Vlna výpovědí v dánské společnosti Novo Nordisk mění náladu na pracovním trhu. Firma, která v posledních letech táhla ekonomický růst země, nyní brzdí nábor a propouští. Nepřímé dopady mohou zasáhnout i střední Evropu včetně českých aktivit společnosti.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónský protějšek odcestovali do Washingtonu v reakci na opakované výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném získání Grónska Spojenými státy. Cílem návštěvy bylo zmírnit napětí a jednat s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.
Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.
Grónsko odmítá tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa. Obranu ostrova chce zajistit v rámci NATO.
Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová by ráda jednala s Američany separátně, bez přítomnosti jejího dánského protějšku. Prezidentu USA Donaldu Trumpovi se tak daří vrážet klín mezi Grónsko a Dánsko, uvedl včera list Financial Times. Pravděpodobnost získání Grónska administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa tak dále stoupá, což je v nadcházejícím týdnu patrně projeví i na burzách. Ty však dění kolem Grónska zahrnovaly do cen akcií v uplynulých dnech, zejména po zásahu USA ve Venezuele.
Nechceme být Američany, nechceme být Dány, chceme být Gróňany, uvedli ve společném prohlášení předsedové pěti stran zastoupených v grónském parlamentu Inatsisartutu. Požadují v něm také, aby Spojené státy, které vyjadřují přání připojit arktický ostrov patřící Dánsku k USA, přestaly jejich zemí pohrdat. Informuje o tom agentura DPA.
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa objevují kouzlo velmocenské politiky. Vidíme to ve Venezuele, ale hlavně v nátlaku na Grónsko. Americká armáda se tam už teď těší velké svobodě. Trumpovo kroky tedy dávají smysl jen v případě, že se svými spojenci už nepočítá.
USA zvažují různé scénáře, jak získat Grónsko. Vedle diplomatického řešení připouštějí i použití síly, což znepokojuje Evropu.
Situace kolem budoucnosti Grónska se značně přiostřuje a Dánsko bude mít čím dál větší potíže udržet ostrov pod svými křídly. Zatímco Donald Trump o možnosti uchvátit obří ostrov mluví ještě relativně diplomaticky, jeho hlavní poradce Stephen Miller si již nebere servítky a otevřeně hovoří o tom, že si USA mohou Grónsko klidně zabrat.
Vysoce digitalizované Dánsko udělalo krok, který nemá v Evropě obdoby. Tradiční papírové dopisy tam definitivně končí. Pošta přestává doručovat listovní zásilky, mizí poštovní schránky a známky už si lidé nekoupí. Symbolická tečka za více než stoletou tradicí přišla o letošních Vánocích.
Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Trump to uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, získat. Dánsko v reakci podle agentury Reuters upozornilo, že celý svět by měl respektovat celistvost tohoto království, a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
Tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání uvedl, že po 💀💀💀smrti nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího bude zřízena dočasná vládnoucí rada Íránu. Šéf íránské bezpečnosti také varoval před pokusy o rozdělení země. "Brzy bude vytvořena prozatímní vládnoucí rada. Prezident, nejvyšší představitel soudní moci a jeden člen Rady strážců převezmou odpovědnost až do zvolení nového vůdce," řekl ve státní televizi a dodal, že tato rada bude zřízena co nejdříve a pracuje se na tom, aby to bylo ještě tuto neděli.
