V minulém týdnu pokračovalo zklidnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Zdá se, že by se přece jen mohlo podařit zlepšit vztahy obou zemí a oddálit velmi bolestivá cla. Donald Trump vyjádřil očekávání, že jeho plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem by mohlo přinést „dobrou obchodní dohodu“, současně však připustil, že k ní vůbec nemusí dojít.
Uplynulý týden pokračoval ve zvýšené volatilitě, která se přenesla z konce předchozího týdne. Index VIX vyskočil až na 22 bodů, což představuje nárůst o 35 procent během jediného dne. Na vině je opět geopolitika – Spojené státy se znovu dostaly do kleští s Čínou, přičemž ve hře jsou cla, vzácné suroviny i námořní doprava.
Rok 2025 potvrzuje, že největší investiční příběh současnosti se netočí kolem sociálních sítí nebo elektromobilů, ale kolem infrastruktury pro umělou inteligenci. Nicméně nic neroste do nebe a lze čekat, že jakmile se ukážou investice do datových center založené na partnerstvích jako hůře „monetizovatelné“, dojde u technologických akcií k výraznější korekci.
Na trzích v uplynulém týdnu panovala spíše negativní nálada. Zlato přesto vystoupalo na nové historické maximum nad 3 895 dolarů za unci, když od začátku roku posílilo už o více než 48 procent. To představuje největší roční růst od roku 1979. Hlavním hybatelem posledního, prakticky exponenciálního růstu je americká politická scéna – vládní „shutdown“ v USA totiž výrazně zvýšil poptávku po bezpečných aktivech. Zajímavé výsledky přinesl také výrobce sportovního oblečení Nike. Americký index S&P 500 se aktuálně pohybuje kolem hranice 6 700 bodů.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Uplynulý týden přinesl na finančních trzích řadu důležitých makroekonomických událostí. Po měsících spekulací zasedala americká centrální banka, která rozhodovala o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Svoje výsledky zároveň reportovala domácí společnost Colt CZ. Americký index S&P 500 se přitom pohybuje kolem 6 600 bodů.
Burzy si před klíčovým zasedáním americké centrální banky i přes rostoucí geopolitická rizika drží svá maxima. Politické turbulence ve Francii, která stále zápasí s vysokými rozpočtovými schodky, nebo roj dronů nad Polskem zatím investory nevyděsily natolik, aby stáhli své růstové sázky před zasedáním Fedu příští týden. Index S&P 500 se nadále drží nad hranicí 6500 bodů.
Trhy i přes náročnější začátek září stále oscilují kolem dlouhodobých maxim, zatím to nevypadá na velké „výprodeje“. A to i přes fakt, že se ozývá celá řada varovných signálů. Jaké to přesně jsou? Co mohou znamenat pro světový ekonomický růst? Přes rostoucí rizika americký index S&P 500 dosáhnul mety 6500 bodů a je zpět na cestě k vrcholům.
Americký prezident Donald Trump se poprvé v historii pokusil odvolat guvernérku Lisu Cookovou kvůli údajným podvodům s hypotékami. Ta rezignovat odmítá a chystá žalobu. Pokud by prezidentův krok prošel u Nejvyššího soudu, pro trhy by to byl citlivý signál.
Na trzích došlo v uplynulém týdnu ke korekci, na vině byla zejména výrazná „překoupenost“ z předchozích týdnů. Po růstu o desítky procent od dubna na technologických akciích došlo k výprodejům u známých titulů, jako jsou Palantir či Nvidia. Určitý vliv mohlo mít i nižší očekávání poklesu sazeb v září, které mírně kleslo. Nicméně pravděpodobnost se stále drží nad úrovní 80 procent. Výsledkem je, že index S&P 500 se vrátil blíže k 6 350 bodům.
V týdnu nás čekala důležitá data o americké inflaci, která ukázala to, co si všichni myslíme. Rozhodně neklesá, naopak „vystrkuje růžky“ a můžeme klidně čekat, že v příštím roce výrazněji vzroste. Na druhou stranu se trhy obávaly, že to dopadne kvůli clům už teď hůř, a teď vidí na příštím zasedání Fedu pokles sazeb až o 50 bps. Akciové trhy tak drží růstovou vlnu a S&P 500 se přiblížil 6 500 bodům. Od začátku roku si tak připisuje téměř 10 procentní zisk, a to i přes pokles v dubnu. To je velmi solidní výsledek.
Slabá data z amerického trhu práce přiživila sázky na rychlejší uvolnění měnové politiky a Donald Trump oznámil, že brzy jmenuje nového člena centrální banky.
Týden byl doslova napěchovaný důležitými událostmi, které ovlivňovaly tržní sentiment. Spojené státy a Evropská unie dosáhly v minulém týdnu dohody, která zavádí patnácti procentní tarif na většinu evropského exportu do USA, včetně automobilů. Ačkoli se jedná o kompromisní výsledek jednání, Brusel ustoupil od hrozby eskalace sporu výměnou za jistotu, že nedojde k jednostrannému navýšení sazeb.
Jeden z důvodů, proč je v současnosti americký dolar od začátku roku jednou z nejvíce oslabujících měn a jeho znehodnocení na páru EUR/USD dosáhnulo až 14 procent, je obava o nezávislost tamní centrální banky. D. Trump po svém znovuzvolení i v této oblasti nedává trhům spát. Investoři se právem obávají, že jeho hrozby o narušení nezávislosti banky mají reálný základ.
Začíná se zdát, že i letošní rok bude pro akciové trhy nakonec celkem solidní, a to i přes již tak mimořádně vysoké valuace, které na trhu panují.
Čtyři hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu požádaly předsedkyni Evropské komise 👩 Ursulu von der Leyenovou, aby provedla zásadní změny v návrhu příštího sedmiletého rozpočtu EU, jinak hrozí jeho zamítnutím. Vyplývá to z dopisu, který byl dnes šéfce komise zaslán, píše bruselský server Politico. Podle české europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) z frakce Evropské lidové strany Evropský parlament v dopise část dlouhodobého rozpočtu odmítl. Je to poprvé, co se něco podobného stalo, uvedla poslankyně.
Rusko dnes vzkázalo Japonsku, že jakýkoliv dialog ohledně mírové smlouvy, která by formálně ❌ ukončila válku z roku 1945 mezi těmito zeměmi, bude možný, až Tokio opustí své protiruské postoje. Informovala o tom agentura Reuters.
Pražská burza druhým dnem 📈 rostla, dnes přidala 0,53 procenta na 2375,64 bodu. Největší zisk vykázaly akcie Komerční banky, které po dnešním zveřejnění hospodářských výsledků posílily o dvě procenta. Naopak v minusu skončily cenné papíry výrobce nápojů Kofola, banky Moneta či plzeňských strojíren Doosan Power. Vyplývá to z informací na webu burzy.
Koruna dnes ve srovnání se středečním závěrem mírně 📈 posílila k euru, a to o dva haléře na 24,34 koruny za euro. Vůči americkému dolaru česká měna naopak oslabila o 17 haléřů. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 21,05 koruny za dolar.
Dodávka dvou desítek letounů ✈️ Eurofighter Typhoon Turecku posílí kolektivní obranu Severoatlantické aliance. Dnes to podle agenty AFP řekl německý kancléř Friedrich Merz na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten naopak Berlín kritizoval za postoj k válce v Pásmu Gazy. Merz a Erdogan také jednali o migraci.
Za necelý měsíc podepsalo více než 1000 vědců otevřený dopis, který žádá předsedu hnutí ANO 👨 Andreje Babiše, aby ministerstvo životního prostředí nesvěřil zástupci Motoristů. Autoři dopisu chtějí schůzku s Babišem a upozorňují, že za obsazení ministerstva nese plnou odpovědnost. Signatáři dopisu o tom informovali v tiskové zprávě. Možným kandidátem na post ministra životního prostředí je předseda Motoristů Petr Macinka.
Čínskému výrobci elektromobilů BYD ve třetím čtvrtletí 📉 klesl čistý zisk meziročně o 32,6 procenta na 7,8 miliardy jüanů (zhruba 23 miliard korun). Je to druhý čtvrtletní pokles po sobě a zároveň největší kvartální propad za déle než čtyři roky. Firma údaj zveřejnila ve zprávě pro burzovní úřady. Největší čínský výrobce automobilů se potýká s rostoucí konkurencí na domácím trhu, uvedla agentura Reuters.
Evropská centrální banka podle očekávání opět ponechala základní úrokové sazby ❌ beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. ECB o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Finanční trhy nyní čekají na tiskovou konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové.
