Autor je analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na moderní dějiny a současnost Velké Británie a Irska a ekonomickou a sociální politikou západních zemí. Mimo to působí i jako historik, novinář a publicista. Pravidelně publikuje v médiích komentáře a analýzy k zahraničnímu dění.
články autora
Karel Pučelík: Pryč s obleky, v Londýně nastává doba triček. Bude to ale Andymu Burnhamovi stačit k úspěchu?
Nový britský premiér Andy Burnham zvládl přechod k moci na výbornou. Teď ale začíná fáze, kdy se popularita začíná tříštit. Skvělý politický marketing mu sice pomůže, bude ho ale muset přetavit do každodenní politiky. Výzvy před Andym Burnhamem jsou nelehké, na své straně však má vysokou popularitu, většinu v parlamentu i oddanou stranu. Dokáže nasměrovat labouristy zpět k úspěchu?
Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem nemá konce. Ani jedna ze stran nemá v ruce takové karty, aby druhou donutila přistoupit na své podmínky míru. Pokud Donald Trump nepřejde na realističtější strategii, těžko se v brzké době dočkáme stabilního řešení. Nyní se v podstatě jedná o střet dvou nevypočitatelných aktérů.
Dlouho se opíral do ostatních, nyní politická kauza dohnala i jeho. Proč parlament vyšetřuje Nigela Farage? Proč rezignoval na svůj mandát? A konečně, proč mají Britové raději držet palce chlápkovi s odpadkovým košem na hlavě?
Irsko začátkem července převzalo předsednictví Rady Evropské unie. Na pořad se v příštích měsících mají dostat regulace umělé inteligence a technologického sektoru. Objevují se však otázky, zda Irsko nepůjde technologickým firmám příliš na ruku, protože je jeho ekonomika na nich nezdravě závislá.
Austrálie byla první zemí, která přistoupila k zákazu sociálních sítí pro mladší 16 let. Po pár měsících však opatření moc nefunguje. Není to však argument pro opuštění regulace, ale pro její důslednější vymáhání a tvrdší přístup vůči technologickým firmám, které vynikají tendencemi dělat si, co chtějí.
Na ministerstvu zemědělství prý v tichosti vzniká návrh, který by v konečném důsledku mohl přihrát tisíce hektarů půdy největším konglomerátům. Podle kritiků omezí vlastnická práva drobných majitelů, následně pak bude vytlačoval z trhu malé zemědělce. Přitom český venkov potřebuje něco docela jiného, než aby se pole stala rejdištěm agrobaronů.
Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje.
Bývalí premiéři často sepisují memoáry. Pro Keira Starmera bych měl jeden tip na název: Jak se nestát úspěšným premiérem. Přesně tak totiž vypadaly necelé dva roky jeho působení v Downing Street 10.
Vítězství Andyho Burnhama v britských volbách do parlamentu bylo mnohem výraznější, než se čekalo. Je to další příklad toto, že voliči ocení, když je politici přestanou gaslightovat a vysvětlovat jim, jak se vlastně mají dobře. Konečně je někdo začal brát vážně. Burnham se k tomu ani nemusel snížit k nenávistnému populismu. Brzy si své recepty nejspíš bude moci vyzkoušet jako premiér.
BBC je instituce, kterou mohou Britům v zahraničí závidět. Má skvělé zpravodajství, zahraniční redakce a zpravodaje i silné regionální pokrytí. K tomu divákům servíruje seriály a filmy světové kvality prakticky zadarmo. Nové vedení však chce šetřit, čímž ohrožuje toto všechno. Nejvíce bude tratit divák, zvláště ten méně majetný.
Švýcarské referendum kladlo voličům otázku, zda nezastropovat rychlý populační růst. Může to na první pohled působit jako rozumný návrh chránící blahobyt země, ovšem efekt by byl opačný. Jako by nestačil příklad brexitu. Voliči naštěstí tento populismus odmítli.
Na setkání s papežem Lvem XIV. zamířily desetitisíce Španělů. Programu vévodily duchovní události a spousta setkání. Mimo to ale také stihl rozčeřit vody španělské politiky, která aktuálně čelí náporu krajní pravice.
Fotbalové mistrovství světa má být oslavou sportu, kterému propadla celá planeta. Jenže šampionát pořádaný ve Spojených státech v éře Donalda Trumpa zatím provází spíš atmosféra strachu, skandály a obavy z prázdných tribun. Namísto inkluzivní akce se rýsuje turnaj poznamenaný tvrdou imigrační politikou, chaosem a politickým napětím. A tratit na tom mohou nejen fanoušci, ale i pořadatelská města a americký byznys.
Miliardář Jeff Bezos navrhuje zrušit daně polovině Američanů. Je to čirý populismus. Ve své podstatě ale nemá smysl se s jeho teoriemi vážně zabývat, protože je to jen další úhybný manévr od důležitější otázky – zda by on a další ultrabohatí neměli platit vyšší daně. Nebo alespoň nějaké.
V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.
Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů. V přepočtu zhruba 2,3 bilionu kurun.
Výkonná rada ODS ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi. Potvrdila také, že ODS v Praze 1 i přes dřívější rozhodnutí oblastní rady postaví v první městské části v podzimních komunálních volbách kandidátku.
Ředitelka Správy nemovitostí Hradec Králové Jaroslava Bernhardová po podvodu ve firmě za 46 milionů korun dnes rezignovala. SNHK dočasně povede ředitel Technických služeb Hradec Králové Tomáš Pospíšil, řídit bude obě organizace.
Stát by podle premiéra Andreje Babiše mohl uvést 40 procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií.
Sněmovna přehlasuje veto zákona o rozpočtových pravidlech, ke kterému dnes přistoupil prezident Petr Pavel. Na síti X to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V opačném případě by deficit státního rozpočtu příští rok nesměl překročit 150 miliard korun, což by vedlo k devastaci ekonomiky i obranyschopnosti, napsala. Letos je plánovaný schodek rozpočtu 310 miliard korun.
Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu, která má změnit zákony upravující sestavování veřejných rozpočtů. Oznámil to ve vyjádření zveřejněném na webu Hradu. Novelu tak dostane k novému projednání Sněmovna, která může veto hlavy státu přehlasovat. Pavel ve svém odůvodnění uvedl, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát, tedy současná i budoucí vlády, bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády.
Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices (AMD) investuje až pět miliard dolarů do společnosti Anthropic, která vyvíjí systémy umělé inteligence (AI). Firmy zároveň oznámily, že Anthropic nakoupí od AMD až dva gigawatty nejnovější generace čipů pro AI, přičemž dodávky mají začít v první polovině příštího roku.
Státní fond audiovize letos vybral na audiovizuálních poplatcích 387 milionů korun, meziročně o 70 procent více. Důvodem nárůstu byl nový systém poplatků daný novelou zákona o audiovizi, která nastavila vyšší procenta poplatků a vedle kin, televizních vysílatelů a provozovatelů převzatého vysílání zpoplatnila i globální streamovací platformy
Po úterním zásahu v budově pražského magistrátu ve Škodově paláci obvinila policie šest lidí a dvě právnické osoby. Viní je z více trestných činů, mezi nimž je zneužití pravomoci úřední osoby, přijímání úplatků či praní špinavých peněz. Podle kriminalistů působili obvinění jako organizovaná zločinecká skupina s jasně definovanou strukturou a rozdělenými rolemi.
Číst více
Dohoda s Českou zbrojovkou na nákup ručních zbraní pro armádu za 4,26 miliardy korun bez otevřeného tendru je v pořádku, rozhodl antimonopolní úřad. Verdit potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna.
