Americký prezident Donald Trump opět ostře zaútočil na šéfa americké centrální banky Jeromeho Powella. Označil ho za hlupáka a vyzval ho, aby razantně snížil úrokové sazby, píší zahraniční média.
Americký prezident Donald Trump se snaží tvářit jako vítěz. Bude to mít ale stále náročnější, protože jeho politika sice poškozuje celý svět, ale americkou ekonomiku obzvláště. Ostatní země, bývalí spojenci i konkurenti, na nic nečekají a snaží se přeskupit síly. Například Evropská unie dost možná dosáhne dříve nepravděpodobných partnerství.
Cena zlata se dostala na rekordních 3500 dolarů (75 960 korunN) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři vyhledávají takzvaná bezpečná aktiva, mezi něž se řadí právě i zlato. Ceny se zvyšují poté, co americký prezident Donald Trump poněkolikáté tvrdě kritizoval šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Bílý dům uvedl, že zkoumá možnosti, jak Powella odvolat.
Americký prezident Donald Trump v pondělí už potřetí za necelý týden kritizoval předsedu centrální banky (Fed) Jeroma Powella. V příspěvku na své sociální síti Truth Social ho obvinil, že odkládá další snižování sazeb z politických důvodů. Podle serveru CNBC Trumpovy útoky vyvolávají otázky ohledně nezávislosti centrální banky. Hlavní americké akciové indexy po prezidentových výrocích prohloubily ztráty, S&P 500 v pondělí večer odepisoval přes tři procenta.
Rada guvernérů Evropské centrální banky podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba je na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace pak na 2,4 procenta. Snižováním úroků se banka snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Růst americké ekonomiky zřejmě zpomaluje, zůstává ale solidní. V projevu v Ekonomickém klubu v Chicagu to řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Se změnou úroku Fed podle něj vyčká, dokud nebude jasný dopad cel.
Páteční projev Jeromeho Powella na konferenci pro ekonomické novináře byl podle Bloombergu znatelně obezřetnější než jeho vystoupení z poloviny března, kdy očekával, že dopad cel na inflaci bude jen přechodný.
V týdnu si trhy prošly výrazným růstem, „býci“ tak po předchozích propadech převzali otěže a získali pevnou půdu pod nohama. Americká centrální banka pak trhům dodala další impuls k růstu – zasedání nepřineslo vyloženě negativní pohled na americkou ekonomiku ani inflaci, navíc došlo ke zmírnění QT. Hlavní index S&P 500 si připsal solidní zisky a přiblížil se zpět k hladině 5700 bodů.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Fed zároveň zvýšil svoji prognózu letošní inflace.
Tento týden byl poznamenán významnou událostí v technologickém sektoru. Do centra pozornosti se dostal nový AI model DeepSeek, který výrazně zamíchal kartami mezi technologickými giganty.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Vzepřela se tak tlaku staronového prezidenta Donalda Trumpa, který centrální bankéře opakovaně vyzýval ke snížení sazeb. Naposledy tak Trump učinil minulý týden ve videokonferenčním projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Česko uplatňuje nižší sazby daně z příjmu fyzických osob než Slovensko. V Polsku je proti Česku výraznější rozdíl mezi základní a zvýšenou sazbou daně, Rakousko a Německo mají širší a víc odstupňovanou daňovou progresi. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Forvis Mazars.
