Trumpova volební porážka vyvolala v Teheránu neskrývané zadostiučinění. Íránský předseda parlamentu tvrdí, že Američané vítězstvím demokratů odmítli válku s Íránem. Washingtonu zároveň pohrozil „noční můrou“, pokud vůli voličů nebude respektovat.
Dočasné příměří má otevřít cestu humanitární pomoci do okupovaných Olešek a umožnit odchod civilistů, kteří se potýkají s nedostatkem jídla, léků i pitné vody. Dohodu podle Bílého domu zprostředkovala Melania Trumpová a platit má od 29. října. Kreml ji potvrdil, datum ale neuvedl. Kyjev se zatím nevyjádřil
Evropská unie nezruší žádné sankce proti Rusku, dokud Moskva neukončí válku na Ukrajině, prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Lídři na summitu v Bruselu řeší další podporu napadené země, včetně energetiky, protivzdušné obrany a financování. Podle estonského premiéra bude zřejmě nutná nová půjčka na pokrytí ukrajinského rozpočtového schodku v příštím roce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o energetickém příměří s Ruskem, které dnes oznámil americký prezident Donald Trump, nevěděl. Dodal však, že je připraven jej přijmout, pokud tak učiní i Moskva. Informoval o tom zpravodajský server Axios. Trump oznámil okamžitý začátek energetického příměří mezi Ukrajinou a Ruskem s tím, že s návrhem souhlasily obě válčící strany. Moskva se k příměří zatím nevyjádřila.
Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.
Ukrajina by mohla získat vlastní výrobu střel pro protivzdušné systémy Patriot, které potřebuje k obraně před ruskými raketovými útoky. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského mu americký prezident Donald Trump slíbil udělení výrobních licencí. Rozjezd produkce ale může podle ukrajinského lídra trvat rok až rok a půl.
Ruský rozpočet se zhoršuje navzdory dražší ropě a slabšímu rublu. Jedním z důvodů jsou rostoucí náklady na získávání vojáků. Mobilizace by Kremlu mohla nabídnout levnější cestu k doplnění armády, potřebuje k ní ale politickou záminku. I proto stojí za pozornost varování, že Moskva ještě letos chystá „něco velkého“.
Český premiér Andrej Babiš využil návštěvu Bulharska k zásadnímu geopolitickému prohlášení. Evropa by se měla snažit ukončit válku na Ukrajině. Po více než čtyřech letech bojů, statisících mrtvých a miliardách eur vynaložených na obranu je to myšlenka téměř převratná. Zbývá už jen přesvědčit Rusko, aby přestalo válčit.
Německo prověřuje, zda by jeho zdravotnictví zvládlo případný válečný konflikt. Armáda počítá až s tisícovkou zraněných vojáků denně, civilním nemocnicím ale chybějí lůžka, zásoby i lékaři se zkušenostmi s válečnými zraněními. Oživit by se mohl také bunkr z dob studené války pod vojenskou nemocnicí v Ulmu, uvedla agentura Bloomberg.
Polská skupina Orlen narychlo nakupuje ropu ze Severního moře a prověřuje také dodávky ze Spojených států či Kazachstánu. Reaguje tak na výrazný pokles dovozu ze Saúdské Arábie po útoku na klíčový ropovod. Koncern, pod který patří také český Orlen Unipetrol, zatím ujišťuje, že jeho rafinerie fungují bez omezení.
Izrael na omezení dovozu zboží z židovských osad reaguje sérií odvetných kroků proti Británii. Uzavře její konzulát ve východním Jeruzalémě, omezí britskou účast na aktivitách spojených s Palestinci a do země nepustí 12 britských občanů. Mezi nimi je i bývalý předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
