Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje.
Bývalí premiéři často sepisují memoáry. Pro Keira Starmera bych měl jeden tip na název: Jak se nestát úspěšným premiérem. Přesně tak totiž vypadaly necelé dva roky jeho působení v Downing Street 10.
Vítězství Andyho Burnhama v britských volbách do parlamentu bylo mnohem výraznější, než se čekalo. Je to další příklad toto, že voliči ocení, když je politici přestanou gaslightovat a vysvětlovat jim, jak se vlastně mají dobře. Konečně je někdo začal brát vážně. Burnham se k tomu ani nemusel snížit k nenávistnému populismu. Brzy si své recepty nejspíš bude moci vyzkoušet jako premiér.
BBC je instituce, kterou mohou Britům v zahraničí závidět. Má skvělé zpravodajství, zahraniční redakce a zpravodaje i silné regionální pokrytí. K tomu divákům servíruje seriály a filmy světové kvality prakticky zadarmo. Nové vedení však chce šetřit, čímž ohrožuje toto všechno. Nejvíce bude tratit divák, zvláště ten méně majetný.
Švýcarské referendum kladlo voličům otázku, zda nezastropovat rychlý populační růst. Může to na první pohled působit jako rozumný návrh chránící blahobyt země, ovšem efekt by byl opačný. Jako by nestačil příklad brexitu. Voliči naštěstí tento populismus odmítli.
Na setkání s papežem Lvem XIV. zamířily desetitisíce Španělů. Programu vévodily duchovní události a spousta setkání. Mimo to ale také stihl rozčeřit vody španělské politiky, která aktuálně čelí náporu krajní pravice.
Fotbalové mistrovství světa má být oslavou sportu, kterému propadla celá planeta. Jenže šampionát pořádaný ve Spojených státech v éře Donalda Trumpa zatím provází spíš atmosféra strachu, skandály a obavy z prázdných tribun. Namísto inkluzivní akce se rýsuje turnaj poznamenaný tvrdou imigrační politikou, chaosem a politickým napětím. A tratit na tom mohou nejen fanoušci, ale i pořadatelská města a americký byznys.
Miliardář Jeff Bezos navrhuje zrušit daně polovině Američanů. Je to čirý populismus. Ve své podstatě ale nemá smysl se s jeho teoriemi vážně zabývat, protože je to jen další úhybný manévr od důležitější otázky – zda by on a další ultrabohatí neměli platit vyšší daně. Nebo alespoň nějaké.
V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.
V republikánských primárkách před podzimními volbami do Kongresu vítězí jeden trumpovský kandidát za druhým. Odnáší to i dlouholeté tváře a vlivní politici. Podpora Donalda Trumpa je dnes klíčem k vnitrostranickému vzestupu. Pro Trumpovy odpůrce to ale nakonec nemusí být špatná zpráva. Pokud situaci dokážou využít konkurenční demokraté, otevírá se šance k Trumpově velké porážce.
Cornwallské vévodství je zdrojem peněz pro prince Williama a jeho rodinu. Je to dobře šlapající podnik, díky kterému je princ z Walesu jedním z největších vlastníků pozemků v zemi. Královská rodina se ale vedle toho snaží podporovat i sociální rozměr, který by měl v příštích letech posílit.
Centra mnoha evropských měst se mění v rezervace pro turisty. Nevkusné suvenýry a předražené prodejny ultrazpracovaného jídla vytlačují lokální obchody a služby, nájemníky nahrazují krátkodobé pronájmy a tradiční ráz čtvrtí mizí. Křiklavým příkladem je Barcelona. Katalánci však chtějí tomuto převzetí města neudržitelným turismem udělat přítrž. Reformy chystají hned na několika frontách.
Diskuse o možné změně v Downing Street 10 vrátily do popředí otázku brexitu. Mezi politiky i voliči sílí poptávka po jeho revizi. Zatímco lídři hledají odvahu se k tématu postavit čelem, my se můžeme podívat, jaké možnosti mají.
Státy obvykle mají v čele diplomacie politika, jehož úkolem je hájit dlouhodobé zájmy jeho země. Nikoliv však Česko. My jsme si zvolili člověka, jehož neskrývaným programem je české zájmy podrývat. Zbývá jediná otázka: dělá to jen z neschopnosti nebo záměrně?
Pod britským premiérem Keirem Starmerem se povážlivě houpe židle. Ve snaze zachránit svůj mandát se obrací k nepravděpodobnému spojenci. Podporu své strany i voličů si chce získat návratem do Evropy. Bude ale jeho opatrný přístup k uklidnění kritiků stačit?
