Návrh na okamžité příměří mezi USA a Íránem neuspěl – odmítly ho obě strany. Zatímco Washington pokračuje ve vojenské operaci, Teherán trvá na tvrdých podmínkách včetně zrušení sankcí. Konflikt dál destabilizuje region i světové trhy s ropou.
Sobotních shromáždění ve Spojených státech na protest proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings (Žádní králové) jde o rekordní účast, napsala agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly celkem 12 milionů účastníků. V Los Angeles byli podle agentury Reuters zadrženi dva výtržníci kvůli napadení příslušníků bezpečnostních složek.
Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil. USA, které s Izraelem od konce února podnikají vzdušné údery proti Íránu, mezitím posilují svou pozici na Blízkém východě.
Moskva od 1. dubna znovu zavede zákaz vývozu benzinu, který má trvat do konce července. Opatření má zabránit růstu cen pohonných hmot na domácím trhu a zajistit dostatek paliv v době napjaté situace na globálních energetických trzích.
Ruský prezident Vladimir Putin měl podle deníku Financial Times požádat skupinu nejbohatších ruských podnikatelů, aby přispěli do státního rozpočtu zatíženého výdaji na válku na Ukrajině. Informaci s odkazem na tři zdroje obeznámené se situací však Kreml oficiálně odmítá.
Rusko dnes podniklo jeden z nejrozsáhlejších dronových útoků na Ukrajinu, během dne vyslalo 556 úderných dronů, z nichž 541 protivzdušná obrana zneškodnila, uvedlo ukrajinské letectvo na Telegramu. Dohromady i s nočním útokem Rusové podle Kyjeva vyslali na Ukrajinu za posledních 24 hodin téměř 1000 dronů. Během denních útoků zahynuli podle ukrajinských úřadů tři lidé, při těch nočních pět.
Úřady ve Slovinsku kvůli nedostatku pohonných hmot na čerpacích stanicích zavedly dočasná omezení při tankování: 50 litrů na den pro soukromé vozy, 200 litrů pro firmy a další prioritní uživatele, jako jsou zemědělci, napsala agentura Reuters. Omezení zůstanou v platnosti do odvolání, oznámil premiér Robert Golob.
Americký prezident Donald Trump hrozí, že „srovná se zemí“ íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru (na hlavním snímku). Teherán slibuje tuhou odvetu. Cesta k ceně ropy nad 150 dolary za barel se otevírá, nafta v ČR může v nadcházejícím týdnu vyskočit nad 50 korun za litr.
Americký prezident Donald Trump v noci na neděli středoevropského času dal Íránu 48hodinové ultimatum na úplné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle šéf Bílého domu začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“.
Ceny pohonných hmot v Česku výrazně rostou a po necelých dvou letech se benzin znovu dostal na hranici 40 korun za litr. Hlavním důvodem je eskalace konfliktu na Blízkém východě, která zvyšuje ceny ropy na světových trzích. Zdražování přitom dopadá výrazněji na naftu než na benzin
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy se ve válce s Íránem přibližují splnění svých hlavních cílů a zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě. Zajištění bezpečnosti v strategickém Hormuzském průlivu by podle něj měly převzít státy, které ho využívají, zatímco USA jsou připraveny zasáhnout jen na žádost. Výroky přicházejí navzdory pokračujícím bojům i posilování americké vojenské přítomnosti v regionu.
