Dánská královna a její švédský protějšek před 25 lety slavnostně otevřeli slavný Öresundský most spojující jejich země. Dnes je dominantou i symbolem, ale hlavně příkladem infrastruktury, která roztáčí ekonomiku.
Předsedkyně Evropské komise už není „vládkyní“, ale spíše rukojmí konzervativních europoslanců. V ambiciózní klimatické politice jí nepodpoří ani její „vlastní lidé“. Proto se nejspíš bude snažit zachránit alespoň základní kontury. Velké reformy už asi nečekejme.
Norsko je známé drahými potravinami. Nápadně vyšší ceny tam jsou i ve srovnání se sousedními státy. Z nedávných informací vyplývá, že si trh rozparcelovaly velké maloobchodní řetězce, které si s cenou pohrály.
Donald Trump osekáním zahraniční pomoci udělal díry do rozpočtů humanitárních projektů po celém světě. Západ se však až na výjimky nepokouší americké peníze nahradit. Naopak, z Trumpa si berou příklad lídři Německa, Kanady i Británie a položku zahraniční pomoci také snižují. Je to ale krátkozraké jednání a strategická chyba.
Americký prezident Donald Trump si připravuje půdu pro další kolo zastrašování zahraničních vlád. Tentokrát prostředek vpašoval do už tak kontroverzního „velkého krásného zákona“, který je především domácí reformou. I tato klička ale má háček, může dále poškodit mezinárodní obchod i americkou ekonomiku.
Britská tajná služba bude mít po více než století fungování ve svém čele ženu. Dosud britské špiony vedla šéfka jen ve filmové sérii o Jamesi Bondovi. Od podzimu MI6 převezme Blaise Metreweliová.
Německé město nedaleko českých hranic láká nové obyvatele. V září dokonce zájemcům nabídne bezplatný pobyt. Jedná se ale o specifické město – postavené ve stalinistických padesátých letech kolem obrovské ocelárny.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce zakázat přístup na sociální sítě dětem a mládeži. Zní to jednoduše, ale jedná se o velký diplomatický i technologický oříšek. Ukazuje se, jak jsou možnosti jednotlivých stát vůči globálním sítím limitované. Nejzásadnější překážky shrnul magazín Politico.
Jen co se papež Lev XIV. ujal funkce, hned se stal terčem výtvorů umělé inteligence. Nová hlava katolické církve však není jen obětí této technologie, ale chce přispět k jejímu spravedlivému a etickému vývoji. Nabízí se pro jeho intervence vhodný prostor? A může vůbec být náboženský lídr technologickému světu něčím prospěšný?
Liberálové si od prezidentských voleb slibovali osvobození snah o výraznější reformy, ale vítězství konzervativního kandidáta Karola Nawrockého slibuje spíše pokračování paralyzované vlády Donalda Tuska. Co se v Polsku změní a co nikoliv?
Prázdná hesla, okázalá gesta, hra se strachem. Vypadá to, že volební kampaň nabídne padesát odstínů populismu. Moc seriózních témat jsme se zatím nedočkali, a pokud ano, hrají jen vedlejší roli.
Odchod Elona Muska z prezidentské administrativy je symbolickou tečkou za pokusy šetření. Trumpova daňová politika sice na první pohled může vypadat lákavě, ale ve skutečnosti představuje nebezpečí pro už tak dost zadluženou ekonomiku, a stejně tak pro nejchudší Američany, kteří spoléhají na už nyní nedostatečné veřejné programy.
Za poslední století zemědělci nepamatují sušší jaro. Ačkoli jsou prý na nejistotu zvyklí, nyní jsou farmáři z různých koutů Evropy nervózní. Třeba v severním Německu je v sázce více než třetina úrody. A bude prý hůř.
Kabinet Donalda Tuska si od prezidentských voleb slibuje, že mu uvolní cestu k větším a liberálnějším reformám. Vládní kandidát Rafał Trzaskowski do prvního kola šel jako favorit. Karola Nawrockého, který je podporován konzervativní opozicí, však porazil jen těsně. K tomu se dařilo i krajní pravici. Výsledky znamenají jediné - Donalda Tuska čeká napětí až do konce.
Nedělní polské prezidentské volby nebudou jen symbolickým hlasováním o symbolické hlavě státu. Výsledek může vládu osvobodit a dát jí konečně prostor k reformám, v opačném případě bude nadále prezident působit jako písek ve soukolí Tuskovy koalice.
Akcie ve Spojených státech 📈 posílily po zprávě o odolnosti amerického trhu práce. Indexy Nasdaq a Standard & Poor's 500 ve zkráceném obchodním dnu uzavřely na nových maximech. Na devizovém trhu posiloval dolar.
Kvůli stávce letových dispečerů ve Francii zrušily aerolinky a letiště pro dnešek a pátek přes 1500 letů, což se dotklo zhruba 3️⃣0️⃣0️⃣ tisíc cestujících. Podle agentury Reuters to oznámilo sdružení Airlines for Europe (A4E). Pařížské terminály dnes omezily provoz o čtvrtinu, ale například letiště v Nice či v Bastii odřekla polovinu letů, informují média. Stávka se týká i spojení s Prahou.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ☝ vyzval Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko a donutila ho k jednání o míru na Ukrajině. Řekl to na tiskové konferenci po setkání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem. Peking by mohl podle Wadephula hrát konstruktivní roli i v jednání s Íránem. Čínský ministr řekl, že na mezinárodním poli Peking vždy sází na diplomatická jednání.
Pražská burza druhý den 📈 posílila, index PX dnes vzrostl o 0,53 procenta na 2165,2 bodu. Nejvíc k tomu přispěly akcie Komerční banky, v plusu skončily i cenné papíry energetické společnosti ČEZ. Koruna dnes posílila vůči euru a stagnovala k dolaru.
Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly 📈 vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Podle nich je cíl EU velmi ambiciózní.
