Cena dieselu na evropských burzách vystřelila nad 200 dolarů za barel, což je úroveň, která byla naposledy překonána bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu. Rychlý růst cen zvyšuje riziko dalšího zdražování pohonných hmot i v Česku, kde se nafta už nyní pohybuje blízko rekordních hodnot. Situaci navíc může dál zhoršit prohlubující se ropný šok a pokračující blokáda Hormuzského průlivu.
Evropští lídři a představitelé obrany začínají vážně zvažovat scénář, že Spojené státy opustí NATO. Jak uvádí server Politico, v zákulisí sílí obavy z rozpadu aliance, která je od roku 1949 základem evropské bezpečnosti.
Spojené státy podle prezidenta Donalda Trumpa v příštích dvou až třech týdnech podniknou „extrémně tvrdé údery“ na Írán. V prvním televizním projevu k Američanům od začátku více než měsíc trvající války uvedl, že se USA blíží splnění svých strategických cílů a že Írán už nepředstavuje hrozbu.
Do nedávna jsme sledovali velmi nízkou inflaci i posilování koruny. Současné dění na Blízkém východě a další eskalace však může jakýkoliv další vývoj významně ovlivnit. V případě dalšího růstu cen ropy bude opět nastartovaná inflace a centrální banky budou nuceny zvednout sazby navzdory ekonomickému zpomalení nebo dokonce poklesu. Korunu by při takovém vývoji nejspíš oslabovala hlavně směrem k euru. Podívejme se detailně na celou situaci.
Cena zlata sice mírně roste, směřuje však k nejvýraznějšímu měsíčnímu propadu za téměř dvě desetiletí. Poptávku tlumí slábnoucí očekávání ohledně snižování úrokových sazeb, růst nákladů na energii a silnější dolar kvůli válce USA a Izraele s Íránem. Za celý měsíc se cena zlata zatím snížila o více než 13 procent, což je nejprudší propad od října 2008, kdy cena klesla o 16,8 procenta. Za celé čtvrtletí však cena vzrostla o pět procent, uvedla agentura Reuters. O zhruba 20 procent tento měsíc klesly i další drahé kovy - stříbro, palladium a platina.
Americký prezident Donald Trump vyzval země, které kvůli konfliktu na Blízkém východě přišly o přístup k leteckému palivu, aby si zajistily přepravu ropy přes Hormuzský průliv vlastními silami. Podle něj už Spojené státy nebudou pomáhat spojencům, kteří nepodpořili americké útoky na Írán. Jednou z takových zemí je podle Trumpa Británie, Francii pak vytkl nedostatečnou spolupráci.
Makléř amerického ministra obrany Peta Hegsetha se podle deníku Financial Times pokusil krátce před americko-izraelskými útoky na Írán zainvestovat miliony dolarů do zbrojařských firem. Pentagon tato tvrzení odmítá a žádá stažení zprávy.
Válka Spojených států a Izraele proti Íránu může výrazně zasáhnout ekonomiku Blízkého východu. Podle zprávy Organizace spojených národů, na kterou upozornila agentura Bloomberg, by region mohl přijít až o 200 miliard dolarů ekonomického růstu.
Stát připraví opatření k zastropování marží obchodníků s pohonnými hmotami. Podle vlády jsou v některých případech neadekvátní. Na dnešní tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Kabinet dnes jednal se zástupci největších distributorů paliv v Česku, kterým představil svůj postoj k maržím. Znovu se s nimi podle premiéra Andreje Babiše (ANO) sejde ve středu. Kromě toho nyní ministerstvo financí připravuje také několik variant pro případné snížení spotřební daně u paliv, ve čtvrtek je projedná vláda na mimořádném jednání.
Pokud nebude brzy dosaženo dohody o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu, Spojené státy zcela zničí íránské elektrárny, ropné vrty, ostrov Charg a možná i odsolovací zařízení, napsal dnes na sociální síti americký prezident Donald Trump. Washington podle šéfa Bílého domu vede jednání s "novým a rozumnějším režimem" v Teheránu, během nichž došlo k významnému pokroku.
Největší světoví dluhopisoví investoři začínají naopak sázet na vývoj, který by hypotéky v Česku dále, citelně zlevnil. Například největší americká banka JP Morgan nebo PIMCO, jeden z největších dluhopisových fondů světa, nyní sázejí na to, že dopad války v Íránu bude tak drtivý, že zapříčiní fatální ochromení světové ekonomiky.
