Hlavní ekonom společnosti Argos Capital. Absolvoval VŠE v Praze. Zkušenosti s obchodváním na akciových a měnových trzích sbíral ve společnosti Trinity Bank. Poslední rok působil jako hlavní ekonom ve společnosti Colosseum.
články autora
Týden tradera: Levnější ropa a optimistický Micron vrátily S&P 500 na 7 700 bodů, sázky na zvýšení sazeb Fedu klesly
V minulém týdnu na trhy jako živá voda působil pokles cen ropy, který byl způsoben zlepšením toků v oblasti Blízkého východu, a pozitivní výhled společnosti Micron, který dodal investorům chuť riskovat na trzích. Potěšila i lepší data v oblasti cen v rámci americké ekonomiky, kde vyšel nižší PCE index sledovaný americkou centrální bankou. Hlavní americký index S&P 500 se pak vrátil na 7 700 bodů.
Americké akcie během týdne navázaly na předchozí růst, z nových maxim ale rychle ustoupily. Investory znervózňuje návrat výnosu desetiletých amerických dluhopisů nad 5,10 procenta, silná ekonomická data i možné omezení vývozu nafty z USA. Do centra pozornosti se zároveň dostávají vysoké valuace technologických firem před očekávaným listopadovým IPO společnosti Anthropic.
Americká centrální banka zvýšila úroky navzdory tlaku Donalda Trumpa a akciové trhy po počátečním poklesu zamířily vzhůru. Index S&P 500 se vrátil k hranici 7700 bodů. Výrobci čipů však zažili opačný vývoj: obavy ze zpomalení vývoje umělé inteligence poslaly jejich akcie prudce dolů.
V uplynulém týdnu se trh nacházel dále ve fázi stagnace, kdy negativně působí dál rostoucí výnosy amerických vládních dluhopisů a pokračuje eskalace konfliktu na Blízkém východě. Ta vede americké desetileté dluhopisové výnosy nad 4,8 procenta a ropu Brent až k 103 dolarům za barel. Dlouhodobě vyšší ceny energií jsou možná na stole.
Klidné léto je definitivně pryč. Trhy znovu řeší drahou ropu, prudce rostoucí ceny plynu a výnosy dluhopisů, zatímco investoři vyhlížejí zářijové rozhodnutí Fedu. Proti rostoucí nervozitě stojí alespoň jeden silný příběh: AI boom dál plní pokladny technologických firem, jak ukázaly výsledky Dellu.
Americké trhy mají za sebou týden ve znamení přetrvávající inflace, rostoucích cen komodit a silných výsledků Nvidie. Jádrový cenový index výdajů na osobní spotřebu zůstává výrazně nad cílem americké centrální banky, pšenice kvůli válce na Ukrajině vystoupala nejvýše od roku 2023 a Nvidia čeká další prudký růst tržeb.
Výnosy dlouhodobých státních dluhopisů rostou napříč vyspělým světem a americké ministerstvo financí už začalo proti drahému dluhu zasahovat zvýšenými odkupy. Do toho jihokorejský SK Hynix oznámil mimořádný buyback a potvrdil, že investiční horečka kolem AI zdaleka nekončí. Trhy tak vstupují do podzimu s kombinací vysokého zadlužení, slábnoucí ekonomiky a rostoucí nervozity.
Americká inflace zpomaluje a spolu se slabšími daty z trhu práce vytváří příznivější prostředí pro drahé kovy. Nejistota kolem Íránu a Hormuzského průlivu však nepolevuje. Pozornost investorů zároveň přitáhla Nvidia, která chce se správci aktiv uvolnit více než 500 miliard dolarů na rozvoj umělé inteligence. Akcie firmy přesto zamířily dolů.
Zklidnění situace na Blízkém východě spolu se silnými výsledky společnosti AMD pomohlo trhům v uplynulém týdnu výrazně výše. U indexů S&P 500 a Dow Jones to znamenalo dokonce dosažení nových historických maxim. Hlavní americký index pěti set největších obchodovatelných firem se v týdnu dostal až k 7800 bodům, Dow Jones překonal hranici 54 tisíc bodů.
Akciové trhy zažily mimořádně volatilní týden. Investory znejistilo jak rozhodnutí americké centrální banky ponechat úrokové sazby beze změny, tak pokračující výprodeje technologických akcií, které se přelily z jihokorejského trhu Kospi. Výsledková sezóna navíc ukázala, že investoři už technologické giganty nehodnotí jedním metrem.
Rostoucí výnosy amerických dluhopisů, napětí kolem klíčových námořních tras i ropa Brent nad 90 dolary za barel znovu zvýšily nervozitu na trzích. Investory navíc nepřesvědčily ani silné výsledky Alphabetu. Obavy vyvolal především rekordní plán investic do umělé inteligence.
Wall Street má za sebou další silný týden. Investory nezastavila nová rizika kolem Hormuzského průlivu ani další útoky USA proti Íránu. Hlavní roli převzala výsledková sezona, kterou odstartovala rekordní čísla JPMorgan, a také zpomalení inflace v americké ekonomice. Index S&P 500 se díky tomu posunul nad 7600 bodů.
Uplynulý týden znovu ukázal, že pohyb do strany s vyšší volatilitou může mít delší trvání. Na programu byl zápis z posledního jednání Fedu nebo IPO SK Hynix, což je přední výrobce polovodičů z Jižní Koreje. Nechybělo ani vyhrocení vztahů na Blízkém východě, kde znovu došlo k útokům ze strany USA na Írán. Hlavní americký index S&P 500 se znovu propadl blíže k 7400 bodům, která zatím drží jako úroveň podpory pro kupce.
Zkrácený obchodní týden přinesl trhům několik výrazných signálů. Nový šéf Fedu Kevin Warsh naznačil změnu komunikace americké centrální banky, silný dolar zatlačil japonský jen na nejnižší úrovně od 80. let a evropský obranný sektor rozkolísal odklad očekávaného IPO výrobce tanků KNDS.
Akcie se v minulém týdnu znovu dostaly pod tlak. Investory nejprve znervóznila kombinace silnějších dat z americké ekonomiky, obav z inflace a nejistoty kolem úrokových sazeb. Náladu pak ale zlepšil výhled čipařské společnosti Micron Technology, který trhům připomněl, že boom kolem umělé inteligence ještě nekončí.
Unijní ministři financí se budou na svém dnešním jednání v Lucemburku snažit dosáhnout 🤝 shody na balíčku, který se týká integrace kapitálových trhů a dohledu (MISP). Balíček představuje jeden z klíčových pilířů Unie úspor a investic, kterou Evropská komise označuje za zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti EU vůči Spojeným státům a Číně.
Příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku za 🖼 výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Zjistil to průzkum Art Basel a UBS o globálním sběratelství, který provedla společnost Arts Economics. Lidé narození v letech 1997 až 2012 tak předstihli i zástupce generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
Nižší volební účast v komunálních volbách souvisí mimo jiné se složitým volebním systémem, méně intenzivními kampaněmi a tím, že část voličů žije jinde, než má nahlášené trvalé bydliště. Přesto jde o volby, jejichž výsledky mohou lidé nejvíc bezprostředně pozorovat ve svém každodenním životě, řekl politolog 👨 Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
