Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu.
Podle prohlášení členů bankovní rady budou trhy muset přehodnotit svoje dosavadní výhledy na vývoj sazeb. Dříve se očekávalo, že první pokles sazeb by mohla ČNB odhlasovat už v průběhu prvního letošního pololetí. Ale. Dosavadní vývoj naznačuje, že inflace nebude klesat dostatečně rychle a inflační tlaky ze strany mezd neopadávají dostatečným tempem, komentuje současný vývoj analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Počasí v květnu sice už začalo vypadat jako na jaře, nicméně náladu firem ani spotřebitelů rozhodně nevylepšilo. Podle dnes zveřejněného průzkumu statistického úřadu došlo v tomto měsíci ke zhoršení podnikatelské i spotřebitelské nálady. Nad tím, na kolik jde o zásadní změnu pohledu, se ve svém komentáři zamýšlí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Sebenaplňující očekávání nás můžou srazit do kolen, říká David Navrátil, hlavní analytik České spořitelny. V duchu, že když se bojím, změním své chování. A tím vlastně přispěji k naplnění černých vizí. Češi jsou podle Navrátila maniodepresivním národem. Vedle energetické krize a obří inflace jsou podle něj „sebenaplňující očekávání“ největší hrozbou pro českou ekonomiku v roce 2023. Inflace podle něj může začátkem roku vyskočit na rekord, kvůli konci fixací energií. Ale v druhé polovině roku prý spadne na jednociferná čísla.
Podle zveřejněných údajů statistického úřadu se důvěra v českou ekonomiku opět propadla. Rovněž se ukázalo, že srpnové zlepšení nálady spotřebitelů bylo jen chvilkovým záchvěvem, který pod tlakem inflace a nejistých vyhlídek rozhodně neznamená pozitivní obrat, komentuje statistiku Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Stahuje americké akcie už jen „blbá nálada“, která brzy odezní? nad tím se ve svém komentáři zamýšlí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rekordní sedmiprocentní úrokové sazby jsou podle ekonoma Davida Marka modelovou ukázkou správného boje s vysokou inflací. Který podle něj možná ještě neskončil. Marek je také členem poradního sboru vlády NERV, který se nyní poprvé sešel. Zvyšování daní podle něj již není zakázané sousloví.
Nové členy bankovní rady ČNB už známe. Jakou taktiku v boji proti inflaci zvolí, se můžeme jen dohadovat. Jedno je jisté, čeká je velký kus práce, především pak na poli tvorby inflačních očekávání, píše v komentáři pro Newstream Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Polovina Čechů oslovených v průzkumu Banky Creditas očekává v následujících pěti letech inflaci nad čtyřmi procenty. Vlivu inflace na své úspory se pak obává 81 procent lidí.
Růst cen zdaleka nemusí být přechodný. Nejdůležitější je očekávání, varuje akademik Niall Ferguson.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
