Český trh fondů kvalifikovaných investorů zažívá dlouhodobý růst a jeho význam začíná přesahovat hranice republiky. Stojí za tím zajímavá nabídka na trhu, ale také mimořádně kvalitní legislativa, říká Vladimír Bezděk, šéf investiční společnosti Avant, která spravuje více než dvě stovky fondů a podfondů s aktivy přesahujícími 170 miliard korun.
Svět sází na posílení vlivu Demokratické strany přinejmenším v jedné z obou komor amerického Kongresu. To by mohlo posílit akciové trhy. Růst výnosů dluhopisů ale zřejmě zůstane volbami nedotčený.
Ani technologičtí giganti nemají bezedné kapsy. Microsoft se po devíti letech vrací na americký dluhopisový trh a chce od investorů získat nejméně 25 miliard dolarů. Důvodem jsou mimo jiné astronomické investice do umělé inteligence. Technologický sektor si přitom letos na podobné projekty půjčil už stovky miliard dolarů. A na Wall Street sílí nervozita, zda se gigantické sázky na AI vůbec vyplatí.
Státní dluh Česka se za první tři čtvrtletí letošního roku zvýšil o skoro 205 miliard na 3,9 bilionu korun a ke konci roku se má dotknout čtyřbilionové hranice. Momentálně každý Čech teoreticky dluží 356 tisíc korun. Viníkem zvětšování díry ve státní pokladně není jen domácí utrácení neodpovídající rozpočtovým příjmům a nafukující se dluhová služba, ale i celosvětový růst výnosů státních dluhopisů. Investoři chtějí za svou ochotu půjčit zadlužujícím se vládám stále větší a větší odměnu.
Na trzích se znovu vrací pochybnosti, zda se masivní investice do umělé inteligence a datových center dokážou investorům skutečně vrátit. Nervozitu podpořila Meta, která sice překonala očekávání výsledky, zároveň ale plánuje mimořádně vysoké kapitálové výdaje. Vedle AI se investoři soustředili také na rychle rostoucí výnosy francouzských dluhopisů a na vývoj kolem války na Ukrajině, který tlačil dolů ceny některých komodit.
Francouzské nepokoje začínají být problémem i pro finanční trhy. Výnosy desetiletých státních dluhopisů vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 2002, index CAC 40 za poslední měsíc ztratil 4,5 procenta a investoři sledují, zda politická krize neohrozí rozpočtové škrty a už tak slabý ekonomický růst.
Česko se Francii rychle přibližuje v ceně, za kterou si stát půjčuje na deset let. Rozdíl ve výnosech jejich desetiletých dluhopisů se zúžil na pouhých 0,25 procentního bodu, přestože ČNB drží výrazně vyšší základní sazbu než ECB. Zhoršující se francouzské veřejné finance tak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ukazují, že členství v eurozóně samo o sobě levnější financování státu nezaručuje, píše ve svém komentáři.
Francie se připravuje na další napjatý víkend po nejhorších městských nepokojích za poslední roky. Prezident Emmanuel Macron oznámil tvrdší postup proti nepovoleným demonstracím a z předchozího násilí obvinil „podvratné“ krajně levicové skupiny a vandaly. Úřady už zakazují některé protesty, podniky v Paříži zabezpečují výlohy a nervozita se přelévá i na finanční trhy.
Americké vládní dluhopisy za sebou mají nejhorší dekádu z hlediska celkového zhodnocení od roku 1803. Právě vysoké výnosy přes pět procent ale dnes vytvářejí výrazně větší „úrokový polštář“ a mohou z amerického dluhu znovu udělat zajímavou investiční příležitost i pro běžné české investory, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rok 2026 se může stát rokem s nejvyššími investicemi do technologické infrastruktury všech dob. Velké společnosti sázející na AI totiž plánují investiční výdaje v celkové hodnotě blížící se bilionu dolarů. Problém je, že po letech hromadění hotovosti firmy nemají dost peněz na investice a musí si půjčovat. To přitom zdražuje dluhy všem, hlavně státům.
Dluhopisový trh prožívá největší růst za poslední roky. A s rostoucím výnosem padají jejich ceny, což může představovat zajímavé příležitosti. Navíc růst výnosů státních dluhopisů se již pozvolna propisuje do nabídky dluhopisů podnikových. „Dnes zaseté semínko může v budoucnu přinést zajímavý výnos,“ připomíná portfolio manažer J&T Investiční společnosti Martin Kujal, který upozorňuje i na častou chybu retailových investorů. Ti často prodávají v době, kdy naopak institucionální investoři nakupují.
