Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Česko přešlo z ruské ropy na tu z Ázerbájdžánu, ukazují statistiky

Česko přešlo z ruské ropy na tu z Ázerbájdžánu, ukazují statistiky
Profimedia
 ČTK

Odkud Česko bere ropu? Nejvíc (42 %) ropy dováží z Ázerbájdžánu, zatímco ruský podíl klesl podle statistik MPO pod deset procent.

Největším dovozcem ropy do Česka byl v loňském roce Ázerbájdžán, z něhož přiteklo přes 42 procent dovezené ropy. Skončilo tak dlouholeté postavení Ruska jako hlavního dodavatele ropy do Česka. Ruský podíl klesl na 7,7 procenta, více ropy přiteklo například i z Norska, Kazachstánu nebo Saúdské Arábie. K posunu přispělo zejména navýšení kapacity ropovodu TAL a jarní ukončení dodávek přes ropovod Družba. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Dovoz ropy vzrostl

Celkově bylo loni do Česka dovezeno více než 6,85 milionu tun ropy. Meziročně jde o nárůst o 5,5 procenta. Rusko bylo do předloňska tradičně největším dovozcem ropy do ČR. V roce 2024 měla ruská ropa podíl 42 procent, v dřívějších letech byl její podíl i nad 50 procent. Loni to bylo necelých osm procent, tedy 527 tisíc tun ropy. Šlo o dovoz zejména z prvních dvou měsíců roku. Na začátku loňského března byly dodávky ropovodem Družba zastaveny a dosud nebyly obnoveny.

Ázerbájdžán na prvním místě

Největším dodavatelem se stal loni se zhruba 42procentním podílem nově Ázerbájdžán. Ze země u Kaspického moře přiteklo 2,9 milionu tun ropy, meziročně o deset procent více. Podíl Ázerbájdžánu rostl i v předchozích letech, v roce 2024 činil téměř 40 procent.

Dodávky vzrostly i u dalších zemí. Druhým největším dovozcem bylo loni Norsko se zhruba pětinovým podílem. Jeho podíl přitom výrazně vzrostl – zatímco loni odtud přiteklo přes 1,43 milionu tun ropy, předloni to bylo jen 103 tisíc tun.

Lukáš Kovanda: Pojízdné vraky z českých silnic nemizí

Rostoucí ceny paliv urychlují přechod části českých domácností k elektromobilům. Ne všichni si ale mohou změnu dovolit. Staré vraky tak z českých silnic hned tak nezmizí.

Přečíst článek

Na třetím místě byl Kazachstán s 18procentním podílem. Dovoz z Kazachstánu meziročně stoupl o 20 procent na 1,26 milionu tun.

Před Ruskem byla loni i Saúdská Arábie s přibližně desetiprocentním podílem. Šlo o 729 tisíc tun ropy, přičemž předloni se ze Saúdské Arábie nedováželo vůbec.

Družba končí, Česko spoléhá na TAL

S celkovým přesměrováním dovozu se změnilo i využívání ropovodů. Z ropovodu IKL, který vede z Německa a napojuje se na italský ropovod TAL, přiteklo více než 92 procent ropy. Zbytek tvořily dodávky z Družby, která je však více než rok mimo provoz.

Ropovod TAL začíná v Terstu, kam se ropa dováží z různých částí světa. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí kolem Kaspického a Černého moře, USA a Afriky. Po ukončení dodávek z Družby je nyní jediným zdrojem ropy pro Česko. Po loňském rozšíření může dodávat do ČR až osm milionů tun ropy ročně.

Akcie Hermès padají kvůli neuspokojivým výsledkům

Akcie Hermès se řítí dolů. Navzdory rostoucím tržbám

Luxusní sektor se dostává do dalšího tlaku. Po akciích LVMH začal padat také doposud neotřesitelný král Hermès. Důvod je ale totožný: investoři se začínají obávat dopadu situace na Blízkém východě na nejprestižnější zboží světa, jako jsou Birkinky. Paradoxně pád akcií přichází v době, kdy se potvrzuje růst tržeb společnosti.

Přečíst článek

Krátké výpadky řešily zásoby

Vláda kvůli omezení dodávek z TAL na konci letošního března schválila půjčku 100 tisíc tun ropy z nouzových zásob pro rafinerie Orlen Unipetrol, což odpovídá zhruba čtyřem dnům provozu.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že šlo o plánované údržbové práce. Podle Seznam Zprávy byl ale ropovod pět dnů mimo provoz kvůli poškození elektrického vedení. Česko během té doby čerpalo ropu ze zásobníků v Německu. V současnosti už je ropovod opět v provozu.

Ceny ropy rostou

Ceny ropy na světových trzích v důsledku konfliktu na Blízkém východě výrazně vzrostly. Z regionu směřuje do světa kolem 27 procent globální produkce ropy, zejména do Asie. Závislost Česka na této oblasti je sice nízká, výpadky na globálním trhu však zdražují ropu i pro české odběratele.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Ropovod Družba má být do konce dubna opět v provozu, uvedl Zelenskyj po jednání v Berlíně

Ropovod Družba, klíčová tepna pro dodávky ruské ropy do střední Evropy, by měl být podle ukrajinského prezidenta opět plně funkční do konce dubna. Opravy zařízení poškozeného lednovým ruským útokem se blíží ke konci, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Přečíst článek

Související

Trh IPO se probouzí. Burzu čekají velké příběhy

SpaceX patří k nejočekávanějším IPO historie
SpaceX - použito se svolením
Stanislav Šulc

Rok 2026 by měl patřit k nejlepším letům pro investory do akcií. Na burzu by totiž mohly vstoupit některé velmi žhavé společnosti, což by se mělo projevit i na celkových datech o IPO. Pokud se potvrdí dosavadní trendy z prvního čtvrtletí, měly by primární úpisy vynést více než 200 miliard dolarů, což se stane poprvé od rekordního roku 2021.

Ještě před čtyřmi lety se zdálo, že klasické burzy přestávají být pro část firem zajímavé. Vrcholící období levných peněz umožnilo růst mladým společnostem enormně rychle jen díky podpoře soukromého kapitálu a venture kapitálových fondů. I bez velké likvidity ze strany institucionálních a retailových investorů se firmám jako SpaceX či ByteDance podařilo vyrůst ke stamiliardovým valuacím.

To se projevilo na datech o IPO, tedy primárních úpisech akcií. Po rekordním roce 2021, kdy i díky fenoménu SPAC firmy díky vstupu na burzu upsaly nový kapitál ve výši přesahující 450 miliard dolarů, došlo k razantnímu propadu. A rok 2024 zaznamenal velmi nízkou aktivitu a firmy získaly jen 123 miliard.

Více peněz pro méně firem

Růst úroků a s tím související změna startupového prostředí ale vrátily burzu do hry. A letos by se mělo na burzu dostat hned několik zásadních firem, které vyrostly právě ve startupovém boomu uplynulé dekády.

Data poradenské společnosti EY ukazují, že aktivita rostla již vloni a letos pokračuje ještě v intenzivnější míře. Nicméně letos dochází opět k mírnému posunu, kdy sice na burzu vstupuje méně firem, ale dokážou získat více kapitálu.

První čtvrtletí to ukázalo velmi jasně. Zatímco v loni od ledna do března na burzy po celém světě vstoupilo 300 firem, letos to bylo „jen“ 232. Ale celkový upsaný kapitál za loňský první kvartál byl 30 miliard dolarů, letos to je již 41 miliard.

„Kapitál směřuje k větším, etablovaným emitentům s pevnými fundamenty a jasnou cestou k tvorbě hodnoty. V tomto prostředí může včasná příprava rozhodnout o tom, zda se podaří uskutečnit IPO, či nikoli,“ konstatuje Karim Anani z EY.

K nejzajímavějším IPO přitom patřil i vstup české zbrojní společnosti CSG na amsterdamskou burzu, což ukazuje, že se investoři zaměřují i na jiné regiony než na USA.

Globalstar

Amazon chce konkurovat Starlinku. Za 240 miliard kupuje provozovatele satelitů Globalstar

Americký internetový obchod Amazon se dohodl na převzetí provozovatele satelitů Globalstar. Hodnota transakce činí zhruba 11,6 miliardy dolarů (téměř 240 miliard korun), uvedla agentura Reuters. Amazon se tak snaží posílit své aktivity v oblasti satelitů, aby mohl lépe konkurovat komunikační síti Starlink, kterou provozuje vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. Podle ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova uzavřely dnes Ukrajina a Německo obranné dohody za celkem čtyři miliardy eur (97,4 miliardy korun).

Přečíst článek

Rekordní IPO SpaceX

Více peněz pro méně firem je přitom podle Ananiho obvyklé pro období velké nejistoty na trhu. U investorů se mění přístup k riziku a obvykle se soustředí na užší skupinu emitentů s pevným finančním zázemím, prokázanou historií úspěchů a potenciálem přinést revoluci na stávající trhy. S rostoucí nejistotou se prohlubuje propast mezi těmi, kteří tuto laťku splňují, a těmi, kteří za ní zaostávají.

I proto se od letošního roku očekává, že na burzu vstoupí hned několik velmi etablovaných firem ve svých oborech. Největším IPO letošního roku by měl být úpis akcií SpaceX, kterou založil Elon Musk v roce 2002 a jež se stala klíčovým dodavatelem amerického kosmického programu.

Mělo by jít o největší IPO historie, které firmu nacení na zhruba dvě miliardy dolarů. Přitom právě příběh SpaceX ukazuje, jak výrazně mohla společnost v uplynulých letech vyrůst „jen“ díky soukromému kapitálu a inovativnímu přístupu.

Dalšími dvěma IPO, o nichž se spekuluje, že by k nim mohlo dojít ještě v letošním roce, jsou OpenAI, jeden z lídrů AI revoluce, a Revolut, jež se za dekádu podařilo vyrůst v jednu z klíčových neo-bank světa.

Podle odhadů by tak letošní IPO trh mohl celkově přinést přes 200 miliard dolarů nového kapitálu, což by bylo poprvé od rekordního roku 2021.

Související

Wall Street

Zlatý rok pro investory? Na burzu se chystají nejzajímavější firmy za dekádu

Přečíst článek

Banky zvýhodňují úsporné domy. Kolik ušetříte díky energetickému štítku?

Zateplení domu, ilustrační foto
iStock
Petra Nehasilová

Lepší energetická třída už dávno není jen formalita. Banky ji odměňují nižšími sazbami a majitelé zároveň šetří na energiích. Rozdíly přitom mohou jít do tisíců ročně. Jak velký vliv má energetický štítek na vaši peněženku?

Koupě staršího domu už není jen otázkou ceny a rekonstrukce. Stále větší roli hraje i jeho energetická náročnost. Tedy kolik zaplatíte za provoz a jakou hodnotu si nemovitost udrží. Z pohledu hypotéky se přitom podle oslovených bank zatím mnoho nemění.

Banky starší nebo energeticky náročné domy přímo nepenalizují vyšší sazbou. Naopak spíše odměňují ty úsporné. „V současné době nestanovujeme cenu dle energetické náročnosti budovy. Jen dáváme slevy za doložení PENB s A nebo B,“ říká Milan Voldřich, ředitel hypotečních úvěrů Raiffeisenbank.

Stavební spořitelny lákají klienty na vyšší zhodnocení úspor

Stavební spořitelny se snaží čelit poklesu zájmu klientů lepším úročením vkládaných úspor. Lidé ochotní u nich spořit aspoň po šest let mohou své peníze zhodnotit o více než 5,5 procenta ročně. Tedy lépe než na spořicím účtu u bank. Aktuálně ke zvýšení přikročila Modrá pyramida ze skupiny Komerční banky.

Přečíst článek

Rozdíl mezi energetickými třídami tak nevzniká jako sankce, ale jako bonus. „Jaký je konkrétní rozdíl v sazbě mezi energetickou třídou A a E nebo F? Není,“ odpovídá Voldřich. Podobně se k tomu staví i Tereza Píchalová z Partners Banky: „Na trhu je obvyklé sazbu při energetické třídě A a B zvýhodnit zhruba o 0,1 procentního bodu,“ říká. 

Také Moneta Money Bank potvrzuje, že energetická náročnost zatím cenu hypotéky neovlivňuje. „V sazbách hypoték neděláme rozdíly. Naše cenová politika je transparentní,“ uvádí Tereza Ryšanová.

Ještě výraznější zvýhodnění nabízí například Komerční banka. „Při doložení PENB A nebo B se jedná o slevu na sazbě 0,2 procenta,“ říká Ondřej Šuchman, manažer hypoték skupiny Komerční banky.

Sleva 0,1 až 0,2 procentního bodu přitom u hypotéky ve výši tří milionů korun znamená úsporu zhruba 150 až 400 korun měsíčně. Za celou dobu splácení tak může jít o 50 až 100 tisíc korun. U vyšších hypoték může být rozdíl výraznější. „Při průměrném objemu 4,5 milionu korun dělá sleva 0,2 procenta zhruba 6 500 korun ročně na úrocích,“ doplňuje Šuchman.

Bankovky

Vyšší sazby nezůstanou jen u hypoték. Perský záliv vytáhne nahoru i ceny dalších úvěrů

Cena peněz jde kvůli konfliktu v Perském zálivu a jeho důsledkům nahoru. Jako první to „schytaly“ hypotéky. Od 1. dubna upravila sazbu Česká spořitelna, od Velkého pátku Moneta Money Bank, několik dalších menších a středních bank už tak učinilo v březnu. Na ostatní úvěry zdražení čeká.

Přečíst článek

Rozhodnou energie, ne hypotéka

Banky sice energetickou náročnost do sazeb zatím výrazně nepromítají, pro kupujícího ale může být zásadní. Starší nezateplený dům v horší energetické třídě může mít oproti úsporné novostavbě náklady vyšší klidně o několik tisíc korun měsíčně. PENB tak není jen formální dokument pro banku, ale jeden z hlavních ukazatelů toho, kolik bude bydlení skutečně stát.

Energetická náročnost sice podle bank přímo neovlivňuje sazbu hypotéky, může se ale promítnout do celkového posouzení nemovitosti, zejména v kombinaci s jejím technickým stavem. „Díváme se na celkové opotřebení budovy,“ vysvětluje Voldřich.

V praxi tak hypotéka častěji narazí na špatný stav než na samotnou energetickou třídu. „Energetická náročnost je jen jedním ze vstupů. Kvůli ní samotné hypotéky nezamítáme,“ potvrzuje Píchalová.

Energetická náročnost se navíc může promítnout i nepřímo, a to do toho, kolik si klient může půjčit. Nižší úroková sazba totiž znamená nižší splátku, a tedy lepší výsledek při posuzování bonity. „Klient se slevou na sazbě 0,2 procenta může dosáhnout na lehce vyšší objem úvěru,“ říká Šuchman.

Martin Houška z Nord HT

Fotovoltaika nestačí, říká energetik. Domácnosti zbytečně přicházejí o tisíce

Češi investují stovky tisíc do fotovoltaiky a tepelných čerpadel, ale často bez jasného systému. Výsledek? Nižší úspory, než čekali. Podle Martina Houšky ze společnosti NORD HT není problém v technologiích, ale v jejich propojení a řízení.

Přečíst článek

Administrativa se nemění

Z pohledu klientů zatím nedochází k zásadním změnám ani v administrativě. Bankám stále stačí standardní průkaz energetické náročnosti (PENB), energetické audity nevyžadují. „Sledujeme pouze, zda klient provedl rekonstrukci v deklarovaném rozsahu,“ říká Voldřich.

Obavy, že by starší a energeticky náročné domy mohly být v budoucnu nefinancovatelné, banky zatím mírní. „Nemyslíme si, že by staré domy bez rekonstrukce měly mít za pět až deset let problém získat hypotéku,“ říká Voldřich.

Opatrnější je ale pohled Partners Banky. „Pravděpodobně ano, pokud součástí hypotéky nebude rekonstrukce,“ uvádí Píchalová.

Zkrátíme čekání žadatelů o hypotéku na polovinu, slibují sdružení poradci

Už jedno sezení s poradcem odhalí, zda má žadatel o hypotéku šanci úvěr získat. Nové sdružení Hyponation, ve kterém se dala dohromady šestice finančně poradenských společností, slibuje zlepšení servisu kolem hypoték. Zrychlení i zjednodušení celého procesu získávání hypotečního úvěru by měli pocítit prý všichni, kdo si přes některou z těchto šesti společností požádají o úvěr na bydlení. Výhody i nevýhody nové platformy jsme probrali s Janem Brejlem, obchodním ředitelem poradenské společnosti Partners a s Janem Lenerem, ředitelem odboru marketingu a komunikace z Broker Consulting. 

Přečíst článek

Zásadní proměna se podle bank nemusí projevit v hypotékách, ale na samotném trhu nemovitostí. „Hypotéky se asi nezmění, je ale možné, že se kvalita nemovitostí začne výrazněji promítat do ceny,“ říká Voldřich.

Do budoucna navíc banky očekávají, že význam energetické náročnosti poroste. „Kvůli rostoucímu zájmu klientů i přísnějším regulacím se bude zvyšovat podíl takzvaných udržitelných hypoték,“ říká Ondřej Šuchman z Komerční banky. Podle něj lze zároveň čekat častější kombinaci hypoték s úvěry na rekonstrukce a dotačními programy. Starší dům bez úprav tak může být postupně spíše výjimkou než standardem.

Kolik stojí PENB a proč se vyplatí?

  • byt: 2 500–5 000 Kč
  • rodinný dům: 4 000–8 000 Kč
  • Co ukáže: energetickou třídu (A–G) 
  • odhad nákladů na provoz 
  • slabá místa nemovitosti

Lukáš Kovanda: Válka v Íránu už zdražuje Čechům hypotéky

Válka v Íránu začíná dopadat i na český hypoteční trh. Prudký růst úrokových swapů zdražuje bankám zdroje financování, takže některé už tento týden zvýšily hypoteční sazby až o půl procentního bodu. Pokud by se konflikt v Perském zálivu protáhl a zesílily obavy ze stagflace, mohou hypotéky zdražit ještě výrazněji.

Přečíst článek

stavební spoření

Nezajištěný úvěr na tři miliony a 25 let? Proč ne. Stavební spoření žije i přes invazi hypoték

I když synonymem financování nákupu, oprav či modernizací nemovitostí jsou hypotéky, stavební spoření své místo na slunci neztrácí. I proto, že nabízí úvěr, který je na trhu jedinečný, říká v rozhovoru Petr Kielar, nezávislý konzultant v oboru stavební spoření a bývalý dlouholetý zaměstnanec a posléze člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny, předchůdkyně dnešní ČSOB Stavební spořitelny.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Ropa, nejistota a dražší byty. Íránská krize začíná dopadat na český realitní trh

Přečíst článek
Sídliště na Černém Mostě

Praha se začíná dělit na bohaté a chudé. Analýza ukazuje rostoucí rozdíly v bydlení

Přečíst článek
Doporučujeme