Evropa stahuje zlato z Ameriky. Připravuje se na horší časy
Evropské centrální banky začínají přehodnocovat, kde drží své zlaté rezervy. Nizozemsko přesunulo desítky tun zlata z USA a Kanady do Londýna, Francie část rezerv vrátila domů a podobný krok už dříve udělalo Německo. Nejde o předzvěst kolapsu, ale o snahu být lépe připraven na geopolitické a finanční otřesy, píše BBC.
Nizozemská centrální banka letos mezi březnem a srpnem přesunula z USA a Kanady 86 tun zlata z celkových zhruba 313 tun, které tam držela, do Londýna. Důvod banka popsala poměrně otevřeně: rostoucí geopolitická nejistota a potřeba mít zlato v případě krize rychleji k dispozici.
„Očekáváme, že ho nikdy nebudeme muset použít, ale musíme posílit naši odolnost a připravenost,“ řekl BBC guvernér nizozemské centrální banky Olaf Sleijpen.
Amerika znovu „twistuje“ a investoři hledají ochranu před slabším dolarem. Zatímco zlato roste, bitcoin z nynějšího „debasement trade“ těží ještě výrazněji – pomáhá mu menší trh, vysoká citlivost na globální likviditu a především pevně daná nabídka. Co přesně stojí za novodobou obdobou Operace twist a proč z ní kryptoměna profituje víc než zlato, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Proč bitcoin roste rychleji než zlato? Odpověď vede přes Trumpa a hypotéky
Money
Londýn jako světový trezor
Přesun přitom neznamená, že by Evropané chtěli mít všechno zlato „doma“. Londýn zůstává jedním z nejdůležitějších světových center obchodu se zlatem a Bank of England patří mezi jeho největší správce.
Ve svých trezorech drží přibližně 400 tisíc zlatých cihel v hodnotě přes 200 miliard liber.
Právě vysoká likvidita dělá z Londýna atraktivní místo. Pokud centrální banka potřebuje v krizové situaci zlato rychle prodat nebo naopak nakoupit, je britská metropole jedním z nejlepších míst, kde takovou operaci provést.
Část přesunů se navíc odehrává jen účetně. Nizozemci například přibližně 59 tun zlata prodali v New Yorku a současně nakoupili stejný objem v Londýně. Přes Atlantik tak žádné cihly cestovat nemusely.
Česká národní banka není jen strážcem úrokových sazeb a inflace, ale potichu se vypracovala v jednoho z největších institucionálních investorů v regionu. Vedle své tradiční měnové politiky totiž spravuje národní devizové rezervy v ohromném objemu přesahujícím 178 miliard dolarů, píše v komentáři Erik Kmeť, zakladatel K&L Rock a fondu Rivenity.
Miliardy v trezoru. Jak ČNB spravuje devizové rezervy a proč je z ní tichý globální investor
Názory
ČNB zlato rychle hromadí. Většinu drží právě v Londýně
Do stejného obrázku dobře zapadá i Česká národní banka, která své zlaté rezervy v posledních letech mimořádně rychle navyšuje a většinu drahého kovu drží právě v Londýně, kde ho také primárně nakupuje.
Na konci července měla ČNB 84,1 tuny zlata. Ještě na konci roku 2022 to bylo přibližně 12 tun. Cílem centrální banky je dostat se do roku 2028 na 100 tun, což by znamenalo největší zlatou rezervu v historii ČNB.
„Zlato není návrat do minulosti. Je to pojistka. Je to diverzifikace. Je to kotva,“ uvedl letos v srpnu guvernér ČNB Aleš Michl. Podle něj mají rezervy chránit zemi v krizi, rozkládat rizika a zároveň dlouhodobě vydělávat.
Většina českého zlata je bezpečně uložena v Londýně, odkud je snadno obchodovatelná na světových trzích. Menší část má ČNB v Praze, především kvůli výrobě zlatých mincí. Michl navíc uvedl, že banka uvažuje i o dalších trezorech ve světě, aby úschovu dále diverzifikovala.
Ne panika, ale pojistka
Podle odborníků oslovených BBC není za přesuny očekávání bezprostřední katastrofy. Války a obchodní napětí sice hrají roli, stejně důležité jsou ale inflace, úrokové sazby a možnost s rezervami rychle nakládat.
„Nemám pocit, že by se očekával nějaký bezprostřední konec světa,“ uvedl Joseph Cavatoni z World Gold Council. Centrální banky podle něj jednoduše mnohem více přemýšlejí o tom, jak své rezervy spravovat.
Ostatně nejde o úplně nový fenomén. Některé evropské země přesouvaly během studené války část zlata naopak do New Yorku. Německá Bundesbank pak v letech do roku 2016 přesunula zpět více než 216 tun zlata z New Yorku a Paříže.
Česká národní banka za rok 2024 vykázala rekordní zisk 151 miliard korun. Podařilo se jí tak umazat část ztráty, která vznikla v uplynulé dekádě kvůli chybně ukončenému režimu intervencí. 
Guvernér ČNB Michl: Skladbu rezerv nyní měníme tak, aby v budoucnu přinášely desítky miliard korun
Money
Centrální banky zlato hromadí
Debata o tom, kde zlato držet, nabývá na významu i proto, že centrální banky ho nakupují ve velkém.
Podle World Gold Council pořídily za poslední čtyři roky v průměru kolem tisíce tun zlata ročně. V předchozí dekádě to byla zhruba polovina.
A mezi nejaktivnější kupce se zařadilo i Česko. Podle žebříčku z údajů World Gold Council nakoupila ČNB během prvního pololetí letošního roku 10,8 tuny zlata, což jí mezi centrálními bankami vyneslo páté místo na světě. Jasným lídrem bylo Polsko, které za první pololetí přikoupilo 82,2 tuny. Následoval Uzbekistán se 41 tunami, Čína se zhruba 40 tunami a Kazachstán s více než 27 tunami.
ČNB navíc v nákupech pokračovala i během léta. Podle nejnovějších dat World Gold Council přikoupila v červenci další dvě tuny. Od začátku roku tak své rezervy rozšířila přibližně o 12 tun a celkově držela kolem 84 tun zlata.
Česko přitom stále výrazně zaostává za sousedním Polskem. Tamní centrální banka měla po červencových nákupech už kolem 640 tun zlata a letos přikoupila zhruba 90 tun. Jejím cílem je dostat se na 700 tun.
Silná poptávka centrálních bank je zároveň jedním z faktorů, které ženou vzhůru cenu drahého kovu. Ta letos v lednu překonala rekordních 5000 dolarů za troyskou unci a i po následném poklesu zůstává historicky velmi vysoko.
Goldman Sachs podle BBC očekává, že do konce letošního roku se cena zlata dostane přibližně na 4900 dolarů za unci.
Sedmero bylin, hrst jehličí, pár špendlíků a trochu sena. Lístky plané růže, mařinka vonící vanilkou a křídlatka utržená u řeky. To nejsou ingredience z hodiny lektvarů ve slavných Bradavicích, ale suroviny, které dnes potkáte na talířích špičkových českých restauracích.
Lanýže stranou. V českém fine diningu frčí seno, jehličí i plevel
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
