Donald Trump dál určuje tempo jednání o Ukrajině a Evropa marně hledá způsob, jak do hry výrazněji zasáhnout. Když finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre zavolali Vladimiru Putinovi, místo evropské jednoty přišla ostrá roztržka. Spor ukazuje, jak hluboce je Evropa rozdělena v otázce, zda s Kremlem jednat, nebo ho dál držet v diplomatické izolaci.
Evropa hledá člověka, který by jejím jménem jednal s Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Mezi pěticí zvažovaných kandidátů je podle britského The Telegraph také český prezident Petr Pavel. Ve hře jsou vedle něj Giorgia Meloniová, Alexander Stubb, Mette Frederiksenová a Jonas Gahr Störe.
Evropa si začíná připouštět, že pokud chce ovlivnit jednání o konci války na Ukrajině, bude muset mít vlastní přímý kanál k Vladimiru Putinovi. Spor se ale vede o to, kdo by měl za Evropu mluvit. Ve hře jsou António Costa, Ursula von der Leyenová, Kaja Kallasová i finský prezident Alexander Stubb.
Trumpův zmocněnec Steve Witkoff pochválil Vladimira Putina za propuštění 74letého Američana Stephena Hubbarda a označil ruského prezidenta za „humanitárního“. Výrok okamžitě vyvolal ostrou reakci mezi republikány. Jeden ze senátorů označil Putina za „chladnokrevného vraha“, další Witkoffovu poznámku za trapnou a pobuřující.
Vladimir Putin navrhuje bezprecedentní summit s Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem, na kterém by se jednalo o ukončení války na Ukrajině – bez účasti Volodymyra Zelenského. Podle The Wall Street Journal chce Kreml využít oteplení vztahů s Washingtonem a schůzku uspořádat už v listopadu v Číně. Trump zatím souhlas nedal, Peking ale podle zdrojů proti jednání nic nenamítá.
Volodymyr Zelenskyj se snaží obnovit mírová jednání se Spojenými státy poté, co předchozí schůzky ztroskotaly kvůli americko-ruské dohodě o dodávkách nafty. Současně oznámil, že Ukrajina znovu dostává od USA informace o odpalech ruských balistických raket, jejichž sdílení bylo podle něj krátce přerušeno.
Moskva odmítá, že by případná mírová jednání znamenala zastavení bojů na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zároveň usiluje o schůzku se svým americkým protějškem Markem Rubiem v New Yorku.
Washington otevřel další sankční frontu proti ruským financím. Jedna z největších bank v zemi dostala nový zásah kvůli vazbám na Írán, a to ve chvíli, kdy se zároveň mluví o možném budoucím uvolnění protiruských sankcí.
Kreml připouští návrat k třístranným jednáním o Ukrajině a nevylučuje ani telefonát Vladimira Putina s Donaldem Trumpem. Konkrétní termín ani místo ale zatím nejsou na stole. Volodymyr Zelenskyj mezitím tvrdí, že klíčové územní otázky mohou vyřešit jen prezidenti Ukrajiny a Ruska.
Ukrajina chce mír, ale odmítá se vzdát území požadovaného Moskvou, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj při 35. výročí nezávislosti země. Zároveň vyzval spojence k další podpoře a Spojené státy k jednoznačnějšímu postoji vůči Rusku.
Volodymyr Zelenskyj schválil novou 40denní operaci ukrajinské tajné služby SBU, která má zvýšit tlak na Rusko a přimět Moskvu k ukončení války. Podrobnosti Kyjev nezveřejnil, SBU ale stojí i za dronovými údery v hloubi Ruska, které už zasáhly tamní ropnou infrastrukturu.
