Akcie se v minulém týdnu znovu dostaly pod tlak. Investory nejprve znervóznila kombinace silnějších dat z americké ekonomiky, obav z inflace a nejistoty kolem úrokových sazeb. Náladu pak ale zlepšil výhled čipařské společnosti Micron Technology, který trhům připomněl, že boom kolem umělé inteligence ještě nekončí.
Investoři se rizika zatím nevzdávají, centrální banky jim ale kazí náladu. Fed naznačil možnost vyšších sazeb, Japonsko už politiku zpřísnilo a na pražské burze se pod tlak dostal ČEZ, který ztrácel až sedm procent.
Jak se blížilo dlouho očekávané IPO SpaceX, jako by se nálada investorů postupně zhoršovala. Minulý týden přinesl na poměry posledních měsíců poměrně vysokou volatilitu, která vzrostla přes 21 bodů. To byla nejvyšší hodnota za poslední dva měsíce.
Americké akcie po sérii rekordů narážejí na napjaté valuace, drahou ropu a geopolitickou nejistotu kolem Íránu. Do toho přichází Alphabet s obřím plánem financování AI infrastruktury a SpaceX se chystá na historické IPO. Trhy tak mohou stát před důležitou zkouškou, zda současná investiční horečka ještě stojí na pevných fundamentech.
Akciové trhy v minulém týdnu dál ztrácely zábrany v růstu, zejména v technologickém sektoru a polovodičích. Nadšení kolem umělé inteligence dál žene vzhůru výrobce čipů, datová centra i firmy napojené na výpočetní výkon. Zároveň ale přibývá varovných signálů. Inflace zůstává zvýšená, napětí na Blízkém východě roste a dražší hardware začíná komplikovat marže firem.
Protiinflační dluhopisy vypadají jako férový způsob, jak domácnostem ochránit úspory. Pro stát ale mohou být mimořádně drahé. Česká zkušenost z let 2021 až 2023 i varovný příklad Velké Británie ukazují, že při návratu vyšší inflace se z atraktivního produktu pro občany může stát nákladné riziko pro veřejné finance.
V uplynulém týdnu se na trzích naplno vrátilo téma stagflace. Investoři začali znovu řešit, zda přední centrální banky nebudou muset kvůli vyšší inflaci přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. I když se může zdát, že krize kolem Hormuzského průlivu brzy odezní, tlak na růst cen může v ekonomice zůstat déle.
Na hlavních akciových trzích v minulém týdnu výrazně vzrostla volatilita. Investoři začínají znovu řešit riziko stagflace, tedy kombinace slabšího hospodářského růstu a rychle rostoucích cen. Nová inflační data ze Spojených států i Číny ukazují, že cenové tlaky z ekonomiky nezmizely. Přesto akcie pokračují v růstu a americký index Standard and Poor’s pět set se přiblížil hranici sedmi tisíc pěti set bodů.
Uplynulý týden přinesl finančním trhům hodně naděje a ty na ni odpověděly výrazným růstem akciových indexů. Spojené státy předložily Íránu návrh dohody, která by postupně vedla k obnovení provozu v Hormuzském průlivu a ke zrušení americké blokády íránských přístavů.
Minulý týden byl pro finanční trhy klíčový. Výsledky zveřejňovaly největší technologické firmy, zasedal americký Fed a výrazně se řešil i vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory tomu se úroveň amerických akcií zásadně nezměnila – hlavní index S&P 500 zůstává nad hranicí 7100 bodů.
V minulém týdnu si investoři museli zažít další vlnu vyčkávání a nekonečných spekulací o vývoji jednání mezi USA a Íránem o trvalém narovnání vztahů obou zemí na Blízkém východě. Ve středu přitom mělo vypršet příměří, které bylo na poslední chvíli prodlouženo. Nicméně pozornost si v týdnu po delší době uzmula měnová politika, kdy měl před Senátem slyšení nastupující guvernér Kevin Warsh. Velmi slušné hospodářské výsledky za poslední kvartál představila společnost Tesla. Hlavní americký index se pohybuje nad 7100 body.
Uplynulý týden se na trzích nesl převážně v růstovém duchu. Investoři jako by znovu odsunuli krizi na Blízkém východě stranou a soustředili se na pozitivní impulzy. Jedním z nich byl i start výsledkové sezóny, kterou tradičně zahájily velké americké banky. Na domácím trhu pak poutal pozornost především ČEZ. Americký akciový index se navíc přiblížil hranici 7000 bodů.
Americké akciové indexy se v průběhu uplynulého týdne pohybovaly silně v plusu, podpořené zlepšením sentimentu na globálních trzích. Klíčovým faktorem byl však především vývoj na Blízkém východě – oznámení dočasného příměří mezi USA a Íránem a očekávání znovuotevření Hormuzského průlivu vedly k výraznému poklesu cen ropy a celkovému uklidnění tržního napětí.
Akciové trhy v uplynulém týdnu výrazně posílily, když investoři vsadili na scénář postupného uklidnění konfliktu na Blízkém východě. Očekávání, že administrativa Donalda Trumpa směřuje k ukončení operací proti Íránu, vynesla americký index S&P 500 zpět blíže k hranici 6600 bodů. Optimismus však naráží na rozporuplná vyjádření – Trump sice hovoří o „téměř dokončené misi“ a naznačuje konec konfliktu během dvou až tří týdnů, zároveň ale avizuje pokračování intenzivních útoků. Trhy tak balancují mezi nadějí na deeskalaci a obavami z další eskalace.
Spojené státy připravily patnáctibodový plán, jehož cílem je ukončit konflikt s Íránem. Už na začátku minulého týdne se objevily zprávy o možných jednáních, která by mohla vést k zastavení vzájemné palby. Prezident Donald Trump následně oznámil pozastavení plánovaných útoků na Írán, což signalizuje možný posun v konfliktu.
EU zavádí kvóty a clo na dovoz oceli, chce ochránit evropský ocelářský průmysl. a zvýšit využití jeho výrobních kapacit na 80 procent, oznámila dnes komise. Roční bezcelní dovozní kvóty EU se podle nových pravidel snižují o 47 procent na 18,3 milionu tun. Současně se zavádí 50procentní clo na dovoz nad rámec kvót u 26 kategorií ocelářských výrobků dovážených do unie.
