Protiinflační dluhopisy vypadají jako férový způsob, jak domácnostem ochránit úspory. Pro stát ale mohou být mimořádně drahé. Česká zkušenost z let 2021 až 2023 i varovný příklad Velké Británie ukazují, že při návratu vyšší inflace se z atraktivního produktu pro občany může stát nákladné riziko pro veřejné finance.
Válka na Blízkém východě se čím dál intenzivněji projevuje na našich peněženkách. A dokud se situace neuklidní, lépe rozhodně nebude. Inflace roste nejrychleji od začátku války na Ukrajině, to se podle ekonoma J&T Banky Adama Ruschky již nyní projevuje na komerčních úrocích i dluhopisech a stále více bude tlačit na růst sazeb České národní banky.
Polsko je zatím poslední zemí ze skupiny takzvaných rozvíjejících se ekonomik, která se od začátku války v Íránu vrací na mezinárodní dluhopisové trhy. Nabízí emisi dluhu denominovanou v dolarech, a to ve třech tranších. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Dluhopisy budou mít splatnost pět, deset a 30 let.
Válka v Íránu začíná dopadat i na český hypoteční trh. Prudký růst úrokových swapů zdražuje bankám zdroje financování, takže některé už tento týden zvýšily hypoteční sazby až o půl procentního bodu. Pokud by se konflikt v Perském zálivu protáhl a zesílily obavy ze stagflace, mohou hypotéky zdražit ještě výrazněji.
Rozvoj umělé inteligence bude stát obrovské peníze. Devět velkých technologických firem může podle OECD do roku 2030 investovat více než čtyři biliony dolarů. Část těchto peněz si pravděpodobně půjčí na dluhopisových trzích. Investorům kvůli tomu hrozí nový problém.
Jak na nezadržitelné posuny v umělé inteligenci reagují dluhopisové trhy? Ekonomy z Massachusettského technologického institutu (MIT) jejich reakce „velmi, velmi překvapila“, jak přiznávají.
Chemická společnost Draslovka poprvé vstoupila na severský dluhopisový trh, kde upsala zajištěné dluhopisy za 325 milionů dolarů (zhruba 6,6 miliardy korun). Získané prostředky chce využít ke zlepšení finanční struktury a snížení nákladů na financování. Firma zároveň rozvíjí nové aktivity v oblasti materiálů pro sodíkové baterie.
Realitní společnost CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka v minulých dnech v Londýně vydala zelené dluhopisy v britských librách v objemu zhruba 11 miliard korun se splatností v roce 2033 a úrokovou sazbou 6,875 procenta. Výtěžek z nové emise skupina okamžitě využila k odkoupení starších dluhopisů s kratší splatností, napsal server Seznam Zprávy.
Čína přehodnocuje svůj vztah k americkým státním dluhopisům. Finanční instituce mají omezit nové nákupy a část držených cenných papírů prodat. Úřady mluví o řízení rizik, nikoli o ztrátě důvěry v USA. Trhy na zprávu reagovaly oslabením dolaru a růstem výnosů.
Vyšší navrhovaný letošní schodek státního rozpočtu sice čeří politické vody, Českou národní banku ale nechává v klidu. Navýšení plánovaného deficitu z 286 na 310 miliard korun evidentně pro ČNB není ničím zásadním, alespoň z hlediska její zákonem dané snahy o udržování stabilní cenové hladiny.
Dluhopisy provozovatele komunikační platformy Telegram v Rusku v hodnotě zhruba půl miliardy dolarů byly v důsledku západních sankcí zmrazeny. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník The Financial Times. Podle listu to ukazuje, že Telegram zůstává finančně vystaven Rusku, přestože se jeho spoluzakladatel Pavel Durov v posledních letech snažil vazby na svou rodnou zemi přerušit.
