Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Putin začal mluvit o konci války a normalizaci vztahů se Západem

Vladimir Putin
ČTK
 ČTK

Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu večer uvedl, že se konflikt na Ukrajině chýlí ke konci, uvedla ruská státní agentura TASS. Na otázku novinářů, zda je ochoten vést rozhovory s evropskými zeměmi, uvedl, že preferovanou postavou je pro něj bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.

Válku na Ukrajině začala ruská invaze v únoru 2022. Invazi nařídil právě Putin, čímž rozpoutal největší vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

"Myslím, že tato záležitost se chýlí ke konci," řekl Putin novinářům o válce na Ukrajině. Putin hovořil v Kremlu poté, co Rusko uspořádalo oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce.

Normalizace vztahů se Západem a setkání se Zelenským

Putin dále uvedl, že věří, že Rusko nakonec normalizuje vztahy s mnoha západními zeměmi. "Nakonec vztahy s mnoha zeměmi, které se nyní snaží vztahy s námi démonizovat, obnovíme. Čím dříve se tak stane, tím lépe – jak pro nás, tak v tomto případě i pro evropské země," řekl novinářům. Deník Financial Times ve čtvrtek informoval, že se lídři Evropské unie připravují na potenciální rozhovory s Moskvou.

Ruský prezident také oznámil, že je připraven se setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Učinil tak v reakci na vzkaz, který mu od Zelenského předal slovenský premiér Robert Fico. Jednání však Putin podmínil dosažením trvalé mírové dohody.

K Putinově návrhu na jednání s někdejším sociálnědemokratickým kancléřem Schröderem agentura DPA poznamenala, že je považován za Putinova blízkého přítele. V Německu je vnímán značně kontroverzně, po odchodu z vrcholné politiky působil mimo jiné ve společnostech Nord Stream 2 a Rosněfť a ucházel se také o členství v dozorčí radě Gazpromu. Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu neodsoudil Moskvu za vojenskou agresi, kritizoval protiruské sankce a odmítal odejít z funkcí v ruských státních podnicích.

Nejspíš přispěl i Fico

Slovenský premiér Robert Fico  v Moskvě předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vzkaz od jeho ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského ohledně setkání obou státníků. Fico to uvedl ve videu zveřejněném na facebooku. Putin podle něj odpověděl, že pokud se chce Zelenskyj sejít, má se s ním telefonicky spojit. Ruský státník později předání vzkazu potvrdil.

"Předal jsem ruskému prezidentovi vzkaz od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten mi v pondělí v Arménii při našem osobním setkání řekl, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem v jakémkoli formátu," uvedl Fico ve vystoupení při návratu z Moskvy, kam letěl na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce.

Podle Fica se opět ukázalo, že nevést s Ruskem dialog je obrovskou chybou. "Odmítám novou železnou oponu mezi EU a Ruskem, máme zájem o standardní, přátelské a vzájemně výhodné vztahy s touto světovou velmocí," uvedl Fico, který naopak kritizoval některé evropské státy, které mu nepovolily přelet při cestě do Moskvy. Za "ideologicky orientovaný a škodlivý" pak Fico označil úmysl Evropské komise snížit na nulu nákupy ropy a plynu z Ruska, což podle slovenského premiéra povede k závislosti na dodávkách z USA a růstu cen.

Fico byl jediným premiérem či prezidentem státu EU, který přijel na dnešní oslavy v Moskvě. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil.

Související

Generální tajemník NATO Mark Rutte

NATO v akci. Spouští operaci, která posílí ochranu východního křídla aliance

Přečíst článek

Týden tradera: Polovodičová euforie vrcholí, varovné signály ale přibývají

Nvidia čip
ČTK
Kryštof Míšek

Uplynulý týden přinesl finančním trhům hodně naděje a ty na ni odpověděly výrazným růstem akciových indexů. Spojené státy předložily Íránu návrh dohody, která by postupně vedla k obnovení provozu v Hormuzském průlivu a ke zrušení americké blokády íránských přístavů.

Jde o první krok širšího plánu na ukončení konfliktu. Detailní jednání o jaderném programu mají následovat až později. Akcie na zprávu reagovaly růstem na nová maxima. Index S&P 500 se dostal nad 7350 bodů. Současná tržní rally tak znovu připomíná růst z konce tisíciletí a vrchol dot-com bubliny.

Čtrnáctibodový plán, který by mohl ukončit krizi na Blízkém východě, je sice důležitý, za bezprecedentním růstem trhů z posledního týdne však stojí jen částečně. Další faktory už nejsou na první pohled tak zřejmé, ve skutečnosti za nimi ale opět stojí umělá inteligence, datová centra a s nimi spojené čipy. Do této skupiny patří firmy jako Intel, AMD nebo Nvidia.

Index polovodičů PHLX Semiconductor Sector Index (SOX) dosáhl nového historického maxima. Pomohla mu kombinace silného býčího momentu a zvýšených kapitálových výdajů ze strany hyperscalerů. Zdá se, že backlog firem z tohoto odvětví sahá až do roku 2028. To uklidňuje investory, že polovodičový cyklus ještě není na svém úplném vrcholu.

Investoři tak pod tlakem FOMO, tedy strachu, že jim ujede příležitost, zvyšují své sázky na polovodičový sektor. Vzhledem k jeho váze pak právě firmy z tohoto odvětví táhnou indexy stále výš.

Přicházejí navíc nová partnerství. Čipový gigant NvidiaA oznámil uzavření strategického partnerství se společností Corning, které má vyústit ve výstavbu tří pokročilých závodů v USA, konkrétně v Severní Karolíně a Texasu. Spolupráce se zaměří na optické technologie pro infrastrukturu umělé inteligence.

V době, kdy se rychlost přenosu dat mezi tisíci čipy v datovém centru stává hlavním úzkým hrdlem výkonu, nabývají optické spoje kritického významu.

Bernard Arnault

Krvácející miliardáři. Kdo v roce 2026 zatím prodělává kalhoty

Ačkoli se trhy navzdory geopolitické situaci drží poblíž historických maxim, zdaleka ne všichni na aktuálním vývoji vydělávají. Při pohledu na index miliardářů se ukazuje, že zejména evropský spotřebitelský sektor a asijské energie jsou výrazně pod tlakem. A tak v letošním roce prodělávají zejména Bernard Arnault, Mukesh Ambani, ale překvapivě také slavní miliardáři sázející na umělou inteligenci, vyplývá z dat agentury Bloomberg.

Přečíst článek

Přesto bych byl nyní velmi opatrný při naskakování na polovodičovou vlnu za každou cenu. Určitá korekce je skutečně na místě. Zejména indexy, jako je jihokorejský Kospi, už jsou velmi překoupené a rostly v podstatě exponenciálně. Když k tomu přičteme tlak Donalda Trumpa na zavedení 25procentních cel na evropská auta, není všechno zalité jen sluncem.

CSG pod tlakem short reportu

Živo bylo v uplynulém týdnu také kolem společnosti obchodované i na pražské burze, tedy kolem Czechoslovak Group.

Akcie CSG v Amsterdamu 4. května propadly o 13,1 procenta, intradenně dokonce až o 26 procent k úrovni 15 eur za akcii. Stalo se tak po reportu Hunterbrook Capital, který oznámil short pozici a zpochybnil obchodní model, výrobní kapacity i některé transakce skupiny.

Akcie klesaly už od svého IPO a ztratily prakticky polovinu hodnoty. Spekulace, že firma podváděla v celé řadě věcí, jí výrazně ublížily. Poslední shortový report však podle mého názoru působil spíše jako snaha nakoupit větší podíl akcií ve firmě se slevou.

Střet zájmů Hunterbrooku, který sám spekuloval na pokles akcií a následně je mohl levněji nakoupit, je zjevný. Právě proto může jít u akcií zbrojařského giganta také o velkou nákupní příležitost. Akcie nyní působí levně.

Související

Írán zasáhl dvě desítky základen USA, škody jsou za miliardy, tvrdí deník New York Times

Americký prezident Donald Trump dal Íránu 48hodinové ultimatum na otevření Hormuzského průlivu.
profimedia
 ČTK

Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).

Prestižní americký list mimo jiné prověřoval tvrzení íránských státních médií o úspěších odvety proti Spojeným státům. Íránu se podle snímků ze satelitů podařilo zasáhnout hangáry, sklady či radary, dřívější informace uváděly také zničená logistická letadla. Škody jsou v rozsahu miliard dolarů (desítek až stovek miliard korun).

NYT chtěl původně ověřit tvrzení íránských státních médiích o dopadu íránské odvety na americké základny v regionu. Během války, která začala 28. února, účty na sociálních sítích těchto médiích zveřejňovaly satelitní snímky škod na amerických základnách.

Deníku se nakonec podařilo ověřit desítky snímků. „A zjistili jsme, že žádný z nich nebyl podvrh,“ uvádí list.

Hormuzský průliv

USA brzdí operaci v Hormuzu. Podle Trumpa je dohoda s Íránem na dosah

Spojené státy dočasně pozastavují doprovod lodí v Hormuzském průlivu, aby daly prostor pokročilým jednáním s Íránem. Donald Trump tvrdí, že dohoda je blízko, americká blokáda íránských přístavů ale pokračuje. Teherán mezitím varuje, že konfrontace kolem klíčové ropné tepny zdaleka neskončila.

Přečíst článek

Na základě těchto informací deník spočítal, že Írán a jeho spojenci zasáhli nejméně 18 základen v sedmi různých zemí. „Zjistili jsme, že vedle velkých základen v regionu byly zasaženy i areály, kde Spojené státy mají malou či dočasnou (vojenskou) přítomnost,“ poukázal deník.

Způsobené škody se tak zřejmě vyšplhaly na miliardy dolarů; jen náhrada za jeden zničený radarový systém v Jordánsku stojí zhruba půl miliardy dolarů. Vedle toho tyto údery zabily sedm amerických vojáků – šest v Kuvajtu a jednoho v Saúdské Arábii.

„Většina expertů, se kterými jsme mluvili, uvedla, že údery na tyto vojenské objekty nepodkopaly ofenzivní schopnosti Spojených států proti Íránu,“ uvedl deník.

Si Ťin-pching

Trump útočí, Čína bude kasírovat. Peking má nakročeno k vítězství v bitvách o energie

Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.

Přečíst článek

Íránská odveta také zabila ve Spojených arabských emirátech, Kuvajtu, Bahrajnu a Saúdské Arábii na dvě desítky lidí, především civilistů. Rakety a drony zasáhly energetická či civilní zařízení.

Írán vedl odvetu také proti Izraeli, kde zemřely další dvě desítky lidí, vyplývá z informací agentury Reuters. Podle íránských úřadů v zemi americké a izraelské údery zabily přes 3000 lidí včetně vysoce postavených představitelů režimu.

Související

Americký prezident Donald Trump dal Íránu 48hodinové ultimatum na otevření Hormuzského průlivu.

Další eskalace války v Íránu. Otevřete Hormuzský průliv, jinak zničíme vaše elektrárny, hrozí Trump

Přečíst článek
následky jednoho z úderů amerického a izraelského letectva na íránskou ropnou rafinerii

První úvahy nad pozemní operací. Obohacený íránský uran by mohly zajistit speciální síly

Přečíst článek
Doporučujeme