Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová by ráda jednala s Američany separátně, bez přítomnosti jejího dánského protějšku. Prezidentu USA Donaldu Trumpovi se tak daří vrážet klín mezi Grónsko a Dánsko, uvedl včera list Financial Times. Pravděpodobnost získání Grónska administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa tak dále stoupá, což je v nadcházejícím týdnu patrně projeví i na burzách. Ty však dění kolem Grónska zahrnovaly do cen akcií v uplynulých dnech, zejména po zásahu USA ve Venezuele.
Nechceme být Američany, nechceme být Dány, chceme být Gróňany, uvedli ve společném prohlášení předsedové pěti stran zastoupených v grónském parlamentu Inatsisartutu. Požadují v něm také, aby Spojené státy, které vyjadřují přání připojit arktický ostrov patřící Dánsku k USA, přestaly jejich zemí pohrdat. Informuje o tom agentura DPA.
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa objevují kouzlo velmocenské politiky. Vidíme to ve Venezuele, ale hlavně v nátlaku na Grónsko. Americká armáda se tam už teď těší velké svobodě. Trumpovo kroky tedy dávají smysl jen v případě, že se svými spojenci už nepočítá.
Situace kolem budoucnosti Grónska se značně přiostřuje a Dánsko bude mít čím dál větší potíže udržet ostrov pod svými křídly. Zatímco Donald Trump o možnosti uchvátit obří ostrov mluví ještě relativně diplomaticky, jeho hlavní poradce Stephen Miller si již nebere servítky a otevřeně hovoří o tom, že si USA mohou Grónsko klidně zabrat.
Vysoce digitalizované Dánsko udělalo krok, který nemá v Evropě obdoby. Tradiční papírové dopisy tam definitivně končí. Pošta přestává doručovat listovní zásilky, mizí poštovní schránky a známky už si lidé nekoupí. Symbolická tečka za více než stoletou tradicí přišla o letošních Vánocích.
Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Trump to uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, získat. Dánsko v reakci podle agentury Reuters upozornilo, že celý svět by měl respektovat celistvost tohoto království, a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
Dánská vláda chce zakázat používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Oznámila to premiérka Mette Frederiksenová. Zákaz se má týkat vybraných sítí a aplikací a země se jím připojí k Austrálii, která už dětem přístup omezila. Uvedla to agentura AFP.
Dánská královna a její švédský protějšek před 25 lety slavnostně otevřeli slavný Öresundský most spojující jejich země. Dnes je dominantou i symbolem, ale hlavně příkladem infrastruktury, která roztáčí ekonomiku.
Sněmovna v úvodním kole ✅ podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi.
Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo ohledně sobotního zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho v Minneapolisu federální ☝ vyšetřování pro podezření z porušení občanských práv. Dnes to podle agentury AP řekl náměstek ministryně spravedlnosti, která je i nejvyšší žalobkyní, Todd Blanche. Podle něj se vyšetřování zaměří i na levicové skupiny.
Zbrojařská skupina CSG podnikatele Michala Strnada bude ve společném podniku v Řecku vyrábět velkorážovou munici. Dnes v Aténách podepsala zakládací dokumenty ke vzniku firmy Hellenic Ammunition S.A., která bude vyrábět ve městě Lavrio. Součástí projektu je také obnovení výroby trhaviny trinitrotoluen (TNT). Česká společnost postupně investuje až 5️⃣0️⃣ milionů eur (1,2 miliardy korun).
Pražská burza se tento týden vrátila k 📈 růstu po oslabení z minulého týdne. Index PX posílil o 1,63 procenta na 2763,26 bodu. Nejúspěšnějším titulem týdne byla zbrojovka Colt CZ, největší pokles zaznamenaly akcie Primoco. Předchozí týden týden index PX klesl o 1,43 procenta.
Česká měna dnes dál umazávala své předchozí zisky vůči dolaru, když 📉 oslabila o čtyři haléře na 20,45 koruny za dolar. K euru koruna předchozí ztráty zastavila a dnes zakončila beze změny na 24,33 koruny za euro. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) ocenil pozvání k jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Uvedl, že za ideální by měl, aby prezident spor vydiskutoval s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) napřímo, ale postoj Pavla respektuje. Schůzka týkající se komunikace Macinky s Hradem se má uskutečnit ve středu ráno.
Společnost Promet Group, která je menšinovým akcionářem automobilky 🚚 Tatra Trucks, míní, že vedení Tatry možná nejednalo vždy s péčí řádného hospodáře. Souvisí to se zakázkou na armádní vozidla, které ministerstvo obrany podle firmy Promet Group nakupuje přes prostředníka Tatra Defence Systems (TDS) přibližně o miliardu korun dráž, než kdyby je kupovalo přímo od Tatry Trucks. Napsal to server Seznam Zprávy.
Prezident 👨 Petr Pavel pozval premiéra Andreje Babiše (ANO) k jednání, sejít by se měli na Pražském hradě ve středu ráno. Schůzka se odehraje poté, co Pavel v úterý zveřejnil textové zprávy, které posílal jeho poradci ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Prezident uvedl, že zprávy považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Macinka je za vydírání nepovažuje.
Ministryně financí 👩 Alena Schillerová by chtěla, aby Česká republika ještě v prvním pololetí nabídla svým obyvatelům státní dluhopisy. Řekla to novinářům po dnešní schůzce se slovenským kolegou Ladislavem Kamenickým, který novou emisi takovýchto cenných papírů pro drobné investory na Slovensku oznámil tento týden. Oba ministři jednali také například o boji s šedou ekonomikou.
Národní rozpočtová rada (NRR) ❌ odmítá argument ministerstva financí, že by se měl limit pro povolený deficit rozpočtu zvýšit o 55 miliard korun na základě evropské únikové klauzule. Tuto doložku schválila Evropská komise pro posuzování povoleného schodku v rámci EU, nemá však vliv na národní rozpočtová pravidla, uvedla dnes rada na síti X.
