Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí sílícímu tlaku ze strany Spojených států, aby přistoupil na významné územní ztráty a další ústupky Rusku v rámci mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Server Axios píše, že mu to sdělili dva ukrajinští představitelé. Podle listu Financial Times je Trumpovým cílem dosáhnout dohody o ukončení bojů do 25. prosince.
Evropské země předkládají návrhy řešení rusko-ukrajinské války, které jsou pro Moskvu nepřijatelné, uvedl podle státní tiskové agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin krátce před jednáním se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. Šéf Kremlu, na jehož příkaz Rusko vede už čtvrtým rokem válku proti sousední Ukrajině, zároveň prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu válčit s Evropou, ale pokud by válku zahájila Evropa, Rusko je připraveno bojovat.
Svět čeká další kolo vyjednávání o míru na Ukrajině. Diplomatická pozornost se v tuto chvíli soustředí na Moskvu, kam se mírové rozhovory přesouvají. V Kremlu se mají sejít prezident země Vladimir Putin a americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Jednat mají o upravené, devatenáctibodové verzi mírového plánu podporovaného USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí sejde se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. Oznámil to dnes Elysejský palác. Agentura Reuters k tomu napsala, že je Zelenskyj teď v nejobtížnější politické a vojenské situaci od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Americký návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení války na Ukrajině, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin před novináři v hlavním městě Kyrgyzstánu Biškeku. Putin podle tiskových agentur také prohlásil, že Rusko je připraveno potvrdit závazek, že nemá v úmyslu napadnout Evropu. Varoval však, že konfiskace ruských aktiv by prudce snížila ruskou důvěru k Evropě.
Evropští lídři začali týden s opatrným optimismem poté, co víkendová jednání v Ženevě naznačila, že je americký prezident Donald Trump ochoten zvážit jejich výhrady k jeho návrhu na ukončení války na Ukrajině. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila rozhovory za „dobrý pokrok“ a uvedla, že silná evropská účast vytváří „solidní základ pro další vyjednávání“. Server Politico upozorňuje, že už samotné přizvání zástupců EU a Británie představovalo zásadní změnu – původní americký 28bodový plán je z jednání zcela vylučoval.
Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech.
Plán na ukončení války na Ukrajině dojednaný Spojenými státy a Ukrajinou v Ženevě je zásadním úspěchem pro Evropany. V rozhovoru s veřejnoprávní stanicí Deutschlandfunk to uvedl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Mluvčí německé vlády ocenil pokrok v jednáních. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot mezitím prohlásil, že ženevská jednání byla konstruktivní a užitečná, ale dále se pracuje na vytvoření podmínek pro mír, který zaručí evropskou bezpečnost. Na potřebu dalších jednání upozornil také britský premiér Keir Starmer.
Spojené státy a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení rusko-ukrajinské války. Ve společném prohlášení k jednání v Ženevě to oznámil Bílý dům. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení bojů musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.
Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.
Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to řekl v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.
Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem, postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí. Na konferenci to podle agentury APA prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.
Miliardář Daniel Křetínský koupil skupinu autobazarů Aures Holdings, která zastřešuje značky AAA Auto a Mototechna. Prodávajícím je fond Abris Capital Partners a další akcionáři. Aures to uvedl v tiskové zprávě. Cenu žádná ze stran nezveřejnila.
Slovenský parlament dnes hlasy vládních poslanců přehlasoval veto prezidenta Petera Pellegriniho a opět schválil zákon o zrušení současného úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti. Od ledna tento úřad podle schválené normy nahradí nová instituce, jejíž vedení dosadí vládní koalice.
Ve válce, kterou před téměř čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 155 368 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.
Počet obyvatel České republiky za tři čtvrtletí letošního roku klesl o 12 300 na necelých 10,9 milionu, konkrétně 10,897 milionu. Úbytek způsobila výrazná převaha lidí, kteří zemřeli, nad těmi, kteří se od začátku roku do konce září narodili. Šlo o dosud nejhlubší přirozený úbytek za první tři čtvrtletí od vzniku samostatné České republiky
Maďarsko protestuje proti plánu Evropské unie na dlouhodobé zmrazení ruských aktiv, který má být schválen kvalifikovanou většinou. Dnes to v příspěvku na facebooku uvedl maďarský premiér Viktor Orbán, podle kterého je postup protiprávní. Členské státy EU by věc, kterou ve čtvrtek podpořili diplomaté, měly formálně potvrdit už dnes.
Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor.