Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Zelenskyj odmítl německý plán pro Ukrajinu. V EU nechce být bez hlasu

Volodymyr Zelenskyj a Friedrich Merz
ČTK
 nst
nst

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl německý návrh, podle kterého by Ukrajina mohla získat přidružené členství v Evropské unii. Podle textu serveru Politico by takový model Kyjevu sice přinesl některé výhody, zároveň by ale Ukrajinu ponechal uvnitř evropského bloku bez plnohodnotného hlasu.

„Bez Ukrajiny nemůže existovat úplný evropský projekt a místo Ukrajiny v Evropské unii musí být také úplné – plné a rovnocenné,“ uvedl Zelenskyj v příspěvku na síti X.

Ukrajinský prezident zdůraznil, že Kyjev chce pokračovat v plnohodnotných přístupových jednáních. Za důležité označil otevření vyjednávacích oblastí, smysluplný pokrok v rozhovorech i práci „na sto procent“ pro bezpečnost a ukrajinské občany.

Návrh na přidružené členství prosazuje německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj by Ukrajina mohla získat zvláštní status, který by jí umožnil účastnit se například jednání Evropské komise a Evropské rady.

Postupný přístup k rozšiřování Evropské unie ve čtvrtek podpořila také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola. Kandidátské země by podle ní mohly na cestě k plnému členství získat přístup k jednotnému trhu, celní unii, roamingovému prostoru nebo programům Erasmus a Horizont.

Zelenskyj ale takový model odmítá jako nedostatečný. V dopise evropským lídrům podle agentury Reuters zdůraznil, že Ukrajina rychle pokračuje v reformách potřebných pro plné členství v EU. Zároveň připomněl, že Kyjev podle něj brání před ruskou agresí celý sedmadvacetičlenný blok.

„Bráníme Evropu – plně, ne částečně a ne polovičatými opatřeními,“ uvedl podle Reuters Zelenskyj v dopise. „Bylo by nespravedlivé, aby Ukrajina byla v Evropské unii, ale zůstala bez hlasu,“ dodal.

Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho americký protějšek Donald Trump

Putin by nakonec mohl litovat invaze na Ukrajinu, řekl Si Trumpovi

Čínský prezident Si Ťin-pching měl během jednání s Donaldem Trumpem v Pekingu prohlásit, že ruský prezident Vladimir Putin by nakonec mohl litovat svého rozhodnutí napadnout Ukrajinu. Zhodnotila rozhovor lídrů americká strana.

Přečíst článek

Dopis Zelenskyj adresoval předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi, předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a kyperskému prezidentovi Nikosi Christodulidisovi, jehož země nyní vykonává rotující předsednictví v Radě.

Ukrajina podala žádost o členství v Evropské unii krátce po začátku ruské invaze v únoru 2022. Oficiální status kandidátské země získala o několik měsíců později a přístupová jednání začala v roce 2024.

Související

Odpůrci sjezdu sudetských Němců zaplnili náměstí v Brně. Zněl husitský chorál

Odpůrci sjezdu sudetských Němců zaplnili náměstí v Brně
ČTK
 ČTK

Dominikánské náměstí v Brně zaplnily tisíce odpůrců sudetoněmeckého sjezdu. Demonstrací zněl husitský chorál, lidé nesli české vlajky i transparenty proti sudetským Němcům a na pódiu vystoupili mimo jiné Miloš Zeman, Kateřina Konečná či Ľuboš Blaha.

Odpůrci sjezdu sudetských Němců zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Na demonstraci iniciativy Obrana národa 2 přišlo několik tisíc lidí. Potlesk sklidil bývalý prezident Miloš Zeman. Řekl, že sudetští Němci byli fanatickou součástí nacistického hnutí a také později vystupovali proti českým zájmům. Lidé podle něj mají vystavit podporovatelům brněnského sjezdu účet u voleb.

Hovořila také předsedkyně komunistů Kateřina Konečná, expremiér Jiří Paroubek nebo slovenský europoslanec Ľuboš Blaha (Smer-SD), podle kterého je sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně provokace a snaha o přepisování dějin. „Udělejme vše pro to, aby se u nás už nikdy žádný sudetoněmecký sjezd nekonal,“ řekla Konečná. Řada řečníků při dvouhodinové demonstraci varovala před prolamováním Benešových dekretů.

Policejní mluvčí Pavel Šváb odhadl účast na demonstraci na 2500 lidí, tajemník městské části Brno-střed Petr Štika na 4000. Před tím odpůrci sjezdu prošli centrem Brna od hlavního nádraží na Dominikánské náměstí. Sudetští Němci dnes měli program na výstavišti, tedy zhruba o dva kilometry dále. Jejich předák Bernd Posselt na výstavišti řekl, že do Brna přijeli s poselstvím lásky, a nikoliv nenávisti.

Při demonstraci na náměstí se mezi lidmi odehrálo několik hádek, mírnil je antikonfliktní tým. „Krátce před půl čtvrtou zasahovali policisté u konfliktu několika osob ve Veselé ulici, kde slovní výměna skončila strkanicí. Dvě osoby jsme museli zajistit pro neuposlechnutí výzvy úřední osoby,“ uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Šest lidí ošetřili zdravotníci kvůli kolapsovým stavům, uvedla mluvčí záchranky Michaela Bothová. Na většinu plochy náměstí svítilo v horkém dni slunce, mezi účastníky byla řada seniorů.

Bývalý prezident Miloš Zeman na demonstraci v Brně ČTK

„Domů do říše“

V čele průvodu šel muž v oděvu husitského kazatele, zněl také chorál Ktož jsú boží bojovníci. Lidé nesli české vlajky, někteří také moravské, případně prapory se zkratkou KSČM. Nepotřebujeme se usmiřovat, stálo na jednom z transparentů. Nápisy na dalších posílaly sudetské Němce „domů do říše“, případně jim jinými slovy sdělovaly, že nejsou v Brně vítaní. Na demonstraci se objevily transparenty s tváří Edvarda Beneše. Objevovala se také kritika prezidenta Petra Pavla nebo předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS).

Exprezident Zeman řekl, že sudetští Němci se podíleli na nacistické perzekuci v protektorátu. Sudetoněmecké spolky podle něj později vystupovaly proti českým zájmům. „Nestačí jen rozjitřovat se nad obludností sněmu, který se koná v blízkosti Kounicových kolejí,“ uvedl Zeman. Právě v Kounicových kolejích nacisté popravovali české vlastence a Zeman místo dnes před demonstrací navštívil. Zeman demonstrujícím navrhl, aby ve všech typech voleb, včetně příštích prezidentských, nevolili politiky, kteří brněnský sjezd podpořili, případně se proti němu nepostavili.

Bernd Posselt

Dnešek je skutečnou nabídkou k míru, řekl v Brně Bernd Posselt

Sudetští Němci poprvé pořádají svůj sjezd v České republice. V Brně mluvili o usmíření, stavění mostů i historickém okamžiku. Bavorský premiér Markus Söder označil setkání za den naděje a radosti, zatímco šéf krajanského sdružení Bernd Posselt zdůraznil, že do Česka přijeli s poselstvím lásky, nikoli nenávisti.

Přečíst článek

Sjezd se poprvé koná na českém území. Sudetští Němci přijeli na pozvání festivalu Meeting Brno, který usiluje o dialog mezi národy, kulturami i náboženstvími a má záštitu prezidenta Pavla. Sjezd i festival předznamenala čtvrteční pieta za oběti holokaustu na hlavním nádraží, v pátek se Češi a Němci usadili u dlouhého stolu na Moravském náměstí.

V sobotu se vydala z Pohořelic do Brna Pouť smíření, která připomíná divoký odsun Němců. Dnes se na výstavišti konal hlavní sjezdový program s projevy politiků. Jednotlivé akce SdL provázejí od čtvrtka protesty lidí, kteří připomínají zločiny nacismu a podíl sudetských Němců na rozbití předválečného Československa, případně odmítají prolamování Benešových dekretů. Společný program Meetingu Brno a sudetských Němců uzavře v pondělí pieta v Kounicových kolejích.

Související

Demonstrace proti sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení

Sudetoněmecký sjezd v Brně mohl posílit vztahy s Německem. Politici z něj udělali „absurdní divadlo“, říká expertka

Přečíst článek

Komplikace pro Pavla? Macinka chce odložit rozhodnutí o delegaci na summit NATO

Petr Macinka
ČTK
 ČTK

Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře, se dál vyostřuje. Ministr zahraničí Petr Macinka chce odložit rozhodnutí vlády o složení delegace až na druhou polovinu června. Prezident Petr Pavel přitom trvá na tom, že by se měl zúčastnit klíčové části jednání lídrů.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhne premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO), aby vláda o delegaci na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře rozhodla až v druhé polovině června po jednání ministrů obrany v Bruselu. Macinka to řekl v pořadu Poledne s Moravcem. Tento týden Babiš novinářům řekl, že vláda by o složení delegace měla rozhodovat 8. června. Kdo pojede na summit, nechtěl předjímat.

Spor mezi vládou a prezidentem o složení delegace na summit se veřejně rozhořel začátkem dubna. Babiš už dříve uvedl, že vláda by na summitu měla hájit své postoje a výdaje na obranu, jelikož má na starosti státní rozpočet. Pavel argumentuje tím, že zastupování země navenek je jeho ústavní pravomoc.

Summitu NATO v Ankaře podle Macinky předcházejí dvě důležitá formální jednání. První se uskutečnilo před dvěma dny ve Švédsku na úrovni ministrů zahraničí a generálního tajemníka NATO, kde se řešila organizace a podoba summitu. „Definitivně se vše nastaví na druhém jednání v polovině června na úrovni ministrů obrany. Proto navrhnu posun termínu rozhodnutí vlády,“ řekl Macinka.

„Z vlastních zkušeností vím, jak významné toto jednání bude. Premiérovi jsem to ještě neříkal, ale myslím, že by vláda měla počkat až po druhém zasedání. Termín pro nahlášení delegace je až na konci června, takže je možné ho bez problémů stihnout," dodal ministr zahraničí.

Kvůli summitu se prezident s premiérem setkali začátkem května, ale shodu nenašli. Pavel bude trvat na tom, aby se na summitu zúčastnil zejména jeho první části, tedy neformální večeře hlav států a debaty o evropské a globální bezpečnosti. Oficiální části by se pak podle něj zúčastnil Babiš s Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD).

Premiér Andrej Babiš (ANO)

Babišovo horké léto

Na začátku volebního období vlády se zdálo, že Babišovou prioritou bude schovat se před stíháním za podvod kolem financování Čapího hnízda. To se mu úspěšně povedlo, nechal v tom u soudu vykoupat svou poradkyni Janu Nagyovou. No, vykoupat je silné slovo. Půlmilionová pokuta představuje její měsíční příjem v Europarlamentu, kam jí Babiš za dobré služby umožnil dostat se. Babiš má však jiné problémy.

Přečíst článek

Macinka uvedl, že by se význam neformální večeře lídrů neměla bagatelizovat. Přestože se při ní podle něj nebude hlasovat, označil ji za naprosto klíčovou část summitu. Premiér má podle něj právě tam možnost diskutovat s partnery, které často osobně nepotkává, a dohodnout s nimi důležité otázky.

Jedním s témat, o kterých chce Babiš na summitu jednat, je výše českých výdajů na obranu. Dříve uvedl, že podle hodnocení NATO se Česku nepovedlo splnit dvouprocentní závazek HDP na obranu loni a s největší pravděpodobností se to nepodaří ani v letošním roce.

Summity NATO v minulosti navštěvovali za Česko jak předsedové vlád, tak prezidenti. Pavel se zatím zúčastnil všech summitů NATO, které se od jeho nástupu do funkce konaly, tedy v roce 2023 ve Vilniusu, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu.

Související

Prezident Petr Pavel

Michal Nosek: Babiš s Macinkou proti Pavlovi. Když se hádají o židli u stolu NATO, ztrácejí místo v sále

Přečíst článek
Doporučujeme