V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.
Grónsko plánuje zpřísnit pravidla pro zahraniční investice. Reaguje tak na obavy, že část amerických investorů může mít politické motivy. Podle zdrojů agentury Reuters má nové opatření zabránit především nežádoucím nákupům nemovitostí. Pomoci by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku. Reagoval tak podle agentury AFP na nedávné nasazení malých kontingentů evropských vojsk na tomto arktickém ostrově. Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat. Severoatlantická aliance dnes v arktickém regionu zahájila vojenské cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž).
Asi 10 tisíc lidí se zúčastnilo pochodu k velvyslanectví USA v Kodani, který uspořádalo sdružení dánských válečných veteránů, píše agentura AFP. Pochod byl tichým protestem proti nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zlehčoval roli vojáků ze spojeneckých zemí NATO v Afghánistánu. Trump tvrdil, že se drželi mimo frontu.
Vztahy mezi americkými a grónskými vědci ochladly poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně hovořil o možnosti převzetí kontroly nad Grónskem. Napětí už vedlo k pozastavení některých společných výzkumných projektů a komplikuje plánování budoucí spolupráce, píše agentura Bloomberg.
Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly výraznou volatilitou. Investory znervózňovaly hrozby další eskalace obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, tentokrát vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko. Na stole byla možnost evropských odvetných cel až za 93 miliard eur i americké zvýšení cel na evropské zboží – nejprve o 10 procent, později až o 25 procent. Index S&P 500 v reakci na to krátce zkorigoval k úrovni kolem 6 800 bodů, než se vrátil blíže k 6 900 bodům.
Bílý dům na sociální síti X zveřejnil umělou inteligencí vygenerovaný snímek prezidenta Donalda Trumpa s tučňákem, jak prochází zasněženou horskou krajinou. Obrázek, na němž je grónská vlajka, okamžitě vzbudil na sociálních sítích posměšné reakce.
Evropští lídři se scházejí v Bruselu na mimořádném summitu, který má řešit prudké zhoršení vztahů se Spojenými státy. Podle několika unijních diplomatů panuje napříč evropskými metropolemi mimořádně ostré hodnocení současné americké politiky. „Američané jsou teď ti špatní,“ shrnul situaci jeden z nich, kterého cituje server Politico.
Americký prezident Donald Trump využil své vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu k ostré kritice Evropy i k zesílení tlaku na Grónsko. Spojené státy podle něj po druhé světové válce udělaly zásadní chybu, když ostrov vrátily Dánsku. Dánové jsou podle Trumpa dnes „nevděční“ a USA Grónsko potřebují nejen pro vlastní bezpečnost, ale i kvůli rostoucím ambicím Ruska a Číny. Trump nicméně poprvé vyloučil, že by USA k získání arktického ostrova použily vojenskou sílu.
Francouzský prezident žádá alianční manévry v Arktidě. Francie už na ostrov poslala první vojáky. Připojily se i další evropské státy. NATO zatím žádost oficiálně nekomentovalo.
Americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré.
Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody Bílinská kyselka, Zaječická hořká, Rudolfův pramen či Excelsior. Informovala o tom mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová. Kvůli neschopnosti plnit své závazky, včetně splacení dluhopisů, hrozil zánik značek.
Ceny ropy dnes výrazně rostou poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že USA dnes pravděpodobně znovu zaútočí Írán. Šéf Bílého domu pohrozil útoky na elektrárny a odsolovací zařízení, obnovením blokády Hormuzského průlivu či zabráním íránského ostrova Charg. Ceny rostly již dopoledne po zprávách, že Írán a Spojené státy na sebe v noci znovu letecky zaútočily.
Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.
Krajský soud v Brně potvrdil pokutu 500 tisíc korun, kterou v roce 2024 vyměřil Severočeské vodárenské společnosti předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Důvodem pokuty byl nesprávný postup v zadání zakázky. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu.