Uplynulý týden na burzách a akciových trzích očima ekonoma Kryštofa Míška. Čí akcie vystřelily nahoru, nebo naopak dolů, co mělo vliv na cenu, jaká je nálada investorů, jak hodnotí kroky České národní banky, Evropské centrální banky či amerického Federálního rezervního systému (Fed)? Jak se na trzích projevují dopady ruské invaze na Ukrajinu a další dění ve světě? Stručně a jasně.
V minulém týdnu pokračovalo zklidnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Zdá se, že by se přece jen mohlo podařit zlepšit vztahy obou zemí a oddálit velmi bolestivá cla. Donald Trump vyjádřil očekávání, že jeho plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem by mohlo přinést „dobrou obchodní dohodu“, současně však připustil, že k ní vůbec nemusí dojít.
Finanční trhy se v uplynulém týdnu pohybovaly v užším obchodním pásmu, a to na pozadí startu americké výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí. Tradičně ji otevřel bankovní sektor, který tentokrát znovu potvrdil svou odolnost. Obavy z další bankovní krize se tak zatím nenaplňují – naopak, některé instituce přepisují historická maxima. Americký akciový index S&P 500 se v průběhu týdne držel poblíž úrovně 6200 bodů, což potvrzuje stabilní náladu investorů.
Index S&P 500 láme další rekordy, jako by svět zapomněl na hororový duben a vše bylo zalité sluncem. Přesto byla v týdnu znát i jistá nervozita – zejména když Trump opět rozvířil zmatky kolem cel. Navíc se pustil i do komodit: cena mědi zažila nebývalý růst a nastartovala mohutnou „rally“. Akcie se i tak drží vysoko a S&P 500 se pohybuje kolem hranice 6 250 bodů.
Trh se po minulém týdnu nachází na nových maximech, kam se dostal po pozitivních zprávách o zklidnění napětí na Blízkém východě. Konflikt mezi Izraelem a Íránem se ukázal být krátkodobějšího rozsahu, a to bez výraznějších negativních dopadů na světovou ekonomiku. I díky tomu se americký hlavní index S&P 500 posunul k 6 150 bodům.
V minulém týdnu si trh prošel určitou korekcí předchozích růstů, přičemž hlavním tématem byly jednoznačně události související se stupňujícím se konfliktem mezi Íránem a Izraelem. Do situace se zapojuje i Donald Trump, který zatím spíše nepůsobí jako tlumicí prvek. Na zvýšené geopolitické riziko reagovalo růstem například zlato a ropa, zatímco akcie, měřeno indexem S&P 500, klesaly hlouběji pod hranici 6000 bodů.
Tento týden byl chudší co do makroekonomických dat, přesto některá z nich upoutala pozornost trhu. Největší reakce přišla v souvislosti s obavami ze zrychlení inflace v USA. Pokračovala také jednání mezi USA a Čínou ohledně exportu vzácných surovin a dalších témat v rámci nekončící obchodní války. Vyznění těchto rozhovorů bylo spíše poziční, bez konkrétního průlomu. Hlavní americký index S&P 500 se nicméně přiblížil historickým maximům a prakticky smazal dubnové ztráty.
Uplynulý týden na burzách ukázal, že investoři už zřejmě zapomněli na krizi kolem celních tarifů. Akcie se zotavily na nejvyšší úroveň od začátku dubna, přičemž hlavní americký index S&P 500 bez problémů překonal hranici 6000 bodů.
Týden se na trzích nesl v duchu jakési předčasné „okurkové sezóny“ – nebylo dostupných mnoho nových dat a zpráv. Volatilita cen aktiv tak zůstala spíše nízká. Přesto lze vypíchnout několik důležitých momentů, například další kolo jednání o Ukrajině mezi Putinem a Trumpem či dopady ztráty ratingu Spojených států. Americký index S&P 500 se nadále pohybuje okolo hranice 5900 bodů.
Investoři po růstových dnech začali v uplynulém týdnu vybírat dosažené zisky, indexy si tak prošly menší korekcí. Po vlně optimismu postupně přichází určité rozčarování z nedostatečného postupu v řešení obchodních sporů. V týdnu navíc zasedala americká centrální banka Fed, která měla na tomto zasedání vynechat změnu úrokových sazeb. Zklamání investorům přinesly výsledky růstové AI firmy Palantir.
Týden se v úvodu nesl ve znamení burzovní paniky na všech frontách, který byl vystřídán mohutnou úlevou. Ta nastala poté, co americký prezident Donald Trump oznámil odklad cel na dovoz do USA o 90 dní pro většinu zemí s výjimkou Číny, které Trump cla naopak ještě zvýšil. Americký index si tak tento týden prošel pohyby mezi 4800 až 5500 bodů, což je skutečně vysoká volatilita. Index „strachu“ VIX se pohyboval na úrovních jako při začátku koronavirové pandemie.
Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
Všech 1️⃣0️⃣8️⃣ poslanců vznikající koalice bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, v kterém se zavážou zvolit šéfa SPD Tomia Okamuru předsedou Sněmovny. Napsal to server iDNES.cz. Okamurův protikandidát Jan Bartošek (KDU-ČSL) bude mít zřejmě podporu většiny končící vládní koalice, která má ve Sněmovně menšinu.
Po letech čekání se tuto sobotu otevře muzeum starověkého Egypta postaveného nedaleko pyramid v Gíze. Monumentální objekt v hodnotě jedné miliardy dolarů (2️⃣1️⃣ miliard korun), jehož výstavba trvala přes 20 let, má být největším muzeem na světě. S více než 50 tisíci exponáty předčí i pařížský Louvre, ve kterém se nachází přibližně 35 tisíc děl. Uvedla to agentura AP.
Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok 📈 stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu, k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, jejich výše se ještě může výrazně změnit.
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září zůstala na 6️⃣ procentech. V České republice se ale snížila, ze srpnové hodnoty 3,1 procenta klesla na tři procenta, uvedl ve své dnešní zprávě statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost v září vykázalo právě Česko spolu s Maltou. Eurostat používá odlišnou metodiku než Úřad práce ČR.
Německé hospodářství ve třetím čtvrtletí podle očekávání stagnovalo. Hrubý domácí produkt (HDP) zůstal proti předchozím třem měsícům beze změny, oznámil na základě předběžných údajů spolkový statistický úřad. Ve druhém čtvrtletí se HDP podle zpřesněných údajů 📉 snížil o 0,2 procenta, předběžná data ukazovala na pokles o 0,3 procenta.
Raiffeisenbank v Česku za tři čtvrtletí letošního roku meziročně 📈 stoupl čistý zisk o 57 procent na 7,84 miliardy korun. Aktiva banky vzrostla o 13 procent na 866 miliard korun. Ostatním velkým bankám letos zisky rovněž rostly.
Britská těžební společnost Shell 📈 zvýšila ve třetím čtvrtletí zisk meziročně o 24 procent na 5,32 miliardy dolarů (111,2 miliardy korun). Od začátku roku se jí daří zlepšovat marže i objem prodeje. Firma v dnešní výsledkové zprávě také uvedla, že zahájí nový program odkupu svých akcií.
Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně 📈 vzrostla o 2,7 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,7 procenta. Vyplývá to ze zveřejněného předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Analytici většinou očekávali nižší růst HDP.
