Spojené státy mají podle amerického prezidenta Donalda Trumpa v noci podniknout další rozsáhlé údery proti Íránu. Trump na síti Truth Social uvedl, že Washington chce v blízké budoucnosti obsadit strategický ostrov Charg a převzít kontrolu nad íránskou ropnou a plynovou infrastrukturou.
Některé evropské státy podle íránské státní televize zahájily jednání s Teheránem o možnosti proplouvat Hormuzským průlivem. Strategická námořní trasa, kudy běžně míří zhruba pětina světových dodávek ropy, je už několik týdnů z velké části blokována v reakci na americko-izraelské údery proti Íránu.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu večer uvedl, že se konflikt na Ukrajině chýlí ke konci, uvedla ruská státní agentura TASS. Na otázku novinářů, zda je ochoten vést rozhovory s evropskými zeměmi, uvedl, že preferovanou postavou je pro něj bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).
Češi se rádi hlásí k vlastenectví. Jenže láska k zemi se nepozná podle vlajky na facebookovém profilu či patosem pod Řípem. Pozná se ve chvíli, kdy je potřeba něco riskovat, někoho se zastat nebo připustit, že demokracie není samozřejmost, kterou za nás obslouží stát, armáda a pár odvážnějších spoluobčanů.
Írán a Spojené státy zintenzivňují zákulisní diplomacii ve snaze proměnit křehké příměří v trvalý mír. Klíčovým bodem zůstává kontrola nad Hormuzský průliv, zatímco Washington trvá na námořní blokádě.
Dvě největší americké ropné společnosti, ExxonMobil a Chevron, v prvním čtvrtletí výrazně snížily zisky kvůli výpadkům dodávek způsobeným konfliktem s Íránem. Přesto jejich výsledky překonaly očekávání analytiků, a to navzdory prudkým výkyvům cen ropy a napětí na globálním energetickém trhu.
Americký prezident Donald Trump zvažuje výrazné omezení vojenské přítomnosti Spojených států v Evropě. Podle agentury Reuters by se krok mohl týkat nejen Německa, ale nově i Itálie a Španělska. Důvodem je nespokojenost Washingtonu s přístupem evropských spojenců k válce s Íránem i jejich dlouhodobě nízké obranné výdaje.
Pokud letos na Rudém náměstí nevyjede těžká technika, nebude to jen organizační úprava. U režimu, který staví legitimitu na kultu síly, i absence symbolů něco vypovídá. A ne o sebevědomí, ale o nervozitě.
Napětí v Perském zálivu zasáhlo české stavebnictví v nejcitlivější chvíli – na začátku sezóny. Materiály zdražují, polystyren se stává nedostatkovým zbožím a stavební firmy už klientům doporučují odklad prací.
Až se Hormuz uklidní, rakety utichnou a lodě zase poplují, Česká republika dorazí na místo s řešením a bude se dívat.
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
