Teplé ponožky, voda v lahvích, dřevo i vařiče. Ženy oslovené v ukrajinském Netišynu, se na další válečnou zimu připravují po svém. Ruské útoky na energetiku jim komplikují život, strach ale jejich rozhodnutí nemění. Zůstávají kvůli rodinám, práci i přesvědčení, že právě tady jsou doma. „Stejně je mi ale zima,“ přiznává mladá žena z Kyjeva, která si při výpadcích pomáhá agregátem.
Americká ambasáda v Moskvě varovala před věrohodnou hrozbou útoku s velkým počtem obětí v areálu Caricyno. Lidé by se mu měli dnes, 31. října, vyhnout. Ruská tajná služba FSB potvrdila, že od USA informace obdržela a podniká příslušná opatření. Varování připomíná situaci před loňským útokem na koncertní sál Crocus City Hall.
Dvacet minut, kryptoměny za 137 miliard korun a možný účet pro Ukrajinu. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků stojí za rekordní krádeží na burze Binance. Kořist odpovídá téměř pětině ročního výkonu severokorejské ekonomiky a může podpořit zbrojní průmysl, který zásobuje ruskou armádu. Mezi ukradenými digitálními aktivy a penězi na další munici ovšem leží řada překážek.
Válka na Ukrajině přinesla na bojiště ve velkém roboty – jak létající drony, tak bezosádková pozemní vozidla. A teď urychluje jejich vývoj. V obou případech jde o dálkově řízené, případně do určité míry autonomní přístroje. Zdá se však, že boje by mohly „obléknout do uniformy“ i roboty humanoidní, tedy takové, které vypadají jako člověk. A to by mohlo přinést užitek i v civilu.
Ukrajina se dočkala amerického souhlasu s prodejem 500 střel do systémů Patriot. Zakázka za odhadovaných 45,8 miliardy korun má posílit její obranu v době sílících ruských útoků na energetiku a civilní infrastrukturu. Spojené státy ale nákup financovat nebudou. Peníze poskytnou spojenci a část půjde z prostředků evropského úvěru pro Kyjev.
Dočasné příměří má otevřít cestu humanitární pomoci do okupovaných Olešek a umožnit odchod civilistů, kteří se potýkají s nedostatkem jídla, léků i pitné vody. Dohodu podle Bílého domu zprostředkovala Melania Trumpová a platit má od 29. října. Kreml ji potvrdil, datum ale neuvedl. Kyjev se zatím nevyjádřil
Evropská unie nezruší žádné sankce proti Rusku, dokud Moskva neukončí válku na Ukrajině, prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Lídři na summitu v Bruselu řeší další podporu napadené země, včetně energetiky, protivzdušné obrany a financování. Podle estonského premiéra bude zřejmě nutná nová půjčka na pokrytí ukrajinského rozpočtového schodku v příštím roce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o energetickém příměří s Ruskem, které dnes oznámil americký prezident Donald Trump, nevěděl. Dodal však, že je připraven jej přijmout, pokud tak učiní i Moskva. Informoval o tom zpravodajský server Axios. Trump oznámil okamžitý začátek energetického příměří mezi Ukrajinou a Ruskem s tím, že s návrhem souhlasily obě válčící strany. Moskva se k příměří zatím nevyjádřila.
Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.
Ukrajina by mohla získat vlastní výrobu střel pro protivzdušné systémy Patriot, které potřebuje k obraně před ruskými raketovými útoky. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského mu americký prezident Donald Trump slíbil udělení výrobních licencí. Rozjezd produkce ale může podle ukrajinského lídra trvat rok až rok a půl.
Ruský rozpočet se zhoršuje navzdory dražší ropě a slabšímu rublu. Jedním z důvodů jsou rostoucí náklady na získávání vojáků. Mobilizace by Kremlu mohla nabídnout levnější cestu k doplnění armády, potřebuje k ní ale politickou záminku. I proto stojí za pozornost varování, že Moskva ještě letos chystá „něco velkého“.
Česká republika by se měla snažit pořídit další systémy protivzdušné obrany co nejdříve a nečekat až do roku 2030. Po dnešním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to řekl předseda české vlády Andrej Babiš. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje za jednu ze svých priorit.
Francouzský Renault plánuje do dvou let přijmout ve svých francouzských závodech 1650 dělníků a dalších 250 lidí na nepřímé pozice ve výrobě. Navýšení počtu zaměstnanců má pomoci s uspokojením vzrůstající poptávky po elektromobilech. Zároveň firma oficiálně potvrdila plán na zrušení 1000 pracovních míst v administrativě. Reuters to řekl průmyslový ředitel Renaultu Thierry Charvet.
Pražská burza navázala na páteční růst a v úvodu týdne posílila 💪. Index PX přidal 0,49 procenta na 2664,62 bodu. Dařilo se zejména akciím zbrojaře Czechoslovak Group (CSG), které zpevnily o více než pět procent. Zdražily také akcie VIG, Erste Bank a Komerční banky. Nedařilo se cenným papírům ČEZ a Monety Money Bank.
Evropa má vůči Moskvě jasné 📜 požadavky, uvedla dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Rusko podle ní musí respektovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny i její právo zvolit si vlastní spojence. Moskva nesmí získat právní uznání okupovaných ukrajinských území, musí nést odpovědnost za válečné zločiny a zaplatit za způsobené škody, dodala Kallasová po konci jednání ministrů zahraničí zemí EU.
Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.
Čínské elektrické dopravní 🛫 letadlo absolvovalo o víkendu svůj první let s posádkou. Letoun CE-25A, na jehož palubě byli dva piloti a jeden inženýr, byl ve vzduchu 16 minut a 38 sekund, uvedl podle agentury AFP časopis spojený s vývojářem letadla, státním podnikem Commercial Aircraft Corporation of China (COMAC). Let představuje další krok v rámci snahy země o rozvoj domácí výroby letadel.
Izraelská ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla v přepočtu na celý rok o 8️⃣ procent, uvedl dnes izraelský statistický úřad. Ekonomika se tak zotavuje z války s Íránem, a to díky vyššímu vývozu, spotřebitelským výdajům a investicím. Výsledek překonal očekávání ekonomů oslovených agenturou Reuters, kteří odhadovali růst hrubého domácího produktu na šest procent.
Francouzští vojáci již několik měsíců působí na Ukrajině. ❌ Nejsou nasazeni v boji, starají se o výcvik a o údržbu dodané techniky a zbraní, informovaly nejprve rozhlasová stanice RFI a následně agentura AFP s odvoláním na své anonymní zdroje. Ty se zmiňovaly jen o malém počtu příslušníků francouzských ozbrojených sil, přesnější číslo však neuvedly.
Dodavatel energií E.ON od ledna příštího roku 📈 zvýší zhruba půl milionu zákazníkům se smlouvou bez závazku ceny elektřiny. Domácnosti si oproti letošku připlatí několik stovek korun za spotřebovanou megawatthodinu. Zákazníků s fixací se zdražování netýká. Energie postupně zdražují i další dodavatelé.
Více než dva týdny trvající pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ❌ skončil. Nejvyšší přípustná cena nafty se oproti dnešku zvýší o 35 haléřů na 45,73 koruny za litr. U benzinu zůstane na stejné úrovni jako dosud, čerpací stanice ho tak budou moci prodávat nejvýše za 40,50 koruny za litr. Jde o ceny pro nadcházející dva dny.