Hlavní ekonom společnosti Argos Capital. Absolvoval VŠE v Praze. Zkušenosti s obchodváním na akciových a měnových trzích sbíral ve společnosti Trinity Bank. Poslední rok působil jako hlavní ekonom ve společnosti Colosseum.
články autora
Týden tradera: Akcie rostou, ale nejistota kvůli Blízkému východu trvá
Americké akciové indexy se v průběhu uplynulého týdne pohybovaly silně v plusu, podpořené zlepšením sentimentu na globálních trzích. Klíčovým faktorem byl však především vývoj na Blízkém východě – oznámení dočasného příměří mezi USA a Íránem a očekávání znovuotevření Hormuzského průlivu vedly k výraznému poklesu cen ropy a celkovému uklidnění tržního napětí.
Akciové trhy v uplynulém týdnu výrazně posílily, když investoři vsadili na scénář postupného uklidnění konfliktu na Blízkém východě. Očekávání, že administrativa Donalda Trumpa směřuje k ukončení operací proti Íránu, vynesla americký index S&P 500 zpět blíže k hranici 6600 bodů. Optimismus však naráží na rozporuplná vyjádření – Trump sice hovoří o „téměř dokončené misi“ a naznačuje konec konfliktu během dvou až tří týdnů, zároveň ale avizuje pokračování intenzivních útoků. Trhy tak balancují mezi nadějí na deeskalaci a obavami z další eskalace.
Spojené státy připravily patnáctibodový plán, jehož cílem je ukončit konflikt s Íránem. Už na začátku minulého týdne se objevily zprávy o možných jednáních, která by mohla vést k zastavení vzájemné palby. Prezident Donald Trump následně oznámil pozastavení plánovaných útoků na Írán, což signalizuje možný posun v konfliktu.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Finanční trhy v uplynulém týdnu nadále sledovaly především vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory opakovaným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném rychlém pádu íránského režimu se ukazuje, že tamní bezpečnostní struktury jsou připraveny konflikt výrazně prodlužovat. Investoři proto stále více počítají s delším geopolitickým napětím. Akciové trhy na tento scénář reagovaly negativně – index S&P 500 měl tendenci klesat směrem k hranici 6700 bodů.
Vojenské údery Spojených států a Izraele na Írán výrazně otřásly světovou geopolitikou i finančními trhy. Při útocích podle dostupných informací zahynuly desítky představitelů íránského režimu a konflikt rychle přerostl v otevřenou eskalaci.
Minulý týden dal investorům jasně najevo, že rok 2026 nebude o poklidném „soft landingu“, ale spíš o sérii politických i tržních otřesů. Do centra pozornosti se vrátila celní agenda, z bankovního sektoru zazněla varování a znovu zesílilo i geopolitické napětí. Akciové trhy reagovaly zvýšenou volatilitou. Index S&P 500 sice zůstává v obchodním pásmu bez panických výprodejů, ale maxima kolem 7100 bodů jsou mu stále vzdálená.
Americké akcie se v minulém týdnu dokázaly oklepat, otázky ale zůstávají. Index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 900 bodů, investoři však dál vyhodnocují signály z centrální banky i rostoucí geopolitická rizika.
V minulém týdnu se akciové trhy vrátily zpět do svého dlouhodobějšího rozpětí, alespoň z pohledu indexu S&P 500. Hlavními tématy týdne byly zprávy o tvorbě pracovních míst v americké ekonomice a také velmi dobré hospodářské výsledky společnosti Spotify. Trhy naopak zklamal nedávný premiant boomu AI - společnost Cisco.
Finanční trhy v uplynulém týdnu po delší době znatelně ochladly. Většina světových akciových indexů prošla poměrně svižnou korekcí a navázala tak na předchozí oslabení rizikových aktiv, především na komoditních trzích. Náladu investorů tradičně ovlivnila data z amerického trhu práce, zároveň ale sílily obavy ohledně další návratnosti investic do umělé inteligence. Klíčový americký index S&P 500 se v tomto prostředí stáhl zpět k úrovni kolem 6 900 bodů.
Drahé kovy lámou rekord za rekordem a přispívají k tomu, že tahle „party“ bude mít opravdu hodně ostrou kocovinu. Už dlouho jsem neviděl, aby zlato tak posilovalo, a přitom finanční trhy neprocházely vyloženě obdobím nadměrné volatility. V týdnu pokračovalo zveřejňování hospodářských výsledků velkých amerických firem a zasedala americká centrální banka. Index S&P 500 se drží kolem 7 000 bodů.
Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly výraznou volatilitou. Investory znervózňovaly hrozby další eskalace obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, tentokrát vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko. Na stole byla možnost evropských odvetných cel až za 93 miliard eur i americké zvýšení cel na evropské zboží – nejprve o 10 procent, později až o 25 procent. Index S&P 500 v reakci na to krátce zkorigoval k úrovni kolem 6 800 bodů, než se vrátil blíže k 6 900 bodům.
V uplynulém týdnu se na trzích hojně skloňovala geopolitika, kdy akcelerovali zejména rizika spojená s Íránem. Nicméně na druhou stranu trhy potěšila relativně dobrá data o spotřebitelských cenách v USA, která pomohla indexu S&P 500 krátce na nová maxima přes 7000 bodů.
První plnohodnotný obchodní týden roku se nesl převážně v růstovém duchu. Americký index S&P 500 posunul svá historická maxima nad hranici 6 900 bodů. Trhy zatím podle všeho dokážou vstřebávat nová geopolitická rizika i vysoké ocenění akcií technologických firem zaměřených na umělou inteligenci.
Trhy byly před svátky taženy především nervozitou. Obchodování doprovázela zvýšená volatilita, která naznačuje, že stále více investorů začíná zpochybňovat udržitelnost současných valuací. K tomu se přidala klíčová makrodata z USA, jež potvrdila další ochlazování trhu práce a růst nezaměstnanosti. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 700 bodů.
Evropě by kvůli válce s Íránem mohl už v červnu ☝️ hrozit nedostatek leteckého paliva, pokud se regionu podaří nahradit jen polovinu dodávek z Blízkého východu. Ve své měsíční zprávě na to upozornila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Česká televize nebude příští rok moci naplnit své závazky, pokud bude její rozpočet ve výši, kterou dnes představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). ČT to řekl její ředitel 👨 Hynek Chudárek. Očekává, že televize bude muset omezit původní tvorbu a také propouštět.
Francouzský výrobce automobilů Renault během příštích dvou let ❌ zruší 15 až 20 procent inženýrských pozic. Opatření by se mohlo dotknout až 2400 zaměstnanců. Informovaly o tom dnes agentury AFP a Reuters s odvoláním na mluvčí podniku.
Důležitější než konkrétní forma financování veřejnoprávních médií budou podle prezidenta 👨 Petra Pavla garance nezasahování politické moci. Z tohoto pohledu bude třeba posuzovat jakýkoli návrh, řekl dnes prezident českým novinářům při své návštěvě Argentiny.
Izraelský premiér 👴 Benjamin Netanjahu podle prohlášení svého úřadu poděkoval ministru zahraničí Petrovi Macinkovi a premiérovi Andreji Babišovi za velkou podporu, kterou Česká republika prokazuje Izraeli. Netanjahu dnes přijal Macinku, který je na návštěvě Izraele.
Odstranění obohaceného uranu z Íránu je nezbytnou podmínkou pro ukončení války ze strany USA a Izraele. Podle médií to dnes řekl izraelský ministr obrany 👨 Jisrael Kac. Podle něj válka zničila íránský jaderný program a schopnost této země vyrobit jadernou zbraň. Írán dlouhodobě popírá, že by v uplynulých letech usiloval o výrobu jaderných zbraní.
Sněmovna potvrdila dnes odpoledne hlasy koalice stav legislativní nouze, který vyhlásil v pondělí předseda dolní komory 👨 Tomio Okamura (SPD) pro projednání návrhu zákona o vládní regulaci cen pohonných hmot. Kabinet zdůvodnil žádost o zrychlené projednání především snahou zabránit hospodářským škodám státu. Neúspěšně to zpochybňovali zástupci opozice. Debata vyplnila zhruba 2,5 hodiny.
Papež Lev XIV., který je druhým dnem na návštěvě Alžírska, se dnes opět ☝️ vymezil proti válce a násilí. Boží srdce je podle něj válkami drásáno a není se zlými a pyšnými, řekl podle serveru Vatican News papež v domově pro seniory řádu Malých sester chudých v pobřežním městě Annába, někdejší Hipponě, která je úzce spjatá se svatým Augustinem.
Maďarsko potřebuje urychleně pracovat na reformách, které jsou potřeba k uvolnění zmrazených unijních fondů. Po telefonátu s maďarským opozičním lídrem a vítězem nedělních voleb Péterem Magyarem to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová. Maďarsko se podle ní po volbách vrátilo do samého srdce Evropy, kam vždy patřilo.
Česká televize a Český rozhlas podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) místo výnosu z poplatků dostanou ze státního rozpočtu na příští rok dohromady 7️⃣,8️⃣ miliardy korun. ČT má obdržet 5,74 miliardy, přičemž letos počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun. ČRo dostane od státu 2,07 miliardy korun, letos má získat z poplatků 2,48 miliardy.