Guvernér ČNB Michl: Skladbu rezerv nyní měníme tak, aby v budoucnu přinášely desítky miliard korun
Česká národní banka za rok 2024 vykázala rekordní zisk 151 miliard korun. Podařilo se jí tak umazat část ztráty, která vznikla v uplynulé dekádě kvůli chybně ukončenému režimu intervencí.
I kvůli tomu měla ČNB na konci roku 2022 kumulovanou ztrátu ve výši 487 miliard korun. Vedení ČNB zároveň postupně proměňuje skladbu devizových rezerv a snaží se snižovat náklady na správu pasiv. „Když to řeknu úplně jednoduše, skladbu rezerv stavíme tak, aby vynášela více než tři procenta, a zároveň obsluha pasiv celkově nebyla výrazně nad třemi procenty. V důsledku by tak centrální banka mohla mít v budoucnu roční zisk v řádu desítek miliard korun,“ uvedl na setkání s novináři guvernér České národní banky Aleš Michl s tím, že samozřejmě primárním úkolem centrální banky zůstává zejména udržení měnové stability země.
Rok 2024 byl pro Českou národní banku povedený. Vyplývá to z Roční zprávy o hospodaření České národní banky, kterou centrální banka zveřejnila. Hlavním sdělením by mohlo být, že banka dosáhla historicky rekordního zisku ve výši 151,4 miliardy korun. Podle guvernéra ČNB to však je jen jeden ze tří úspěchů, kterých banka vloni dosáhla.
„Prvním bylo rozhodně snížení inflace, kterou se podařilo zkrotit, přičemž hlavním nástrojem byla silná koruna,“ uvedl při prezentaci ročních výsledků guvernér ČNB. „Druhým úspěchem bylo udržení finanční stability, když se podařilo úspěšně projít likvidací Sberbank, na níž jsme se podíleli na výběru konkurzní správkyně. A jako třetí bych zmínil právě hospodaření banky,“ vypočítává Aleš Michl.
Na straně úspor ČNB snížila stav o pět procent zaměstnanců, zjednodušila řízení a zavírá pobočky. „To je plně v souladu s tím, že výrazně klesá množství peněžních transakcí, k nimž na pobočkách docházelo, přesouvá se to do nepeněžních transferů,“ doplnil člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček.
ČNB loni dosáhla historicky nejlepšího hospodářského výsledku. Rekordně ziskové hospodaření ale podle člena bankovní rady Jana Kubíčka nejde automaticky očekávat i v následujících letech. Vývoj bude ovlivněn řadou proměnlivých faktorů, jako jsou změny tržních podmínek či kurzové výkyvy.
ČNB porazila inflaci a ještě měla rekordní zisk
Money
Kubíček: Zlato nakupujeme postupně
Na kladném výsledku ČNB se vloni zásadně podepsal vývoj kurzy koruny, a to zejména vůči dolaru. „Ano, hrálo nám do karty oslabování koruny,“ doplnil Kubíček. I proto nečeká, že by se bance podařilo letos zopakovat tento výsledek. Nicméně dlouhodobě se centrální banka chce vydat právě ziskovou cestou. „Možnost smazat onu kumulovanou ztrátu tady rozhodně je,“ dodal člen rady ČNB.
Nicméně cesta k tomu není krátká ani snadná a banka na ní již pracuje. Snížení nákladů na vlastní hospodaření je jen malý střípek. Důležitější bylo vyvázání povinných bankovních rezerv z úročení. I tak ale ČNB vyplácí podle vlastních dat zhruba 9 miliard měsíčně na úrocích komerčním bankám. Ty totiž mají uloženo v centrální bance zhruba 2,7 bilionu korun.
Centrální banka také postupně mění skladbu svých devizových zásob. Aktuálně většinu z nich představují státní dluhopisy (téměř 50 procent), následují akcie a instrumenty peněžního trhu (obě složky více než 20 procent, akcie by v nadcházejících třech letech měly posílit až ke 30 procentům). A v bilanci se již výrazněji objevuje také zlato.
„Původně jsme s tím nepočítali, ale cena zlata dramaticky narostla, takže ke konci roku naše zlaté rezervy představovaly tři procenta,“ vysvětluje Kubíček. Z dat centrální banky vyplývá, že je zhruba v polovině svého cíle navýšit rezervy zlata na 100 tun. A aktuálně ČNB kupuje zhruba 1,5 tuny zlata měsíčně. Ačkoli cena cenného kovu vyrostla na rekord, ČNB na trhu zůstává. „Platí, že nečasujeme trh, nakupujeme postupně. Zatím není stanoven žádný cenový limit, přes který bychom nešli. Ale ČNB samozřejmě každý nákup schvaluje, takže to je otevřené,“ uvedl na dotaz newstream.cz Jan Kubíček.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum, poprvé překonala hranici 3100 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Investoři využívají žlutý kov jako bezpečné útočiště v době obav z negativních hospodářských dopadů celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Obavy z Trumpových cel vyhnaly cenu zlata na rekordní maximum
Trhy
Analýza bitcoinu bude na podzim
Právě Jan Kubíček a jeho tým aktuálně pracují na analýze možností do rezerv ČNB nakupovat i další třídy aktiv, jako jsou korporátní dluhopisy nebo kryptoměna bitcoin. Tuto možnost zmínil několikrát guvernér ČNB Aleš Michl a již na přelomu roku uvedl, že centrální banka na této analýze pracuje. Nyní Jan Kubíček pro newstream.cz potvrdil, že analýza se chystá a hotová by mohla být na podzim.
„Nejde jen o vážení volatility a zdali ji jde řídit, jde o to, jak by tato nová aktiva fungovala v celkové skladbě rezerv,“ doplnil Kubíček.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
