Zlatý věk Ameriky, který Donald Trump ohlásil při svém druhém uvedení do prezidentského úřadu, zatím nastal jen pro vybrané technologické miliardáře. Naopak řadu slibů nesplnil, zejména ty v zahraniční politice. Předvolební audit necelých dvou let vládnutí přinesl list Financial Times a ukazuje se, že toho prezident plní více, než by se na první pohled mohlo zdát.
Češi dál utrácejí víc než před rokem, tempo růstu maloobchodu ale v srpnu zpomalilo. Tržby bez prodeje a oprav aut meziročně vzrostly o 4,3 procenta, zatímco v červenci to bylo 5,1 procenta. Nejvíc se dařilo internetovým obchodům, slabší byly naopak pohonné hmoty a motoristický segment.
Cenový strop na naftu o víkendu a v pondělí klesne na 48,54 koruny za litr, u benzinu naopak vzroste na 45,97 koruny. Změny jsou jen v řádu haléřů. Ministerstvo financí zároveň znovu vyzvalo čerpací stanice, aby k maximálním povoleným cenám sahaly pouze výjimečně.
Na plné nádrži benzínu úspora kolem 325 korun, u nafty zhruba 220 korun. Tolik mohou čeští řidiči ušetřit tankováním v Polsku, pokud se snížení DPH z 23 na osm procent plně promítne do cen paliv. České pumpy v pohraničí čeká silnější konkurence a státní rozpočet může přijít o část daní. Polskou úlevu by přitom mohli nepřímo zaplatit i motoristé tankující u nás.
Bývalý premiér Petr Fiala ostře zaútočil na vládu Andreje Babiše. Ve Sněmovně jí vyčetl dražší hypotéky a pohonné hmoty, rostoucí schodek rozpočtu i to, že vlastní nesplněné sliby podle něj svádí na předchozí kabinet.
Řidiči od dneška tankují levnější naftu. Po zavedení cenových stropů spadla u některých českých čerpacích stanic její cena proti středě až o tři koruny za litr. U benzinu je změna podstatně méně výrazná – řada pump se pod nově stanovený strop vešla už před začátkem regulace.
Ropa z Perského zálivu znovu proudí ve větším objemu, úleva u čerpacích stanic ale nemusí přijít stejně rychle. Trh tíží vyčerpané zásoby, nedostatek nafty i obavy z další eskalace války, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ropa vstoupila do nového týdne prudkým růstem. Brent zdražuje o tři procenta nad 107 dolarů za barel poté, co americký prezident Donald Trump odmítl íránský mírový návrh, který měl pomoci ukončit konflikt a znovu otevřít Hormuzský průliv. Jednání mají podle Trumpa pokračovat, napětí na Blízkém východě ale dál ohrožuje dodávky z jednoho z nejdůležitějších ropných regionů světa.
Americký prezident Donald Trump oznámil schválení nových norem pro spotřebu aut, které rozvolní tuto regulaci. Podle něj to povede k zlevnění automobilů. Mírnější normy budou znamenat menší tlak na americké automobilky pro zavádění elektrických pohonů. Mírnější normy ale povedou k větší spotřebě paliv a růstu emisí. Americké úřady představí nové normy v pondělí, uvedla agentura Reuters.
Americké akcie během týdne navázaly na předchozí růst, z nových maxim ale rychle ustoupily. Investory znervózňuje návrat výnosu desetiletých amerických dluhopisů nad 5,10 procenta, silná ekonomická data i možné omezení vývozu nafty z USA. Do centra pozornosti se zároveň dostávají vysoké valuace technologických firem před očekávaným listopadovým IPO společnosti Anthropic.
Americká vláda musí investorům za pětiletý dluh platit nejvyšší úrok za téměř dvacet let a poslední aukce ukázala, že zájem o její dluhopisy slábne. USA se tak zadlužují za stále dražší peníze, což může držet vysoko nejen výnosy státních bondů, ale nepřímo i sazby hypoték, firemních úvěrů a cenu kapitálu po celém světě, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Premiér Andrej Babiš v nejbližší době navštíví Izrael. 💬💬💬 Jednat chce zejména o tamním systému protivzdušné obrany. Uvedl to dnes v příspěvku na sociálních sítích. Zmínil, že protivzdušná obrana je prioritou a v uplynulém týdnu jednal s některými výrobci. Izraelský systém Iron Dome k zachycování raket krátkého doletu a minometných granátů má Babiš za úspěšný a v obraně za důležitější než americké stíhačky F-35 a tanky, které objednala minulá vláda.
