Ruský prezident Vladimir Putin je podle litevských zpravodajských služeb odhodlán pokračovat v posilování armády i navzdory slábnoucí ekonomice. Uvádí to litevská zpráva Národní hodnocení hrozeb, která analyzuje bezpečnostní situaci v regionu.
Írán v neděli pokračuje v raketových útocích na cíle v Izraeli a státech Perského zálivu. Výbuchy se ozývají v Dubaji, Dauhá a Manámě, informovala agentura AP a zpravodajský server Al-Džazíra. Už dříve agentury informovaly, že se poprvé stal terčem íránských dronů Omán.
Globální letecká doprava je v neděli stále silně narušena kvůli pokračujícím úderům USA, Izraele a Íránu, které zapříčinily uzavření hlavních letišť na Blízkém východě, píše agentura Reuters. Podle údajů platformy FlightAware byly od soboty, kdy USA poprvé zaútočily na Írán, postiženy tisíce letů.
Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, dnes večer reaguje překonáním denního maxima na smrt nejvyššího íránského duchovního vůdce Alího Chámeneího. Dosáhla ceny přes 67 100 dolarů. To lze interpretovat tak, že investoři míní, že Chámeneího smrt situaci v Íránu bezprostředně spíše zklidní, než dále zjitří. Investoři se zjevně většinově nedomnívají, že by měla – a mohla – íránský režim vyprovokovat k drtivé odvetě, která by potenciálně celý Blízký východ uvrhla do fatální nejistoty. V takovém případě by bitcoin – rizikové aktivum – dále klesal, ještě hlouběji.
Přední lodní dopravci utlumují kvůli konfliktu na Blízkém východě svůj provoz v Perském zálivu, Rudém moři a Hormuzském průlivu. Švýcarská společnost MSC uvedla, že svým lodím v oblasti Perského zálivu nařídila, aby zastavily plavbu a uchýlily se do bezpečných oblastí. Další lodní přepravce, dánská společnost Maersk, uvedla, že odklonila své lodě na dvou významných trasách z Rudého moře a pozastavila plavbu v Hormuzském průlivu. Rudému moři se bude vyhýbat i spediční firma Hapag-Llyod. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
Napětí mezi Pákistán a Afghánistán prudce eskalovalo. Pákistán dnes nad ránem podnikl letecké a pozemní údery na pozice afghánského Tálibánu v pohraničí i přímo v Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany označil situaci za „otevřenou válku“.
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) vyzval svého nástupce Andreje Babiše (ANO), aby přehodnotil rozhodnutí vlády nepodílet se finančně na muniční iniciativě pro Ukrajinu. V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze Fiala připomněl, že na Ukrajině se podle něj bojuje i za svobodnou a demokratickou budoucnost České republiky.
Stav konfliktu na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany napovídá tomu, že Rusko se spokojí s tím, čeho dosáhlo. Podoba konfliktu, který nyní sledujeme, je podle něj udržovací, nikoliv opotřebovávací.
Ukrajina letos plánuje obnovit vývoz vojenského vybavení a služeb v hodnotě několika miliard dolarů. Příjmy mají podpořit rychle rostoucí domácí obranný průmysl, který se stal jedním z pilířů ekonomiky během války s Ruskem.
Česká diplomacie se tento týden ocitla přímo uprostřed amerického politického dění. Ministr zahraničí Petr Macinka jednal ve Washingtonu s šéfem americké diplomacie Markem Rubiem, zúčastnil se prvního zasedání nové Trumpovy Rady míru a po ostré výměně názorů s Hillary Clintonovou sklidil veřejnou pochvalu prezidenta Donalda Trumpa. Česko nyní stojí před otázkou, zda se k nové americké iniciativě připojí.
Společná německo-ukrajinská výroba dronů byla spuštěna a do konce roku bude nejméně 10 tisíc těchto bezpilotních strojů dodáno ukrajinským ozbrojeným silám, které se brání ruské agresi. Informovala o tom agentura DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že společný podnik navštívil a že převzal první společně vyrobený útočný dron. Přesné místo provozu na jihu Německa je tajné.
