Česko od října znovu zavádí cenové stropy na benzin a naftu a zároveň snižuje spotřební daň z nafty. Pokud se daňová úleva plně promítne do cen, řidiči mohou za padesátilitrovou nádrž ušetřit zhruba 118 korun. Opatření má zmírnit dopady drahé ropy, státní rozpočet ale jen na nižší dani přijde za měsíc přibližně o 1,1 miliardy korun, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Polsko chce zlevnit benzín a naftu mimořádnou daní z ropných zisků. Účet by ale podle Lukáše Kovandy mohl částečně dopadnout i na české řidiče, pokud by si Orlen výpadek zisku kompenzoval vyššími maržemi v Česku. Tuzemská vláda přitom zatím nové kroky proti drahým palivům nechystá, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Polská vláda chce znovu prosadit mimořádnou 60procentní daň z nadměrných zisků ropných firem. Výtěžek chce použít ke zlevnění pohonných hmot, premiér Donald Tusk ale musí znovu narazit na prezidenta Karola Nawrockého, který návrh už jednou zablokoval.
Pohonné hmoty jsou v Česku poprvé dražší než před zavedením mimořádných vládních opatření. Zatímco na jaře kabinet kvůli podobným cenám kontroloval marže a snížil spotřební daň z nafty, nyní další zásah nechystá. Ekonomicky to může být správné rozhodnutí, vláda by však měla vysvětlit, proč dnes na srovnatelnou situaci reaguje jinak.
Energetické trhy vřou, ale u nás je zatím ticho a klídek. Registrujeme jen rostoucí ceny pohonných hmot. Jenže kromě ceny ropy začaly masivně růst i ceny energií. Pokud nenastane nějaký globální zvrat, například vyřešení krize v Hormuzském průlivu a války USA proti Íránu, čeká nás zdražování, se kterým dosavadní odhady inflace rozhodně nepočítají.
V případě dalšího růstu cen na energetickém trhu je vláda připravena stanovit maximální ceny ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů. V pořadu Partie v televizi CNN Prima News to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Při jaké výši cen elektřiny na trhu by tak vláda učinila, neupřesnil. Vláda podle Havlíčka také okamžitě zakročí, pokud by Česko mělo zásadně vyšší ceny paliv než okolní země.
Maďarská vláda poskytne cílenou podporu domácnostem, které používají automobily s dieselovým motorem. Půjde o kompenzaci za růst cen pohonných hmot. Cenový strop ale vláda nezavede, protože ten by mohl vést k nedostatku paliv, oznámil v pátek premiér Péter Magyar. Ve zbývajících čtyřech měsících roku dostanou 5000 forintů (333 korun) za každý měsíc.
Český motorista by dnes mohl snadno nabýt dojmu, že když výrazně neroste ropa, neměly by výrazně růst ani ceny benzinu a nafty. Jenže právě teď se ukazuje, jak zavádějící taková úvaha je. Mezi cenou ropy a cenou u stojanu totiž stojí rafinerie. A jejich marže nyní doslova explodují.
Pět korun dolů na stojanu zní jako dobrá zpráva. Jen do chvíle, než se ukáže, kdo rozdíl zaplatí. Polsko už několikrát zlevnilo pohonné hmoty pomocí daní a cenových stropů. Pod tlak tím může dostat i českou vládu a rozpoutat závod, v němž se účet pouze přesune. Motorista u pumpy ušetří, stejný člověk ale může účet zaplatit jako daňový poplatník.
Vyhlídky nejsou dobré. Dosud krotily českou inflaci levné potraviny. To však skončí, potraviny jsou komoditou, která rychle mění ceny. A v současnosti vše hraje pro růst cen. Ceny paliv ještě porostou, ceny energií jsou na maximech, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Elektřina na burze dramaticky narostla nad 130 eur za megawatthodinu. Ceny plynu překonaly 60 eur za megawatthodinu. To se postupně bude propisovat do faktur domácností a firem,“ tvrdí. Česká národní banka bude podle něj muset na tento vývoj dříve či později reagovat zvýšením sazeb.
Inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 procenta, největší tlak na ceny přicházel z dopravy a bydlení. Pohonné hmoty meziročně zdražily o více než čtvrtinu a nafta byla nejdražší od října 2022. Proti tomu ale výrazně zlevnily některé potraviny – máslo téměř o 39 procent a mléko či vepřové maso zhruba o čtvrtinu.
