Konec ruské ropy, drahé investice, slabší petrochemie i provozní výpadky. Největší česká rafinérská a petrochemická skupina má za sebou další mimořádně náročný rok. Orlen Unipetrol podle výroční zprávy za rok 2025 prohloubil čistou ztrátu na více než 46,7 miliardy korun, zatímco výnosy skupiny klesly na 150,3 miliardy korun.
Státy letos na trzích získávají peníze nebývalým tempem. Od začátku roku si prostřednictvím syndikovaných emisí půjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy asi 10,5 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí rostoucí výdaje na obranu, infrastrukturu i přechod k modernějším zdrojům energie.
Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle analytiků nemusejí vrátit na předválečnou úroveň ani po případné mírové dohodě mezi Washingtonem a Teheránem. Rejdaři budou dál zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu a možnost obnovení bojů. Omezený provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras by tak mohl mít dlouhodobý dopad na trh s ropou, LNG i hnojivy, uvedla CNBC.
Kuba si pořídila více než 300 vojenských dronů a nedávno začala projednávat plány jejich případného využití k útokům na americkou základnu Guantánamo na Kubě, americké vojenské lodě, případně na floridský ostrov Key West, který leží jen 160 kilometrů severně od Havany. S odvoláním na vysoce postaveného amerického představitele to napsal server Axios.
Některé evropské státy podle íránské státní televize zahájily jednání s Teheránem o možnosti proplouvat Hormuzským průlivem. Strategická námořní trasa, kudy běžně míří zhruba pětina světových dodávek ropy, je už několik týdnů z velké části blokována v reakci na americko-izraelské údery proti Íránu.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu večer uvedl, že se konflikt na Ukrajině chýlí ke konci, uvedla ruská státní agentura TASS. Na otázku novinářů, zda je ochoten vést rozhovory s evropskými zeměmi, uvedl, že preferovanou postavou je pro něj bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).
Češi se rádi hlásí k vlastenectví. Jenže láska k zemi se nepozná podle vlajky na facebookovém profilu či patosem pod Řípem. Pozná se ve chvíli, kdy je potřeba něco riskovat, někoho se zastat nebo připustit, že demokracie není samozřejmost, kterou za nás obslouží stát, armáda a pár odvážnějších spoluobčanů.
Írán a Spojené státy zintenzivňují zákulisní diplomacii ve snaze proměnit křehké příměří v trvalý mír. Klíčovým bodem zůstává kontrola nad Hormuzský průliv, zatímco Washington trvá na námořní blokádě.
Dvě největší americké ropné společnosti, ExxonMobil a Chevron, v prvním čtvrtletí výrazně snížily zisky kvůli výpadkům dodávek způsobeným konfliktem s Íránem. Přesto jejich výsledky překonaly očekávání analytiků, a to navzdory prudkým výkyvům cen ropy a napětí na globálním energetickém trhu.
Americký prezident Donald Trump zvažuje výrazné omezení vojenské přítomnosti Spojených států v Evropě. Podle agentury Reuters by se krok mohl týkat nejen Německa, ale nově i Itálie a Španělska. Důvodem je nespokojenost Washingtonu s přístupem evropských spojenců k válce s Íránem i jejich dlouhodobě nízké obranné výdaje.
Čínská armáda v Tichém oceánu zkušebně z ponorky odpálila střelu, která nesla maketu bojové hlavice. S odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína o tom napsala agentura Reuters. O testu předtím informovala i australská média, podle kterých Peking před zkouškou informoval diplomaty v regionu. Za destabilizující pro region označila zkoušku ještě před jejím provedením australská ministryně zahraničí Penny Wongová.
