Úleva na spotřební dani z nafty i regulace cen pohonných hmot platí jen do konce listopadu. Vláda má podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) během týdne až deseti dnů rozhodnout, zda opatření prodlouží také na prosinec. Státní rozpočet stojí samotné snížení daně z nafty přibližně 1,1 miliardy korun měsíčně. Výpadek má pomoci pokrýt chystaná mimořádná daň na rafinerie.
Držte si peněženky. Povolenky ETS 2 definitivně prošly a od roku 2028 se začnou propisovat do cen benzínu, nafty, plynu i uhlí. Andrej Babiš přitom ještě nedávno hlasitě sliboval, že je Česko nezavede. Po finálním rozhodnutí je ale z vlády slyšet hlavně ticho. Více v ekonomickém diáři Pavla Párala.
Češi dál utrácejí víc než před rokem, tempo růstu maloobchodu ale v srpnu zpomalilo. Tržby bez prodeje a oprav aut meziročně vzrostly o 4,3 procenta, zatímco v červenci to bylo 5,1 procenta. Nejvíc se dařilo internetovým obchodům, slabší byly naopak pohonné hmoty a motoristický segment.
Cenový strop na naftu o víkendu a v pondělí klesne na 48,54 koruny za litr, u benzinu naopak vzroste na 45,97 koruny. Změny jsou jen v řádu haléřů. Ministerstvo financí zároveň znovu vyzvalo čerpací stanice, aby k maximálním povoleným cenám sahaly pouze výjimečně.
Na plné nádrži benzínu úspora kolem 325 korun, u nafty zhruba 220 korun. Tolik mohou čeští řidiči ušetřit tankováním v Polsku, pokud se snížení DPH z 23 na osm procent plně promítne do cen paliv. České pumpy v pohraničí čeká silnější konkurence a státní rozpočet může přijít o část daní. Polskou úlevu by přitom mohli nepřímo zaplatit i motoristé tankující u nás.
Bývalý premiér Petr Fiala ostře zaútočil na vládu Andreje Babiše. Ve Sněmovně jí vyčetl dražší hypotéky a pohonné hmoty, rostoucí schodek rozpočtu i to, že vlastní nesplněné sliby podle něj svádí na předchozí kabinet.
Řidiči od dneška tankují levnější naftu. Po zavedení cenových stropů spadla u některých českých čerpacích stanic její cena proti středě až o tři koruny za litr. U benzinu je změna podstatně méně výrazná – řada pump se pod nově stanovený strop vešla už před začátkem regulace.
Ropa z Perského zálivu znovu proudí ve větším objemu, úleva u čerpacích stanic ale nemusí přijít stejně rychle. Trh tíží vyčerpané zásoby, nedostatek nafty i obavy z další eskalace války, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ropa vstoupila do nového týdne prudkým růstem. Brent zdražuje o tři procenta nad 107 dolarů za barel poté, co americký prezident Donald Trump odmítl íránský mírový návrh, který měl pomoci ukončit konflikt a znovu otevřít Hormuzský průliv. Jednání mají podle Trumpa pokračovat, napětí na Blízkém východě ale dál ohrožuje dodávky z jednoho z nejdůležitějších ropných regionů světa.
Americký prezident Donald Trump oznámil schválení nových norem pro spotřebu aut, které rozvolní tuto regulaci. Podle něj to povede k zlevnění automobilů. Mírnější normy budou znamenat menší tlak na americké automobilky pro zavádění elektrických pohonů. Mírnější normy ale povedou k větší spotřebě paliv a růstu emisí. Americké úřady představí nové normy v pondělí, uvedla agentura Reuters.
Americké akcie během týdne navázaly na předchozí růst, z nových maxim ale rychle ustoupily. Investory znervózňuje návrat výnosu desetiletých amerických dluhopisů nad 5,10 procenta, silná ekonomická data i možné omezení vývozu nafty z USA. Do centra pozornosti se zároveň dostávají vysoké valuace technologických firem před očekávaným listopadovým IPO společnosti Anthropic.
