Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu.
Podle prohlášení členů bankovní rady budou trhy muset přehodnotit svoje dosavadní výhledy na vývoj sazeb. Dříve se očekávalo, že první pokles sazeb by mohla ČNB odhlasovat už v průběhu prvního letošního pololetí. Ale. Dosavadní vývoj naznačuje, že inflace nebude klesat dostatečně rychle a inflační tlaky ze strany mezd neopadávají dostatečným tempem, komentuje současný vývoj analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Počasí v květnu sice už začalo vypadat jako na jaře, nicméně náladu firem ani spotřebitelů rozhodně nevylepšilo. Podle dnes zveřejněného průzkumu statistického úřadu došlo v tomto měsíci ke zhoršení podnikatelské i spotřebitelské nálady. Nad tím, na kolik jde o zásadní změnu pohledu, se ve svém komentáři zamýšlí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Sebenaplňující očekávání nás můžou srazit do kolen, říká David Navrátil, hlavní analytik České spořitelny. V duchu, že když se bojím, změním své chování. A tím vlastně přispěji k naplnění černých vizí. Češi jsou podle Navrátila maniodepresivním národem. Vedle energetické krize a obří inflace jsou podle něj „sebenaplňující očekávání“ největší hrozbou pro českou ekonomiku v roce 2023. Inflace podle něj může začátkem roku vyskočit na rekord, kvůli konci fixací energií. Ale v druhé polovině roku prý spadne na jednociferná čísla.
Podle zveřejněných údajů statistického úřadu se důvěra v českou ekonomiku opět propadla. Rovněž se ukázalo, že srpnové zlepšení nálady spotřebitelů bylo jen chvilkovým záchvěvem, který pod tlakem inflace a nejistých vyhlídek rozhodně neznamená pozitivní obrat, komentuje statistiku Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Rekordní sedmiprocentní úrokové sazby jsou podle ekonoma Davida Marka modelovou ukázkou správného boje s vysokou inflací. Který podle něj možná ještě neskončil. Marek je také členem poradního sboru vlády NERV, který se nyní poprvé sešel. Zvyšování daní podle něj již není zakázané sousloví.
Nové členy bankovní rady ČNB už známe. Jakou taktiku v boji proti inflaci zvolí, se můžeme jen dohadovat. Jedno je jisté, čeká je velký kus práce, především pak na poli tvorby inflačních očekávání, píše v komentáři pro Newstream Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Polovina Čechů oslovených v průzkumu Banky Creditas očekává v následujících pěti letech inflaci nad čtyřmi procenty. Vlivu inflace na své úspory se pak obává 81 procent lidí.
Za krádeží ₿₿₿ virtuálních aktiv za 6,3 miliardy dolarů z největší kryptoměnové burzy na světě Binance stála Severní Korea, uvedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Binance zároveň oznámila, že se již podařilo zajistit prostředky na náhradu 90 procent odcizených kryptoměn. Zbývajících deset procent tvoří méně likvidní tokeny, jejichž získání v potřebném množství může trvat déle. Informovala o tom agentura Reuters.
Polský premiér Donald Tusk obvinil představitele národně konzervativní opozice, že chtějí zničit ⚖️⚖️⚖️demokracii a právní stát. Podle agentury AFP tak učinil v projevu věnovaném pokračující krizi kolem ústavního soudu. Polský prezident Karol Nawrocki svolal krizové jednání, Tuskova strana se ho však podle médií nezúčastnila. Evropská komise vyzvala Nawrockého, aby jmenoval parlamentem navržené soudce.
Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na neděli americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.
Sobotních 🙋🏻🙋🏻🙋🏻 protestů proti rostoucím životním nákladům a stavu školství se po celé Francii zúčastnilo na 320 tisíc lidí, uvedlo podle agentury AFP francouzské ministerstvo vnitra. Závěr demonstrací provázely potyčky s policií, podle ministra vnitra se však podařilo zachovat veřejný pořádek. Dnešní účast je nižší než 410 tisíc lidí z minulé soboty a 550 tisíc demonstrantů ze 17. října, kdy na řadě míst země vypukly nepokoje.