Novým předsedou americké centrální banky se oficiálně stal Kevin Warsh. Ve funkci nahradil Jeroma Powella, kterého prezident Donald Trump opakovaně kritizoval kvůli tomu, že podle něj nebyl ochoten snižovat úrokové sazby.
Jednání o novém šéfovi Fedu vstupuje do horké fáze. Do 15. května má nejmocnější centrální bankéř světa Jerome Powell uvolnit místo svému nástupci. Tím by se měl stát Kevin Warsh, kterého si vybral prezident Donald Trump. Warshovo potvrzení ale vázne, mimo jiné kvůli jeho majetku přes 100 milionů dolarů. Dnes má Warsh vystoupit v Senátu, přičemž hrozí patová situace.
Uplynulý týden se na trzích nesl převážně v růstovém duchu. Investoři jako by znovu odsunuli krizi na Blízkém východě stranou a soustředili se na pozitivní impulzy. Jedním z nich byl i start výsledkové sezóny, kterou tradičně zahájily velké americké banky. Na domácím trhu pak poutal pozornost především ČEZ. Americký akciový index se navíc přiblížil hranici 7000 bodů.
Měnová politika Spojených států je momentálně v dobré pozici a centrální banka USA (Fed) může vyčkávat, jak se situace kolem války v Íránu projeví v ekonomice a inflaci. Podle agentury Reuters to uvedl šéf Fedu Jerome Powell při přednášce pro studenty makroekonomie na Harvardově univerzitě. Dodal, že centrální banka obvykle přehlíží krátkodobé šoky, například ty způsobené růstem cen ropy, a nyní je podle něj možné nejdříve sledovat, jak se situace vyvine, než bude potřeba zasáhnout.
Americké akcie se v minulém týdnu dokázaly oklepat, otázky ale zůstávají. Index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 900 bodů, investoři však dál vyhodnocují signály z centrální banky i rostoucí geopolitická rizika.
Analytici Bank of America předpokládají, že Kevin Warsh v čele centrální banky USA žádnou zásadní změnu, které se nyní trh tolik obává, neprovede. Vlastně tak říkají, že všechen nynější poprask na trzích je zbytečný. Warsh podle nich hlavně neuspěje se svým deklarovaným záměrem snížit rozvahu americké centrální banky. I proto se na trhy včera vrátil optimismus, Dow Jonesův index poprvé v historii překonal úroveň 50 000 bodů. A například bitcoin zvrátil svůj předchozí výrazný propad.
Česká koruna zůstává podle lednového indexu Big Mac podhodnocená vůči americkému dolaru, i když méně než v loňském létě. V polovině ledna činilo podhodnocení 10,2 procenta, zatímco v červencovém měření přesahovalo 14,6 procenta. Uvedl to analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.
Za propadem cen zlata, stříbra i bitcoinu stojí především fundamentální změna očekávání kolem americké měnové politiky. Kevin Warsh, kterého prezident USA Donald Trump vybral do čela americké centrální banky, plánuje posílit dolar tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a potenciálně se stal dokonce deflační měnou. Tím by z velké části odpadla potřeba investovat do jiných deflačních aktiv, jako jsou zlato, stříbro či bitcoin.
Ceny zlata a stříbra pokračují ve výrazném poklesu a navazují tak na prudký páteční výprodej, během něhož cena stříbra klesla až o 30 procent. Podle analytiků stojí za propadem kombinace několika faktorů: posilující americký dolar, snaha investorů vybírat zisky po dlouhém období výrazného růstu a také rozhodnutí komoditní burzy CME zvýšit požadavky na maržové obchody. To prodražuje spekulace financované vypůjčenými penězi a nutí investory uzavírat pozice.
Drahé kovy lámou rekord za rekordem a přispívají k tomu, že tahle „party“ bude mít opravdu hodně ostrou kocovinu. Už dlouho jsem neviděl, aby zlato tak posilovalo, a přitom finanční trhy neprocházely vyloženě obdobím nadměrné volatility. V týdnu pokračovalo zveřejňování hospodářských výsledků velkých amerických firem a zasedala americká centrální banka. Index S&P 500 se drží kolem 7 000 bodů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států požádal o dodání dalších raket na protivzdušnou obranu. Těch má Ukrajina kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí.
Ceny ropy odpoledne prudce klesají, severomořský Brent se dostal pod 95 dolarů za barel. Děje se tak po zprávě íránské státní televize, že případná dohoda se Spojenými státy by mohla znovu otevřít námořní trasu v Hormuzském průlivu, uvedla agentura Reuters.
Ministerstvo pro místní rozvoj nabídne dalších šest miliard korun na podporu dostupného nájemního bydlení. Sedm miliard, které mohly obce čerpat od roku 2024, se rychle vyčerpalo. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) se šest miliard podařilo najít v operačních programech, kde zůstal přebytek.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve čtvrtek opět o desítky haléřů klesnou. Litr benzinu v Česku oproti dnešku zlevní o 40 haléřů na 44,16 koruny. Naftu pak čerpací stanice budou moci prodávat nejvýše za 40,85 koruny za litr, což je o 58 haléřů méně než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Míra nezaměstnanosti ve Finsku stoupla v dubnu na 10,6 procenta, což je nejvyšší údaj nejméně od roku 2000. Příčinou je válka na Blízkém východě, která brzdí oživení oslabené severské ekonomiky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil finský statistický úřad.
Státní podnik LOM Praha plánuje pořízení nového turbovrtulového letounu L‑410 NG pro výcvik vojenských dopravních pilotů. Akvizice by se mohla uskutečnit v nejbližších týdnech. ČTK to dnes v Brně řekl ředitel společnosti Jiří Protiva. Letoun vyrábí Aircraft Industries z Kunovic na Uherskohradišťsku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) soudí, že experti z vládních rad budou mít v novém uspořádání lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou. Nadresortnost zůstává zachována, sdělil po schůzce s odborníky, z nichž někteří opustili jednání předčasně.
Dolní komora ruského parlamentu přijala návrh zákona, který povoluje centrální bance a dalším finančním institucím včetně místní největší banky Sberbank přímo odrážet útočící drony.
Zástupci členských států EU potvrdili ✔ klíčovou obchodní dohodu s USA, která mají zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z Ameriky. Uvedly to unijní zdroje. Dohodu, které bylo dosaženo v takzvaném trialogu 20. května, musí ještě potvrdit Evropský parlament a formálně i Rada EU, která zastupuje členské státy.
Maďarští poslanci odhlasovali zrušení odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle agentury AFP tak učinili krátce před tím, než měl být 2. června završen proces odchodu Maďarska z této instituce, který trvá rok. O odstoupení od ICC rozhodla předchozí vláda premiéra Viktora Orbána, jehož strana Fidesz ale v dubnu prohrála volby.