Vládní Flexi Bond versus spořicí účet. Co vydělá víc?
Na první pohled to nevypadá jako oslnivá nabídka. Stát dává na tříměsíčním Flexi Bondu 3,75 procenta ročně, zatímco některé spořicí účty nabízejí přes čtyři procenta. Jenže samotná sazba neříká všechno. Díky automatické reinvestici a složenému úročení státní bond poráží i ten nejlepší spořicí účet.
Ministerstvo financí dává na trh druhou porci tříměsíčních Dluhopisů Republiky s roční úrokovou sazbou 3,75 procenta. Objednat si je lze za maximálně tři miliony korun, a to až do neděle 4. října.
Stát tentokrát nabízí pouze Flexi Bondy. Pětileté dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou 4,544 procenta a protiinflační dluhopisy (v prvních dvou letech 3,5 procenta), jejichž úpis skončil v červenci, budou občanům znovu nabídnuty v předvánočním období. Konkrétní datum a trvání emise zatím nebyly stanoveny. „Pro rozložení do celkem tří upisovacích období v letošním roce se MF rozhodlo na základě odhadu předpokládaného zájmu občanů a předpokládané potřeby krytí dluhového financování v letošním roce,“ uvedl pro Newstream mluvčí MF Filip Běhal.
Vláda při přípravě rozpočtu na příští rok dál posouvá hranice schodku a rozdává miliardy, aniž by bylo jasné, kde chce šetřit. Rostoucí zadlužení přitom nepovažuje za akutní problém, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Ekonomický diář Pavla Párala: Babiš se rozjel. Příprava rozpočtu na příští rok zavání ztrátou pudu sebezáchovy
Názory
Sazba dle ČNB
Bondy je možné pořídit elektronicky prostřednictvím majetkového účtu vedeného ministerstvem financí (MF) anebo u ČSOB až do 4. října. Zaplatit lze o pár dní později. V případě zmíněné banky, která je smluvním distributorem státu, je nutné dluhopisy zaplatit do 12. října. Pokud je člověk nakupuje elektronicky, musejí být peníze na účtu MF nejpozději 13. října. Na majetkový účet budou dluhopisy připsány 15. října a od té doby se také začnou úročit.
V období od letošního 16. října do 11. ledna 2027 je možné požádat o vyplacení části nebo celé investice. „Pokud tak neučiní, potom k datu splatnosti Flexi Bondu 002, tedy 15. 1. 2027, bude provedena automatická výměna jmenovité hodnoty a reinvestice výnosu do navazující emise Flexi Bondu 003,“ uvedlo MF.
Druhá emise tříměsíčních Flexi Bondů nabízí investiční možnost i těm, kteří již jsou majiteli bondů z první emise. Celková držba bondů je omezena třemi miliony korun.
Takzvané Flexi Bondy jsou úročeny roční úrokovou sazbou 3,75 procenta. Při vyhlášení tranše byla sazba stanovena na 3,50 procenta, nicméně v mezidobí do uskutečnění emise zvýšila Česká národní banka (ČNB) svou úrokovou sazbu, na což MF reagovalo zvýšením nabídkové sazby. „Bondová“ sazba totiž kopíruje čtrnáctidenní repo sazbu ČNB.
Letošní vývoj výnosů českých státních dluhopisů a sazeb hypoték ukazuje, jak jsou tyto dva údaje spojené. Růst dluhopisů tak není dobrou zprávou pro ty, kteří zvažují nákup nové nemovitosti nebo refinancování starších závazků.
Výnosy státních dluhopisů ve vyspělých zemích rostou. Špatná zpráva pro hypotéky
Money
Zhodnocení peněz je u bondů vyšší, než se podle sazby zdá
Chtělo by se konstatovat, že 3,75 procenta není žádný zázrak, když i na spořicích účtech, z nichž lze vybírat neomezeně, dnes lze získat 4,21 procenta ročně. Jednoduchým způsobem si ovšem lze ověřit, že oněch 3,75 procenta poskytuje lepší výnos. Flexi Bondy totiž, pokud si je jejich majitel nebude chtít po skončení doby splatnosti proměnit zpátky v peníze, fungují na bázi složeného úročení, tedy úročí se jak původní vklad, tak připsané úroky.
„Pokud si investor koupil Flexi Bond v prvním upisovacím období a nepožádá o jeho vyplacení, pak jím investovaná částka plus výnos budou automaticky reinvestovány do druhého upisovacího období,“ potvrdil mluvčí MF Filip Běhal. To znamená, že pokud si člověk pořídil bondy třeba za 100 tisíc korun, do druhé tranše se mu překlopí 100 937,5 Kč a úrok bude o něco vyšší než v prvních třech měsících.
Další výhodou je, že výnosy ze státních dluhopisů jsou osvobozeny od 15procentní srážkové daně. Celkový výsledek je pak v případě 100tisícového vkladu takový, že majitel dluhopisu za rok rozmnoží své peníze o zhruba 225 korun více, než kdyby si je dal na spořicí účet s úrokovou sazbou 4,21 procenta.
Další tranše zatím jen u Flexi Bondů
„Flexi Bond je od začátku koncipován jako krátkodobý spořící produkt, který nabízí investorům možnost výběru po třech měsících nebo automatického pokračování spoření na další tři měsíce. Proto druhé upisovací období Flexi Bondu následuje krátce po prvním. Pro předvánoční období (konkrétní datum jeho začátku a konce bude teprve stanoveno) pak MF plánuje třetí upisovací období a v něm nabídku opět všech tří typů Dluhopisu Republiky,“ konstatoval mluvčí MF Běhal.
Vláda dává přednost investicím před rychlým snižováním schodku. Andrej Babiš odmítá, že by rostoucí zadlužení Česka bylo problémem, a konsolidaci podmiňuje dokončením klíčové infrastruktury a posílením veřejných služeb. Ekonomové ale upozorňují, že v době růstu by měl stát naopak deficit snižovat.
Babiš: Dluh Česka není problém. Nejdřív investice, až pak konsolidace
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
