Uplynulý týden přinesl další zajímavou várku zpráv s významným dopadem na trhy. Akciové indexy se vesměs postupně stabilizovaly a předvedly mírný růst. Nadále je přesto v trhu cítit vysoká míra nejistoty, důvodem je ruská ofenziva na jihovýchodě Ukrajině, navíc Powell připustil 50 bodový růst sazeb. Investoři pak především vyhlíželi hospodářské výsledky firem, jako je Netflix, Tesla, Bank of America a dalších.
Po mírné korekci se znovu světové indexy vrátily na pozadí sílící pandemie COVID-19 na svá historická maxima. Přesto se objevují hlasy, že trh by mohl projít větší korekcí. Řada zvučných jmen investičního světa přímo varuje, že vysoké valuace akcií mohou vést k prudkému propadu. Ovšem to jsme již slyšeli mnohokrát. Zajímavé však je, že například Warren Buffett se již svých pozic zbavuje a hromadí hotovost. Možná ví něco, co my ostatní ne. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Mírný ústup z maxim, tak by se dal jednoduše popsat uplynulý týden. Obchodování se po zběsilém růstu, který trval nepřetržitě šest dní, rozhodlo vybrat si mírnou přestávku.
Volatilita měřena americkým indexem strachu VIX se již nějakou dobu drží na vyšších úrovních (kolem 20) a nezdá se, že by ho mělo v příštích dnech něco významně trvale uklidnit. Investoři si možná uvědomují, že křehké pandemické oživení může být ohroženo strmým růstem cen energií ve světě, pokřivením dodavatelských vztahů a inflací.
Americký burzovní parket zakončil tento týden se ztrátami. Investoři se navíc obávají plánu na zvýšení daní, delta varianty covidu i utahování měnové politiky ze strany Fedu. Ztráty vedly především velké technologické firmy. To na pražském parketu padaly desetileté rekordy. Jaké události byly ty hlavní?
Inflační „figura“ eurozóny výrazně překonala konsensus analytiků směrem nahoru. Index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl na tři procenta a překonal tak cíle ECB. Trvalo mu to prakticky více než 10 let. Vkrádá se proto otázka, zda nyní budeme svědky pozvolného obratu měnové politiky v eurozóně? Asi těžko.
Posledních několik týdnů na burzovních trzích se odehrává ve znamení, které by se dalo jednoduše přeložit, jako: „stačí počkat, když to trochu sletí, přikoupit a svézt se s marketem vesele směrem k novým indexovým maximům.“ Přesto přichází otázka, co by mohlo tuto trajektorii světových burz změnit?
Polovina z 54 klientů ruského plynárenského gigantu Gazprom si otevřela účty u Gazprombank kvůli platbě za dodávky plynu. Uvedl to ruský vicepremiér Alexandr Novak. S koncem měsíce se blíží termín pro zaplacení dubnových dodávek za plyn podle nového nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina, který vyžaduje, aby odběratelé měly účty v Gazprombank. Evropští odběratelé už týdny zkoumají, zda novým mechanismem neporuší evropské sankce. EU poskytla zemím dva písemné pokyny, ale ani v jednom z nich výslovně neuvedla, že by otevřením rublových účtů porušily sankce EU vůči Moskvě za její invazi na Ukrajinu.
Americký Senát jasnou většinou schválil masivní balík vojenské a humanitární podpory pro Ukrajinu a poslal tak návrh na vyčlenění 40 miliard dolarů (asi 933 miliard korun) k podpisu prezidentovi Joeu Bidenovi. Očekává se, že šéf Bílého domu, který původně navrhoval o sedm miliard nižší objem, rychle připojí svůj souhlas. Podle listu The New York Times opatření přijaté Kongresem představuje největší balík americké zahraniční pomoci za posledních 20 let.
Česko dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu eur (téměř 680 milionů korun) na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. Uvedl to mluvčí Evropské komise, podle níž kromě ČR získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.
Americký dolar na devizovém trhu oslabuje a dolarový index se dále vzdálil 20letému maximu, kam vystoupil koncem minulého týdne. Některé kupce dnes přilákala většina hlavních měn, které letos vůči dolaru oslabovaly, a to jak měny považované za bezpečnější investice, jako japonský jen a švýcarský frank, tak rizikovější měny, včetně australského a novozélandského dolaru.
Česká měna po týdnu posilování, které zahájila po oznámení České národní banky (ČNB) o intervencích ve prospěch koruny, ve čtvrtek k euru oslabila. Ztratila pět haléřů a den zakončila na 24,70 Kč/EUR. Vůči dolaru dál zpevnila, připsala si 13 haléřů na 23,33 Kč/USD.
Pražská burza popáté v řadě posílila. Index PX dnes stoupl o 0,39 procenta na 1344,27 bodu. K růstu burze pomohly hlavně akcie energetické firmy ČEZ, které se drží na nejvyšší ceně za zhruba 14 let, a cenné papíry Komerční banky.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov ve čtvrtek telefonicky hovořil o situaci na Ukrajině se svým americkým protějškem, šéfem sboru náčelníků štábů Markem Milleyem, uvedla agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Telefonát se podle ruské agentury uskutečnil z americké iniciativy.
Indonésie od pondělí zruší zákaz vývozu palmového oleje, který zavedla před třemi týdny. Důvodem je zlepšení zásobování domácího trhu olejem na vaření. Rozhodnutí potěšilo zemědělce, kteří volali po zrušení zákazu. Palmový olej je nejrozšířenější na světě. Indonésie je největším světovým producentem a vývozcem tohoto oleje používaného v řadě potravinářských ale i kosmetických výrobků.
Evropský parlament naprostou většinou hlasů podpořil zavedení minimální sazby daně pro velké společnosti. Vyzval také členské země, aby po pěti letech umožnily revizi, která by zhodnotila, zda není toto rozhodnutí nutné zpřísnit.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zveřejnilo svoji první výzvu z Národního plánu obnovy (NPO). Téměř 90 milionů korun je určeno na další rozvoj mobilních sítí 5G ve městech Bílina, Jeseník, Karlovy Vary, Plzeň a Ústí nad Labem. Cílem dotace je podle něj motivovat k intenzivnější spolupráci při rozvoji konceptu Smart Cities. Dotaci mohou získat i další subjekty působící na území daných měst a podporující aktivity digitalizace.
Zajímá nás
