Ropa z Perského zálivu znovu proudí ve větším objemu, úleva u čerpacích stanic ale nemusí přijít stejně rychle. Trh tíží vyčerpané zásoby, nedostatek nafty i obavy z další eskalace války, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký prezident Donald Trump podporuje zákaz vývozu dieselu ze Spojených států. Krok, který má ulevit americkým řidičům, by však mohl výrazně prodražit tankování v Evropě. V Česku by úplný zákaz mohl zvednout cenu nafty přibližně o pět až sedm korun za litr, v krajním scénáři až o deset korun. Ani chystaná daňová úleva a regulace cen by takový šok plně nevyrovnaly.
Nafta v Česku v srpnu meziměsíčně zdražila zhruba o 14 procent, nejvýrazněji v celé Evropské unii. Nabízí se otázka, zda si čerpadláři po konci regulace marží nezačali vynahrazovat předchozí omezení. Do cen se ale promítl také návrat vyšší spotřební daně. Samotné evropské prvenství proto k jednoznačnému verdiktu nestačí.
Česko od října znovu zavádí cenové stropy na benzin a naftu a zároveň snižuje spotřební daň z nafty. Pokud se daňová úleva plně promítne do cen, řidiči mohou za padesátilitrovou nádrž ušetřit zhruba 118 korun. Opatření má zmírnit dopady drahé ropy, státní rozpočet ale jen na nižší dani přijde za měsíc přibližně o 1,1 miliardy korun, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda už má připravena opatření proti vysokým cenám pohonných hmot. Konkrétní kroky oznámí po jednání kabinetu v pondělí. V televizi Prima to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nafta i benzin v posledních týdnech prudce zdražují kvůli další eskalaci konfliktu na Blízkém východě i nedostatečným kapacitám rafinérií. Opatření kvůli drahým palivům už začaly přijímat i některé okolní země.
Německo chystá snížení daní z pohonných hmot i cenové stropy po vzoru Česka. Berlín chce řidičům ulevit zhruba o čtyři koruny na litr, podobná opatření připravuje také Polsko. Tlak na Babišovu vládu, aby se k regulaci paliv vrátila, tak roste, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Nafta v Česku stojí v průměru 49,13 koruny za litr a od historického maxima ji dělí pouhých 44 haléřů. Pokud by zopakovala včerejší zdražení, překonala by už dnes poprvé hranici 50 korun. Velkoobchodní ceny nafty i ropa však začaly zlevňovat, což by mělo další růst cen u čerpacích stanic postupně brzdit.
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Polsko chce zlevnit benzín a naftu mimořádnou daní z ropných zisků. Účet by ale podle Lukáše Kovandy mohl částečně dopadnout i na české řidiče, pokud by si Orlen výpadek zisku kompenzoval vyššími maržemi v Česku. Tuzemská vláda přitom zatím nové kroky proti drahým palivům nechystá, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Polská vláda chce znovu prosadit mimořádnou 60procentní daň z nadměrných zisků ropných firem. Výtěžek chce použít ke zlevnění pohonných hmot, premiér Donald Tusk ale musí znovu narazit na prezidenta Karola Nawrockého, který návrh už jednou zablokoval.
Pohonné hmoty jsou v Česku poprvé dražší než před zavedením mimořádných vládních opatření. Zatímco na jaře kabinet kvůli podobným cenám kontroloval marže a snížil spotřební daň z nafty, nyní další zásah nechystá. Ekonomicky to může být správné rozhodnutí, vláda by však měla vysvětlit, proč dnes na srovnatelnou situaci reaguje jinak.
