Zajímá nás
Po téměř šestiměsíční uzavírce se v pondělí opět otevře moskevská burza zahraničním investorům. Zatím na ní budou moci obchodovat pouze s dluhopisy a pouze investoři ze „zemí, které nejsou nepřátelské“, uvedl server BBC.
Rusko zakázalo vstup do země téměř tisícovce amerických občanů, včetně prezidenta Joea Bidena, ministra zahraničí Antonyho Blinkena, ministra obrany Lloyda Austina nebo šéfů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA). Oznámilo to ministerstvo zahraničí, které zveřejnilo kompletní jmenný seznam. Podle Moskvy odvetné sankce jsou vynucený krok s cílem přimět USA „změnit chování a uznat novou geopolitickou realitu“.
Ruský rubl k americkému dolaru v Moskvě poprvé po více než dvou letech zpevnil za hranici 63 rublů (23 korun) a v růstu pokračuje i k euru, kde je nejsilnější za pět let. Je to díky podpoře centrální banky, která na devizovém trhu zavedla restrikce jako odpověď na západní sankce.
Ruská centrální banka v pátek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 17 procent. Nová sazba bude platit od pondělí. Na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent.
Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl, že Rusko bude za svůj plyn a ropu žádat od takzvaných nepřátelských států platbu v rublech. Země, které uplatňují sankce vůči Rusku, včetně zemí EU a Česka, tak budou muset za ropu i plyn platit místo v dolarech či eurech právě v ruské měně.
Ve čtvrtek se otevře moskevská burza i pro akcie. Stane se tak poprvé od 25. února, kdy došlo k uzavření parketu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a jejích ekonomických a sankčních dopadů.
Na moskevské burze se v pondělí začne obchodovat s cennými papíry. Stane se tak poprvé od 25. února, kdy došlo k uzavření parketu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a jejích ekonomických a sankčních dopadů.
Dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu se začínají projevovat na každodenním životě Rusů. Dramaticky se zdražují běžné potraviny, i elektronika. Problém je i s léky, upozorňuje CNN. „Nevíme, co bude dál,“ bojí se běžní Rusové.
Pohonné hmoty v Česku nadále zdražují, benzín ke 37 korunám za litr. Na vině je drahá ropa. V šachu trh drží ropný kartel OPEC spolu se spojenci v čele s Ruskem. Naději pro řidiče by mohlo přinést oteplení vztahů mezi Washingtonem a Teheránem, na světový trh by se díky tomu dostala nyní sankcionovaná íránská ropa.
Takřka na den přesně dvacet let po newyorských útocích z 11. září dnes ruský plynárenský gigant Gazprom s fanfárou oznámil, že dokončil plynovod Nord Stream 2. Symbolické. Před dvaceti lety, když se svět sbíral z šoku z „náletu na Dvojčata“, se říkalo, že už nikdy nebude stejný. A není. Svět se změnil. Ale tak, jak by před dvěma desetiletími čekal jen málokdo. Ekonomická síla Západu povážlivě klesá, zejména pak Evropy. Ta tam je ruku v ruce s tím také síla geopolitická. Kde se stala chyba?
Počet cizinců v Česku stále stoupá. To je věta, která opět otevírá aktuální zprávu o migraci do Česka, již vydává každé čtvrtletí ministerstvo vnitra. Navzdory vrbětické kauze stále přibývá i Rusů, realitní trh ale jejich přítomnost v Česku nekřiví.