Autor je analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na moderní dějiny a současnost Velké Británie a Irska a ekonomickou a sociální politikou západních zemí. Mimo to působí i jako historik, novinář a publicista. Pravidelně publikuje v médiích komentáře a analýzy k zahraničnímu dění.
články autora
Karel Pučelík: Epsteinova kauza ukazuje zkorumpovanost bohatých a vlivných
Kauza Jeffreyho Epsteina vrhá světlo na tucty bohatých a vlivných, od finančníků, přes umělce a vědce až po vrcholné politiky. Dokumenty otevírají průhled do světa, kde vládnou jiná pravidla a jiné standardy. Za peníze lze koupit téměř všechno, ostatní si vybudovali reflex dívat se vedle. Chapadla sahají do vlád, globálních firem i královských rodin. Náš systém – politika i ekonomika – dost možná stojí na prohnilých základech.
Zatímco Donald Trump mluví o sobě a o USA takřka výhradně v superlativech, z Evropy se stal příklad neúspěchu a zmaru, k čemuž přispívají i depresivní představitelé. Trumpova vyjádření nikdo neovlivní, ale sami Evropané by se sebeponižováním měli přestat. K ničemu smysluplnému to nevede.
Kdo chce jíst zdravě, k doporučením kvalitního jídla se snadno dostane. Často to ale vyžaduje disciplínu a odhodlání. Oxfordští vědci však přišli na to, že celospolečenské zlepšení může nastat i bez silné vůle spotřebitele. Stačila by vůle výrobců, kteří by drobnou změnou postupů udělali velký posun.
Lídr Motoristů Petr Macinka možná opravdu vejde do učebnic politologie, ne však jako ranař, ale jako příklad nevídané politické naivity. Jen někdo nezkušený nebo s naprosto tragickým politickým úsudkem si mohl myslet, že jeho vyděračský výpad vůči prezidentovi Petru Pavlovi něco změní.
Kanada na nic nečeká. Investuje do energetiky, bezpečnosti a odolnosti, jedná, hledá nové přátele. V novém mezinárodním systému nelze čekat na drobky, které spadnou z velmocenského stolu. Podřízená pozice není důstojná, a v konečném důsledku se ani nevyplatí. Mohl by to někdo říct Babišovi a Macinkovi?
Světové ekonomické fórum v Davosu je podivnou sešlostí. Sice se tu koncentruje velká část světové politické a ekonomické moci, ale tato smetánka se povětšinou nejdůležitějším tématům vyhýbá. Ani letos to nebude jiné, všechnu pozornost totiž vysává Donald Trump. Přitom by se mělo mluvit o nerovnostech, daňových únicích a spravedlivějším rozdělení bohatství. I zámožní by si měli uvědomit, že je to i v jejich zájmu.
Pokud by se íránský režim pod tíhou protestů zhroutil, mohl by se alespoň přechodně do čela země postavit člen někdejší královské rodiny. Syn někdejšího šáha Rezá Pahlaví se profiluje jako hlasitý opoziční lídr. Na co však navazuje? Vláda jeho otce byla spojená s modernizací a vazbami na Západ, ale i jeho režim spoléhal na represe a násilí.
Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa objevují kouzlo velmocenské politiky. Vidíme to ve Venezuele, ale hlavně v nátlaku na Grónsko. Americká armáda se tam už teď těší velké svobodě. Trumpovo kroky tedy dávají smysl jen v případě, že se svými spojenci už nepočítá.
Zanedlouho začne volební kongres Občanské demokratické strany. V éteru přibývají vpravdě děsivé výroky. Diskuse naznačují dilema, zda se strana chce odebrat zpět do 90. let, nebo... Nebo kam vlastně?
Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.
Čekají nás napínavé dny. Až budoucnost ukáže, zda byl plán Donalda Trumpa na svržení venezuelského diktátora úspěšný. Pro tamější lid to nemusí znamenat svobodu a demokracii, stejně tak může na straně obětí skončit i mezinárodní právo.
Média jsou plná zpráv o všeobecném vzestupu krajní pravice. Tento problém se ovšem možná vyřeší sám, protože mladí lidé a nastupující generace v těchto stranách spasitele povětšinou nevidí. Co však se svými radikalizovanými rodiči a prarodiči mají společné, je nechuť k neslané a nemastné politice tradičních stran. Politika se nemusí stát kořistí pravicového populismu, ale aby se zachránila, musí se dost zásadně změnit.
Evropská unie je v lepším stavu, než si připouštíme. Za čtvrtstoletí se z ní stal stabilní projekt. Nemusíme se obávat (nebo se těšit), že by měla v brzké době končit. Vede se ale boj o její podobu. Pokud má být úspěšná, bude třeba jít v procesu integrace dál, zároveň je ale třeba počítat s tlakem euroskeptiků, kteří už sice nechtějí EU zničit, ale zásadně ji přetvořit zevnitř.
Když v květnu vystoupil na balkón svatopetrské baziliky nově zvolený papež Lev XIV., nebyla to pro mnohé katolíky láska na první pohled. Konzervativní róba místo Františkovy střídmosti nahrávala obavám z konce reforem, úřednický přednes čtený z papíru kontrastoval s uvolněností jeho předchůdce. Snad jen jméno naznačovalo, že by Lev mohl mít zájem o sociální výzvy dneška. V čem se odhady trefily a v čem se naopak mýlily?
České dráhy loni přepravily 1️⃣6️⃣8️⃣ milionů cestujících, v roce 2024 to bylo o 800 tisíc více. Snížení počtu cestujících ovlivnily výluky a cena pohonných hmot. Hospodaření ČD skončí letos v zisku. Dnes to při slavnostním otevření modernizované čekárny na pražském hlavním nádraží uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČD Michal Krapinec.
Prezident 👨 Petr Pavel bude jednat s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Tématem má být nastavení spolupráce a komunikace. Oznámila to hradní kancelář. Podle ní se jednání uskuteční bez výstupů pro média.
Útlum těžby uhlí loni v Česku pokračoval. V tuzemských lomech a dolech se vytěžilo přes 23 milionů tun hnědého a černého uhlí, což je meziročně téměř o osm procent 📉 méně. Produkci táhla tradičně zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Snížila se i výroba koksu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu.
Britské těžební společnosti Shell ve čtvrtém čtvrtletí klesl upravený zisk meziročně o 1️⃣1️⃣ procent na 3,26 miliardy dolarů (67 miliard korun). Výsledek tak zůstal za očekáváním analytiků, kteří upravený zisk podle agentury Bloomberg v průměru odhadovali na 3,51 miliardy dolarů.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1️⃣,6️⃣ procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta.
Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně 📈 stouply o 3,5 procenta, o rok dříve o vzrostly o 4,6 procenta. Loni zaznamenaly růst ve všech měsících roku, v prosinci růst zpomalil na 1,8 procenta, v listopadu činil po revizi 4,5 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Tchaj-wan dnes uvítal telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem 👴 Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, který podle něj přispěje ke stabilizaci regionu. Děje se tak v době, kdy Čína zvyšuje vojenský tlak na tento de facto nezávislý ostrov, který si nárokuje. Informovala o tom dnes agentura AFP.
Japonský elektrotechnický a zábavní gigant Sony 📈 zvýšil provozní zisk ve třetím finančním čtvrtletí meziročně o 22 procent na 515 miliard jenů (68 miliard korun) a zvedl celoroční výhled. Prodej herní konzole Playstation 5 se ale snížil.
Výnosy americké technologické společnosti Alphabet, jejíž součástí je také internetová společnost Google, v loňském roce poprvé překonaly hranici 4️⃣0️⃣0️⃣ miliard dolarů (8,26 bilionu korun). Čistý zisk pak vzrostl o 32 procent na 132,17 miliardy dolarů.
Konec platnosti smlouvy Nový START mezi Spojenými státy a Ruskem 👎 nemohl přijít v horší dobu, uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Smlouva týkající se omezení počtu jaderných hlavic a jejich nosičů přestala platit dnes v 01:00 středoevropského času a podle Guterrese to znamená závažný okamžik, píše agentura AFP.
