.
Jak se blížilo dlouho očekávané IPO SpaceX, jako by se nálada investorů postupně zhoršovala. Minulý týden přinesl na poměry posledních měsíců poměrně vysokou volatilitu, která vzrostla přes 21 bodů. To byla nejvyšší hodnota za poslední dva měsíce.
Americké akcie po sérii rekordů narážejí na napjaté valuace, drahou ropu a geopolitickou nejistotu kolem Íránu. Do toho přichází Alphabet s obřím plánem financování AI infrastruktury a SpaceX se chystá na historické IPO. Trhy tak mohou stát před důležitou zkouškou, zda současná investiční horečka ještě stojí na pevných fundamentech.
V uplynulém týdnu se na trzích naplno vrátilo téma stagflace. Investoři začali znovu řešit, zda přední centrální banky nebudou muset kvůli vyšší inflaci přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. I když se může zdát, že krize kolem Hormuzského průlivu brzy odezní, tlak na růst cen může v ekonomice zůstat déle.
Minulý týden byl pro finanční trhy klíčový. Výsledky zveřejňovaly největší technologické firmy, zasedal americký Fed a výrazně se řešil i vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory tomu se úroveň amerických akcií zásadně nezměnila – hlavní index S&P 500 zůstává nad hranicí 7100 bodů.
Uplynulý týden se na trzích nesl převážně v růstovém duchu. Investoři jako by znovu odsunuli krizi na Blízkém východě stranou a soustředili se na pozitivní impulzy. Jedním z nich byl i start výsledkové sezóny, kterou tradičně zahájily velké americké banky. Na domácím trhu pak poutal pozornost především ČEZ. Americký akciový index se navíc přiblížil hranici 7000 bodů.
Akciové trhy v uplynulém týdnu výrazně posílily, když investoři vsadili na scénář postupného uklidnění konfliktu na Blízkém východě. Očekávání, že administrativa Donalda Trumpa směřuje k ukončení operací proti Íránu, vynesla americký index S&P 500 zpět blíže k hranici 6600 bodů. Optimismus však naráží na rozporuplná vyjádření – Trump sice hovoří o „téměř dokončené misi“ a naznačuje konec konfliktu během dvou až tří týdnů, zároveň ale avizuje pokračování intenzivních útoků. Trhy tak balancují mezi nadějí na deeskalaci a obavami z další eskalace.
Spojené státy připravily patnáctibodový plán, jehož cílem je ukončit konflikt s Íránem. Už na začátku minulého týdne se objevily zprávy o možných jednáních, která by mohla vést k zastavení vzájemné palby. Prezident Donald Trump následně oznámil pozastavení plánovaných útoků na Írán, což signalizuje možný posun v konfliktu.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Saúdskoarabská ropná 🛢 společnost Saudi Aramco ve druhém čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 44 procent na 32,69 miliardy dolarů (zhruba 688 miliard korun). Oznámila to dnes firma, která je největším vývozcem ropy na světě. Za růstem zisku stály vyšší ceny ropy a ropných produktů, které jsou důsledkem konfliktu na Blízkém východě.
