Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Závěry summitu NATO nepřinesly světové ekonomice ani finančním trhům výraznější překvapení. Investoři s potvrzením kolektivní obrany i tlakem na růst evropských vojenských výdajů převážně počítali. Mnohem větší riziko podle analytiků představuje možné obnovení konfliktu s Íránem, které by zdražilo ropu a znovu rozdmýchalo inflaci.
Severoatlantická aliance zvažuje, že v příštím roce neuspořádá tradiční summit lídrů členských zemí. Setkání plánované v Albánii by se mohlo odložit až na rok 2028. Důvodem jsou obavy z dalšího vyhrocení vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i nízké výdaje hostitelské země na obranu.
Konec ruské ropy, drahé investice, slabší petrochemie i provozní výpadky. Největší česká rafinérská a petrochemická skupina má za sebou další mimořádně náročný rok. Orlen Unipetrol podle výroční zprávy za rok 2025 prohloubil čistou ztrátu na více než 46,7 miliardy korun, zatímco výnosy skupiny klesly na 150,3 miliardy korun.
Ukrajina posouvá válku stále hlouběji na ruské území. Podle Bloombergu letos raketové poplachy zasáhly oblasti, kde žije přes 70 procent obyvatel Ruska, a útoky na rafinerie už se promítají i do výpadků v zásobování pohonnými hmotami.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že memorandum o porozumění nepovažuje za definitivní mírovou dohodu. Pokud se Teherán podle něj nebude „chovat dobře“, Spojené státy obnoví útoky. Trump to řekl novinářům na summitu G7 ve Francii, kde se vyjádřil také k situaci v Libanonu, Hizballáhu a možné roli Sýrie.
Spojené státy mají podle amerického prezidenta Donalda Trumpa v noci podniknout další rozsáhlé údery proti Íránu. Trump na síti Truth Social uvedl, že Washington chce v blízké budoucnosti obsadit strategický ostrov Charg a převzít kontrolu nad íránskou ropnou a plynovou infrastrukturou.
Těžba ropy v zemích OPEC se v květnu propadla na nejnižší úroveň nejméně od roku 2000. Podle průzkumu agentury Reuters produkci srazila americká námořní blokáda Íránu a omezení dopravy přes Hormuzský průliv, které zasáhlo i další producenty v Perském zálivu.
Státy letos na trzích získávají peníze nebývalým tempem. Od začátku roku si prostřednictvím syndikovaných emisí půjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy asi 10,5 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí rostoucí výdaje na obranu, infrastrukturu i přechod k modernějším zdrojům energie.
Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle analytiků nemusejí vrátit na předválečnou úroveň ani po případné mírové dohodě mezi Washingtonem a Teheránem. Rejdaři budou dál zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu a možnost obnovení bojů. Omezený provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras by tak mohl mít dlouhodobý dopad na trh s ropou, LNG i hnojivy, uvedla CNBC.
Kuba si pořídila více než 300 vojenských dronů a nedávno začala projednávat plány jejich případného využití k útokům na americkou základnu Guantánamo na Kubě, americké vojenské lodě, případně na floridský ostrov Key West, který leží jen 160 kilometrů severně od Havany. S odvoláním na vysoce postaveného amerického představitele to napsal server Axios.
