Uplynulý týden na burzách a akciových trzích očima ekonoma Kryštofa Míška. Čí akcie vystřelily nahoru, nebo naopak dolů, co mělo vliv na cenu, jaká je nálada investorů, jak hodnotí kroky České národní banky, Evropské centrální banky či amerického Federálního rezervního systému (Fed)? Jak se na trzích projevují dopady ruské invaze na Ukrajinu a další dění ve světě? Stručně a jasně.
Investoři se rizika zatím nevzdávají, centrální banky jim ale kazí náladu. Fed naznačil možnost vyšších sazeb, Japonsko už politiku zpřísnilo a na pražské burze se pod tlak dostal ČEZ, který ztrácel až sedm procent.
Uplynulý týden se na trzích nesl převážně v růstovém duchu. Investoři jako by znovu odsunuli krizi na Blízkém východě stranou a soustředili se na pozitivní impulzy. Jedním z nich byl i start výsledkové sezóny, kterou tradičně zahájily velké americké banky. Na domácím trhu pak poutal pozornost především ČEZ. Americký akciový index se navíc přiblížil hranici 7000 bodů.
Akciové trhy v uplynulém týdnu výrazně posílily, když investoři vsadili na scénář postupného uklidnění konfliktu na Blízkém východě. Očekávání, že administrativa Donalda Trumpa směřuje k ukončení operací proti Íránu, vynesla americký index S&P 500 zpět blíže k hranici 6600 bodů. Optimismus však naráží na rozporuplná vyjádření – Trump sice hovoří o „téměř dokončené misi“ a naznačuje konec konfliktu během dvou až tří týdnů, zároveň ale avizuje pokračování intenzivních útoků. Trhy tak balancují mezi nadějí na deeskalaci a obavami z další eskalace.
Spojené státy připravily patnáctibodový plán, jehož cílem je ukončit konflikt s Íránem. Už na začátku minulého týdne se objevily zprávy o možných jednáních, která by mohla vést k zastavení vzájemné palby. Prezident Donald Trump následně oznámil pozastavení plánovaných útoků na Írán, což signalizuje možný posun v konfliktu.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Finanční trhy v uplynulém týdnu nadále sledovaly především vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory opakovaným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném rychlém pádu íránského režimu se ukazuje, že tamní bezpečnostní struktury jsou připraveny konflikt výrazně prodlužovat. Investoři proto stále více počítají s delším geopolitickým napětím. Akciové trhy na tento scénář reagovaly negativně – index S&P 500 měl tendenci klesat směrem k hranici 6700 bodů.
Vojenské údery Spojených států a Izraele na Írán výrazně otřásly světovou geopolitikou i finančními trhy. Při útocích podle dostupných informací zahynuly desítky představitelů íránského režimu a konflikt rychle přerostl v otevřenou eskalaci.
Minulý týden dal investorům jasně najevo, že rok 2026 nebude o poklidném „soft landingu“, ale spíš o sérii politických i tržních otřesů. Do centra pozornosti se vrátila celní agenda, z bankovního sektoru zazněla varování a znovu zesílilo i geopolitické napětí. Akciové trhy reagovaly zvýšenou volatilitou. Index S&P 500 sice zůstává v obchodním pásmu bez panických výprodejů, ale maxima kolem 7100 bodů jsou mu stále vzdálená.
Americké akcie se v minulém týdnu dokázaly oklepat, otázky ale zůstávají. Index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 900 bodů, investoři však dál vyhodnocují signály z centrální banky i rostoucí geopolitická rizika.
V minulém týdnu se akciové trhy vrátily zpět do svého dlouhodobějšího rozpětí, alespoň z pohledu indexu S&P 500. Hlavními tématy týdne byly zprávy o tvorbě pracovních míst v americké ekonomice a také velmi dobré hospodářské výsledky společnosti Spotify. Trhy naopak zklamal nedávný premiant boomu AI - společnost Cisco.
Finanční trhy v uplynulém týdnu po delší době znatelně ochladly. Většina světových akciových indexů prošla poměrně svižnou korekcí a navázala tak na předchozí oslabení rizikových aktiv, především na komoditních trzích. Náladu investorů tradičně ovlivnila data z amerického trhu práce, zároveň ale sílily obavy ohledně další návratnosti investic do umělé inteligence. Klíčový americký index S&P 500 se v tomto prostředí stáhl zpět k úrovni kolem 6 900 bodů.
