Francie se připravuje na další napjatý víkend po nejhorších městských nepokojích za poslední roky. Prezident Emmanuel Macron oznámil tvrdší postup proti nepovoleným demonstracím a z předchozího násilí obvinil „podvratné“ krajně levicové skupiny a vandaly. Úřady už zakazují některé protesty, podniky v Paříži zabezpečují výlohy a nervozita se přelévá i na finanční trhy.
České hypotéky letos zdražují, zatímco v Chorvatsku jejich sazby klesají, přestože tam náklady státu na dlouhodobé půjčování rostou výrazně rychleji než v Česku. Samotný růst výnosů státních dluhopisů tak podle něj nemůže jednoduše vysvětlovat zdražování tuzemských hypoték, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Náhoda, nebo nepříjemná otázka pro Bílý dům? Na investičních účtech Donalda Trumpa přistály dluhopisy Muskovy SpaceX za miliony dolarů. O pouhé dva dny později americký prezident podepsal opatření na podporu komerční kosmonautiky, z něhož může právě Muskova společnost těžit. Pozoruhodné načasování transakce odhalilo nové finanční přiznání, na které upozornil server CNBC. Bílý dům opakovaně tvrdí, že Trump ani jeho rodina investiční rozhodnutí neovlivňují.
Akcie rostou, firmy vydělávají a investoři stále věří, že nejhorší mají za sebou. Jenže miliardář Ray Dalio, zakladatel investičního gigantu Bridgewater Associates, vidí na trzích varovné signály. Výnosy dluhopisů rostou, peníze zdražují a firmám může začít docházet hotovost, přestože jejich účetní zisky dál porostou. Podle Dalia se navíc výprodej dluhopisů ještě zdaleka nemusel zastavit. Uvedl to v rozhovoru pro CNBC.
Obavy z inflace a hory státních dluhů prohlubují výprodej na dluhopisovém trhu. Pod tlakem jsou zejména americké a britské akcie, ale i Evropa. Náklady na dluhopisy jsou nejvyšší za dvě dekády.
Rostoucí zadlužení států se může již brzy hrubě nevyplatit. Vlastně se už nevyplácí nyní, protože situace na dluhopisovém trhu se radikálně proměňuje. A půjčovat si nejspíš bude čím dál dražší. Proč? To už je poněkud složitější.
Akcie dál vzdorují drahé ropě, vysokým výnosům dluhopisů i přísné měnové politice. Jejich hlavní oporou je mimořádně rychlý růst firemních zisků, který zatím přebíjí negativní dopady dražšího financování. Jak dlouho může tato rovnováha vydržet a zda trhy nečeká prudký obrat, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Dluhová katastrofa, nebo přestřelená politická rétorika? Zatímco domácí debata kolem českých veřejných financí houstne, investoři zachovávají podstatně větší klid. Česku za poslední rok zdražilo dlouhodobé financování prakticky téměř stejně jako rozpočtově vzornému Dánsku. Trhy tak scénář českého „dluhového armagedonu“ nepotvrzují. Zatím.
Bitcoin po silném růstu z posledních týdnů ztrácí dech. Největší kryptoměna klesla pod 83 tisíc dolarů a spolu s dalšími rizikovými aktivy reaguje na geopolitickou nejistotu, dražší ropu a obavy, že americký Fed by mohl už v říjnu znovu zvýšit úrokové sazby.
Americké akcie během týdne navázaly na předchozí růst, z nových maxim ale rychle ustoupily. Investory znervózňuje návrat výnosu desetiletých amerických dluhopisů nad 5,10 procenta, silná ekonomická data i možné omezení vývozu nafty z USA. Do centra pozornosti se zároveň dostávají vysoké valuace technologických firem před očekávaným listopadovým IPO společnosti Anthropic.
Zlato míří k týdenní ztrátě kolem dvou procent. Drahému kovu nesvědčí vysoké ceny energií, rostoucí výnosy amerických dluhopisů ani sílící očekávání, že Fed bude muset dál zvyšovat sazby. Cena se drží kolem 4300 dolarů za unci, tedy přibližně 92 tisíc korun, a podle analytiků může zůstat pod tlakem, dokud nepřijde nový impuls k růstu.
