Italská vláda se chystá k překvapivému kroku. Podle listu The Financial Times plánuje tým Giorgie Meloniové označit zlaté rezervy centrální banky za „vlastnictví lidu“, díky čemuž by se zlatým pokladem mohla nakládat dle vlastního uvážení. Například zlato prodat.
Centrální banky mají problém. Potenciálně fatální. Poslední dobou se totiž množí akademické studie, které je „viní“ z mnohem většího vlivu na vývoj dlouhodobých reálných úrokových sazeb, než jaký jim doposud hlavní ekonomický proud připisoval. Nejde o maličkost.
Tlak se stupňuje. Poté, co prezident Donald Trump ostřeluje šéfa centrální banky Jerome Powella už několik měsíců, přišel další úder. MInistr financí Scott Bessent napadl instituci, vypadá to na předehru pro odvolání.
Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.
Cena zlata prorazila rekordní hranici, o které se optimistům před několika lety ani nezdálo. Má ale potenciál nadále růst? Nebo cenný kov našel novou hranici, nad kterou se moc vysoko jen tak nepodívá? Zde jsou argumenty pro růst zlata i pro jeho stagnaci.
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl získal ocenění pro nejlepšího evropského centrálního bankéře od odborného časopisu The Banker. Minulý týden Michla ocenil jiný odborný časopis Central Banking, který mu udělil titul Guvernér roku. Ocenění od časopisu The Banker v minulosti získali i dva Michlovi předchůdci Miroslav Singer a Jiří Rusnok.
Zlato je nejdražší v dějinách, poptávku výrazně posilují i nákupy centrálních bank. Česko má teď nejvíce zlata od roku 1998, brzy by mělo mít nejvíce cenného kovu v historii.
Nástupcem kanadského premiéra Justina Trudeaua v čele Liberální strany byl zvolen bývalý guvernér centrální banky Mark Carney, informují zahraniční tiskové agentury.
Již dnes zveřejní nové nastavení úrokových sazeb americká centrální banka. A za týden totéž Česká národní banka a Evropská centrální banka. Půjde o první nastavení měnové politiky v roce 2025 a také po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Jaké scénáře lze očekávat? S jakou inflací aktuálně země bojují? A jak se do rozhodování může promítnout právě nejistota na globálních trzích spojená se staronovým americkým prezidentem?
Ruské ekonomice letos hrozí vlna firemních bankrotů. O výzkumné zprávě moskevského Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu, informovala agentura Reuters. Podíl firem s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech soukromých společností v Rusku se loni zdvojnásobil, vyplývá z analýzy.
Švýcarská centrální banka (SNB) loni vykázala rekordní zisk asi 80 miliard švýcarských franků (zhruba 2,1 bilionu korun), a to díky růstu na akciových trzích, vyšší ceně zlata a silnějšímu dolaru. Konečné výsledky zveřejní SNB začátkem března.
Muskova firma stojící za chatbotem Grok získala od investorů 20 miliard dolarů (asi 415 miliard korun). Peníze do firmy podnikatele a miliardáře Elona Muska vloží mimo jiné výrobce čipů Nvidia nebo Katar. Společnost o tom informovala na svém blogu.
Číst více
