Americký ropný gigant Chevron a investiční společnost Quantum Energy Partners chystají společnou nabídku na převzetí zahraničních aktiv ruské ropné firmy Lukoil. Informoval o tom list Financial Times, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací.
V týdnu, kdy proběhla dlouho očekávaná inaugurace Donalda Trumpa, nedošlo k výraznějším burzovním výkyvům. Nový americký prezident plánuje zavedení celé řady obchodních cel. Avšak zdá se, že jejich aktivace proběhne až v únoru. Naopak ropa utrpěla poměrně výrazný zásah po projevu, ve kterém Trump zmínil heslo „drill, baby, drill“, což je jasný signál o obnovení těžby v USA v co největší možné míře. Hlavní americký index S&P 500 se dostal na úroveň 6 100 bodů.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Ruská ropná společnost Lukoil půjčí ázerbájdžánské státní energetické společnosti SOCAR 1,5 miliardy dolarů (34,8 miliardy korun). Ta v rámci širší dohody začne znovu ve své rafinerii SOCAR Turkey Aegean Refinery (STAR) na tureckém území opět zpracovávat ruskou ropu, uvedla agentura Reuters. Zúčastněné strany se k věci nevyjádřily.
Ruská ropa z Dálného východu se už – nezvykle – prodává dráže než severomořská ropa Brent, jejíž cena světu, zejména pak Západu, slouží jako referenční. Rusku se tedy podařilo v tomto ohledu vymazat účinek západních sankcí, které původně vedly k výraznému propadu ceny ruské ropy oproti Brentu.
Americký ropný gigant Exxon Mobil Corp koupí za 4,9 miliardy dolarů (104 miliard korun) společnost Denbury, která se specializuje na používání oxidu uhličitého k těžbě ropy ze starých vrtů. Exxonu akvizice pomůže v jeho rodícím se podnikání v oblasti energetické transformace.
Tažení ekologických aktivistů a investorů kladoucích důraz na požadavky ESG proti velkým ropný firmám má nečekaný důsledek. Nadnárodní ropné giganty se stáhly z velké části starých a neekologických vrtů. A z jejich nových menších provozovatelů, jako je například Američan Jeffery Hildebrand a jeho Hilcorp, se stali multimiliardáři, napsal deník The Wall Street Journal.
Saúdská Arábie sníží o jeden milion barelů denně množství ropy, které posílá do světové ekonomiky. Po hodinách napjatého dohadování se rozhodla k jednostrannému kroku, od kterého si slibuje zvýšení cen. Další omezení těžby přichází poté, co dvě předchozí snížení produkce ze strany členů skupiny OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, nedokázala zvýšit ceny. Zbytek zemí se na zasedání ve Vídni dohodl na prodloužení dřívějších škrtů v dodávkách až do konce roku 2024.
Rusko sníží příští měsíc těžbu ropy o 500 tisíc barelů denně, což je zhruba o pět procent. Oznámil to ruský vicepremiér Alexandr Novak. Snížení těžby přichází poté, co západní státy zavedly embarga a cenové stropy na ruskou ropu a ropné produkty v reakci na loňský útok ruských sil na Ukrajinu. Ceny ropy na světovém trhu na Novakovo prohlášení zareagovaly růstem.
Energetická společnost ExxonMobil, která je největším producentem ropy ve Spojených státech, za loňský rok zvýšila očištěný čistý zisk na rekordních 59,1 miliardy dolarů (1,3 bilionu korun) z 36,1 miliardy dolarů v předchozím roce. Jde zároveň o rekordní firemní zisk pro celý západní ropný průmysl.
Těžařský Chevron se na základě nové licence vrací na svá ropná pole ve Venezuele. Zatím na šest měsíců a možná i méně, pokud zkrachují jednání venezuelské vlády a opozice o pořádání svobodných voleb.
S údery na Írán nesouhlasí 43 procent Američanů, 27 procent jim vyjádřilo v průzkumu agentury Ipsos podporu, píše Reuters. Skoro 30 procent nehodnotí.
Číst víceIzraelská armáda v důsledku pokračující války s Íránem mobilizovala 100 tisíc 🪖🪖🪖záložních vojáků. Podle serveru Times of Israel (ToI) tito vojáci posílí 50 tisíc příslušníků aktivních záloh, kteří už jsou nyní ve službě.
