Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Konec zlaté euforie, investory teď víc láká riziko než jistota

Cena zlata poprvé překonala 4700 dolarů za unci
iStock
 ČTK

Cena zlata od lednového maxima přes 5400 dolarů za unci klesla zhruba o čtvrtinu na současných zhruba 4050 dolarů. Ve druhém čtvrtletí propadla o 14,1 procenta, žlutý kov tak zaznamenal nejhorší čtvrtletní výkonnost od druhého čtvrtletí 2013, vyplývá z analýzy investiční společnosti Invesco. Navzdory současnému poklesu je zlato za posledních 12 měsíců stále o 21,3 procenta dražší.

Rozkolísanost ceny zlata se podle Invesca zvýšila už v dubnu, největší pokles však přišel v květnu a červnu. Dne 24. června se zlato poprvé od listopadu 2025 krátce obchodovalo pod hranicí 4000 dolarů za unci. V následujících dnech kolem této psychologicky významné úrovně kolísalo a čtvrtletí zakončilo na 4008 dolarech za unci.

„Zlato po silném růstu z loňska a začátku roku nyní přirozeně koriguje," řekl analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba. Jde podle něj o běžnou fázi trhu a neznamená konec dlouhodobého růstu. Finanční trhy dnes vysílají dva protichůdné signály. „Na jedné straně sledujeme rekordní ochotu investorů podstupovat riziko a investovat na dluh, na straně druhé centrální banky pokračují v budování bezpečnostních rezerv a nákupech zlata," dodal.

Inflace, geopolitika i falešné naděje

Za poklesem ceny zlata stálo několik vzájemně propojených faktorů, uvedl vedoucí strategie produktů ETF Invesco Sam Whitehead. Především se zvýšily obavy z toho, že inflace bude přetrvávat déle, než se dříve očekávalo. To znamená, že úrokové sazby mohou zůstat vyšší po delší dobu. Dolar zároveň mírně posílil, částečně právě v reakci na změnu očekávání ohledně měnové politiky. Současně se snížila část geopolitické rizikové přirážky, protože trhy začaly věřit, že jednání mezi Spojenými státy a Íránem směřuje k uspokojivému výsledku, dodal.

Krátkodobě navíc část kapitálu přitahují technologické akcie spojené s umělou inteligencí nebo kryptoměny, upozornil obchodní ředitel družstva Artesa Jan Kořínek. Zlato však plní jinou roli než riziková aktiva. Je především dlouhodobým uchovatelem hodnoty a pojistkou proti geopolitickým i ekonomickým otřesům, poznamenal.

Zlato i stříbro dosáhly nových maxim

Zlato má za sebou nejhorší kvartál za 13 let. Teď se pokouší o návrat

Zlato a stříbro se po výprodeji znovu nadechly, návrat na rekordy ale podle analytiků nebude snadný. Stříbro se dostalo na 59,47 dolaru za unci, tedy zhruba 1259 korun, zlato na 4119 dolarů, asi 87 212 korun za unci. Podle CNBC trh táhnou spíš levné nákupy po předchozím poklesu než zásadní změna geopolitiky nebo makroekonomického výhledu.

Přečíst článek

Rizika dalšího oslabení zlata podle Whiteheada ale přetrvávajdujících měsících sledovat především reakci americké centrálníbanky Fed na vývoj inflace a další vývoj amerického dolaru vůči ostatním hlavním měnám. Vyšší úrokové sazby i silnější dolar bývají pro zlato nepříznivé. Zvyšují totiž alternativní náklady držby aktiva, zatímco silnější dolar zdražuje zlato pro investory mimo USA,
vysvětlil.

Ryba letos očekává spíše stabilizaci ceny zlata. V delším horstický, zlato má podle něj potenciál růst až k 8900 dolarům za
unci do konce dekády. Kořínek do konce letošního roku očekává00 dolarů za troyskou unci. Právě ta může vytvořit prostor prodalší růst v následujících letech, který může jít přes 5000 dolarů, odhadl.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

zlato, zlaté slitky

Obavy investorů tlačí zlato nahoru. Jeho cena vzrostla za tři měsíce o 18 procent

Přečíst článek
Zlaté slitky

Stanislav Šulc: Máte zlato? Před inflací ani dopady války vás rozhodně nechrání

Přečíst článek

Týden tradera: Dluhopisy straší Wall Street, Alphabet doplácí na drahý závod o AI

Týden tradera: Dluhopisy straší Wall Street, Alphabet doplácí na drahý závod o AI
iStock
Kryštof Míšek

Rostoucí výnosy amerických dluhopisů, napětí kolem klíčových námořních tras i ropa Brent nad 90 dolary za barel znovu zvýšily nervozitu na trzích. Investory navíc nepřesvědčily ani silné výsledky Alphabetu. Obavy vyvolal především rekordní plán investic do umělé inteligence.

Americké akcie mají za sebou další neklidný týden. Výnosy některých státních dluhopisů vystoupaly na nejvyšší úrovně od finanční krize z let 2007 až 2009 a jejich další růst může stále výrazněji brzdit akciový trh. Náladu nezlepšily ani hospodářské výsledky technologického gigantu Alphabet.

Nejistotu navíc dál živí boje v oblasti Hormuzského průlivu a útoky na plavidla v Rudém moři. Americký index S&P 500 se v průběhu týdne přiblížil hranici 7 400 bodů.

Útoky ženou vzhůru ropu i výnosy dluhopisů

Napětí na Blízkém východě se dál stupňuje. Jemenští povstalci Hútíové oznámili útok na dva ropné tankery v Rudém moři, zatímco britské námořní centrum UKMTO potvrdilo zásah jednoho tankeru poblíž saúdskoarabského pobřeží.

Současně se vyostřuje konflikt mezi Spojenými státy a Íránem. Americká armáda podniká letecké údery na íránské cíle, mezi nimiž jsou sklady raket a dronů či systémy protivzdušné obrany.

Jamie Dimon

Týden tradera: Wall Street si užívá bull market. Investoři přehlížejí rizika, varuje šéf JPMorgan

Wall Street má za sebou další silný týden. Investory nezastavila nová rizika kolem Hormuzského průlivu ani další útoky USA proti Íránu. Hlavní roli převzala výsledková sezona, kterou odstartovala rekordní čísla JPMorgan, a také zpomalení inflace v americké ekonomice. Index S&P 500 se díky tomu posunul nad 7600 bodů.

Přečíst článek

Rostoucí geopolitická nejistota se okamžitě promítá do cen energií. Ropa Brent se dostala nad 90 dolarů za barel. Dražší ropa posiluje obavy z dalšího růstu inflace, což následně tlačí vzhůru také výnosy státních dluhopisů ve vyspělých zemích.

Třicetiletý americký dluhopis nad pěti procenty

Zvlášť výrazně rostou výnosy amerických dluhopisů. Výnos třicetiletého státního dluhopisu se letos držel nad pěti procenty již 27 obchodních dnů. Jeho nepřerušená dvanáctidenní série nad touto hranicí byla nejdelší od finanční krize.

Reálný výnos, tedy výnos očištěný o inflaci, se přiblížil třem procentům. Tento vývoj odráží sílící obavy investorů z amerického státního dluhu ve výši 31 bilionů dolarů a z přetrvávajících vysokých rozpočtových deficitů.

Svou roli pravděpodobně začíná hrát také takzvaný efekt vytěsňování. Velké technologické společnosti stále častěji financují rozsáhlé investice emisemi vlastních dluhopisů, a vytvářejí tak americkým státním dluhopisům další konkurenci. Vyšší výnosy přitom mohou omezovat prostor pro další růst cen akcií.

Alphabet předvedl silná čísla, investory ale vyděsil účet za AI

V uplynulém týdnu pokračovala také výsledková sezona amerických společností. Své hospodaření za poslední čtvrtletí představila společnost Alphabet, která zveřejnila velmi solidní čísla.

Tržby divize Google Cloud meziročně vzrostly o 82 procent na 24,77 miliardy dolarů a překonaly očekávání analytiků. Silný výkon cloudového byznysu však zastínil nový investiční plán společnosti.

Alphabet zvýšil očekávané kapitálové výdaje pro letošní rok na rekordních přibližně 205 miliard dolarů. Firma tím potvrdila, že je připravena masivně investovat do infrastruktury potřebné pro rozvoj umělé inteligence.

Právě rozsah plánovaných výdajů ale investory znepokojil. Akcie Alphabetu po zveřejnění výhledu v následném obchodování oslabily až o pět procent. Trh se obává, že závod o vedoucí pozici v oblasti AI bude vyžadovat dlouhodobě vysoké investice, které mohou v kratším období tlačit na ziskovost společnosti.

Alphabet má stále prostor k růstu

Navzdory negativní reakci trhu si myslím, že akcie Alphabetu mohou dál růst. Titul se obchoduje přibližně za třiadvacetinásobek očekávaného zisku, zatímco jeho jádrový byznys zůstává silný a firma dlouhodobě dokáže naplňovat své cíle.

Současná cena kolem 330 dolarů za akcii proto může pro dlouhodobé investory znovu představovat atraktivní vstupní úroveň.

Související

Protesty proti Trumpovi

Karel Pučelík: Trump dělá Američany znovu chudými. Jak dlouho mu budou útok na jejich blahobyt trpět?

Přečíst článek
Investice (ilustrační foto)

Americké akcie oslabily. Investoři napjatě čekají na klíčové hospodářské statistiky

Přečíst článek

Firmy letos nejčastěji krachovaly v dopravě a skladování, bankrotů bylo nejvíc za osm let

ilustrační foto
iStock
 ČTK

V prvním pololetí letošního roku soudy v Česku vyhlásily 418 bankrotů firem, což je nejvíce od roku 2017. Meziročně je to nárůst o devět procent. Soudy zároveň letos do konce června přijaly 678 insolvenčních návrhů, o 22 procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informaceofirmach.cz.

„Za první pololetí soudy vyhlásily o 34 firemních bankrotů více než ve srovnatelném období roku 2025. Jejich počet se tak dostal prakticky na stejnou úroveň jako v prvním pololetí roku 2017, kdy za prvních šest měsíců zbankrotovalo 419 firem. Nadále platí, že meziroční dynamika růstu počtu insolvenčních návrhů je více než dvojnásobná proti růstu počtu bankrotů. Bankroty společností mají dramatičtější trend než bankroty fyzických osob podnikatelů, jejichž počet v prvním pololetí stagnoval," komentovala čísla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Skoro polovina firem padla v Praze

V prvním pololetí zbankrotovalo nejvíce společností v Praze, a to184. Na hlavní město připadlo 44 procent všech firemních bankrotů. V Jihomoravském kraji soudy vyhlásily 51 firemních bankrotů a na Moravskoslezský kraj jich připadlo 45. Nejméně firem zbankrotovalo v kraji Vysočina s pěti bankroty a v Karlovarském kraji se šesti.

Nejvýraznější růst vykázal Pardubický kraj, kde soudy vyhlásily meziročně o 250 procent bankrotů více. Patří však mezi kraje s nízkým počtem aktivních subjektů na trhu a nízkou mírou bankrotů. V Moravskoslezském kraji se počet firemních bankrotů zvýšil o 73 procent a v Královéhradeckém o 64 procent. Liberecký kraj zaznamenal pokles počtu firemních bankrotů o téměř dvě pětiny, v Jihomoravském kraji jejich počet klesl o 18 procent a ve Středočeském o 12 procent.

Za posledních 12 měsíců, tedy za období od loňského července do konce června, připadlo v ČR 18 bankrotů na 10 tisíc aktivních společností. Nejvíce bankrotů hrozilo firmám v Ústeckém kraji s 25 bankroty na 10 tisíc subjektů. V Moravskoslezském kraji to bylo 24 bankrotů a v Jihomoravském kraji 21. Naopak ve Středočeském a Jihočeském kraji připadlo shodně jen devět bankrotů na 10 tisíc firem na trhu.

Padaly hlavně obchodní firmy, obzvláště pak ty v dopravě

Letos do konce června nejvíce společností zbankrotovalo v obchodu, a to 93. Jde zároveň o odvětví se zdaleka nejvyšším počtem registrovaných subjektů. Následoval zpracovatelský průmysl, ve kterém soudy vyhlásily 66 firemních bankrotů. Ve stavebnictví zbankrotovalo 52 firem.

Meziročně se zdvojnásobil počet bankrotů obchodních společností v dopravě a skladování. V ubytování, stravování a pohostinství se jejich počet zvýšil o 26 procent. Ve zpracovatelském průmyslu o 16 procent. V administrativních a podpůrných činnostech počet bankrotů za první pololetí klesl o 65 procent. Za posledních 12 měsíců nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví dopravy a skladování. Připadlo v něm 30 bankrotů na 10 tisíc subjektů na trhu. Nejnižší míru bankrotů vykázaly informační a komunikační činnosti se sedmi bankroty na 10 tisíc subjektů.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související