Teplé ponožky, voda v lahvích, dřevo i vařiče. Ženy oslovené v ukrajinském Netišynu, se na další válečnou zimu připravují po svém. Ruské útoky na energetiku jim komplikují život, strach ale jejich rozhodnutí nemění. Zůstávají kvůli rodinám, práci i přesvědčení, že právě tady jsou doma. „Stejně je mi ale zima,“ přiznává mladá žena z Kyjeva, která si při výpadcích pomáhá agregátem.
Americká ambasáda v Moskvě varovala před věrohodnou hrozbou útoku s velkým počtem obětí v areálu Caricyno. Lidé by se mu měli dnes, 31. října, vyhnout. Ruská tajná služba FSB potvrdila, že od USA informace obdržela a podniká příslušná opatření. Varování připomíná situaci před loňským útokem na koncertní sál Crocus City Hall.
Dvacet minut, kryptoměny za 137 miliard korun a možný účet pro Ukrajinu. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků stojí za rekordní krádeží na burze Binance. Kořist odpovídá téměř pětině ročního výkonu severokorejské ekonomiky a může podpořit zbrojní průmysl, který zásobuje ruskou armádu. Mezi ukradenými digitálními aktivy a penězi na další munici ovšem leží řada překážek.
Válka na Ukrajině přinesla na bojiště ve velkém roboty – jak létající drony, tak bezosádková pozemní vozidla. A teď urychluje jejich vývoj. V obou případech jde o dálkově řízené, případně do určité míry autonomní přístroje. Zdá se však, že boje by mohly „obléknout do uniformy“ i roboty humanoidní, tedy takové, které vypadají jako člověk. A to by mohlo přinést užitek i v civilu.
Ukrajina se dočkala amerického souhlasu s prodejem 500 střel do systémů Patriot. Zakázka za odhadovaných 45,8 miliardy korun má posílit její obranu v době sílících ruských útoků na energetiku a civilní infrastrukturu. Spojené státy ale nákup financovat nebudou. Peníze poskytnou spojenci a část půjde z prostředků evropského úvěru pro Kyjev.
Dočasné příměří má otevřít cestu humanitární pomoci do okupovaných Olešek a umožnit odchod civilistů, kteří se potýkají s nedostatkem jídla, léků i pitné vody. Dohodu podle Bílého domu zprostředkovala Melania Trumpová a platit má od 29. října. Kreml ji potvrdil, datum ale neuvedl. Kyjev se zatím nevyjádřil
Evropská unie nezruší žádné sankce proti Rusku, dokud Moskva neukončí válku na Ukrajině, prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Lídři na summitu v Bruselu řeší další podporu napadené země, včetně energetiky, protivzdušné obrany a financování. Podle estonského premiéra bude zřejmě nutná nová půjčka na pokrytí ukrajinského rozpočtového schodku v příštím roce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o energetickém příměří s Ruskem, které dnes oznámil americký prezident Donald Trump, nevěděl. Dodal však, že je připraven jej přijmout, pokud tak učiní i Moskva. Informoval o tom zpravodajský server Axios. Trump oznámil okamžitý začátek energetického příměří mezi Ukrajinou a Ruskem s tím, že s návrhem souhlasily obě válčící strany. Moskva se k příměří zatím nevyjádřila.
Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.
Ukrajina by mohla získat vlastní výrobu střel pro protivzdušné systémy Patriot, které potřebuje k obraně před ruskými raketovými útoky. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského mu americký prezident Donald Trump slíbil udělení výrobních licencí. Rozjezd produkce ale může podle ukrajinského lídra trvat rok až rok a půl.
Ruský rozpočet se zhoršuje navzdory dražší ropě a slabšímu rublu. Jedním z důvodů jsou rostoucí náklady na získávání vojáků. Mobilizace by Kremlu mohla nabídnout levnější cestu k doplnění armády, potřebuje k ní ale politickou záminku. I proto stojí za pozornost varování, že Moskva ještě letos chystá „něco velkého“.
