Rodičovství se v Česku posouvá do stále vyššího věku. Jenže zatímco kariéru, bydlení nebo partnerské plány lze odkládat, plodnost má své biologické hranice. Nová studie Národního institutu SYRI upozorňuje, že Češi často přeceňují šance na početí po třicítce a stále více párů naráží na problémy, které už nemusí vyřešit ani moderní medicína.

V Česku sílí trend odkládat rodičovství do stále vyššího věku. Ještě před třiceti lety se ženy v Česku stávaly matkami poprvé zhruba o sedm let dříve než dnes. V roce 2025 dosáhl průměrný věk ženy při narození prvního dítěte 29,2 roku. Současně dál klesá porodnost. Úhrnná plodnost se snížila z 1,83 dítěte na ženu v roce 2021 na 1,28 v roce 2025.

Podle nové studie Národního institutu SYRI už nejde jen o důsledek drahého bydlení, ekonomické nejistoty nebo proměny životního stylu. Stále větší roli hraje samotné načasování rodičovství. Část lidí totiž začíná o dítě usilovat až ve věku, kdy přirozená plodnost výrazně klesá.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Trend zrychluje

„Nejvýraznější pokles plodnosti nyní sledujeme ve věkové skupině mezi 25 a 35 lety, kde se snížila zhruba o čtvrtinu. Zároveň se znovu zrychluje trend odkládání rodičovství, který se může v dalších letech ještě prohloubit,“ uvedla demografka Anna Šťastná z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Studie také ukazuje, že více než čtvrtina žen a mužů má zkušenost s delšími problémy s početím, tedy s neúspěšným snažením o dítě po dobu alespoň 12 měsíců. Odborníci upozorňují, že lidé často nadhodnocují šanci na spontánní početí ve vyšším věku a podceňují zdravotní rizika spojená s odkládáním rodičovství.

Na rostoucí počet párů, které přicházejí pozdě, upozorňují i reprodukční kliniky. „Asistovaná reprodukce je velmi účinná léčba, ale nedokáže nahradit přirozený reprodukční potenciál páru,“ řekl Martin Kučera z IVF kliniky ISCARE.

Podobnou zkušenost popisuje Miloš Černý z kliniky GENNET. Podle něj jsou rozdíly ve znalostech o plodnosti obrovské. Některé páry přicházejí dobře informované, jiné netuší, jak výrazně plodnost s věkem klesá nebo jakou roli hraje životní styl. Kliniky se setkávají i se ženami po čtyřicítce, které vyhledají pomoc až po letech neúspěšného snažení.

Lukáš Kovanda: Češi nemají děti a tak utrácí za mazlíčky. Tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic

Názory

Češi nemají děti, takže rekordně utrácí za domácí mazlíčky, podobně jako Američané. Na mazlíčky v Česku padne ročně již tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Právě proto odborníci volají po lepší osvětě. Podle demografky Jiřiny Kocourkové by se o biologických limitech plodnosti mělo mluvit dříve, ideálně už ve školách. Fertilní gramotnost podle ní není okrajové téma, ale součást širší zdravotní gramotnosti.

Studie upozorňuje také na proměnu reprodukčního chování. Sexuální život u nejmladší generace žen začíná v průměru kolem 16,5 roku, první dítě ale přichází zhruba o 13 let později. Současně klesá využívání spolehlivější antikoncepce a roste podíl méně účinných metod, například přerušované soulože nebo sledování neplodných dní. Přibývá také lidí, kteří nepoužívají žádnou ochranu.

Sociální sítě často klamou

Roli podle odborníků hrají i sociální sítě. Demografka Adéla Volejníková upozorňuje, že mohou normalizovat rodičovství ve vyšším věku a vytvářet dojem, že otěhotnění po čtyřicítce je běžné a snadno dosažitelné. Realita je ale často složitější.

Odkládání rodičovství souvisí také s delším vzděláváním, kariérními ambicemi, partnerskou nestabilitou a proměnou hodnot. „Mladí lidé dnes často vnímají rodičovství jako projekt, na který musí být dokonale připraveni, což vede k jeho odkládání,“ uvedla demografka Eva Waldaufová.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Výrazné ekonomické dopady

Nízká porodnost přitom není jen osobní nebo zdravotní problém. Má i dlouhodobé ekonomické dopady. Dle ekonoma Michala Hlaváčka se v Česku rodí zhruba 77 tisíc dětí ročně, což je o více než 30 procent méně než v roce 2021. Pokud by nízká plodnost přetrvávala, v budoucnu by to znamenalo méně pracovníků, nižší odvody a vyšší tlak na veřejné finance.

Autoři studie proto zdůrazňují, že klíčová je prevence a včasná informovanost. Moderní medicína dokáže mnohé, biologické limity ale zcela obejít neumí. A právě to by podle odborníků měli lidé vědět dříve, než začnou rodičovství plánovat.

Výsledky studie odborníci představili na kulatém stole, který uspořádaly ČTK Connect a Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Babišovi visí na krku Macinka s Turkem, a taky Okamura. Solidní zátěž. Ale Andrej Babiš si ji sám vybral, chce vládnout. Chce pomník. Zůstat u vládnutí, dokud mu v mozku nepraskne cévka.

Babiš je ve svých jedenasedmdesáti letech historicky nejstarším premiérem země. Jen tak mimochodem, Stanislav Gross, budiž mu země lehká, se stal premiérem ve svých čtyřiatřiceti letech.

Babiš je v dobré kondici, cvičí – alespoň podle svých sociálních sítí – a premiérování ho baví. Má to ovšem nyní jeden zádrhel. Petr Pavel, toho času prezident, se mu cpe na summit NATO, kde chce Babiš hrát první housle. Pavel to chápe, chce mu přizvukovat. Ale Babiš ho nechce do letadla. Ne kvůli sobě, kvůli Macinkovi.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Vstřícné gesto

Máme tu takový rébus. Babiš, expert na mocenské hry, potřebuje vyvážit Macinku, kterému Pavel neschválil Turka. Ale potřebuje také vyvážit Pavla. Pavel nyní podepsal zákon, který umožní vládě manipulovat s cenami pohonných hmot. Udělal vstřícné gesto. Svým podpisem říká: Andreji, přestaň prudit a pusť mě do letadla.

Sešli se nám tady dva rohovníci, Babiš a Pavel. Sledujeme bitvu o moc. Babiš může z pozice premiéra Pavla odclonit od důležitých zahraničních setkání. Macinka tleská ručičkami. Ale bylo by mu to k něčemu? Pro Babiše je ideální, aby našel balanc mezi názory svých extrémistických koaličních partnerů, které si sám vybral, a prezidentem. Pavel má například podle ústavy kontrasignovat nového šéfa generálního štábu po končícím Řehkovi. Co když se Pavel sekne? Ne, to není příjemná situace.

Dalibor Martínek: Soumrak Motoristů. V hitparádě Radia 1 vede protestsong proti Turkovi

Názory

Rádio je sice technologie minulosti, přesto ho pár lidí ještě poslouchá. Jedno z prvních českých soukromých rádií, rádio Stalin, které vzniklo hned po pádu komunistů, nyní Rádio 1, vysílá skvělý žebříček aktuálních písní z české a slovenské hudební sféry. V něm aktuálně vede protestsong proti Turkovi. Jakou to má váhu?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Souhra by se hodila

Takových případů je víc, například jmenování ústavních soudců. Souhra by se hodila, Babiš to ví. Babiš je dobrý politický šachista, rozumí tomu, kudy leze koza. Dobře je mu známo, že sice může prezidenta pošťuchovat svými pozdními příchody na domluvené schůzky. Takové pohlazení po Macinkově srsti. Ale také ví, že se nakonec s prezidentem bude muset dohodnout. Obě strany mají v ruce silné karty.

V souhře Sněmovna versus Hrad došlo k rozštěpu. Babiš potřeboval vytvořit vládu, hodili se mu Motoristé. Ti teď ve vztahu k prezidentovi dělají zlou krev. To se Babišovi nehodí, ale musí to nějak vybalancovat. Bude k Pavlovi chodit pozdě, ale nakonec ho bude potřebovat. Pavel i Babiš si jsou dobře vědomi, že jeden bez druhého ani ránu. Jediná otázka, která je na stole, nezní, co s Pavlem. Zní, co s Motoristy.