Evropa stahuje zlato z Ameriky. Připravuje se na horší časy
Evropské centrální banky začínají přehodnocovat, kde drží své zlaté rezervy. Nizozemsko přesunulo desítky tun zlata z USA a Kanady do Londýna, Francie část rezerv vrátila domů a podobný krok už dříve udělalo Německo. Nejde o předzvěst kolapsu, ale o snahu být lépe připraven na geopolitické a finanční otřesy, píše BBC.
Nizozemská centrální banka letos mezi březnem a srpnem přesunula z USA a Kanady 86 tun zlata z celkových zhruba 313 tun, které tam držela, do Londýna. Důvod banka popsala poměrně otevřeně: rostoucí geopolitická nejistota a potřeba mít zlato v případě krize rychleji k dispozici.
„Očekáváme, že ho nikdy nebudeme muset použít, ale musíme posílit naši odolnost a připravenost,“ řekl BBC guvernér nizozemské centrální banky Olaf Sleijpen.
Amerika znovu „twistuje“ a investoři hledají ochranu před slabším dolarem. Zatímco zlato roste, bitcoin z nynějšího „debasement trade“ těží ještě výrazněji – pomáhá mu menší trh, vysoká citlivost na globální likviditu a především pevně daná nabídka. Co přesně stojí za novodobou obdobou Operace twist a proč z ní kryptoměna profituje víc než zlato, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Proč bitcoin roste rychleji než zlato? Odpověď vede přes Trumpa a hypotéky
Money
Londýn jako světový trezor
Přesun přitom neznamená, že by Evropané chtěli mít všechno zlato „doma“. Londýn zůstává jedním z nejdůležitějších světových center obchodu se zlatem a Bank of England patří mezi jeho největší správce.
Ve svých trezorech drží přibližně 400 tisíc zlatých cihel v hodnotě přes 200 miliard liber.
Právě vysoká likvidita dělá z Londýna atraktivní místo. Pokud centrální banka potřebuje v krizové situaci zlato rychle prodat nebo naopak nakoupit, je britská metropole jedním z nejlepších míst, kde takovou operaci provést.
Část přesunů se navíc odehrává jen účetně. Nizozemci například přibližně 59 tun zlata prodali v New Yorku a současně nakoupili stejný objem v Londýně. Přes Atlantik tak žádné cihly cestovat nemusely.
Česká národní banka není jen strážcem úrokových sazeb a inflace, ale potichu se vypracovala v jednoho z největších institucionálních investorů v regionu. Vedle své tradiční měnové politiky totiž spravuje národní devizové rezervy v ohromném objemu přesahujícím 178 miliard dolarů, píše v komentáři Erik Kmeť, zakladatel K&L Rock a fondu Rivenity.
Miliardy v trezoru. Jak ČNB spravuje devizové rezervy a proč je z ní tichý globální investor
Názory
ČNB zlato rychle hromadí. Většinu drží právě v Londýně
Do stejného obrázku dobře zapadá i Česká národní banka, která své zlaté rezervy v posledních letech mimořádně rychle navyšuje a většinu drahého kovu drží právě v Londýně, kde ho také primárně nakupuje.
Na konci července měla ČNB 84,1 tuny zlata. Ještě na konci roku 2022 to bylo přibližně 12 tun. Cílem centrální banky je dostat se do roku 2028 na 100 tun, což by znamenalo největší zlatou rezervu v historii ČNB.
„Zlato není návrat do minulosti. Je to pojistka. Je to diverzifikace. Je to kotva,“ uvedl letos v srpnu guvernér ČNB Aleš Michl. Podle něj mají rezervy chránit zemi v krizi, rozkládat rizika a zároveň dlouhodobě vydělávat.
Většina českého zlata je bezpečně uložena v Londýně, odkud je snadno obchodovatelná na světových trzích. Menší část má ČNB v Praze, především kvůli výrobě zlatých mincí. Michl navíc uvedl, že banka uvažuje i o dalších trezorech ve světě, aby úschovu dále diverzifikovala.
Ne panika, ale pojistka
Podle odborníků oslovených BBC není za přesuny očekávání bezprostřední katastrofy. Války a obchodní napětí sice hrají roli, stejně důležité jsou ale inflace, úrokové sazby a možnost s rezervami rychle nakládat.
„Nemám pocit, že by se očekával nějaký bezprostřední konec světa,“ uvedl Joseph Cavatoni z World Gold Council. Centrální banky podle něj jednoduše mnohem více přemýšlejí o tom, jak své rezervy spravovat.
Ostatně nejde o úplně nový fenomén. Některé evropské země přesouvaly během studené války část zlata naopak do New Yorku. Německá Bundesbank pak v letech do roku 2016 přesunula zpět více než 216 tun zlata z New Yorku a Paříže.
Česká národní banka za rok 2024 vykázala rekordní zisk 151 miliard korun. Podařilo se jí tak umazat část ztráty, která vznikla v uplynulé dekádě kvůli chybně ukončenému režimu intervencí. 
Guvernér ČNB Michl: Skladbu rezerv nyní měníme tak, aby v budoucnu přinášely desítky miliard korun
Money
Centrální banky zlato hromadí
Debata o tom, kde zlato držet, nabývá na významu i proto, že centrální banky ho nakupují ve velkém.
Podle World Gold Council pořídily za poslední čtyři roky v průměru kolem tisíce tun zlata ročně. V předchozí dekádě to byla zhruba polovina.
A mezi nejaktivnější kupce se zařadilo i Česko. Podle žebříčku z údajů World Gold Council nakoupila ČNB během prvního pololetí letošního roku 10,8 tuny zlata, což jí mezi centrálními bankami vyneslo páté místo na světě. Jasným lídrem bylo Polsko, které za první pololetí přikoupilo 82,2 tuny. Následoval Uzbekistán se 41 tunami, Čína se zhruba 40 tunami a Kazachstán s více než 27 tunami.
ČNB navíc v nákupech pokračovala i během léta. Podle nejnovějších dat World Gold Council přikoupila v červenci další dvě tuny. Od začátku roku tak své rezervy rozšířila přibližně o 12 tun a celkově držela kolem 84 tun zlata.
Česko přitom stále výrazně zaostává za sousedním Polskem. Tamní centrální banka měla po červencových nákupech už kolem 640 tun zlata a letos přikoupila zhruba 90 tun. Jejím cílem je dostat se na 700 tun.
Silná poptávka centrálních bank je zároveň jedním z faktorů, které ženou vzhůru cenu drahého kovu. Ta letos v lednu překonala rekordních 5000 dolarů za troyskou unci a i po následném poklesu zůstává historicky velmi vysoko.
Goldman Sachs podle BBC očekává, že do konce letošního roku se cena zlata dostane přibližně na 4900 dolarů za unci.
Sedmero bylin, hrst jehličí, pár špendlíků a trochu sena. Lístky plané růže, mařinka vonící vanilkou a křídlatka utržená u řeky. To nejsou ingredience z hodiny lektvarů ve slavných Bradavicích, ale suroviny, které dnes potkáte na talířích špičkových českých restauracích.
Lanýže stranou. V českém fine diningu frčí seno, jehličí i plevel
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
