Miliardář Elon Musk se zapojil do debaty o zákonu na snížení daní a výdajů, který podporuje americký prezident Donald Trump. V příspěvku na sociálních sítích Musk označil návrh za „odpornou nehoráznost“, která zvýší schodek federálního rozpočtu. Informovala o tom agentura Reuters.
Česko má nejvyšší daň z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4), její letošní zvýšení z 19 na 21 procent tuto pozici potvrdilo.
Lidé a firmy do konce května zaplatili na dani z nemovitosti 14,6 miliardy korun, o 86,5 procenta víc než loni ve stejnou dobu, vyplývá z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu ke konci května.
Termín pro zaplacení daně z nemovitosti je 31. května. Zbystřit by ovšem měli nejen ti, kdo loni prodávali, kupovali či zdědili nemovitost, ale všichni vlastníci nemovitostí. Dřívější výměry daně totiž všude už neplatí, protože ve více než tisícovce obcí letos došlo k navýšení částky. Přinášíme proto souhrn, co vše je třeba vědět pro placení daně z nemovitosti a kde zjistíte, kolik máte ve skutečnosti letos na této dani zaplatit.
Od 1.ledna 2024 vejde v účinnost většina daňových a účetních změn, které schválil Parlament v rámci konsolidačního balíčku vlády. Kabinet Petra Fialy jej navrhl primárně kvůli slibované konsolidaci veřejných rozpočtů. „Množství změn, které vstoupí v platnost, ovšem bude největší za posledních 14 let. Bude to taková daňová revoluce,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz o daňových novinkách Jan Kotala, jeden ze šéfů poradenské společnosti EKP Advisory, která se specializuje na daně a účetnictví.
Profesor Arthur B. Laffer vstoupil do ekonomických dějin v polovině 70. let popularizací křivky, ve formě obráceného U (konkávní), která se nyní nazývá Lafferovou křivkou. Ta neříká nic jiného, než že se u sazby daně ve výši 0 procent nevybere žádná daň a u sazby 100 procent rovněž žádná, protože se ekonomická činnost již nevyplácí, jestliže jde celý výnos pouze na úhradu daně. Mezi 0 až 100 procenty s rostoucí sazbou i výnos daně nejprve stoupá, od určitého zenitu pak ale začne klesat.
Návrh zákona o dorovnávací dani, který ve středu schválila vláda, přinese náročnou administrativu velkým firmám, které tuto daň budou platit. Shodují se na tom daňoví experti. Zároveň upozorňují, že zákon pomůže omezit daňovou soutěž zemí o to, ve které budou velké firmy sídlit, a přinese dodatečné peníze do veřejných rozpočtů. Návrh zákona převádí do českého práva evropskou směrnici a vychází z dohody zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Spotřební daň z nafty se během léta zřejmě zvýší o 1,50 koruny na litr. Vrátí se tak na úroveň před loňským červnem. Zvýšení daně schválila Sněmovna. Podle analytiků může litr nafty zdražit o 1,80 koruny. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ale chce kvůli nižším cenám a kvůli vyšším příjmům rozpočtu zvýšit sazbu daně už nyní.
Americká inflace byla opět tématem číslo jedna. Zveřejnění indexu spotřebitelských cen v USA zvýšilo několik týdnů klesající volatilitu a solidně rozhýbalo index akcií S&P 500. Investoři nadále spekulují o tom, jestli případná recese donutí Fed v druhé polovině roku snižovat úrokové sazby, nebo to je „no go“. Svoje hospodářská čísla za letošní první čtvrtletí zveřejnil ČEZ a vláda Petra Fialy oznámila své plánované úspory ve veřejném rozpočtu.
Vláda rozhodla o návratu spotřební daně z nafty na původní hodnotu 9,95 koruny za litr. V návrhu novely zákona o spotřebních daních navrhuje, aby se tak stalo od poloviny roku. V současnosti je daň nižší o 1,50 koruny na litr, úleva měla původně platit do konce roku. Návrat sazby na původní hodnotu se nelíbí dopravcům.
Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle, píše v článku pro Newstream Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
