Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o energetickém příměří s Ruskem, které dnes oznámil americký prezident Donald Trump, nevěděl. Dodal však, že je připraven jej přijmout, pokud tak učiní i Moskva. Informoval o tom zpravodajský server Axios. Trump oznámil okamžitý začátek energetického příměří mezi Ukrajinou a Ruskem s tím, že s návrhem souhlasily obě válčící strany. Moskva se k příměří zatím nevyjádřila.
Německo prověřuje, zda by jeho zdravotnictví zvládlo případný válečný konflikt. Armáda počítá až s tisícovkou zraněných vojáků denně, civilním nemocnicím ale chybějí lůžka, zásoby i lékaři se zkušenostmi s válečnými zraněními. Oživit by se mohl také bunkr z dob studené války pod vojenskou nemocnicí v Ulmu, uvedla agentura Bloomberg.
Polská skupina Orlen narychlo nakupuje ropu ze Severního moře a prověřuje také dodávky ze Spojených států či Kazachstánu. Reaguje tak na výrazný pokles dovozu ze Saúdské Arábie po útoku na klíčový ropovod. Koncern, pod který patří také český Orlen Unipetrol, zatím ujišťuje, že jeho rafinerie fungují bez omezení.
Izrael na omezení dovozu zboží z židovských osad reaguje sérií odvetných kroků proti Británii. Uzavře její konzulát ve východním Jeruzalémě, omezí britskou účast na aktivitách spojených s Palestinci a do země nepustí 12 britských občanů. Mezi nimi je i bývalý předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn.
Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner v sobotu tři hodiny jednali v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala agentura TASS, podle níž už oba odletěli z Moskvy. Dnes mají jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě
Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by Rusko riskovalo přímý útok na některou ze zemí NATO. Aliance má podle něj dostatečně silné konvenční, raketové i jaderné odstrašení, aby Moskvu od takového kroku odradila. Jeho slova přicházejí v době, kdy evropské země řeší několik bezpečnostních incidentů připisovaných či spojovaných s Ruskem.
Kreml pohrozil Ukrajině „tvrdou“ odvetou za útoky na ruskou hospodářskou a obchodní infrastrukturu. Moskva zároveň tvrdí, že její armáda postupuje na Donbasu a nachází se jen čtyři kilometry od Slovjansku, zatímco podle Bloombergu zvažuje i zesílení raketových útoků na Kyjev.
Volby během pokračující války by podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mohly zemi rozštěpit a představovaly by pro stát „cunami“. K hlasování je podle něj možné přistoupit až tehdy, pokud budou zajištěny bezpečné a demokratické podmínky pro vojáky, obyvatele frontových oblastí i miliony Ukrajinců v zahraničí.
Rusko podle serveru The Telegraph buduje síť utajených dronových základen, z nichž by nejmodernější útočné stroje mohly zasáhnout hluboko do území NATO. Některá zařízení už Moskva využívá k útokům na Ukrajinu, část z nich má ale podle analytiků význam i pro případný budoucí konflikt s Evropou. Nejvýkonnější ruské drony by z vybraných základen mohly doletět až do Varšavy.
Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.
Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě.
Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla při příchodu na summit EU v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během společného prohlášení právě s šéfkou EK a předsedou unijních summitů Antóniem Costou poděkoval Evropské unii za podporu.
Středočeský kraj a Praha podepsaly s Českými drahami (ČD) třicetiletou smlouvu na provoz příměstských vlaků za 165 miliard korun. Jde o dosud největší zakázku na železničního dopravce v Česku. České dráhy budou od roku 2030 nadále vozit cestující na nejvytíženějších tratích ve středních Čechách a Praze. Součástí zakázky je pořízení nových velkokapacitních elektrických vlaků, první mají začít jezdit v průběhu roku 2030.
Český premiér Andrej Babiš se po včerejším jednání v Bruselu domnívá, že se lídrům nejspíš nepodaří dosáhnout dohody o budoucím víceletém rozpočtu EU do konce letošního roku. Stane se tak nejspíš až v únoru či v březnu, uvedl Babiš při příchodu na druhý den summitu.
Prezident Petr Pavel zaplatil za cestu na dovolenou v Maroku 3750 eur (91 tisíc korun) a za zpáteční let ✈ kvůli účasti v komunálních volbách 15 tisíc eur (365 tisíc korun) ze svých vlastních peněz. Uvedl to dnes v prohlášení, které zveřejnila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Pavel zdůraznil, že KPR jeho soukromou cestu neplatila ani neorganizovala. Do Česka se vrátil běžnou linkou ve čtvrtek.
Prestižní ocenění Královského institutu britských architektů (RIBA) získala sedmipodlažní továrna na koberce v Bangladéši, která oplývá zelení a která podporuje své zaměstnankyně, uvedla to stanice CNN. Mezi projekty, které se o cenu RIBA International Prize ucházely, byla i Štvanická lávka v Praze.Číst více
Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield 🛰 na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Starshieldu je vojenská verze sítě Starlink společnosti Space X miliardáře Elona Muska. Musk ve středu upozornil, že systém vlastní a provozuje americká armáda a on sám že o omezení jeho činnosti nerozhoduje.
