Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová by ráda jednala s Američany separátně, bez přítomnosti jejího dánského protějšku. Prezidentu USA Donaldu Trumpovi se tak daří vrážet klín mezi Grónsko a Dánsko, uvedl včera list Financial Times. Pravděpodobnost získání Grónska administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa tak dále stoupá, což je v nadcházejícím týdnu patrně projeví i na burzách. Ty však dění kolem Grónska zahrnovaly do cen akcií v uplynulých dnech, zejména po zásahu USA ve Venezuele.
Nechceme být Američany, nechceme být Dány, chceme být Gróňany, uvedli ve společném prohlášení předsedové pěti stran zastoupených v grónském parlamentu Inatsisartutu. Požadují v něm také, aby Spojené státy, které vyjadřují přání připojit arktický ostrov patřící Dánsku k USA, přestaly jejich zemí pohrdat. Informuje o tom agentura DPA.
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa objevují kouzlo velmocenské politiky. Vidíme to ve Venezuele, ale hlavně v nátlaku na Grónsko. Americká armáda se tam už teď těší velké svobodě. Trumpovo kroky tedy dávají smysl jen v případě, že se svými spojenci už nepočítá.
Situace kolem budoucnosti Grónska se značně přiostřuje a Dánsko bude mít čím dál větší potíže udržet ostrov pod svými křídly. Zatímco Donald Trump o možnosti uchvátit obří ostrov mluví ještě relativně diplomaticky, jeho hlavní poradce Stephen Miller si již nebere servítky a otevřeně hovoří o tom, že si USA mohou Grónsko klidně zabrat.
Vysoce digitalizované Dánsko udělalo krok, který nemá v Evropě obdoby. Tradiční papírové dopisy tam definitivně končí. Pošta přestává doručovat listovní zásilky, mizí poštovní schránky a známky už si lidé nekoupí. Symbolická tečka za více než stoletou tradicí přišla o letošních Vánocích.
Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Trump to uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, získat. Dánsko v reakci podle agentury Reuters upozornilo, že celý svět by měl respektovat celistvost tohoto království, a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
Dánská vláda chce zakázat používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Oznámila to premiérka Mette Frederiksenová. Zákaz se má týkat vybraných sítí a aplikací a země se jím připojí k Austrálii, která už dětem přístup omezila. Uvedla to agentura AFP.
Dánská královna a její švédský protějšek před 25 lety slavnostně otevřeli slavný Öresundský most spojující jejich země. Dnes je dominantou i symbolem, ale hlavně příkladem infrastruktury, která roztáčí ekonomiku.
Ruský prezident Vladimir Putin slíbil, že ruská armáda nebude jeden týden útočit na Kyjev, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Ukrajinská metropole se po opakovaných ruských úderech potýká s problémy v zásobování elektrickou energií, teplem i vodou.
Ceny ropy 🛢 se dnes výrazně zvyšují 📈 a přiblížily se k nejvyšší hodnotě za šest měsíců. Trhy znepokojily obavy z možného amerického vojenského útoku na Írán, tedy na zemi, která je čtvrtým největším producentem ropy v rámci ropného kartelu OPEC. Cena severomořské ropy Brent kolem přidává 3,9 procenta nad 71 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 3,8 procenta na 65,60 dolaru za barel.
Pražská burza poprvé v tomto týdnu oslabila, index PX dnes klesl o 1,21 procenta na 2761,01 bodu. Nejvíc odepisovaly akcie Monety, ztrácely i cenné papíry Komerční banky, pojišťovny VIG či zbrojovky Colt, zatímco akcie energetické společnosti ČEZ nebo bankovní skupiny Erste zakončily v kladných číslech.
Česká koruna podruhé v řadě oslabila k oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru to bylo ve srovnání se středečním závěrem o tři haléře na 24,33 Kč/EUR. K dolaru si pohoršila o sedm haléřů, když se obchodovala za 20,41 Kč/USD.
Sněmovna po téměř osmi hodinách jednání podpořila v úvodním kole nahrazení služebního zákona novou normou, kterou chce vládní koalice usnadnit výměnu státních úředníků. Opozici, podle níž nová pravidla povedou k politizaci státní správy, se dnes podle očekávání nepovedlo prosadit ani zamítnutí předlohy, ani její vrácení k přepracování. Zákonem o státních zaměstnancích se nyní bude zabývat sněmovní ústavně-právní výbor.
Americká chemická skupina ⚗ Dow zruší 4500 pracovních míst, což odpovídá asi 13 procentům její celkové pracovní síly. Propouštění je součástí rozsáhlé restrukturalizace, jejímž cílem je zvýšit ziskovost alespoň o dvě miliardy dolarů (40,7 miliardy korun), uvedla firma. Ta zároveň stále více využívá automatizaci a umělou inteligenci (AI).
Pokud by Ukrajina projevila zájem o letouny L-39 Skyfox, bylo by možné dodat první kusy na začátku příštího roku,uvedl prezident výrobce letadel Aero Vodochody Viktor Sotona. Univerzální skyfoxy by mohla Ukrajina využít namísto čtyř letounů L-159 české armády, o které projevila zájem už dříve, avšak podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) by prodej nebyl z českého pohledu výhodný.
Číst více
Japonská automobilka Toyota Motor Corp. zůstala již šestým rokem za sebou největším prodejcem aut na světě. Prodej společnosti za rok 2025 stoupl o 4,6 procenta na rekordních 11,32 milionu vozů. Prodej podpořila silná poptávka po hybridních vozech v Severní Americe. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila.
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že nebere úplně vážně stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR), podle kterého je návrh státního rozpočtu na letošní rok v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Předseda rady Mojmír Hampl bere Babišova slova s nadhledem. Je běžné, že politici mění názory na stanoviska rady podle toho, zda jim vyhovují, uvedl Hampl.
Česko loni získalo z rozpočtu a fondů Evropské unie o 77,9 miliardy korun víc, než do nich odvedlo. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 46,8 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU), zbývající část jsou peníze ze strukturálních fondů a ze společné zemědělské politiky unie. Uvedlo to ministerstvo financí. V roce 2024 byla čistá pozice Česka vůči unii 84,5 miliardy korun.
Číst více
