Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner v sobotu tři hodiny jednali v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala agentura TASS, podle níž už oba odletěli z Moskvy. Dnes mají jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě
Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.
Evropská unie připravuje dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Postihnout chce více než 1600 společností, které podle ní pomáhají Moskvě vést válku. Firmy dohromady zaměstnávají přes 265 tisíc lidí a jejich roční obrat přesahuje 20 miliard dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Americká válka proti Íránu trvá pátým měsícem a její účet rychle roste. Pentagon vyčíslil dosavadní a očekávané náklady do konce září na 37,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 794 miliard korun. V bojích už zahynulo 18 amerických vojáků a více než 500 dalších utrpělo zranění. Ministr obrany Pete Hegseth nyní žádá Kongres o další peníze.
Hormuzský průliv, který je klíčový pro vývoz ropy ze zemí Perského zálivu, je otevřen pro obchodní plavbu. Dnes to v rozhovoru se stanicí NBC prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Rovněž americké velitelství CENTCOM uvádí , že úžina je pro lodě volná, ačkoli Írán tvrdí opak, poznamenala agentura AFP.
Íránské revoluční gardy v noci na neděli oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující nepovolenou trasou, uvedly tiskové agentury. Průliv, klíčový pro mezinárodní obchod, zůstane prozatím uzavřený, poznamenala agentura DPA. Po útoku na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu.
Česko přispělo přibližně 140 miliony korun do mezinárodní iniciativy financující americké zbraně pro Ukrajinu. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura krok označil za rozporný s programovým prohlášením vlády a po jednání s koaličními partnery prosadil požadavek, aby se podobná rozhodnutí napříště předem projednávala.
Závěry summitu NATO nepřinesly světové ekonomice ani finančním trhům výraznější překvapení. Investoři s potvrzením kolektivní obrany i tlakem na růst evropských vojenských výdajů převážně počítali. Mnohem větší riziko podle analytiků představuje možné obnovení konfliktu s Íránem, které by zdražilo ropu a znovu rozdmýchalo inflaci.
Severoatlantická aliance zvažuje, že v příštím roce neuspořádá tradiční summit lídrů členských zemí. Setkání plánované v Albánii by se mohlo odložit až na rok 2028. Důvodem jsou obavy z dalšího vyhrocení vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i nízké výdaje hostitelské země na obranu.
Konec ruské ropy, drahé investice, slabší petrochemie i provozní výpadky. Největší česká rafinérská a petrochemická skupina má za sebou další mimořádně náročný rok. Orlen Unipetrol podle výroční zprávy za rok 2025 prohloubil čistou ztrátu na více než 46,7 miliardy korun, zatímco výnosy skupiny klesly na 150,3 miliardy korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil, že kvůli růstu cen 🛢️🛢️🛢️ pohonných hmot vláda znovu přistoupí k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude, uvedl dnes Babiš v televizi Prima v pořadu Partie Terezie Tománkové. "Nebudeme snižovat spotřební daň," prohlásil Babiš k možnosti takto snížit ceny pohonných hmot, které vzrostly v důsledku eskalace konfliktu na Blízkém východě.
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Číst více
