Pokud by nadnárodní korporace platily daně tam, kde působí, „z ničeho nic“ by se v daňovém výběru globálně objevilo kolem 500 miliard dolarů. Už století svět přihlíží účetním machinacím. Nyní to však vypadá, že si vlády začínají uvědomovat, že se samy připravují o peníze, které jim mohou pomoci z dnešní svízelné situace.
Irsko dlouhodobě ctí vojenskou neutralitu. Zbytek Evropy na něj proto často pohlíží jako na černého pasažéra evropské obrany. Ostatně Irové na obraně šetří nejvíc z EU. Nyní však nejde jen o peníze, ale také o to, zda svou nedůrazností nenechávají Rusku prostor ve velmi citlivém prostoru.
Britský premiér Andy Burnham je otevřený velkým změnám. Hned po jeho nástupu zesílilo volání po dani z bohatství, která má podle zastánců přinést spravedlnost, efektivitu i peníze do napjatého rozpočtu. Že je třeba platit víc, urguje nového premiéra i neopomenutelná skupina milionářů.
Nový britský premiér Andy Burnham zvládl přechod k moci na výbornou. Teď ale začíná fáze, kdy se popularita začíná tříštit. Skvělý politický marketing mu sice pomůže, bude ho ale muset přetavit do každodenní politiky. Výzvy před Andym Burnhamem jsou nelehké, na své straně však má vysokou popularitu, většinu v parlamentu i oddanou stranu. Dokáže nasměrovat labouristy zpět k úspěchu?
Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem nemá konce. Ani jedna ze stran nemá v ruce takové karty, aby druhou donutila přistoupit na své podmínky míru. Pokud Donald Trump nepřejde na realističtější strategii, těžko se v brzké době dočkáme stabilního řešení. Nyní se v podstatě jedná o střet dvou nevypočitatelných aktérů.
Dlouho se opíral do ostatních, nyní politická kauza dohnala i jeho. Proč parlament vyšetřuje Nigela Farage? Proč rezignoval na svůj mandát? A konečně, proč mají Britové raději držet palce chlápkovi s odpadkovým košem na hlavě?
Irsko začátkem července převzalo předsednictví Rady Evropské unie. Na pořad se v příštích měsících mají dostat regulace umělé inteligence a technologického sektoru. Objevují se však otázky, zda Irsko nepůjde technologickým firmám příliš na ruku, protože je jeho ekonomika na nich nezdravě závislá.
Austrálie byla první zemí, která přistoupila k zákazu sociálních sítí pro mladší 16 let. Po pár měsících však opatření moc nefunguje. Není to však argument pro opuštění regulace, ale pro její důslednější vymáhání a tvrdší přístup vůči technologickým firmám, které vynikají tendencemi dělat si, co chtějí.
Na ministerstvu zemědělství prý v tichosti vzniká návrh, který by v konečném důsledku mohl přihrát tisíce hektarů půdy největším konglomerátům. Podle kritiků omezí vlastnická práva drobných majitelů, následně pak bude vytlačoval z trhu malé zemědělce. Přitom český venkov potřebuje něco docela jiného, než aby se pole stala rejdištěm agrobaronů.
Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje.
Bývalí premiéři často sepisují memoáry. Pro Keira Starmera bych měl jeden tip na název: Jak se nestát úspěšným premiérem. Přesně tak totiž vypadaly necelé dva roky jeho působení v Downing Street 10.
Vítězství Andyho Burnhama v britských volbách do parlamentu bylo mnohem výraznější, než se čekalo. Je to další příklad toto, že voliči ocení, když je politici přestanou gaslightovat a vysvětlovat jim, jak se vlastně mají dobře. Konečně je někdo začal brát vážně. Burnham se k tomu ani nemusel snížit k nenávistnému populismu. Brzy si své recepty nejspíš bude moci vyzkoušet jako premiér.
BBC je instituce, kterou mohou Britům v zahraničí závidět. Má skvělé zpravodajství, zahraniční redakce a zpravodaje i silné regionální pokrytí. K tomu divákům servíruje seriály a filmy světové kvality prakticky zadarmo. Nové vedení však chce šetřit, čímž ohrožuje toto všechno. Nejvíce bude tratit divák, zvláště ten méně majetný.
Švýcarské referendum kladlo voličům otázku, zda nezastropovat rychlý populační růst. Může to na první pohled působit jako rozumný návrh chránící blahobyt země, ovšem efekt by byl opačný. Jako by nestačil příklad brexitu. Voliči naštěstí tento populismus odmítli.
Na setkání s papežem Lvem XIV. zamířily desetitisíce Španělů. Programu vévodily duchovní události a spousta setkání. Mimo to ale také stihl rozčeřit vody španělské politiky, která aktuálně čelí náporu krajní pravice.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
