Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu.
Podle prohlášení členů bankovní rady budou trhy muset přehodnotit svoje dosavadní výhledy na vývoj sazeb. Dříve se očekávalo, že první pokles sazeb by mohla ČNB odhlasovat už v průběhu prvního letošního pololetí. Ale. Dosavadní vývoj naznačuje, že inflace nebude klesat dostatečně rychle a inflační tlaky ze strany mezd neopadávají dostatečným tempem, komentuje současný vývoj analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Počasí v květnu sice už začalo vypadat jako na jaře, nicméně náladu firem ani spotřebitelů rozhodně nevylepšilo. Podle dnes zveřejněného průzkumu statistického úřadu došlo v tomto měsíci ke zhoršení podnikatelské i spotřebitelské nálady. Nad tím, na kolik jde o zásadní změnu pohledu, se ve svém komentáři zamýšlí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Sebenaplňující očekávání nás můžou srazit do kolen, říká David Navrátil, hlavní analytik České spořitelny. V duchu, že když se bojím, změním své chování. A tím vlastně přispěji k naplnění černých vizí. Češi jsou podle Navrátila maniodepresivním národem. Vedle energetické krize a obří inflace jsou podle něj „sebenaplňující očekávání“ největší hrozbou pro českou ekonomiku v roce 2023. Inflace podle něj může začátkem roku vyskočit na rekord, kvůli konci fixací energií. Ale v druhé polovině roku prý spadne na jednociferná čísla.
Podle zveřejněných údajů statistického úřadu se důvěra v českou ekonomiku opět propadla. Rovněž se ukázalo, že srpnové zlepšení nálady spotřebitelů bylo jen chvilkovým záchvěvem, který pod tlakem inflace a nejistých vyhlídek rozhodně neznamená pozitivní obrat, komentuje statistiku Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Rekordní sedmiprocentní úrokové sazby jsou podle ekonoma Davida Marka modelovou ukázkou správného boje s vysokou inflací. Který podle něj možná ještě neskončil. Marek je také členem poradního sboru vlády NERV, který se nyní poprvé sešel. Zvyšování daní podle něj již není zakázané sousloví.
Nové členy bankovní rady ČNB už známe. Jakou taktiku v boji proti inflaci zvolí, se můžeme jen dohadovat. Jedno je jisté, čeká je velký kus práce, především pak na poli tvorby inflačních očekávání, píše v komentáři pro Newstream Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Polovina Čechů oslovených v průzkumu Banky Creditas očekává v následujících pěti letech inflaci nad čtyřmi procenty. Vlivu inflace na své úspory se pak obává 81 procent lidí.
V Rusku se od rozpoutání války proti Ukrajině nedaří dokončit více než 290 stavebních projektů celostátního významu za 9️⃣,5️⃣ bilionu rublů (asi 2,58 bilionu korun). Dalších 380 projektů ani nezačalo, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na vlastní analýzu registrů federálních úřadů.
V případě, že má nečekaně mluvit anglicky, začne komunikovat bez obav zhruba 1️⃣8️⃣ procent Čechů s alespoň základní znalostí angličtiny. Dalších 60 procent pociťuje při mluvení nervozitu. Vyplývá to z průzkumu Ipsos Instant Research pro mezinárodní vzdělávací organizaci EF Education First, kterého se zúčastnilo 523 lidí.
Rusko a Gruzie dnes po dvou letech ✅ obnovily přímý dialog na úrovni zvláštních zmocněnců. Podle agentury Reuters to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí s tím, že jednání, které se věnovalo obchodním a ekonomickým tématům, se uskutečnilo v Minsku. Vztahy mezi Tbilisi a Moskvou jsou od války v roce 2008 komplikované.
Hlavní témata dnešního jednání takzvané koalice ochotných v Berlíně budou, jak dosáhnout míru na Ukrajině a jak Ukrajinu do té doby udržet silnou. Před jednáním skupiny, která podporuje východoevropskou zemi v její obraně proti ruské invazi, to dnes řekl generální tajemník NATO 👨 Mark Rutte.
Export z Jižní Koreje od začátku roku překročil hranici jednoho bilionu dolarů (zhruba 2️⃣2️⃣,1️⃣6️⃣ bilionu korun). Hlavním motorem růstu je celosvětová poptávka po čipech pro umělou inteligenci, uvedlo dnes tamní ministerstvo obchodu. Jižní Korea se tak po Německu, Spojených státech a Číně stala čtvrtou zemí na světě, která tohoto milníku dosáhla, píše agentura Reuters.
Nejvyšší přípustné ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v pátek o desítky haléřů 📉 klesnou. Maximální cena benzinu bude po delší době pod úrovní 40 korun, oproti dnešku klesne o 42 haléřů na 39,80 koruny za litr. Nafta zlevní o 48 haléřů na 45,20 koruny za litr. Vyplývá to z cenového rejstříku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Německo usiluje o to, aby se do příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie začlenil trvalý mechanismus financování Ukrajiny. Ten by mělo být obtížné zablokovat i případným odpůrcům další pomoci Kyjevu, jako je například 👱♀️ Marine Le Penová, pokud by příští rok zvítězila v prezidentských volbách ve Francii. Informoval o tom server Politico s odvoláním na vysoce postavené unijní zdroje.
Počet úřednických míst bude příští rok o 4362 📉 nižší než před pěti lety. Ministři by měli redukci úřadů věnovat ještě větší pozornost, řekl novinářům po dnešním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle výsledků zasedání takzvanou systemizaci míst na úřadech pro příští rok schválila. K začátku roku 2026 bylo na úřadech podle dokumentu zveřejněného na webu úřadu vlády 73 152 míst, v roce 2022 uvádí 76 410 míst.
Předsedou Senátu byl dnes popáté zvolen ✅ Miloš Vystrčil (ODS). Stejně jako při předchozí volbě neměl protikandidáta, získal 69 ze 77 odevzdaných hlasů, tedy o sedm více než při minulé volbě šéfa horní parlamentní komory před dvěma lety.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) ❌ vyloučil, že by se premiér Andrej Babiš (ANO) angažoval u vyhlášky o školním stravování kvůli zájmům potravinářských firem. Šťastný dnes při příchodu na jednání vlády novinářům řekl, že Babiš není ve střetu zájmů u vyhlášky ani ničeho jiného.