Slovenské rozhodnutí zavést dvojí ceny nafty u čerpacích stanic je podle Evropské komise diskriminační a odporuje právu EU, uvedl mluvčí komise Ricardo Cardoso. Vláda premiéra Roberta Fica minulý týden rozhodla, že na Slovensku bude od tohoto pondělí 30 dní platit omezení prodeje nafty a dvojí ceny tohoto paliva. Vyšší cena se týká vozidel se zahraniční poznávací značkou.
Dvojí ceny nafty podle poznávací značky nejsou jen krizovým opatřením, ale otevřeným experimentem s diskriminací. Slovensko si v ropné nouzi zkouší, jestli pravidla Evropské unie platí jen tehdy, když se to hodí.
Motorová nafta v České republice v první polovině března výrazně zdražila v reakci na konflikt v Íránu, a to nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Zatímco v Česku ceny prudce rostly, na Slovensku zůstaly téměř stabilní, což vedlo k mimořádnému rozdílu přes pět korun na litr. Data Evropské komise zároveň ukazují, že vývoj cen pohonných hmot se v jednotlivých zemích unie výrazně liší.
Ceny benzínu a nafty v Česku v posledních týdnech rostou a znovu se stávají politickým tématem. Ve srovnání s krizovým obdobím po začátku ruské invaze na Ukrajinu 2022 jsou však při zohlednění mezd pro domácnosti i firmy stále relativně příznivější. Přesto část opozice volá po rychlém snížení spotřební daně – podobně razantní postup ale před čtyřmi lety sama neuplatnila.
Nafta jen s limitem a pro cizince dráž. Slovensko přitvrdilo. Podle premiéra Roberta Fica mají nová omezení zastavit nájezdy zejména polských řidičů na slovenské čerpací stanice.
První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
Napětí na Blízkém východě se může rychle promítnout i do českých peněženek. Delší konflikt v Íránu by podle odhadů obchodníků mohl srazit tržby tuzemských e-shopů až o deset procent, zároveň ale vytvoří vítěze. Především mezi obchodníky s lokálním zbožím a rychlou logistikou.
Slovenská vláda zvažuje přijmout nařízení, na jehož základě by řidiči ze zahraničí platili u čerpacích stanic na Slovensku za naftu více než domácí motoristé. Po jednání se zástupci bratislavské rafinerie Slovnaft to řekl předseda slovenské vlády Robert Fico.
Přestože ceny pohonných hmot v Česku v posledních týdnech rostou a vyvolávají politické debaty, v reálném srovnání s rokem 2012 zůstávají výrazně dostupnější. Tehdy si lidé za průměrnou mzdu koupili zhruba polovinu paliva než dnes – a vláda přesto odmítla snížit spotřební daň s odkazem na stav veřejných financí.
Válka v Perském zálivu eskaluje. Jak fakticky, tak verbálně. Americký prezident Donald Trump včera uvedl, že Spojené státy bombardovali vojenské cíle ostrova Charg, který představuje srdce íránského ropného průmyslu. Zajišťuje 90 procent ropného exportu země. Pokud by Američané udeřili také právě na ropnou infrastrukturu ostrova, íránská ekonomika se zhroutí na roky. Ale Teherán tím pádem už nebude mít vůbec co ztratit. Proto Spojené státy zatím odolávají naléhání Izraele, který tlačí na to, aby Charg srovnali se zemí kompletně.
Kuba už tři měsíce nedostává nové dodávky ropy a země čelí vážné energetické krizi. Výpadky elektřiny a omezení základních služeb se stávají součástí každodenního života. Prezident Miguel Díaz-Canel zároveň potvrdil, že Havana vede první rozhovory se Spojenými státy o budoucnosti vzájemných vztahů.
