Zdá se, že liberální svět má nového lídra. Mark Carney a jeho Liberální strana dokázali vyhrát v předem prohraných parlamentních volbách. Nic na tom nezměnily ani hrozby a urážky ze strany Donalda Trumpa. Proč si Kanaďané zvolili právě jeho, ekonoma bez žádných zkušeností z volených funkcí?
Americký prezident Donald Trump se snaží tvářit jako vítěz. Bude to mít ale stále náročnější, protože jeho politika sice poškozuje celý svět, ale americkou ekonomiku obzvláště. Ostatní země, bývalí spojenci i konkurenti, na nic nečekají a snaží se přeskupit síly. Například Evropská unie dost možná dosáhne dříve nepravděpodobných partnerství.
Papež František byl výraznou hlavou katolické církve a jeho odkaz přesahuje hranice náboženského světa. Církev posunul kupředu v komunikaci, institucionálním fungování i duchovním životě. Reforma však ještě zdaleka není hotová. Kardinálové musejí najít někoho, kdo na jeho odkaz naváže.
O budoucnosti turistického byznysu rozhodují ženy, přičemž jejich vliv stále roste. Více cestují, vybírají destinace a častěji než muži se nebojí vyrazit na výlet na vlastní pěst. Přesto odvětví v mnohém stále neodpovídá jejich představám a často o něm rozhodují muži. Odvětví by se na tuto situaci mělo adaptovat, i pro vlastní dobro.
V podzimních parlamentních volbách bude zajímavé sledovat boj o středové a liberální voliče. Na začátku kampaně však není vůbec jisté, jestli tu nějakou liberální stranu máme. Dosavadní naděje začíná pohlcovat atmosféra politických salonků.
Rozjíždějící kampaň před parlamentními volbami je nesnesitelně bezduchá. Na jedné straně opoziční populisté nejhrubšího zrna, na druhé zas vládní tábor, který nejspíš sám neví, proč by mu měl někdo odevzdat hlas.
Donald Trump sice nakonec ustoupil a nejhoršího scénáře jsme byli ušetřeni. Zatím. O žádný návrat k normálu se ale nejedná, následující týdny a měsíce můžou ještě dost šokovat a bolet. Jeho slovu není radno důvěřovat, což okolní svět a ekonomiku staví do velmi nekomfortní pozice. Lze se nějak připravit?
Budoucí vláda si dává za úkol opět z Německa udělat evropského lídra. Plánuje snižovat daně, masivně investovat, posílit domácí firmy a najít víc peněz pro obranu. To vše ve stínu cel Donalda Trumpa a války na Ukrajině.
Pád finančních trhů sice může působit tak, že se děje za zavřenými dveřmi Wall Street, City a dalších světových burz. Důsledky si však najdou cestu i do peněženek běžných Američanů, včetně voličů Donalda Trumpa. Obávat se mohou například o svoje důchody. Ustojí to Trumpova administrativa?
Na americká cla doplatí celý svět, nikdo nebude vítězem. Ani Donald Trump, ačkoli se za něj nyní považuje. Svou vlajkovou loď totiž udělal z politiky, o kterou ani jeho voliči příliš nestojí. Podpora Američanů i politiků jeho vlastní strany navíc není tak jednoznačná, jak to může nyní jevit.
Donald Trump dnešek překřtil na „den osvobození“. Nejspíš chystá další cla k sérii těch, která už svými exekutivními příkazy zavedl. Všechny mají za cíl narovnat údajně nespravedlivou obchodní politiku vůči USA a nakopnout domácí ekonomiku. Bude to fungovat? Z příkladu automobilového průmyslu je patrné, že mnohé americké firmy neskončí na straně vítězů, ale ve výčtu obětí.
Francouzský soud zakázal symbolu tamější krajní pravice kandidovat v příští prezidentských volbách. Ambiciózní, populistické a antiimigrační Národní sdružení rozsudek uvrhl do nejistoty. Může vůbec pomýšlet na další úspěchy bez jména Le Pen v čele? Po zvolení Donalda Trumpa i po jeho soudních třenicích se však další vývoj těžko odhaduje.
Evropské lídry rozděluje přístup k americkým clům. Někteří chtějí Donalda Trumpa uchlácholit ústupky, někteří chtějí zaútočit na amerických technologický sektor a další alibisticky čekají, až se bouře přežene. Je lepší před americkým prezidentem kapitulovat nebo risknout tvrdou odpověď?
Média po nedávných volbách takřka okamžitě korunovala šéfa křesťanských demokratů Friedricha Merze novým německým kancléřem. Stále je nejpravděpodobnější příští hlavou vlády, ale koaliční jednání se začínají táhnout a konzervativní program drobit, což obrazu „železného kancléře“, který se chystá rozbít odkaz Angely Merkelové, příliš nepomáhá.
Londýnští řidiči kultovních černých taxíků sami sebe považují za světovou elitu, ale zájem o profesi klesá. Proč absolvovat až nesmyslně náročný test a kupovat nákladnější elektromobil, když mohou výrazně snadněji začít jezdit v barvách Uberu? Z nového průzkumu vyplývá, že za aktuálního stavu je černý taxík ohroženým druhem a do pár let bude jen položkou v historii britské metropole.
