Světové akcie se dál postupně propadají a nepochybně se jedná se o největší změnu trendu za uplynulou dekádu. Poslední hradba proti opakovaným poklesům padla, Fed v reakci na propady nezahajuje QE, ale plánuje QT (quantitative tightening). To znamená v praxi pokračující setrvání volatility na vyšších úrovních, než jsme byli v posledních letech zvyklí. Podobný vývoj na trzích by snad zkušený trader našel naposledy v roce 2008-2009.
Událostí číslo jedna uplynulého týdne bylo zasedání amerického Fedu a lze říct, že se centrální bance trochu nepřekvapivě podařilo rozpoutat další turbulenci na trzích. Světové akcie, které předtím ztrácely, reagovaly na zvýšení sazeb o 50 bazických bodů (stalo se to poprvé za více než 20 let) prudkým růstem a pak zase poklesem. Způsobeno to mohlo být také tím, že předtím tři týdny byly silně ztrátové a očekávání tohoto okamžiku bylo vysoké, možná tak došlo na uzavírání shortových pozic.
Trhy po krátké pauze opět zažily obchodování v turbulentním rozpětí. Akciové indexy byly pod tlakem kvůli přívalu geopolitických zpráv a možných hrozeb silnějšího utahování měnové politiky. Padaly hlavně otázky jako: Bude Fed na svých příštích zasedáních zvyšovat sazby o 50 bazických bodů? Co konkrétně mělo vliv na energetické komodity nebo americký technologický index NASDAQ?
Uplynulý týden přinesl další zajímavou várku zpráv s významným dopadem na trhy. Akciové indexy se vesměs postupně stabilizovaly a předvedly mírný růst. Nadále je přesto v trhu cítit vysoká míra nejistoty, důvodem je ruská ofenziva na jihovýchodě Ukrajině, navíc Powell připustil 50 bodový růst sazeb. Investoři pak především vyhlíželi hospodářské výsledky firem, jako je Netflix, Tesla, Bank of America a dalších.
Druhý dubnový týden byl opět poměrně bohatý na zajímavé události. Světové indexy se nadále potýkaly s nejednoznačným vývojem, kdy by se jejich chování dalo označit jako pohyb do strany s prudkými výkyvy oběma směry. Pozornost investorů se soustředila na zasedání ECB, která mohla naznačit, jak se staví k poslednímu dění (nabídkové šoky v komoditním sektoru) a jaký by to mohlo mít dopad na její budoucí plán utažení sazeb v eurozóně. A jaké byly další události uplynulého týdne? Jak dopadly banky zahajující výsledkovou sezónu v Severní Americe nebo jaké milníky pokořila nová česká inflační data či ČEZ?
Zklidnění je minulostí a volatilita se pozvolna vrátila na finanční trhy. V minulých týdnech jsem varoval, že stratégové považují ústup z minim na indexech za možnou dočasnou stabilizační a nebyl jsem daleko od pravdy. Hrozba stagflace ekonomik a možnost, že přerušení dodavatelských řetězců způsobené uzávěry ekonomik v Číně a válkou na Ukrajině opět způsobí vážné zásahy do světových hospodářství se projevila opět výrazně. A jaké byly zásadní události minulého týdne? Co odhalil záznam z minulého jednání americké centrální banky, takzvané „Fed minutes“?
Uklidnění na akciových trzích pokračuje, tak by bylo možné vystihnout uplynulý týden. Investiční stratégové si již přesto všímají, že problémy v ekonomice teprve mohou přijít a nestabilita na trzích se může vrátit.
Uklidnění na akciových trzích pokračuje. Investiční stratégové si již přesto všímají, že problémy v ekonomice teprve mohou přijít a nestabilita se může vrátit.
Druhý březnový týden byl pro investory a obchodníky opět výživným. Zejména ceny komodit se úplně zbláznily, ropa atakovala hodnoty kolem 135 dolaru za barel (Brent), plyn také nezahálel a jeho cena se na krátký čas podívala až na hodnoty kolem 345 eur za megawatthodinu. Takto silné energetické nabídkové šoky světové ekonomiky dlouho nepamatují a za vším hledejme probíhající konflikt na Ukrajině.
Postupné uklidnění trhů, tak by se dal shrnout uplynulý týden na finančních trzích. Probíhající boje mezi Ruskou federací a Ukrajinou sice nadále přispívají k nejistotě na akciových trzích, přesto se zdá, že by mohly mít tyto cenné papíry před sebou lepší období.
Do akciových trhů se naplno zakousli medvědi. A to zejména ti ruští. Ruská hrozba Ukrajině se nakonec bohužel potvrdila a podle očekávání přinesla na trhy bouři dalších výprodejů a volatility. Noční útok na Ukrajinu přinesl nové otazníky ve vztahu k ekonomickému oživení ve světě a stavu sílící inflace, což se projevilo v nejistotě investorů napříč trhy.
Trhy zažívají jízdu jak na horské dráze. Hrozba konfliktu na Ukrajině a vysoká inflace, která zvyšuje pravděpodobnost tvrdé reakce centrálních bank ve vyspělém světě, se podepisují pod volatilním obdobím na amerických a evropských akciových trzích. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne na trzích? Co přinesl zápis béžové knihy Fedu? Dochází nyní k významné konsolidaci v sektoru polovodičů?
Bude dál hrozba inflace strašit trhy? Mají akcie to nejhorší za sebou? To byly hlavní otázky uplynulého týdne na akciových trzích, kde došlo převážně k prudkému růstu po týdnech nejistot a propadů. Hlavni americký akciový index S&P 500 se vrátil k hodnotám kolem 4600 bodů (technologický Nasdaq se podíval krátce i nad 15 tisíc bodů) a může znovu zkusit atakovat předchozí historická maxima. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Jak rychle se propady na akciových trzích objevily, tak rychle skončily. Takto by se dal charakterizovat konec ledna a začátek února pohledem burzovních grafů. Je tedy možné, že trh vstřebal poslední zasedání Fedu a začal se připravovat na pozvolný návrat k méně uvolněné měnové politice. A jaké byly zásadní události uplynulého týdne? A překvapila znovu ČNB na svém měnově politickém zasedání nebo ECB včele s Christine Lagardeovou?
Německo v červenci dodá Ukrajině prvních 15 kusů protivzdušného systému Gepard, oznámilo německé ministerstvo obrany. Země by tak mohla začít systémy používat v první polovině července poté, co ukrajinští vojáci dostanou výcvik, jak se zbraňovým systémem zacházet. Dalších 15 Gepardů Německo slíbilo Ukrajině do konce léta, uvedla agentura DPA.
Americký dolar smazal část svých ztrát vůči euru z tohoto týdne a posiluje i k dalším měnám. I tak zřejmě vykáže k evropské měně nejhorší týdenní výkon od počátku února. Dolar tento týden oslaboval, protože investoři dávali přednost jiným měnám, a to rizikovějším i bezpečnějším.
Koruna po čtvrtečním oslabení znovu stejně jako v předchozích dnech posilovala vůči euru. Tento týden česká měna okolo ukončila v kurzu 24,66 koruny za euro, o čtyři haléře silnější oproti předchozímu závěru. Vůči dolaru naopak o dva haléře oslabila na 23,35 koruny za dolar, vyplývá z informací serveru Patria Online.
Akcie na pražské burze během uplynulého týdne posílily. Index PX stoupl o 3,6 procenta na 1343,7 bodu. Největší pokles postihl cenné papíry antivirové firmy Avast. Největší růst naopak zaznamenaly akcie společnosti Pilulka Lékárny. V předchozím týdnu akcie na pražské burze ztratily 0,6 procenta.
Pražská burza po pěti dnech růstu nepatrně klesla. Index PX se snížil o 0,04 procenta na 1343,69 bodu. Ztrácely akcie bank, téměř čtyři procenta naopak přidaly cenné papíry energetické společnosti ČEZ. Česká koruna se vrátila k posilování vůči euru, proti dolaru mírně oslabila.
Nový sankční zákon má vytvořit podmínky pro přijímání vnitrostátních sankcí proti subjektům, které se dopustily závažného protiprávního jednání a nebyly dosud zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Zároveň má vytvořit právní základ pro zařazování subjektů na sankční seznam EU z podnětu České republiky.
Omezení pohybu v Číně kvůli pandemii nemoci COVID-19 zřejmě budou znamenat, že tempo růstu čínské ekonomiky bude letos poprvé od roku 1976 nižší, než tempo růstu ekonomiky Spojených států, uvedla agentura Bloomberg. Podle jejích ekonomů druhá největší ekonomika světa letos vzroste pouze o dvě procenta, zatímco hrubý domácí produkt USA se má letos zvýšit o 2,8 procenta.
Číst více
Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval svou novou vládu. V čele diplomacie stane Catherine Colonnaová, současná francouzská velvyslankyně v Londýně. Své funkce si i v nové vládě zachovají ministr vnitra Gérard Darmanin, ministr financí Bruno Le Maire a ministr spravedlnosti Eric Dupond-Moretti, oznámil Elysejský palác.
Biochemik Jan Konvalinka bude novým ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV), informoval ústav. Konvalinku ředitelem na doporučení Rady ÚOCHB jmenovala předsedkyně AV Eva Zažímalová. Vědec do funkce nastoupí počátkem června, kdy nahradí dosavadního ředitele Zdeňka Hostomského. Funkční období ředitele ÚOCHB je pětileté.
Ruská vláda vytvořila zvláštní štáb pro obnovu ukrajinských území obsazených ruskými vojsky, oznámil vicepremiér Marat Chusnullin po návratu z Chersonské a Záporožské oblasti Ukrajiny. Zatímco Chersonskou oblast, sousedící s Krymem, ruské jednotky dobyly, Záporožské oblasti se zmocnily částečně, včetně druhého největšího města oblasti Melitopolu a Záporožské jaderné elektrárny.
Zajímá nás
