Květnová inflace zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta a přiblížila se tak cíli České národní banky. Podle ekonomů ale není vyhráno: na podzim mohou znovu zdražovat energie a potraviny přestanou fungovat jako tlumič cen.
Válka v oblasti Hormuzského průlivu se rychle přelévá i na česká pole. Přes tuto klíčovou námořní trasu před konfliktem proudila významná část světového obchodu s hnojivy, ropou i LNG, tedy surovinami, které určují cenu dusíkatých hnojiv i pohonných hmot. Prudké zdražení vstupů proto podle Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR ohrožuje konkurenceschopnost českých i evropských farmářů. Evropské řešení podle nich musí být společné, nikoli závislé na tom, která vláda má silnější státní rozpočet.
Inflace se po březnovém zpomalení znovu zvedla a vrátila se na nejvyšší úroveň od loňského podzimu. Hlavním důvodem jsou dražší pohonné hmoty, které dál reagují na napětí na Blízkém východě.
Meziroční inflace v Česku v dubnu zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od loňského října. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,5 procenta.
Dvě největší americké ropné společnosti, ExxonMobil a Chevron, v prvním čtvrtletí výrazně snížily zisky kvůli výpadkům dodávek způsobeným konfliktem s Íránem. Přesto jejich výsledky překonaly očekávání analytiků, a to navzdory prudkým výkyvům cen ropy a napětí na globálním energetickém trhu.
Ceny nafty v Česku v druhé polovině dubna prudce klesly a tempo zlevňování patřilo k nejvyšším v celé Evropské unii. Za poklesem stojí především nově nastavená regulace, která nutí čerpací stanice rychleji promítat vývoj velkoobchodních cen do těch koncových.
Evropa čelí nečekanému problému: zatímco kvůli válce s Íránem omezuje spotřebu paliv a snaží se předejít jejich nedostatku, ve skutečnosti nemá přesný přehled o tom, kolik energie má k dispozici.
Polská vláda chystá mimořádnou daň na zisky energetických firem v čele s Orlen, která může přinést přes 23 miliard korun. Část zisků, jež mají být nově zdaněny, přitom podle analýzy UBS vznikala i v Česku – díky vysokým maržím na pohonných hmotách, které v březnu i dubnu platili čeští motoristé.
Odchod Spojených arabských emirátů z kartelu OPEC na první pohled vypadá jako zpráva, která by mohla časem zlevnit ropu i pohonné hmoty v Česku. Jenže bezprostřední efekt je opačný: světová cena ropy roste a levnější benzin je v nedohlednu. Důvod? Emiráty sice chtějí těžit víc bez omezení diktovaných Saúdskou Arábií, ale klíčový exportní uzel – Hormuzský průliv – zůstává uzavřený.
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC může znamenat víc než oslabení ropného kartelu. Je to signál rozpadu starého energetického pořádku. Paradoxně i geopolitické vítězství Donalda Trumpa, který dlouhodobě tlačil na levnější energii, vyšší těžbu a oslabení moci producentů.
Měla to být rychlá a devastující válka, která položí Írán na lopatky. Realita je ale po dvou měsících odlišná. A německý kancléř Friedrich Merz označil situaci pro USA za ponižující. „Z předchozích válek, včetně operací vedených Spojenými státy v Afghánistánu či Iráku, vidíme, že hlavním problémem často bývá to, jak tyto konflikty ukončit,“ uvedl Merz.
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
