Autor je analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na moderní dějiny a současnost Velké Británie a Irska a ekonomickou a sociální politikou západních zemí. Mimo to působí i jako historik, novinář a publicista. Pravidelně publikuje v médiích komentáře a analýzy k zahraničnímu dění.
články autora
Mladí se bojí, že pro ně nezbyde na důchody. Oprávněně. Proč je politici ignorují?
Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.
Čekají nás napínavé dny. Až budoucnost ukáže, zda byl plán Donalda Trumpa na svržení venezuelského diktátora úspěšný. Pro tamější lid to nemusí znamenat svobodu a demokracii, stejně tak může na straně obětí skončit i mezinárodní právo.
Média jsou plná zpráv o všeobecném vzestupu krajní pravice. Tento problém se ovšem možná vyřeší sám, protože mladí lidé a nastupující generace v těchto stranách spasitele povětšinou nevidí. Co však se svými radikalizovanými rodiči a prarodiči mají společné, je nechuť k neslané a nemastné politice tradičních stran. Politika se nemusí stát kořistí pravicového populismu, ale aby se zachránila, musí se dost zásadně změnit.
Evropská unie je v lepším stavu, než si připouštíme. Za čtvrtstoletí se z ní stal stabilní projekt. Nemusíme se obávat (nebo se těšit), že by měla v brzké době končit. Vede se ale boj o její podobu. Pokud má být úspěšná, bude třeba jít v procesu integrace dál, zároveň je ale třeba počítat s tlakem euroskeptiků, kteří už sice nechtějí EU zničit, ale zásadně ji přetvořit zevnitř.
Když v květnu vystoupil na balkón svatopetrské baziliky nově zvolený papež Lev XIV., nebyla to pro mnohé katolíky láska na první pohled. Konzervativní róba místo Františkovy střídmosti nahrávala obavám z konce reforem, úřednický přednes čtený z papíru kontrastoval s uvolněností jeho předchůdce. Snad jen jméno naznačovalo, že by Lev mohl mít zájem o sociální výzvy dneška. V čem se odhady trefily a v čem se naopak mýlily?
Pizza je symbolem italské kuchyně. V přepočtu na hlavu však trhá rekordy oblíbenosti někde úplně jinde. Popularitě ale vděčí lehce bizarní lokální variantě, nad kterou by neapolští pizzaři nejspíš pozvedávali obočí. Ve své domovině je ale fenoménem, který je pro některé láskou, pro jiné zase „mraženým zlem“. Tipnete si, kde to je?
Veřejné rozpočty a sociální systémy po celém světě už delší dobu nahlíží do propasti. Jak to vyřešit? Ať bohatí platí víc. Autorem tohoto návrhu není žádný komunista, ani socialistický starosta New Yorku, nýbrž vlivný republikán a bývalý uchazeč o Bílý dům Mitt Romney (na snímku), sám ultrabohatý. V Americe, kde nejbohatší lidé platí nižší daně než zbytek národa, je na podobná prozření nejvyšší čas.
Před rokem svržený syrský prezident uprchl do Moskvy. Rodina Bašára Asada si žije v blahobytu, on sám se vrací k lékařské profesi a chce prý pečovat o oči bohatých klientů. Těžko lze ale očekávat, že by život bývalého diktátora mohl být idylický. Pod skořápkou luxusu se skrývá izolace a bezvýznamnost. Detaily přináší britský deník The Guardian.
Donald Trump chce po BBC deset milionů dolarů. Žaloba amerického prezidenta na britskou veřejnoprávní stanici je nevídanou kapitolou v historii – kdysi – „speciálního“ vztahu. Šance na výhru u soudu jsou poměrně nízké, Trump však vítězství nepotřebuje. Co svým krokem sleduje? A proč by si britský premiér Keir Starmer měl letos pustit Lásku nebeskou?
Česká rodinná politika nastavila podivné rovnítko mezi dítětem a budoucím daňovým poplatníkem. Téměř žádá debata o porodnosti se neobejde bez zmínek o důchodech. Pokud tuto mentalitu „chovatelů skotu“ neopustíme, nikam se nedostaneme. Rodinná politika je ve skutečnosti velmi komplexní, promlouvají do ní ekonomické problémy mladých lidí i ekonomické a genderové nerovnosti. V první řadě by se politici měli snažit situaci rodin zlepšit, přepočítávání důchodového účtu nechat na potom.
Žebříček prestižního magazínu The Economist, který Česko zařadil mezi ekonomické premianty, vyvolal tradiční vlnu sebechvály politiků a současně i gaslightingu názorových oponentů. Víc než cokoliv jiného se ukazuje, že neumíme číst v ekonomických ukazatelích. Ty tu nejsou od toho, aby se po jejich publikaci otevíralo šampaňské, ale aby se podle nich tvořila politika.
Středové a levicové vlády houfně požadují zpřísnění migrační politiky. Doufají, že tak zastaví nástup populistické krajní pravice. Demokratičtí politici se ale snaží zapůsobit na někoho, kdo jimi pohrdá, přitom ale jsou zklamáním pro své přirozené příznivce. Tato taktika je předem odsouzená k neúspěchu, ve výsledku krajní pravici ještě umete cestičku k moci.
Zdiskreditovaném francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu dnes vychází kniha „Deník vězně“. Po ani ne třech týdnech za mřížemi se staví do role protřelého mukla. Mimo to se při čtení úryvků lze těžko ubránit dojmu, že vládnoucí elity jsou prostě jiná sorta lidí. Lepší lidé, pro které platí jiná pravidla. Těžko uvěřit, že politici takto odtržení od reality v západním světě vládli. Nebo snad stále vládnou?
Americký prezident Donald Trump nemá na domácí scéně příliš mnoho efektivních oponentů. Zdá se však, že jednomu z jeho krajanů se daří i v MAGA světě prosadit. Papež Lev XIV. má připomínky vůči americkému postupu na Ukrajině, tvrdé imigrační politice a všeobecnému nárůstu nesnášenlivého populismu i ekonomickým nerovnostem. Vypadá to, že ačkoli papež i Trump mluví o křesťanství, každý z nich popisuje něco úplně jiného.
Umělá inteligence v příštích několika letech zruší miliony pracovních míst. Ekonomiku technologie sice nakopnou, ale mnoho lidí se dostane do úzkých, protože o jejich práci nebude zájem. Nemusí to však dopadnout tak špatně, podmínkou ale je, že se naše systémy na změny inteligentně připraví – což vzhledem ke zkušenostem se státním aparátem není zrovna uklidňující.
Spojené státy potřebují Grónsko, prohlásil americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem The Atlantic. Grónsko je území Dánska, které je stejně jako USA členem NATO. Trump svůj zájem o získání tohoto ostrova dává najevo dlouhodobě, proti čemuž se Dánsko opakovaně ohrazuje.
Předsedové senátorských klubů ODS a TOP 09, STAN, KDU-ČSL, SEN 21 a Piráti společně ‼️‼️‼️vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby dal šéfovi Poslanecké sněmovny a vládního hnutí SPD Tomiu Okamurovi jasně najevo, že jeho vyjádření na adresu Ukrajiny škodí České republice, nejsou slučitelná s odpovědným výkonem nejvyšších ústavních funkcí ani s deklarovanými principy zahraniční politiky nynější vlády ANO, SPD a Motoristů. Babiš se zatím k Okamurově projevu nevyjádřil.
USA🗽🗽🗽 očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.
Číst více
Ve Venezuele dnes vládne napjatý klid, napsala agentura AP. V hlavním městě Caracasu bylo podle ní v neděli ráno místního času nezvyklé ticho a pohybovalo se tam jen málo vozidel. Obchody se smíšeným zbožím, čerpací stanice a další podniky byly většinou zavřené. Příslušníci amerických speciálních sil v sobotu po překvapivém útoku zajali a ze země odvezli prezidenta Nicoláse Madura i s jeho ženou. Nyní jsou ve věznici v USA.
Číst více
ČNB se bude snažit držet úrokové sazby nad inflací. Ta se očekává kolem 2️⃣procent, někde nad touto úrovní by měly být sazby, řekl v Partii guvernér Michl.
Premiér Andrej Babiš (ANO) podle vicepremiéra a místopředsedy ANO Karla Havlíčka 🫴🏻🫴🏻🫴🏻navrhne prezidentovi Petru Pavlovi čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka do čela ministerstva životního prostředí. Havlíček to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Prezident Petr Pavel dal už dříve najevo, že Turka jmenovat odmítá.
Americký ozbrojený vpád do Venezuely, při kterém se Američané zmocnili tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, spustil na internetu vlnu 🐍🐍🐍dezinformací. Podvržená videa i snímky, vytvořené s pomocí umělé inteligence, se šíří mimo jiné po TikToku, Instagramu či X. Podobné velké události v posledních letech pravidelně na sociálních sítích doprovází dezinformace, což je nyní snazší v důsledku rozhodnutí technologických společností zmírnit míru moderování obsahu platforem.
Číst více
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si pozve ukrajinského💬💬💬 velvyslance v Praze Vasyla Zvaryče. Řešit s ním bude jeho komentáře k nedávným výrokům předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) proti Ukrajině a jejímu vedení v novoročním projevu. V pořadu Partie v televizi Prima to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). K Okamurově projevu řekla, že by sama nevolila tak silná slova. Koalice se podle ní o situaci bude zřejmě bavit i na pondělní koaliční radě. Premiér Andrej Babiš se k projevu Okamury zatím nevyjádřil.
Číst více
Švýcarská policie dnes zveřejnila národnost a věk dalších 16 obětí čtvrtečního 🔥🔥🔥požáru v baru v lyžařském středisku Crans-Montana. Jsou mezi nimi lidé ze Švýcarska, Itálie, Francie, Rumunska či Turecka. Osmi z nich bylo méně než 18 let, nejmladší oběti jen 14 let.
Americký útok ve Venezuele, při kterém speciální síly v sobotu zajaly a odvezly ze země venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, si vyžádal nejméně 40 mrtvých, a to nejen členů venezuelských ozbrojených sil, ale také civilistů. Informoval o tom s odvoláním na nejmenovaného venezuelského představitele deník The New York Times.
Číst více
