Týden tradera: Trhy rostou, ale válka nekončí. Investoři balancují na hraně
Akciové trhy v uplynulém týdnu výrazně posílily, když investoři vsadili na scénář postupného uklidnění konfliktu na Blízkém východě. Očekávání, že administrativa Donalda Trumpa směřuje k ukončení operací proti Íránu, vynesla americký index S&P 500 zpět blíže k hranici 6600 bodů. Optimismus však naráží na rozporuplná vyjádření – Trump sice hovoří o „téměř dokončené misi“ a naznačuje konec konfliktu během dvou až tří týdnů, zároveň ale avizuje pokračování intenzivních útoků. Trhy tak balancují mezi nadějí na deeskalaci a obavami z další eskalace.
Nejistotu podtrhuje i diplomatická rovina. Trump připouští možnost dohody s Teheránem, nepovažuje ji však za nutnou podmínku ukončení bojů. Íránský prezident Masúd Pezeškján naopak vysílá smířlivější signály – Írán podle něj neusiluje o válku a je připraven ji ukončit, ovšem pouze výměnou za bezpečnostní záruky. Zásadním bodem zůstává situace kolem Hormuzského průlivu, jehož případné otevření by mohlo výrazně uklidnit energetické trhy, jasný mechanismus k tomu však zatím chybí.
Posilovali technologičtí giganti
Na trzích se optimismem vezly především akcie, které vzrostly o více než 3 procenta, včetně technologických gigantů jako Meta nebo Microsoft, jež v předchozích týdnech výrazně ztrácely. Ropa Brent sice krátkodobě oslabila a přiblížila se k hranici 100 dolarů za barel, nadále však zůstává na zvýšených úrovních a citlivě reaguje na geopolitický vývoj. Investoři tak zatím scénáři rychlého konce konfliktu plně nevěří.
Další vývoj cen ropy přitom bude klíčový. Pokud by překročily 120 dolarů za barel, mohlo by dojít k výprodejům na dluhopisových trzích, zejména v Evropě. Vyšší ceny energií totiž zesilují inflační tlaky a nutí centrální banky držet úrokové sazby vysoko nebo je dále zvyšovat. Trhy už nyní počítají s dalším zpřísněním měnové politiky ECB, přičemž sekundární efekty, jako je růst mezd či přenášení nákladů na spotřebitele, mohou situaci dále zhoršit. Největší riziko přitom nepředstavuje samotný konflikt, ale jeho kombinace s vysokými sazbami a rostoucími vládními výdaji – tedy prostředí, které zvyšuje zranitelnost veřejných financí a může znovu otevřít téma dluhové krize.
Kryptoměny oslabily poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možné zesílení útoků proti Íránu. Jeho vyjádření zvýšilo nervozitu na trzích a posílilo obavy z další eskalace konfliktu. Investoři proto v reakci na to omezili investice do rizikovějších aktiv, mezi která patří i kryptoměny, a část peněz přesunuli do bezpečnějších investic.
Bitcoin padá, trhy nervózní. Trumpův výrok o Íránu otřásl kryptem
Trhy
Vedle geopolitiky hýbe trhy i technologický sektor. Společnost OpenAI uzavřela rekordní investiční kolo v objemu 122 miliard dolarů při ocenění kolem 852 miliard dolarů, přičemž hlavními investory jsou Amazon, Nvidia a SoftBank. Část investice je navíc podmíněna budoucím vstupem firmy na burzu nebo dosažením technologického milníku. Získané prostředky mají směřovat především do výpočetní infrastruktury, datových center a vývoje pokročilé umělé inteligence, přičemž společnost naznačuje ambice investovat v následujících letech více než 1,4 bilionu dolarů do fyzické infrastruktury.
Pokud by se geopolitická situace skutečně uklidnila, pozornost investorů by se mohla rychle vrátit k fundamentům technologického sektoru a tématu umělé inteligence. I zde však přetrvávají rizika – valuace zůstávají napjaté a citlivé na zhoršení makroekonomického prostředí či pokračující energetický šok. Současný růst trhů tak stojí na křehkém předpokladu rychlé deeskalace, která však zatím zůstává nejistá. Trhy proto mohou i nadále reagovat velmi citlivě na jakékoli nové geopolitické impulzy.
