Český premiér Andrej Babiš využil návštěvu Bulharska k zásadnímu geopolitickému prohlášení. Evropa by se měla snažit ukončit válku na Ukrajině. Po více než čtyřech letech bojů, statisících mrtvých a miliardách eur vynaložených na obranu je to myšlenka téměř převratná. Zbývá už jen přesvědčit Rusko, aby přestalo válčit.
Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner v sobotu tři hodiny jednali v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala agentura TASS, podle níž už oba odletěli z Moskvy. Dnes mají jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě
Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by Rusko riskovalo přímý útok na některou ze zemí NATO. Aliance má podle něj dostatečně silné konvenční, raketové i jaderné odstrašení, aby Moskvu od takového kroku odradila. Jeho slova přicházejí v době, kdy evropské země řeší několik bezpečnostních incidentů připisovaných či spojovaných s Ruskem.
Kreml pohrozil Ukrajině „tvrdou“ odvetou za útoky na ruskou hospodářskou a obchodní infrastrukturu. Moskva zároveň tvrdí, že její armáda postupuje na Donbasu a nachází se jen čtyři kilometry od Slovjansku, zatímco podle Bloombergu zvažuje i zesílení raketových útoků na Kyjev.
Volby během pokračující války by podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mohly zemi rozštěpit a představovaly by pro stát „cunami“. K hlasování je podle něj možné přistoupit až tehdy, pokud budou zajištěny bezpečné a demokratické podmínky pro vojáky, obyvatele frontových oblastí i miliony Ukrajinců v zahraničí.
Rusko podle serveru The Telegraph buduje síť utajených dronových základen, z nichž by nejmodernější útočné stroje mohly zasáhnout hluboko do území NATO. Některá zařízení už Moskva využívá k útokům na Ukrajinu, část z nich má ale podle analytiků význam i pro případný budoucí konflikt s Evropou. Nejvýkonnější ruské drony by z vybraných základen mohly doletět až do Varšavy.
Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.
Evropská unie připravuje dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Postihnout chce více než 1600 společností, které podle ní pomáhají Moskvě vést válku. Firmy dohromady zaměstnávají přes 265 tisíc lidí a jejich roční obrat přesahuje 20 miliard dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Americká válka proti Íránu trvá pátým měsícem a její účet rychle roste. Pentagon vyčíslil dosavadní a očekávané náklady do konce září na 37,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 794 miliard korun. V bojích už zahynulo 18 amerických vojáků a více než 500 dalších utrpělo zranění. Ministr obrany Pete Hegseth nyní žádá Kongres o další peníze.
Hormuzský průliv, který je klíčový pro vývoz ropy ze zemí Perského zálivu, je otevřen pro obchodní plavbu. Dnes to v rozhovoru se stanicí NBC prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Rovněž americké velitelství CENTCOM uvádí , že úžina je pro lodě volná, ačkoli Írán tvrdí opak, poznamenala agentura AFP.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
