Hlavní ekonom společnosti Argos Capital. Absolvoval VŠE v Praze. Zkušenosti s obchodváním na akciových a měnových trzích sbíral ve společnosti Trinity Bank. Poslední rok působil jako hlavní ekonom ve společnosti Colosseum.
články autora
Týden tradera: FOMO žene zlato do bubliny a dolar na kolena
Drahé kovy lámou rekord za rekordem a přispívají k tomu, že tahle „party“ bude mít opravdu hodně ostrou kocovinu. Už dlouho jsem neviděl, aby zlato tak posilovalo, a přitom finanční trhy neprocházely vyloženě obdobím nadměrné volatility. V týdnu pokračovalo zveřejňování hospodářských výsledků velkých amerických firem a zasedala americká centrální banka. Index S&P 500 se drží kolem 7 000 bodů.
Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly výraznou volatilitou. Investory znervózňovaly hrozby další eskalace obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, tentokrát vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko. Na stole byla možnost evropských odvetných cel až za 93 miliard eur i americké zvýšení cel na evropské zboží – nejprve o 10 procent, později až o 25 procent. Index S&P 500 v reakci na to krátce zkorigoval k úrovni kolem 6 800 bodů, než se vrátil blíže k 6 900 bodům.
V uplynulém týdnu se na trzích hojně skloňovala geopolitika, kdy akcelerovali zejména rizika spojená s Íránem. Nicméně na druhou stranu trhy potěšila relativně dobrá data o spotřebitelských cenách v USA, která pomohla indexu S&P 500 krátce na nová maxima přes 7000 bodů.
První plnohodnotný obchodní týden roku se nesl převážně v růstovém duchu. Americký index S&P 500 posunul svá historická maxima nad hranici 6 900 bodů. Trhy zatím podle všeho dokážou vstřebávat nová geopolitická rizika i vysoké ocenění akcií technologických firem zaměřených na umělou inteligenci.
Trhy byly před svátky taženy především nervozitou. Obchodování doprovázela zvýšená volatilita, která naznačuje, že stále více investorů začíná zpochybňovat udržitelnost současných valuací. K tomu se přidala klíčová makrodata z USA, jež potvrdila další ochlazování trhu práce a růst nezaměstnanosti. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 700 bodů.
Uplynulý týden se nesl ve znamení očekávání zasedání centrální banky v USA. Ta přikročila k dalšímu snížení úrokových sazeb o 25 bps, ale s „jestřábím“ vyzněním. Fed vlastně signalizoval opatrnější přístup v roce 2026. Nechyběly i další zprávy spojené s AI, která dál znepokojuje finanční trhy. Americký index S&P 500 se dál přiblížil letošním maximům nad úrovní 6900 bodů.
Americké akciové indexy se v průběhu minulého týdne pohybovaly v plusu, podpořené očekáváním, že Federální rezervní systém příští týden skutečně přistoupí ke snížení sazeb. Svoji roli určitě dál hraje sezónní pattern v podobě předvánočního růstu či lepší makrodata z amerického trhu služeb. S otazníkem však zůstávají zejména kryptoměny. Hlavní americký index S&P 500 se tak přiblížil metě 6900 bodů.
V uplynulém týdnu se trhy dál oklepávaly z předchozích poklesů a znovu našly růstové „momentum“. Možná se už pomalu blíží tzv. „Santa Claus rally“, kdy trhy na konci roku obvykle výrazně posilují. Týden nebyl vůbec chudý na makroekonomická data ani na geopolitické události. Hlavní americký index S&P 500 se přiblížil k hladině 6 900 bodů.
Minulý týden dál pokračovala zvýšená volatilita na finančních trzích, kde se stále spekuluje o konci „boomu“ AI. Hospodářské výsledky klíčové technologické společnosti však investory poněkud uklidnily. Nechyběl ani zápis z posledního jednání Fedu. Index S&P 500 se obchodoval v širším rozpětí 6600–6800 bodů.
V uplynulém období nejspíš skončila před vánoční korekce trhů a jsme zpátky tzv. na vítězné vlně. Zhoršená data vyústila v očekávání rychlejšího poklesu úrokových sazeb a pak také hlavně fakt, že pomalu končí americký vládní shutdown po kterém z pravidla historicky akcie posilovaly. Silné výsledky a přesto zklamání investorům doručila společnost Nebius. Americký index S&P 500 se znovu přiblížil vrcholům kolem 6900 bodů.
V minulém týdnu dále rostla volatilita na finančních trzích. Základním vysvětlením může být, že investoři se začali obávat o udržitelnost současného růstu v segmentu technologických akcií. Vysoké valuace akciových trhů začaly děsit dokonce i vedoucí představitele z Wall Street.
Uplynulý týden přinesl řadu důležitých událostí pro finanční trhy. Předně to bylo setkání Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, které by mělo trvaleji odblokovat napjatou situaci mezi USA a Čínou. Nechybělo ani zasedání americké centrální banky či hospodářské výsledky společnosti Meta Platforms. Trhy celkově zůstávají značně překoupené, ale stále platí, že strategie „buy the dip“ se ukazuje jako univerzálně úspěšná. Index S&P 500 se pohybuje poblíž svých maxim, kolem úrovně 6850 bodů.
V minulém týdnu pokračovalo zklidnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Zdá se, že by se přece jen mohlo podařit zlepšit vztahy obou zemí a oddálit velmi bolestivá cla. Donald Trump vyjádřil očekávání, že jeho plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem by mohlo přinést „dobrou obchodní dohodu“, současně však připustil, že k ní vůbec nemusí dojít.
Uplynulý týden pokračoval ve zvýšené volatilitě, která se přenesla z konce předchozího týdne. Index VIX vyskočil až na 22 bodů, což představuje nárůst o 35 procent během jediného dne. Na vině je opět geopolitika – Spojené státy se znovu dostaly do kleští s Čínou, přičemž ve hře jsou cla, vzácné suroviny i námořní doprava.
Rok 2025 potvrzuje, že největší investiční příběh současnosti se netočí kolem sociálních sítí nebo elektromobilů, ale kolem infrastruktury pro umělou inteligenci. Nicméně nic neroste do nebe a lze čekat, že jakmile se ukážou investice do datových center založené na partnerstvích jako hůře „monetizovatelné“, dojde u technologických akcií k výraznější korekci.
Rusko předalo Spojeným státům 📜 návrhy na odstranění překážek na cestě k plnému narovnání vzájemných vztahů, uvedlo dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí v odpovědi na dotazy novinářů. Jasně zároveň odmítlo možné nasazení západních vojáků na Ukrajině; považovalo by to za intervenci.
Indický premiér Naréndra Módí souhlasil, že jeho země ❌ přestane odebírat ruskou ropu, což pomůže k ukončení války na Ukrajině. Po telefonátu s indickým lídrem to dnes uvedl americký prezident Donald Trump. Spojené státy podle něho s okamžitou platností sníží cla na dovoz z Indie z 25 na 18 procent.
Pražská burza v úvodu týdne 📈 posílila, index PX stoupl o 0,47 procenta na 2776,32 bodu. Dařilo se především energetické společnosti ČEZ, pojišťovně VIG či Komerční bance, naopak Erste Bank oslabila. Z menších emisí ztratila přes procento tabáková firma Philip Morris, níže dnes obchodování zakončily i akcie zbrojařské společnosti Colt CZ či plzeňských strojíren Doosan Škoda Power.
Do Egypta se z Pásma Gazy ✅ dostali první palestinští pacienti, kteří využili obnoveného provozu na hraničním přechodu Rafah. Uvedly to agentury AFP a AP. Přechod byl uzavřen od května 2024. Denně jej nyní bude moci překročit několik desítek Palestinců v každém směru. Přepravu zboží Izrael, který přechod kontroluje na palestinské straně hranice, zatím nedovolil.
Jihokorejská automobilka Hyundai Motor ❌ nevyužila opci na odkup své bývalé továrny v Rusku. S odkazem na sdělení firmy to dnes uvedla agentura Reuters. Platnost opce na odkup závodu vypršela minulý měsíc.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ❌ nechce eskalovat spor s Hradem, dohodla se na tom na dnešním zasedání. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) k roztržce předsedy Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky s prezidentem Petrem Pavlem. O tom, kdo bude Česko zastupovat na letním summitu NATO, dnes lídři nejednali, doplnil.
Předseda vlády 👴 Andrej Babiš (ANO) se v dopise politikům Evropské unie před summitem o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2.
Vláda ✅ podpořila návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) na odložení vyplácení superdávky příjemcům dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti. Souhlasila i s novelou s odložením navýšení životního minima. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to bez dalších podrobností řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Největší česká mlékárna Madeta v roce 2024 zvýšila meziročně zisk po zdanění více než 📈 trojnásobně na 241,3 milionu korun. Tržby vzrostly zhruba o 700 milionů korun na 7,55 miliardy korun. Přibližně 90 procent z toho tvoří mlékárenská výroba. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin. Firma v roce 2024 zaměstnávala 1317 lidí, o deset méně než o rok dříve.
Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 3️⃣2️⃣,4️⃣ miliardy korun. Výsledek ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo dnes ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy korun.