Burzy si před klíčovým zasedáním americké centrální banky i přes rostoucí geopolitická rizika drží svá maxima. Politické turbulence ve Francii, která stále zápasí s vysokými rozpočtovými schodky, nebo roj dronů nad Polskem zatím investory nevyděsily natolik, aby stáhli své růstové sázky před zasedáním Fedu příští týden. Index S&P 500 se nadále drží nad hranicí 6500 bodů.
Trhy i přes náročnější začátek září stále oscilují kolem dlouhodobých maxim, zatím to nevypadá na velké „výprodeje“. A to i přes fakt, že se ozývá celá řada varovných signálů. Jaké to přesně jsou? Co mohou znamenat pro světový ekonomický růst? Přes rostoucí rizika americký index S&P 500 dosáhnul mety 6500 bodů a je zpět na cestě k vrcholům.
Americký prezident Donald Trump se poprvé v historii pokusil odvolat guvernérku Lisu Cookovou kvůli údajným podvodům s hypotékami. Ta rezignovat odmítá a chystá žalobu. Pokud by prezidentův krok prošel u Nejvyššího soudu, pro trhy by to byl citlivý signál.
Na trzích došlo v uplynulém týdnu ke korekci, na vině byla zejména výrazná „překoupenost“ z předchozích týdnů. Po růstu o desítky procent od dubna na technologických akciích došlo k výprodejům u známých titulů, jako jsou Palantir či Nvidia. Určitý vliv mohlo mít i nižší očekávání poklesu sazeb v září, které mírně kleslo. Nicméně pravděpodobnost se stále drží nad úrovní 80 procent. Výsledkem je, že index S&P 500 se vrátil blíže k 6 350 bodům.
V týdnu nás čekala důležitá data o americké inflaci, která ukázala to, co si všichni myslíme. Rozhodně neklesá, naopak „vystrkuje růžky“ a můžeme klidně čekat, že v příštím roce výrazněji vzroste. Na druhou stranu se trhy obávaly, že to dopadne kvůli clům už teď hůř, a teď vidí na příštím zasedání Fedu pokles sazeb až o 50 bps. Akciové trhy tak drží růstovou vlnu a S&P 500 se přiblížil 6 500 bodům. Od začátku roku si tak připisuje téměř 10 procentní zisk, a to i přes pokles v dubnu. To je velmi solidní výsledek.
Slabá data z amerického trhu práce přiživila sázky na rychlejší uvolnění měnové politiky a Donald Trump oznámil, že brzy jmenuje nového člena centrální banky.
Týden byl doslova napěchovaný důležitými událostmi, které ovlivňovaly tržní sentiment. Spojené státy a Evropská unie dosáhly v minulém týdnu dohody, která zavádí patnácti procentní tarif na většinu evropského exportu do USA, včetně automobilů. Ačkoli se jedná o kompromisní výsledek jednání, Brusel ustoupil od hrozby eskalace sporu výměnou za jistotu, že nedojde k jednostrannému navýšení sazeb.
Jeden z důvodů, proč je v současnosti americký dolar od začátku roku jednou z nejvíce oslabujících měn a jeho znehodnocení na páru EUR/USD dosáhnulo až 14 procent, je obava o nezávislost tamní centrální banky. D. Trump po svém znovuzvolení i v této oblasti nedává trhům spát. Investoři se právem obávají, že jeho hrozby o narušení nezávislosti banky mají reálný základ.
Začíná se zdát, že i letošní rok bude pro akciové trhy nakonec celkem solidní, a to i přes již tak mimořádně vysoké valuace, které na trhu panují.
Finanční trhy se v uplynulém týdnu pohybovaly v užším obchodním pásmu, a to na pozadí startu americké výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí. Tradičně ji otevřel bankovní sektor, který tentokrát znovu potvrdil svou odolnost. Obavy z další bankovní krize se tak zatím nenaplňují – naopak, některé instituce přepisují historická maxima. Americký akciový index S&P 500 se v průběhu týdne držel poblíž úrovně 6200 bodů, což potvrzuje stabilní náladu investorů.
Index S&P 500 láme další rekordy, jako by svět zapomněl na hororový duben a vše bylo zalité sluncem. Přesto byla v týdnu znát i jistá nervozita – zejména když Trump opět rozvířil zmatky kolem cel. Navíc se pustil i do komodit: cena mědi zažila nebývalý růst a nastartovala mohutnou „rally“. Akcie se i tak drží vysoko a S&P 500 se pohybuje kolem hranice 6 250 bodů.
Začíná se mluvit o silné druhé polovině roku pro akcie. Významnou roli v tomto očekávání hraje možné snížení úrokových sazeb či nový daňový balíček v USA, který by měl představovat pokračování fiskální stimulace tamní ekonomiky ve výši až 3,3 bilionu dolarů. Na této vlně optimismu akcie dále překonaly historická maxima a index S&P 500 se posunul nad hranici 6200 bodů.
Trh se po minulém týdnu nachází na nových maximech, kam se dostal po pozitivních zprávách o zklidnění napětí na Blízkém východě. Konflikt mezi Izraelem a Íránem se ukázal být krátkodobějšího rozsahu, a to bez výraznějších negativních dopadů na světovou ekonomiku. I díky tomu se americký hlavní index S&P 500 posunul k 6 150 bodům.
V minulém týdnu si trh prošel určitou korekcí předchozích růstů, přičemž hlavním tématem byly jednoznačně události související se stupňujícím se konfliktem mezi Íránem a Izraelem. Do situace se zapojuje i Donald Trump, který zatím spíše nepůsobí jako tlumicí prvek. Na zvýšené geopolitické riziko reagovalo růstem například zlato a ropa, zatímco akcie, měřeno indexem S&P 500, klesaly hlouběji pod hranici 6000 bodů.
Tento týden byl chudší co do makroekonomických dat, přesto některá z nich upoutala pozornost trhu. Největší reakce přišla v souvislosti s obavami ze zrychlení inflace v USA. Pokračovala také jednání mezi USA a Čínou ohledně exportu vzácných surovin a dalších témat v rámci nekončící obchodní války. Vyznění těchto rozhovorů bylo spíše poziční, bez konkrétního průlomu. Hlavní americký index S&P 500 se nicméně přiblížil historickým maximům a prakticky smazal dubnové ztráty.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
