Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.
Již dnes zveřejní nové nastavení úrokových sazeb americká centrální banka. A za týden totéž Česká národní banka a Evropská centrální banka. Půjde o první nastavení měnové politiky v roce 2025 a také po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Jaké scénáře lze očekávat? S jakou inflací aktuálně země bojují? A jak se do rozhodování může promítnout právě nejistota na globálních trzích spojená se staronovým americkým prezidentem?
Ruské ekonomice letos hrozí vlna firemních bankrotů. O výzkumné zprávě moskevského Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu, informovala agentura Reuters. Podíl firem s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech soukromých společností v Rusku se loni zdvojnásobil, vyplývá z analýzy.
Švýcarská centrální banka (SNB) loni vykázala rekordní zisk asi 80 miliard švýcarských franků (zhruba 2,1 bilionu korun), a to díky růstu na akciových trzích, vyšší ceně zlata a silnějšímu dolaru. Konečné výsledky zveřejní SNB začátkem března.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Nová Evropská komise by ráda přenesla část pravomocí národních regulátorů do Paříže, kde sídlí Evropská komise pro dohled nad finančními trhy (ESMA). ČNB by se tomu v omezené míře nebránila.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) zřejmě na svém říjnovém zasedání přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, řekl italskému deníku La Repubblica guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Hrozí podle něj, že kvůli pomalému ekonomickému růstu inflace spadne pod dvouprocentní cíl ECB. Rada guvernérů bude zasedat 16. až 17. října ve slovinské Lublani.
Evropská centrální banka (ECB) má před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zkrotit inflaci, a musí tak nadále brzdit hospodářský růst, uvedla na blogu banky její prezidentka Christine Lagardeová. Centrální banka ve čtvrtek poprvé po pěti letech snížila úrokové sazby, ale po řadě neuspokojivých údajů o mzdách a inflaci v posledních týdnech se zdržela příslibu dalšího uvolňování měnové politiky.
Evropská centrální banka se podle očekávání rozhodla snížit své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesne na 4,25 procenta a depozitní sazba na 3,75 procenta, oznámila banka v dnešní zprávě. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019.
Posilující dolar vládne trhům. Navíc to vypadá, že ještě minimálně nějakou dobu silný zůstane. Změnit by to však mohl výsledek podzimních prezidentských voleb. Především v případě vítězství Donalda Trumpa.
Pokles bitcoinu, řady technologických akcií, konec růstu zlata. Investiční klima se v posledních dnech zhoršuje. A zejména u více spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny či růstové akcie, bude nejspíš situace nadále špatná. Důvod? Americký Fed ještě více zamlžil, kdy začne konečně snižovat sazby. To přitom bude mít dopady na americké volby, řady trhů včetně rozvíjejících se zemí.
Průměrný český investor do podílových fondů v prvním pololetí 2025 podle nové metodiky prodělal 1️⃣,2️⃣2️⃣ procenta. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů, které působí na českém kapitálovém trhu. Za rok 2024 činilo zhodnocení fondů devět procent, o rok dříve 12 procent.
