Spojené státy v rozhovorech s Íránem dosáhly značného pokroku. V rozhovoru se stanicí Fox News to prohlásil americký viceprezident J. D. Vance, který jednání v pákistánské metropoli Islámábádu za americkou stranu vedl. Rozhovory skončily v neděli bez dohody, podle Vanceho je nyní na Teheránu, aby jednal.
Když se Donald Trump loni vrátil do Bílého domu, část ruských zastánců tvrdé linie to přijala s opatrným optimismem. Doufali, že jeho nepředvídatelný a transakční styl politiky by mohl Moskvě pomoci v otázce války na Ukrajině. Po americkém útoku na Írán se však nálada v některých ruských kruzích výrazně změnila, napsala agentura Reuters.
Moskva má zájem na pokračování jednání o možnostech ukončení války Ruska s Ukrajinou, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle státní agentury TASS reagoval na dotaz novinářů týkající se zprostředkovatelské role Washingtonu v mírových jednáních, zatímco o víkendu Spojené státy společně s Izraelem zaútočily na Írán, jehož režim je spojencem Ruska. Kreml si podle Peskova úsilí USA v jednáních s Ukrajinou stále váží.
Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Ukrajinu ze snahy torpédovat mírová jednání a také obvinil ukrajinské a západní zpravodajské služby z většiny útoků spáchaných v Rusku, píší agentury. Ukrajina a její západní spojenci prý natolik touží po ruské porážce, až se sami dostávají k hranici, které budou litovat, prohlásil Putin v projevu, předneseném na čtvrté výročí začátku jím rozpoutané války proti Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů, Ukrajina ubránila svou nezávislost. Na úvod dnešního čtvrtého výročí vpádu ruských vojsk do své země to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, píší tiskové agentury. Kyjev udělá vše pro zajištění trvalého míru, dodal ukrajinský vůdce v televizním projevu.
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko varuje před podceňováním Vladimira Putina a kritizuje směr současných mírových jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že každý, kdo s ruským prezidentem vyjednává, by měl mít na paměti dvě zásady: nikdy mu nevěřit a začít jednat pouze z pozice síly.
Spojené státy musejí zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské bezpečnostní konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to řekl český prezident Petr Pavel. V současné době podle něj Moskva k jednání ale není mentálně připravena.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal nabídku Spojených států na uspořádání dalšího kola jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Rozhovory by se měly uskutečnit příští týden, pravděpodobně v úterý nebo ve středu, uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg. Není však jasné, zda Rusko bude souhlasit s jednáním na území USA.
Evropská unie zvažuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině umožnit částečné členství v EU už v příštím roce. Jak uvádí server Politico s odvoláním na deset evropských činitelů a diplomatů, cílem iniciativy je posílit ukotvení Ukrajiny v Evropě a zároveň ji definitivně vyvést z ruské sféry vlivu.
Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Územní otázky zůstávají hlavní překážkou mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Podle Kremlu jsou pro Rusko zásadní a v citlivých bodech zatím nedošlo k žádnému posunu. První kolo rozhovorů v Abú Zabí Moskva hodnotí jako konstruktivní, před rychlými výsledky však varuje.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,51 procenta na 2689,10 bodu. Nahoru burze pomohlo především zdražení cenných papírů bank. Akcie Komerční banky si připsaly 1,21 procenta na 1175 korun, akcie Erste 0,97 procenta na 2597 korun a akcie Monety 1,11 procenta na 199,80 koruny.
