Dánové chtějí bránit Grónsko a snižovat životní náklady. V čem může být nová vláda inspirací?
V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.
Dánsko má novou vládu. Její skládání trvalo rekordně dlouho, protože sice opět vyhráli Sociální demokraté staronové premiérky Mette Frederiksenové, ale kvůli poklesu podpory neměli dostatek křesel pro složení většiny ani ve spolupráci s menšími levicovými stranami.
Jazýčkem na vahách se stalo středopravé uskupení Moderates. Šéf strany Lars Løkke Rasmussen, někdejší premiér a dosavadní ministr zahraničí, se po delším rozhodování nakonec přiklonil k Frederiksenové – ostatně spolupráce jim poslední roky šla docela hladce. Společně si vysloužili uznání za sebevědomý postoj vůči Donaldu Trumpovi a americkým snahám o převzetí Grónska.
Asertivní zahraniční politika bude jedním z důležitých bodů programu i jejich nového kabinetu. „Vláda bude nekompromisně hájit suverenitu království, jeho územní celistvost a právo na sebeurčení,“ stojí v programovém prohlášení. Frederiksenová dlouhodobě prosazuje, aby o osudu Grónska rozhodli sami jeho obyvatelé, nikoliv Washington – a ideálně ani Kodaň.
„Zlepšovat každodenní život“
Jinak ale program nese stopy po kompromisech. To je patrně dílem Rasmussena, který měl rozhodující pozici a v jednu fázi vyjednávání hrozil, že podpoří konkurenční pravicový blok. Vláda tak bude více levicová a zelená než ta předchozí, zasednou v ní kromě Sociálních demokratů a Moderates také Zelená levice a středolevé a sociálně liberální Radikale Venstre, nejradikálnější Rudo-zelená aliance ale zůstane mimo a menšinovému kabinetu bude pouze dodávat hlasy.
Z programu zmizel i jeden z nejvíce kontroverzních návrhů, se kterým před volbami přišli Sociální demokraté, a to (poměrně mírná) daň z bohatství, jež měla přinést peníze například do školství. Minimálně v jednom ohledu však může být Kodaň vzorem pro další evropské státy. K problému rostoucích životních nákladů, které nyní navíc zesilují i důsledky krize v Íránu, se vláda staví mimořádně aktivně. Zatímco třeba česká vláda jen opatrně sleduje ceny paliv, v Dánsku se chystají pomáhat ohroženým skupinám ráznějším způsobem.
Drahé potraviny chce vláda řešit mimo jiné tím, že oseká spotřební daň na jídlo na polovinu, v případě ovoce a zeleniny dokonce úplně. Chudším důchodcům bude měsíčně posílat v přepočtu přes tři tisíce korun. Pro mladé do 22 let zase plánuje zavést hromadnou dopravu zdarma. V dlouhodobějším horizontu by pak měla zajistit zcela bezplatnou zubařskou péči.
A z trochu jiného soudku. Na evropské poměry, kde se řeší války a krize, mají v Dánsku jedno specifické téma. V politických diskusích se hovoří o podmínkách prasat ve velkochovech. To se ovšem řeší dlouhodobě, dokonce se téma stalo náplní jednoho z dílů populárního seriálu Borgen.
V republikánských primárkách před podzimními volbami do Kongresu vítězí jeden trumpovský kandidát za druhým. Odnáší to i dlouholeté tváře a vlivní politici. Podpora Donalda Trumpa je dnes klíčem k vnitrostranickému vzestupu. Pro Trumpovy odpůrce to ale nakonec nemusí být špatná zpráva. Pokud situaci dokážou využít konkurenční demokraté, otevírá se šance k Trumpově velké porážce.
Karel Pučelík: U republikánů není pro protitrumpovskou opozici místo. Na podzim to však může stranu potopit
Názory
Dánsko, postrach migrantů
Dánsku se v podstatě vyhýbá silný nástup krajní pravice. Jedním z důvodů je i to, že tamější imigrační systém patří k těm v Evropě nejvíce striktním, přestože jinak Skandinávie patří k velmi rozmanitým a sociálně smýšlejícím regionům.
V minulých letech se systém, kterým se chtějí inspirovat Britové, formoval právě pod vedením Sociálních demokratů, kteří v minulém období vládli v koalici s Moderates a pravicovým Venstre. Tvrdý přístup zůstane, i když kabinet zlevicověl a zezelenal.
