Evropská unie podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové rozhodla o omezení počtu pracovníků ruského diplomatického zastoupení v Bruselu. Zacharovová řekla, že Rusko takový krok považuje za diskriminační a nenechá ho bez odpovědi. Rozhodnutí podle názoru Moskvy potvrdilo, že evropské pokusy účastnit se jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině jsou neopodstatněné, napsala ruská agentura TASS.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že mírová dohoda o ukončení války na Ukrajině je téměř hotová. Do Moskvy posílá zvláštního emisara, který má jednat přímo s Vladimirem Putinem.
Americký prezident Donald Trump při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v pátek prohlásil, že jak Vladimir Putin, tak i Zelenskyj si přejí konec války. Dodal však, že věří v možnost ukončit konflikt bez nutnosti dodávek amerických střel Tomahawk na Ukrajinu. Zelenskyj ale trvá na tom, že Rusko k ukončení bojů musí být donuceno a že Kyjev potřebuje jasné bezpečnostní záruky.
Poslední tři roky v evropské diplomacii byly horská dráha, hodnotí česká diplomatka Jitka Látal Znamenáčková. "Pomohli jsme vytvořit cestu pro Ukrajinu a Moldavsko a jejich perspektivu v EU," říká. Vytvářet kompromis v ožehavých tématech je ale stále těžší.
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 146 válečných zajatcích, oznámilo v neděli ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výměnu potvrdil, počty nesdělil. Podle ruského resortu se výměna týkala vojáků obou stran, ale do vlasti se podle něj vrací také osm obyvatel ruské Kurské oblasti, kam loni pronikla ukrajinská armáda a měsíce ovládala část tamního území. Rovněž ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci informuje o návratu vojáků i civilistů.
Schůzka evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě skončila pro Evropany úspěchem, i když nepřinesla mnoho konkrétních výsledků. Píše to dnes německý tisk. Podle listu Die Zeit se Evropanům podařilo uklidnit bláznivého krále, podle listu Süddeutsche Zeitung předvedli Evropané zdařilou choreografii.
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem dohodl, že schůzka Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským by se měla uskutečnit do dvou týdnů. Po bilaterálním jednání má následovat třístranná schůzka s Trumpovou účastí. Místo ještě nebylo stanoveno, řekl německý kancléř Friedrich Merz podle tiskových agentur po jednání v Bílém domě.
Čína přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem, který návštěvou dalajlamy 27. července poškodil svrchovanost a územní celistvost Číny. Podle čínského velvyslanectví v Praze to uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Prezidentská kancelář v reakci na síti X napsala, že prezidenti obou zemí spolu nekomunikují, proto se na situaci nic nemění.
Na ruskou hybridní válku by Evropa měla reagovat přímým a upřímným jednáním s Ruskem o bezpečnosti v Evropě. V rozhovoru, který ve středu zveřejnil deník Die Welt, to řekl český prezident Petr Pavel. Západ má podle něj nástroje, jak přinutit Rusko k jednání o míru na Ukrajině, musí ale pokračovat ve vojenské podpoře Kyjeva a přitvrdit v ekonomických sankcích vůči Moskvě. V rozhovoru prezident Pavel, který je dnes na jednodenní návštěvě Německa, kritizoval také kontroly na vnitřních hranicích EU.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí se v neděli chystá odcestovat do Moskvy, kde by se měl v pondělí setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informovala o tom agentura AFP. Důvodem cesty jsou noční útoky Spojených států na jaderné provozy v Íránu.
Za téměř nulovou označil úroveň rusko-českých bilaterálních vztahů velvyslanec Ruska v Česku Alexandr Zmejevskij v rozhovoru v ruském časopise Meždunarodnaja žizň . Diplomat zároveň řekl, že by rád doufal, že příchod nového českého velvyslance Daniela Koštovala do Moskvy bude mít pozitivní vliv na komunikaci mezi diplomaciemi obou zemí.
Írán po 20 dnech války již není schopen obohacovat uran, ani vyrábět balistické rakety, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedla to agentura Reuters.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
