Spojené státy si novou dohodou s Dánskem a Grónskem výrazně posilují bezpečnostní pozici v Arktidě. Ujednání umožní Američanům rozmístit na ostrově části systému protiraketové obrany Golden Dome a podle Donalda Trumpa jim dává trvalou kontrolu nad bezpečností Grónska. Současně počítá s tím, že pokud by se ostrov někdy osamostatnil od Dánska, zůstane součástí NATO.
Americká kontrola nad velkou částí venezuelských ropných rezerv může zásadně posílit energetickou i geopolitickou pozici Spojených států vůči Evropě. Pokud se tento model osvědčí, může Washington podobný postup zkusit i v Grónsku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spojené státy se rozhodly pokročit ve své snaze získat ropu z Grónska bez ohledu na mínění tamní vlády, Dánska, pod které ostrov patří, i dalších zemí. V posledních dnech tak americká společnost Greenland Energy přivezla a na grónském pobřeží vyložila soupravy pro zkušební vrty, ačkoli pro to neměla od grónské správy povolení, píše deník The Guardian.
V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.
Grónsko pokračuje v modernizaci své infrastruktury a otevřelo nové mezinárodní letiště ve městě Qaqortoq na jihu ostrova. Projekt má podpořit rozvoj turismu a přilákat zahraniční investory v době, kdy o strategicky významné území roste globální zájem.
Americký prezident Donald Trump se zřejmě znovu zaměřil na Grónsko a současně zostřil kritiku NATO. Jak uvádí server CNBC, diplomatické důsledky války s Íránem odhalují rostoucí napětí mezi Washingtonem a jeho spojenci v alianci.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho současné výhrady vůči NATO mají kořeny ve sporu o Grónsko z počátku letošního roku. „Upřímně řečeno, všechno to začalo Grónskem,“ uvedl během tiskové konference v Bílém domě. „Chceme Grónsko. Oni nám ho nechtějí dát. A já řekl: ‚tak nashledanou‘.“
Jedním z mála států Evropy, kde dosud vládnou sociální demokraté, je Dánsko. Mette Frederiksenová za to však musela platit posunem do středu a přísným migračním plánem. Nyní však před volbami posílená grónským konfliktem láká zpět i levicové podporovatele, chce zdanit nejbohatší Dány.
Grónsko plánuje zpřísnit pravidla pro zahraniční investice. Reaguje tak na obavy, že část amerických investorů může mít politické motivy. Podle zdrojů agentury Reuters má nové opatření zabránit především nežádoucím nákupům nemovitostí. Pomoci by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku. Reagoval tak podle agentury AFP na nedávné nasazení malých kontingentů evropských vojsk na tomto arktickém ostrově. Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat. Severoatlantická aliance dnes v arktickém regionu zahájila vojenské cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž).
Asi 10 tisíc lidí se zúčastnilo pochodu k velvyslanectví USA v Kodani, který uspořádalo sdružení dánských válečných veteránů, píše agentura AFP. Pochod byl tichým protestem proti nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zlehčoval roli vojáků ze spojeneckých zemí NATO v Afghánistánu. Trump tvrdil, že se drželi mimo frontu.
NATO umožní Ukrajině nakupovat 🚀 zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centralizované agentury, napsal dnes list Financial Times. Krok podle něj umožní Ukrajině získávat obranné prostředky rychleji a levněji.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff sklízí 👎 kritiku od některých republikánů za to, že ruského prezidenta Vladimira Putina označil za „humanitárního“ poté, co propustil 74letého Američana Stephena Hubbarda, který byl v Rusku vězněn čtyři roky. Informuje o tom stanice CBS News.
Americká internetová společnosti Meta Platforms 📈 zvýšila ve třetím čtvrtletí tržby meziročně o 26 procent na 64,60 miliardy dolarů (1,4 bilionu korun) a překonala odhady. Výrazně vyšší byl i zisk, ale ten za očekáváním analytiků zaostal. Firma o tom informovala ve svém dnešním sdělení. Vydá nový druh akcií, které jí mají pomoct financovat nákladné investice do umělé inteligence (AI).