Hlavní ekonom společnosti Argos Capital. Absolvoval VŠE v Praze. Zkušenosti s obchodváním na akciových a měnových trzích sbíral ve společnosti Trinity Bank. Poslední rok působil jako hlavní ekonom ve společnosti Colosseum.
články autora
Týden tradera: Trhy ignorují napětí. Ropa ale může všechno změnit
Uplynulý týden se na trzích nesl převážně v růstovém duchu. Investoři jako by znovu odsunuli krizi na Blízkém východě stranou a soustředili se na pozitivní impulzy. Jedním z nich byl i start výsledkové sezóny, kterou tradičně zahájily velké americké banky. Na domácím trhu pak poutal pozornost především ČEZ. Americký akciový index se navíc přiblížil hranici 7000 bodů.
Americké akciové indexy se v průběhu uplynulého týdne pohybovaly silně v plusu, podpořené zlepšením sentimentu na globálních trzích. Klíčovým faktorem byl však především vývoj na Blízkém východě – oznámení dočasného příměří mezi USA a Íránem a očekávání znovuotevření Hormuzského průlivu vedly k výraznému poklesu cen ropy a celkovému uklidnění tržního napětí.
Akciové trhy v uplynulém týdnu výrazně posílily, když investoři vsadili na scénář postupného uklidnění konfliktu na Blízkém východě. Očekávání, že administrativa Donalda Trumpa směřuje k ukončení operací proti Íránu, vynesla americký index S&P 500 zpět blíže k hranici 6600 bodů. Optimismus však naráží na rozporuplná vyjádření – Trump sice hovoří o „téměř dokončené misi“ a naznačuje konec konfliktu během dvou až tří týdnů, zároveň ale avizuje pokračování intenzivních útoků. Trhy tak balancují mezi nadějí na deeskalaci a obavami z další eskalace.
Spojené státy připravily patnáctibodový plán, jehož cílem je ukončit konflikt s Íránem. Už na začátku minulého týdne se objevily zprávy o možných jednáních, která by mohla vést k zastavení vzájemné palby. Prezident Donald Trump následně oznámil pozastavení plánovaných útoků na Írán, což signalizuje možný posun v konfliktu.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Finanční trhy v uplynulém týdnu nadále sledovaly především vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory opakovaným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném rychlém pádu íránského režimu se ukazuje, že tamní bezpečnostní struktury jsou připraveny konflikt výrazně prodlužovat. Investoři proto stále více počítají s delším geopolitickým napětím. Akciové trhy na tento scénář reagovaly negativně – index S&P 500 měl tendenci klesat směrem k hranici 6700 bodů.
Vojenské údery Spojených států a Izraele na Írán výrazně otřásly světovou geopolitikou i finančními trhy. Při útocích podle dostupných informací zahynuly desítky představitelů íránského režimu a konflikt rychle přerostl v otevřenou eskalaci.
Minulý týden dal investorům jasně najevo, že rok 2026 nebude o poklidném „soft landingu“, ale spíš o sérii politických i tržních otřesů. Do centra pozornosti se vrátila celní agenda, z bankovního sektoru zazněla varování a znovu zesílilo i geopolitické napětí. Akciové trhy reagovaly zvýšenou volatilitou. Index S&P 500 sice zůstává v obchodním pásmu bez panických výprodejů, ale maxima kolem 7100 bodů jsou mu stále vzdálená.
Americké akcie se v minulém týdnu dokázaly oklepat, otázky ale zůstávají. Index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 900 bodů, investoři však dál vyhodnocují signály z centrální banky i rostoucí geopolitická rizika.
V minulém týdnu se akciové trhy vrátily zpět do svého dlouhodobějšího rozpětí, alespoň z pohledu indexu S&P 500. Hlavními tématy týdne byly zprávy o tvorbě pracovních míst v americké ekonomice a také velmi dobré hospodářské výsledky společnosti Spotify. Trhy naopak zklamal nedávný premiant boomu AI - společnost Cisco.
Finanční trhy v uplynulém týdnu po delší době znatelně ochladly. Většina světových akciových indexů prošla poměrně svižnou korekcí a navázala tak na předchozí oslabení rizikových aktiv, především na komoditních trzích. Náladu investorů tradičně ovlivnila data z amerického trhu práce, zároveň ale sílily obavy ohledně další návratnosti investic do umělé inteligence. Klíčový americký index S&P 500 se v tomto prostředí stáhl zpět k úrovni kolem 6 900 bodů.
Drahé kovy lámou rekord za rekordem a přispívají k tomu, že tahle „party“ bude mít opravdu hodně ostrou kocovinu. Už dlouho jsem neviděl, aby zlato tak posilovalo, a přitom finanční trhy neprocházely vyloženě obdobím nadměrné volatility. V týdnu pokračovalo zveřejňování hospodářských výsledků velkých amerických firem a zasedala americká centrální banka. Index S&P 500 se drží kolem 7 000 bodů.
Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly výraznou volatilitou. Investory znervózňovaly hrozby další eskalace obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, tentokrát vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko. Na stole byla možnost evropských odvetných cel až za 93 miliard eur i americké zvýšení cel na evropské zboží – nejprve o 10 procent, později až o 25 procent. Index S&P 500 v reakci na to krátce zkorigoval k úrovni kolem 6 800 bodů, než se vrátil blíže k 6 900 bodům.
V uplynulém týdnu se na trzích hojně skloňovala geopolitika, kdy akcelerovali zejména rizika spojená s Íránem. Nicméně na druhou stranu trhy potěšila relativně dobrá data o spotřebitelských cenách v USA, která pomohla indexu S&P 500 krátce na nová maxima přes 7000 bodů.
První plnohodnotný obchodní týden roku se nesl převážně v růstovém duchu. Americký index S&P 500 posunul svá historická maxima nad hranici 6 900 bodů. Trhy zatím podle všeho dokážou vstřebávat nová geopolitická rizika i vysoké ocenění akcií technologických firem zaměřených na umělou inteligenci.
Na americké firmy, které nezažádaly o vratku celního poplatku, budu pamatovat, řekl dnes americký prezident 👴 Donald Trump. Šéf Bílého domu to sdělil stanici CNBC. Jím zavedená cla dříve Nejvyšší soud označil za nelegální. Americké úřady v pondělí zprovoznily portál pro dovozce, kde si mohou o vracení cel zažádat. Odhaduje se, že by mohlo jít o více než 160 miliard dolarů (3,3 bilionu korun).
Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí 👨 Petr Macinka. Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás.
Čínské 🚗 automobilky se stále více prosazují v Německu a v celé Evropě. Podle agentury DPA by jejich expanzi mohla urychlit válka v Íránu, která kvůli růstu cen ropy zvyšuje zájem o elektromobily.
Bankovní regulátoři ☝️ musí zabránit zneužití modelu umělé inteligence (AI) Mythos od americké společnosti Anthropic, uvedl dnes podle agentur na konferenci v Římě prezident německé centrální banky (Bundesbank) a člen rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Joachim Nagel.
Ukrajina dokončila opravu úseku ropovodu Družba, který poškodil ruský úder, a zařízení může obnovit provoz, uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Ruská ropa Družbou neteče od konce ledna a Maďarsko kvůli tomu zablokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu.
Premiér 👴 Andrej Babiš bude usilovat o to, aby Česko mělo brzy k dispozici moderní celotělový PET/CT přístroj, který v zemi zatím není. Řekl to českým novinářům po návštěvě firmy Siemens Healthineers, která sídlí v bavorském městě Forchheimu a na vývoj a výrobu moderní medicínské techniky se zaměřuje.
V Rusku se spolu se zpomalením hospodářského růstu prohlubuje 📉 pokles poptávky po oceli, v prvním čtvrtletí dosáhl v meziročním srovnání 15 procent. Za celý loňský rok pokles činil 14 procent, uvedla společnost Severstal, která patří k největším producentům v zemi.
Ministerstvo obrany letos vynaloží na nákup bezpilotních systémů a dronů více než 3️⃣5️⃣0️⃣ milionů korun včetně DPH, uvedl mluvčí ministerstva Petr Pešek. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v pátek při mezinárodním cvičení spojovacího vojska v Bechyni na Táborsku řekl, že česká armáda chce do roku 2028 pořídit 3000 dronů.
Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr 📈 vzrostou. Maximální cena nafty se oproti dnešku zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Malajsijská společnosti Karex, která je největším světovým výrobcem kondomů, plánuje kvůli rostoucím nákladům 📈 zvýšit ceny o 20 až 30 procent. Pokud bude přetrvávat narušení dodavatelského řetězce kvůli válce v Íránu, ceny se mohou zvýšit ještě více, řekl agentuře Reuters generální ředitel Goh Miah Kiat.